Invocare 071
30. listopad 1999 | 00.00 | rubrika: CAMBIARE
CAMBIARE PODENTES - INVOCARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 49
Miláčkové, díky za dodatečné přání báječné dovolené a teď už hurá na tu očekávanou koupel.
Plním slib a posílám vám ji celou.
Tentokrát kapitolu věnuji všem, kteří zůstávají povídce věrní a pilně komentují.
-
Obrázek ke kapitole pro vás našla a poslala opět Fannona, které tímto také děkuji.
Kapitola 49 A
-
Středa, 17, června, 1998 - 20:15
-
Harry potřásal hlavou, snažil se ji trochu vyčistit. Měl pocit, že se už nějakou dobu pohybuje v jakémsi snu, ale teď se večerní události v jeho mysli začaly projasňovat. Přinejmenším, alespoň trochu. Ještě před chvílí střídala jedna scéna druhou tak, jako ve filmu - jenže zatím to byla jen řada nahodilých obrazů spolu nijak nesouvisejících. Teprve teď si začínal vzpomínat na nějaké podrobnosti, nicméně jistotu, že byly skutečné pořád neměl a ani nevěděl, kdy se odehrály.
Chuť sladké šťávy na jazyku.
Jiskry a sykot ohně v krbu, když před Severusem padl na kolena.
A samotný Severus... černé oči... jeho vlasy...
-
Najednou Harry zatoužil nechat si ty dlouhé prameny protékat mezi prsty. Vlastně se snažil to přání uskutečnit, ale ramena mu okamžitě sevřela křeč, jakmile začal bojovat s pouty, která mu svazovala zápěstí. Severusova ruka, položená na jeho rameni, toto přání jen zesílila.
Ve skutečnosti vnímal s neobvyklou ostrostí celé tělo - od touhy v prstech, až po napnutý penis.
"Severusi." zasténal nezřetelně.
"Pojďme."- mužův sametový hlas byl téměř jako fyzický dotek, který polaskal mladíkovu bolavou tvrdost. "Jdeme se koupat."
-
Harry přikývnul. Najednou kdoví odkud tu byla jistota, která říkala: poskytnu ti tak dlouho očekávanou úlevu.
*Kromě toho, vždyť to byl Severusův nápad,* - s trochou závrati si v duchu pro sebe dodal Harry. * Už proto musí být geniální.*
Mladík nervózně přenášel váhu z pat na chodidla. Nemohl si vzpomenout, kdy cítil podobné vzrušení. Samozřejmě, že si na všechno dobře nepamatoval. Kdesi v hloubce vědomí se zatřepetala myšlenka: *Ale vždyť tohle by mě mělo vyděsit.* - jenže stačil okamžik, a myšlenka se znovu ztratila a všechno bylo v pořádku.
-
Když Severus pustil jeho rameno, Harryho zalil ostrý pocit ztráty. Nepotřeboval rozkaz, aby následoval lektvaristu - nejít za ním bylo prostě nemožné, tak silná byla jeho potřeba Severusova doteku.
"Revelares," ozval se mužův hlas.
Koupelna se naplnila jasným světlem ze stovky svíček. Většina z nich se jim vznášela nad hlavou, kromě těch nejsilnějších zasazených do svícnů, sahajících do výšky pasu a rozestavěných po celé místnosti. Bazének už byl naplněný vodou, ze které stoupala lehká pára a rozpouštěla se v chladném vzduchu sklepení. Ale zrovna tohle mladíkovu pozornost nepřitáhlo. Byla to voda a její barva - byla hluboká, smaragdově zelená, ale zároveň naprosto průhledná. Harry jasně viděl dno vyložené dlaždičkami, které se třpytily jako drahé kameny.
Se zamrkáním pokročil kupředu, očarovaný úchvatnou podívanou na smaragdovou vodu, která ho lákala, aby se do ní ponořil.
-
Zezadu ho objaly dvě ruce a odtáhly od kraje bazénku. Severus se usmál.
"Nemyslíš, že bych měl jít do vody jako první?" zeptal se lektvarista a zlehka si přitáhl mladíka za pás kalhot.
"Oh..." Harry se trochu rozpačitě usmál a polknul. Kdoví proč, měl najednou vyschlá ústa. Skutečně potřeboval víc té šťávy.
Nebo možná jen potřeboval Severuse.
-
Harry se zvednul na špičky a nastavil rty lektvaristovi.
"Polibek?"
Muž se naklonil a dotkl se rty mladíkových úst.
Ano, to bylo mnohem lepší. Harry si vzpomněl nejen na chuť šťávy, ale zejména na chuť a pocit ze Severusových rtů.
M-m-m... chlapec se přitiskl k lektvaristovi a vášnivě polibek prohloubil, zároveň vyrážel boky ve stejném rytmu s pohyby jazyka.
Bylo to nesnesitelné... taková vše pohlcující, syrová potřeba... ještě chvíli, ještě malounko - a bude končit...
-
Silné ruce ho opatrně, ale rozhodně odsunuly.
"Ještě ne." stroze řekl Severus. "Rozumíš? Ještě ne. Musíme tě dostat do vany a potom můžeme pokračovat."
*Ještě ne.* - Slova se Harrymu znovu ozývala v hlavě, když se Severus naklonil a jako předtím mu stáhl kalhoty a trenýrky.
Nicméně tentokrát mladíkův úd byl plně vztyčený a pulzoval touhou po doteku. Harry se nedokázal udržet a vyrazil boky kupředu, jakmile se Severusovy ruce otřely o jeho stehna.
"Ještě ne." uslyšel znovu, ale nebyl si jistý - jestli Severus ta slova opravdu pronesl, nebo ne.
-
Úplně nahý Harry si neuvědomoval téměř nic jiného, než svou oslepující potřebu. Starší muž odhodil hábit, který měl na sobě oblečený při ceremoniálu a začal si rozepínat knoflíky černé košile. Harry netrpělivě udělal krok kupředu s přáním pomoci. S rukama svázanýma za zády se zdálo nepřirozenější věcí na světě, popadnout látku zuby a trhnout.
Severus vydal zvuk podobný beznadějnému uchechtnutí a jemně odsunul Harryho hlavu pryč. S povzdechem, ignorujíc bolestně tepající úd, zůstal Harry stát - díval se a čekal, i když se to všechno podobalo mučení.
-
Nejprve na podlahu dopadla černá košile. Tmavé chloupky na Severusově těle se zdály ještě temnější ve srovnání s bledou kůží.
Harry si olízl rty.
Když se z černých hedvábných spodků vynořil Severusův penis, tak lákavě velký a těžký, Harryho znovu ovládla touha použít jazyk a rty. Klesnout znovu na kolena, otevřít ústa a vzít ten nádherný, dlouhý penis do...
Mladíkovy boky se opět samovolně pohnuly vpřed, jak chlapec zoufale hledal úlevu. Byl už téměř na hranici... Stačilo by jedno olíznutí. Věděl naprosto jistě, že Severusova kůže tam bude hladká a hedvábná...
Kolena mu podklesla, ale dřív než stačil dopadnout na podlahu, Severus ho chytil za předloktí a vytáhnul zpátky do stoje.
-
"Jsi v pořádku?"
Harrymu se seběhly sliny, když zíral dolů na ten nádherný úd visící ze Severusových slabin.
"J... já...potřebuji... "
"Šššš." Severus se postavil za mladíka, ale ne dost blízko, aby se ho dotýkal.
"Já vím, co potřebuješ. A budeš to mít, Harry. Ve vodě. Jen počkej, než tě natřu tadyhle tím."
-
Harryho ani nenapadlo zeptat se, nebo přemýšlet, co je to za sladce vonící balzám. Severusovy doteky byť jen na ramenou a bedrech stačily, aby se téměř roztavil. Krouživými pohyby mu lektvarista vtíral mast do zadní části stehen a hýždí. A potom z jakéhosi důvodu i do obou chodidel.
Když se Harry nakonec otočil, Severus už natíral krémem ta samá místa na svém těle. Alespoň Harry měl takový dojem. Protože téměř veškerou svou pozornost věnoval pohledu na lektvaristův velký úd. Chtěl ho.
Přešlapujíc z nohy na nohu, Harry netrpělivě čekal na okamžik, kdy budou konečně ve vodě.
Když se potom přesunuli k bazénu, Severus držel Harryho za ruku a pomáhal mu sestoupit po schůdcích dolů.
-
Kapradiny lemující bazén ze tří stran pohupovaly svými vějířovitými listy, natahovaly je vzhůru a dovnitř a jakoby uzavíraly Harryho se Severusem do zámotku z teplé pářící se vody.
Ale stačilo, aby zelená kapalina olízla jeho hruď a Harry si uvědomil, že tohle není žádná voda. Byla na dotek víc hladká a kluzká. Víc mokrá... i když to znělo nelogicky. Na druhou stranu, logika se vším, co se dělo neměla nic společného.
"Magie vody." Vysvětlil tiše Severus. Přitáhl si mladíka do náruče a hluboce ho políbil.
-
*Magie - to je pro to slabý výraz.* stačil si pomyslet Harry, když lektvaristova ruka našla jeho penis a začala ho laskat. Nikdy necítil nic podobného. Alespoň mu to tak připadalo, protože ve své paměti nedokázal podobný pocit najít.
I když to bylo také v pořádku.
Uvědomoval si, že tento okamžik není všechno, že zmizí. Věděl, že musí mít nějakou minulost a budoucnost, ale to teď nemělo žádný význam. Tím nejdůležitějším a jediným, co ho nyní zajímalo - byla jistota Severusova laskání, teplé bledé tělo muže, které se tisklo k jeho vlastnímu a pocit závratě, když vydal svá ústa lektvaristovi na milost.
To všechno bylo příliš, aby to mohl snést.
Pocity byly příliš ostré. Jestli okamžitě nedosáhne vrcholu - vybuchne, nebo umře přímo na místě - tak bolestné bylo tepání uvnitř jeho údu.
Nakonec Harry odtrhnul rty od Severuse a hlasitě vykřikl úlevou, když končil.
-
Orgasmus trval déle než obvykle.
*Ano, magie vody.* - uvědomil si Harry, když všechno odeznělo a on otevřel oči. Voda kolem se třpytila a mihotala, jakoby se chtěla změnit do své normální podoby. Za malý okamžik znovu přijala zelenou barvu, i když o trochu světlejší odstín. Ne tak smaragdovou.
*Severus ze mě nespouští pohled.* - uvědomil si najednou Harry. Temné oči byly tak blízko... neunikla jim jediná podrobnost z výrazu mladíkovy tváře, zachytily každý její nepatrný záchvěv během orgasmu, sebemenší detail - což bylo vlastně správné. Protože od teď už je Severusův majetek. Patří mu celý a naprosto. Neměl by tedy cokoliv skrývat - a Harry ani nechtěl.
-
"O-o-oh" hluše vydechnul Harry. Řadit k sobě slova mu nyní šlo kupodivu lépe. "To bylo... vážně dobrý."
S odfrknutím Severus objal mladíka jednou rukou. Voda nebyla olejnatá, i když měla takové vlastnosti. Všechno kolem dělala neuvěřitelně hladké a kluzké. Až na ta místa jejich těl, která lektvarista potřel balzámem. Ta zůstala dostatečně drsná, aby bylo možné se bezpečně obejmout.
"Víno nebo vodu?" zeptal se Severus. Přesunul mladíka tak, aby se mohl opřít o okraj bazénu a natáhl se ke kapradinám.
"Budeme oslavovat?" pokyvoval hlavou Harry a napadlo ho, že to dává smysl. "To je všechno?"
Severus se na něj zadíval.
"Ne. Musíš zůstat ve vodě, dokud nevyvrcholíš ještě dvakrát."
-
Zvláštní, jakmile to muž řekl, Harry si okamžitě vzpomněl, nebo něco podobného. Vzpomněl si totiž ještě na něco. Jakýsi nejasný stín v paměti.
"Já... myslím, že už jsem dnes večer končil... nebo ne? Chci říct... ještě před koupelí...?"
"Ano." Severus zvedl pohár k ústům mladíka. "Podle mne bude lepší voda. Jestli máš žízeň, pij."
Ano, Harry se skutečně chtěl napít a nechápal, proč na to zapomněl. Když mu ale Severus přiložil pohár ke rtům, s povděkem ho vyprázdnil.
""To bylo dobré. Děkuji."
"Není zač."
Zazněla upřímná odpověď .
-
"Ehm... a co teď?" zeptal se nejistě chlapec. Nevěděl co od něho lektvarista očekává. Jistě, ještě dva orgasmy - to bylo jasné. Neuměl si představit, jak dokáže znovu vyvrcholit, přestože mu jakýsi zvláštní pocit uvnitř říkal, že se v tomhle může spolehnout na Severuse.
"Všechno, co budeš chtít, za předpokladu, že zůstaneme ve vodě. Co třeba masáž?"
Ze všeho na světě nejvíc chtěl Harry potěšit Severuse, splnit každé jeho přání, ale... masáž?
"Ehm,... ale já nemám volné ruce."
"Oh, ne, udělám jí já tobě. Posadíme se?"
To bylo mnohem přijatelnější. Harry kývnul a přesunul se k výstupku tvořícímu pod vodou lavici. Pomáhal si spoutanýma rukama, když se na ni usazoval.
-
"Hm-m..." Po předchozím orgasmu se mladík cítil uvolněný a dokonce trochu ospalý. Zvláště když dobrá masáž měnila jeho tělo v roztékající se zmrzlinu.
"To je od tebe báječné." zamumlal chlapec a obracel hlavu sem-tam, aby si protáhl svaly na šíji. "Hm, ano, to je to místo."
Ještě pár minut masáže a měl pocit, že má místo svalů máslo.
Severus si ho přitáhl k sobě, přitiskl si chlapcova záda na hruď a objal ho jednou rukou. Harrymu bylo teplo a dobře. Hluboce se nadechl a naplnil si plíce lehkou, aromatickou párou.
Na prsou mu šplouchala voda a odraz zářících svíček na povrchu připomínal třpytivé vážky. Harry se zavrtěl, když hledal zorný úhel, který by tuto iluzi odrážel nejlépe.
-
"Vadí ti pouta?"
Mladík zamžikal a najednou se vzpamatoval – uvědomil si, že na pouta vlastně úplně zapomněl. Tedy nezapomněl, ale prostě mu vůbec nepřekážely.
"Hm? Jen si prohlížím vodu. Ale mám pocit, že to není žádná voda..." trochu se odtáhl a zvedl nohy na hladinu. "Je příliš kluzká."
Severus přikývnul.
"Je příjemné vidět, že znovu dokážeš mluvit souvisle. Jak v pořádku se cítíš?"
Harry se zamyslel.
"Asi... ještě moc ne. Ale mnohem líp než předtím. Cítím se víc, jako... no teď si uvědomuji všechno, co se děje, rozumíš? Je to těžké vysvětlit. Mohu se ještě napít vody?"
Severus přivolal pohár naplněný vodou a Harry se postavil.
-
"Nejchutnější voda na světě." s úsměvem prohlásil mladík. "Chutná jako... Merline, ani nevím... jako měsíční světlo."
"Hm, je zřejmé, že jsi ještě omámený... " zamumlal Severus potom, co si loknul z téhož poháru. "Alespoň už z toho nešílíš."
Harry se znova usadil na lavici.
"Ne, je mi dobře. A to jen díky tomu, že jsi uvařil perfektní lektvar."
-
-
Středa, 17, června, 1998, - 20:32
-
Severus postavil pohár na kraj bazénku, něco v mladíkových slovech ho zarazilo. Zřejmě ta otevřenost. Byla zvláštní, ale rozhodl se nyní tomu nevěnovat pozornost. Což bylo velmi snadné, vzhledem k tomu, jaký pohled mu v tuto chvíli poskytoval samotný Harry.
S hlavou zakloněnou a položenou na okraji koupele se mladík ve vodě uvolněně pohupoval, ležel na zádech s lehce roztaženýma nohama. Ta posice se Severusovi zdála riskantní, proto se k nebelvírovi vrhnul a uchopil ho pod hýžděmi. Kdyby Harrymu sklouzla hlava do vody, mohl se utopit.
"Díky." rozesmál se chlapec. "Opravdu, příliš jsem se uvolnil a nepřemýšlel. Ale je to tak příjemné... "
S trochu větším elánem udělal několik dalších pohybů nohama. Čas od času tyto pohyby vynesly na povrch jeho bedra a v tu chvíli se mladíkův penis ukázal nad hladinou, aby se okamžitě znovu ponořil do vody, jakoby se lektvaristu snažil dráždit.
A dařilo se mu to.
-
V lektvaru, který Severus vypil, nebylo nic, co by bránilo touze - dokázal zamezit pouze fyzickému vzrušení.
Broskvově růžový mladíkův penis, každou chvíli se vynořující z vody byl zpropadeně svůdný a lákavý. Vypadal absolutně úchvatně.
Tak či onak, podle ceremoniálu je určené, že Harry musí vyvrcholit ještě dvakrát, tak proč by Severus nevyhověl svému přání?
Sklonil hlavu a vzal celý Harryho penis do úst a začal ho laskat jazykem.
Mladíkovy boky se prohnuly a on sám otevřenými ústy zalapal po dechu překvapením.
"Oh! Oh... !"
V tu chvíli Harryho hlava přece jen sklouzla s dlaždic, ale Severus ho bez větší námahy udržel. Stačilo, aby natáhl ruku a podepřel mu s ní záda a šíji. Druhou rukou podchytil mladíka pod stehny a zajistil si tak podmínky pro dlouhý a perfektní minet.*1 Kdyby záleželo jen na něm, mohl by s ním pokračovat celou noc.
-
"Ah, počkej, tak počkej - ne tak silně." vykřikl Harry a nepatrně se pohnul kupředu. "To je moc..."
Severus trochu povolil stisk rtů a lehce začal dráždit špičku penisu jazykem.
"Hm-m ?"
"Jo. To je mnohem lepší." Mladík se narovnal, zůstal ležet na hladině a jen občas se tělem dotkl lektvaristových rukou, které zůstaly pod vodou, aby ho podepřely.
"Víš, já nejsem lízátko."
-
Ano. To Severus dobře věděl. Žádné lízátko nebylo tak hebké a sametové, jako Harryho úd a nezačalo by pomalu zvětšovat svou velikost po každém olíznutí. Lektvarista se nyní snažil místo horlivosti být víc zdrženlivý, což od něho vyžadovalo velké úsilí.
Jen lehké okusování, potom silnější skousnutí u kořene a rty chránit něžnou kůži před zuby.
Harry začal vydávat tiché zvuky. Ne, ještě to nebylo sténání, na to bylo příliš brzy. Nemohl přijít znovu tak krátce po tom všem.
Severus si pomalu a spokojeně Harryho nádherně užíval. Nebylo potřeba jako dřív přemýšlet o ubíhajícím čase, nebo o splnění úkolu. Ostatně ani požadavky, které mu mladík ještě před týdnem předložil, tehdy žádné námitky nevyvolaly - ne, když byly spojené se sexem. Ale nynější nebelvírovy potřeby se rozhodně velmi příjemně odlišovaly od předchozích, u kterých chybělo nadšení. Byla to vítaná změna oproti dřívější zdrženlivosti. Sláva Merlinovi, že to období už bylo za nimi.
S Harrym je čeká krásný společný život - tím si byl Severus jistý.
-
A teď trochu stisknout... jemně škrábnout zuby. Věděl, že se to Harrymu líbí, pokud zůstane opatrný. Ano, zvuk, který mladík právě vydal, už byl zasténáním.
Severus téměř vypustil chlapcův penis z úst, a okamžitě ho celý vsál nazpátek. Potom ten pohyb opakoval znovu a znovu. Tentokrát si Harry nestěžoval.
Bez pochyb, bylo příjemné mít tak mladého a citlivého milence.
Se zvýšeným tempem, Severus přestal se škádlením a pustil se do sání se vší důkladností.
M-m-m-m... Zatím Harryho k plnému vzrušení nedovedl - ale ještě chvilka, a stane se tak. Mladíkovy boky se mimovolně prohýbaly. A ne jen jeho.
Severus sám byl vzrušený, i když pochopitelně v této souvislosti s tím nemohl nic dělat, jen dál projevovat své nadšení pomocí rtů.
Takhle a znovu tak.
Jedním plynulým sklouznutím jazyka objel celou hlavu penisu a potom se znovu vrátil k hlubokým sacím pohybům. Nezastavil se, dokud neměl díky nešikovné posici strnulý krk.
Ostatně to bylo jen dobře.
-
Tohle byla jen taková příjemná mezihra, která neměla s požadavky ceremoniálu nic společného. Poslední polibek a Severus zvednul hlavu. Začal pomáhat mladíkovi, aby se postavil na nohy jenže to, co následovalo, zastihlo lektvaristu nečekaně.
Jakmile se Harryho nohy dotkly dna, chlapec zmizel pod vodou a po pravdě řečeno se svalil na Severuse.
Muž ho rázně zvedl.
V tu chvíli ho začal Harry horlivě líbat široce otevřenými ústy. Do tohoto polibku cele vložil sebe samotného. Bez jakéhokoliv stínu pochyb, rozpaků, nebo znepokojení. Jen žár, vášeň a upřímné vyznání. A touha.
-
Přesto bez ohledu na všechno, čas na další orgasmus ještě nenastal. Dokonce i s pomocí lektvaru, který utlumil výchovou vštípené zábrany a ponořený ve vodě podněcující smyslnost, zůstával Harry mladým mužem, který vyvrcholil dvakrát, během uplynulých dvou hodin. Tentokrát se chlapec neobejde bez víc přesvědčivého... povzbuzení. Bez dodatečné stimulace. Ale bez takové, která by znamenala podráždění kůže, tak jako se to stalo minule - napomenul sám sebe muž. Lektvar, který předtím nalil do vody, by mu v tom mohl pomoci, ale Severus věděl, že si musí udržet kontrolu.
Ponořil ruku do vody a objal Harryho napůl vztyčený úd, který zjevně projevoval zájem o Severusovo jednání.
Harry popadající dech přerušil polibek a přitiskl tvář na jizvami pokrytou hruď muže.
-
"O, ano... já...myslím...nyní... Hm-m-m, kde ses tohle naučil?"
Severus si přitáhl milence blíž volnou rukou. Teď nebyla právě vhodná chvíle, aby se zmiňoval o tom, kde získal své znalosti, jak umět dát potěšení. Harry by se mohl začít ztotožňovat s těmi bezvýznamnými a bezejmennými partnery, které si lektvarista kupoval na noc.
Navíc, existovala mnohem příjemnější témata k rozhovoru.
"Nechceš se něco z toho naučit?" zeptal se šeptem. Tehdy, když mu Harry prováděl masturbaci, dělal to energicky a nezkušeně. Jistě, bylo v tom cosi vzrušujícího, ale to neznamenalo, že by mladík nepotřeboval několik pokynů.
"Podíváme se, jestli se ti bude líbit to samé, co mně, ano?"
-
Harry s otevřenými ústy začal líbat Severusovu hruď a lehce okusovat kůži.
"Ano, chci vědět, jak to máš rád... "
Severusova ruka pod vodou přerušila uchopení, aby nabrala do dlaně víc vody jako mazadla a potom znovu objala mladíkův penis, tentokrát u samého kořene.
"Dobře. Pokud spěchám, věnuji víc pozornosti hlavičce. Ale dlouhá neuspěchaná masturbace začíná takto." Lektvarista mírně stiskl chlapcův penis a začal pohybovat rukou nahoru-dolů, tak aby nikdy nedosáhl až k předkožce.
Harry ho nyní okusoval silněji.
"Ale to není k ničemu!"
Severus se zarazil.
"Skutečně?"
"Ne, totiž... myslím, že potřebuju víc!"
"Jistě. Ale všechno má svůj čas. - *Čas začít a čas končit * - měl v úmyslu dodat Severus, ale rozhodl se vynechat banálnosti.
"Potom... změna síly tlaku se také může ukázat, jako velmi příjemná." pokračoval a stiskl Harryho penis v kruhu z prstů a postupně zvyšoval tlak směrem k žaludu.
-
"A pochopitelně nelze zapomínat na jednotlivé prsty."
Zahrál na mladíkův penis, jako hudebník na hoboj, přestože žádný sólista nikdy svému nástroji nevěnoval tolik pozornosti.
"Oh-h," vydechl Harry. "Ještě!"
"Líbí se ti to?" usmál se Severus. Masíroval teď kruhovými pohyby místo spojující šourek s penisem.
"Oh, ano, a-no... " zdálo se, že chlapci přestal stačit dech.
Nahoru-dolů, nahoru-dolů, Severus laskal mladíkův penis do té doby, dokud se mu Harry v rukách neroztřásl, a jeho penis se nezačal prodlužovat a pulzovat.
"Samozřejmě pokud jde o to, uspokojit muže," - zašeptal Severus, naklonil se a objal Harryho vejce. - "nesmíš zapomenout také na ně. Jsou velmi citlivá, že? Osobně dávám přednost několika převalujícím pohybům... "
-
Harry zavřel oči a trochu víc roztáhl nohy. Výborně. Takový postoj dával lektvaristovi lepší přístup až k místu za šourkem. Několikrát ho pohladil a potom co k němu přiložil bříška prstů, přejel ho větší silou.
"Ah-h..."
"Ano, Také mám tohle místo rád." prohlásil souhlasně muž. Ještě ho trochu polaskal a se spokojeným úsměvem pozoroval Harryho svíjení. Vychutnával si, když cítil, jak se chlapcův penis stále víc zvětšuje a tvrdne, a odpovídá tak na jeho úsilí.
"A samozřejmě příjemná je i hra s předkožkou." šeptal dál Severus. Opatrně přejížděl citlivou kůží, popotahoval ji sem a tam přes žalud, dostatečně na to, aby ji podráždil a přestal až tehdy, když se mladíkův penis do krajnosti napjal a trhal sebou v jeho dlani. Lektvarista se pousmál.
"Dovedná hra s předkožkou je trochu časově omezená, ale občas může být docela lákavé pohrát si s tímto malým záhybem kůže, dokonce i potom, když se stáhl a není vidět."
-
"Hrát si, aha. Právě tak..." - zasténal Harry.
"Ano, ale je snadné to přehnat a způsobit tak podráždění kůže, " - přiznal Severus. Pustil úd z ruky a nějakou chvíli chlapce jen líbal. Harry div nezešílel a dokonce muže kousnul. Citelně.
Severus ponořil ruku do vody a znovu uchopil mladíkův tvrdý penis.
"Myslím, že už dokážeš ocenit... předehru, ne?"
"Severusi... "
"Víš, že bych tě teď lehce mohl donutit úpěnlivě prosit. Prosit o úlevu. Každý muž dosáhne tohoto okamžiku... ale domnívám se, že si tuto hru necháme na jiný večer. Prozatím... "
-
Lektvarista sklouznul dlaní až k žaludu a prstem masíroval štěrbinu na jeho vrcholu. Harry si netrpělivě olízl rty a ústy se přisál k nejbližšímu místu na mužově hrudi - k jeho levé bradavce.
Severus mohl přísahat, že sebou jeho vlastní penis trhnul. Ne, to přece nebylo možné. Ale také nebylo možné popřít náběh, nebo sklon...
*Úkol! Nic jiného. * opakoval si v duchu a snažil se soustředit na to, aby poskytl Harrymu konečné potěšení.
"Tady dole, je s předkožkou pevně spojený kousíček kůže. Většině mužů se líbí, když se na ní lehounce zabrnká - jako na struny harfy... "
Harry se prohnul kupředu.
"... nebo se jen tak trošku natahuje."
"Oh, prosííím," - zasténal dlouze Harry, který na okamžik přestal sát lektvaristovu bradavku.
"Myslím, že jsem se tě zatím nepokoušel dohnat k úpěnlivým prosbám." nedokázal zadržet úsměv lektvarista
"Přesto, Harry, v této etapě většinou používám obě ruce. Dej mi vědět, jestli se ti začnou podlamovat nohy."
-
Díky masáži nebelvírova penisu pomocí obou dlaní, Severus rychle dovedl mladíka na hranici. Za jiných okolností by tento proces v tuto chvíli pozastavil, aby tento požitek prodloužil, ale vzhledem k závažné nutnosti dovést mladíka ještě k jednomu orgasmu... ? Ne, bude lepší dovolit mu vyvrcholení. Na konci večera už bude Harry příliš vyčerpaný.
Severus o něco zvýšil tlak a laskal mladíkův penis dlouhými, jistými pohyby po celé délce... nahoru - dolů až k orgasmu, a také během něho.
Harry zavrávoral, když mu noha podklouzla dopředu.
Severusův komentář o podlamujících se nohách byl sice jen žert. Ale teď muž okamžitě zareagoval, aby Harryho zachytil. Pouze jednou rukou. Druhá i ve chvíli kdy mladík hledal rovnováhu, neustále svírala jeho úd.
-
Potom Severus jednoduše pevně Harryho objal a vychutnával si, jak se mladé tělo v jeho náručí chvěje při odeznívajícím orgasmu.
Severus byl sám se sebou spokojený. Toužil po lichotkách. Ale od Harryho se jich samozřejmě těžko dočká. Možná by v budoucnu stálo za to, přimět chlapce k mluvení během sexu. Ostatně to, co Harry zatím řekl bylo celkem dobré. I když Severus by osobně dal přednost větší chvále.
-
"Voda... změnila barvu, je teď bledě zelená a... blýská se."
Severus by použil trochu přesnější, básnický obrat, jako že * se stala perleťovou *.
"Magie registruje každý námi udělaný krok, který nás přibližuje k dokončení ceremoniálu." - zamumlal lektvarista i když se zdálo, že Harry vůbec žádné vysvětlení nepotřebuje.
"Nechceš se posadit a trochu se vzpamatovat?"
"Proč ne. Výborný nápad." - ale Harry se nepohnul z místa, dokud ho Severus nepřitáhl k lavici pod vodou. Což nebylo zrovna lehké, protože lektvaristovy ruce neustále klouzaly po mladíkově hladké kůže. Podle všeho se účinek Frictionate téměř ztratil. Bude se o to za chvíli muset postarat.
-
Severus posadil Harryho vedle sebe, objal ho jednou rukou kolem ramen a přitáhl si ho blíž. Mladík si znovu opřel hlavu o lektvaristovu hruď. Nějakou dobu jen prostě v klidu seděli a naslouchali tichu, které ve sklepení panovalo.
Samozřejmě to naprosté ticho nebylo. Severus slyšel, jak prskají knoty v hořících svíčkách a tiše šplouchá voda v bazénku. A když zavřel oči a bedlivě naslouchal, mohl slyšet, jak kape voda kdesi za kamennými stěnami. Zajímalo by ho, co teď dokázal slyšet Harry se svým zostřeným sluchem.
Jenže zjistil, že Harry věnuje jen malou pozornost okolním zvukům.
-
"Škoda, že se tě nyní nemohu dotýkat, a zkusit s tebou všechny ty věci, co jsi dělal se mnou... "
Severus zvedl obočí. To bylo milé překvapení. Možná Harry nebude tak plachý, jak se domníval.
"Hm-m... ano. Pouta ti to nedovolí. Ale zítra budeme mít dost času. Bude to i lepší vzhledem k lektvaru, který jsem teď užil."
"Ah, lektvar?" - protáhnul Harry. "Víš, byl jsem zvědavý... no... občas jsem se podíval dolů a předpokládal jsem... že jsi zrovna necítil zvláštní potěšení."
"Ne. Já jsem cítil obrovské potěšení. Copak ty si nepamatuješ, jak jsem předtím vypil lektvar?"
"Mám to všechno, jako v mlze." - řekl Harry a přisunul se blíž. "Na ceremoniál mi nezůstala téměř žádná jasná vzpomínka. Ale teď... hm,... dobře si pamatuju všechno, co se v minulosti se mnou dělo, jenže v nedávné době...?" Harry se zamračil. "Nic, jen něco neurčitého, jako kousky snu - o nás dvou. Já - doopravdy jsem ti líbal nohy?"
-
No, alespoň z mladíkova hlasu při té vzpomínce nebylo slyšet znechucení.
"Ano." potvrdil Severus. Zvedl ruku a pohrál si s kroužkem protaženým Harryho bradavkou.
"A potom jsi přijal mojí značku." Trochu za kroužek zatáhl, ale Harry sebou trhnul jen o kousek. "Ještě to bolí?"
"Trochu. Ale to je dobrá bolest. Něco jako oděrka na rtu."
"To nechápu."
"No víš, jako když máš na rtu malou ranku a neustále se jí dotýkáš jazykem."
-
Ne, tohle Severus neznal.
"Jistě, když se bude jednat o člověka úplně postrádajícího sebekázeň. " poznamenal odměřeně lektvarista.
"Raději mlč." přerušil ho Harry, ale okamžitě se zarazil. "Ehm... Smím tak s tebou mluvit? Nebo jsem povinný ti prokazovat větší úctu?"
"To je v pořádku." uklidnil ho Severus spokojený, že se mladík přestal chovat tak nepřirozeně pokorně.
"Chci, abys zůstal sám sebou. Rozumíš?"
"Hm. Neuvěřitelné!" rozesmál se najednou Harry. "Celé roky jsi strávil tím, že ses mě pokoušel změnit, jak víš? Na druhou stranu si nejsem jistý, jestli jsi mě tehdy znal doopravdy. Myslel jsem si, že mě neznáš i když mi to sotva mohlo pomoci - zvlášť když jsi byl tak děsně sebejistý. Co tě přivedlo k tomu, aby sis myslel, že jsem nafoukaný a povýšený? Že by můj hloupý pohled při první hodině?"
-
Harryho tón zůstal přátelský, ale Severuse neuvěřitelně překvapilo, když ho vůbec slyšel něco takového říkat. Jaký mělo smysl hrabat se v minulosti. Vždyť oni začínali s čistým štítem.
Lektvarista ještě přemýšlel o důstojné odpovědi, když se ozvalo hlasité šplouchnutí a hruď mu zalila voda.
Harry stál, odplivoval si a potřásal hlavou, až se zelené kapky rozlétaly kolem dokola.
"Slouznul jsem z lavice!"
Byl nevyšší čas na obnovení *Frictionate*.
-
"Snaž se už nepotápět hlavu do vody." doporučil mladíkovi Severus a natáhl se ke kapradině pro hůlku. Přivolal balzám, nabral si celou hrst a začal natírat důležitá místa pro zachování rovnováhy, na svém těle i na těle Harryho.
"Nesmím se potápět?" - žalostně zopakoval otázku Harry.
"Raději stůj."
"Zatraceně!"rozhořčeně zvolal mladík. Severus se domníval, že si dělá legraci, ale mladík opravdu vypadal rozladěně.
"Víš, napadlo mě, že když nemohu používat ruce, mohl bych se tě pokusit sát... myslím, že to zní dobře, ne? Podle tebe jsem uklouznul právě proto? Protože jsem na to tak moc myslel?"
-
Severus se vzpamatoval a zavřel už nějakou chvíli překvapením pootevřená ústa. Potom zkusil analyzovat mladíkovo chování a poznámky. Lektvar, který Harry vypil, byl znám svým halucinogením účinkem... ale v žádném případě nemohl žadatele ani trochu oklamat a vzbudit v něm jakékoliv falešné pocity a touhy.
"Škoda že nemám nějaký žaberník." zamračeně pokračoval Harry. "Byla by to legrace, co? Mohl bych zůstat pod vodou dost dlouho a trochu experimentovat. Například zjistit, jestli se mi tvůj penis vejde do úst. Máš ho přímo obrovský. Ale Dobby mi sehnal jen jednu dávku. To je škoda, viď?"
-
Severus nevěřil svým uším. Harry nejenom projevoval zjevný... zájem, ale také lehkomyslně odhaloval tajemství ze své minulosti, která neměla nic společného s tím, co se dělo nyní. Tak proč to dělal?
"Můj žaberník ukradl domácí skřítek?"
Harry zamrkal.
"Ano. Já vím, vždycky sis myslel, že jsem to udělal já. Nu pro tvou informaci, neukradl jsem ti tvé přísady ani ve druhém ročníku. Pro mnoholičný lektvar, pamatuješ? To byl Hermionin nápad, a taky to byla ona, kdo vzal kůži z hřímala z tvých zásob. I když já jsem jí úkol zatraceně ulehčil, když jsem ve třídě odvrátil tvou pozornost a ty jsi proto neviděl, jak se ti vkradla do skladu. No a co bylo zastíracím manévrem, sis už jistě sám domyslel. Ano, jako svět starý trik s vybuchujícím kotlíkem." Mladík se vesele usmíval, zřejmě příjemné vzpomínce.
-
Lektvarista znovu raději semkl rty. Ještě chvíli a bude s otevřenými ústy vypadat jako idiot, přesně jako minule řekl Harrymu.
Přátelům věrný nebelvír je nejenom lehkovážně zrazoval, ale dokonce si ty vzpomínky užíval - a to ve společnosti ne jen tak někoho, ale zrovna Severuse - vzpomínky na to, jak se v jeho hodinách zabýval podvratnou činností s čímsi kotlíkem.
Severus se podrážděně od Harryho trochu odtáhl.
Ale nestačil pronést všechny své sarkastické komentáře na mladíkovo přiznání, když se mu najednou rozbřesklo.
-
Ten vinný olej... Dračí štěstí... a špetka pylu mochomůrky... Sama o sobě žádná z těchto ingrediencí podobnou reakci nevyvolávala. Jenže... smíchané v jednom lektvaru, který se dlouho zahříval na mírném ohni... ovlivněné mocnou mezipartnerskou magii, která nyní vstoupila do hry - oh ano, teď to dávalo smysl, všechno do sebe dokonale zapadalo.
Harry dočasně ztratil schopnost skrývat myšlenky. Mladík teď říkal... a řekne všechno, co mu bude procházet hlavou. A nejen to, dokonce až si uvědomí, jak otevřený byl, stane se tak mnohem později...
Ne, nepůsobilo to jako veritasérum.
Tohle bylo mnohem efektivnější.
Konec konců stávaly se případy, kdy se kouzelník pokusil zachovat mlčení i při působení lektvaru pravdy.
-
Jenže Harry očividně nedokázal působení magie vzdorovat. A vlastně to určitým způsobem dávalo smysl. Vždyť ceremoniál byl stavěný na absolutním podrobení nejen těla, ale i myšlenek a na druhé straně na jejich naprostém ovládnutí. Proč by tedy měl žadateli dovolit, uchovat si jakékoliv tajemství?
Severus si radostí div nezamnul dlaně. Ach, jaké mu to dává velkolepé možnosti. Stačí jen obrátit Harryho myšlenky do potřebného směru - a ten prozradí všechno, co ví. Vždyť podle jeho vlastních slov, si mladík dobře pamatuje, co se v minulosti stalo.
Například by stačilo jen se zeptat: *Co se doopravdy stalo ten večer, kdy Sirius Black uprchnul mozkmorům, Harry?*
-
Ale ne, měli na výběr mnohem příjemnější témata k rozhovoru, než mluvit o člověku, který byl už několik let mrtvý.
Opravdu příjemnější, vzhledem k provokujícímu prohlášení mladíka, jen před několika minutami. Skutečně měl v úmyslu udělat Severusovi minet? Nebo to bylo jen působení Dračího štěstí? Nebo Harryho neschopnost kontrolovat svou skrytou touhu, a tedy skutečný nápad, který si nedokázal nechat pro sebe.
Severus se přisunul k mladíkovi a začal mu okusovat lalůček ucha.
Potom mu sotva slyšitelně položil první otázku.
-
"Harry? Můžeš mi něco říct? Opravdu bych rád věděl... Co si myslíš o mém přirození?"
"Oh, tvůj penis," - Harry sklopil oči a podíval se skrz vodu na řečený orgán. - "Líbí se mi. A to mně přivádí do rozpaků. Snažil jsem se nedí... " Chlapec se zasmál. - "No jo,... snažil jsem se ze všech sil, ale nejde to. Prostě se nedokážu ovládnout. Je přímo... nádherný, rozumíš?"
Mladík se naklonil dopředu, jak se snažil trochu lépe uvidět předmět svého obdivu. Severus ten pohyb ocenil, ale když se mu zdálo, že chlapec co nevidět spadne do vody, ač nerad položil mu ruku na rameno a pomohl mu znovu získat rovnováhu.
"Proč je pro tebe tak přitažlivý?"
Chlapec si olízl rty.
"Je tak veliký."
"Teď už ti to starosti nedělá?"
"Hm... já nevím. A dřív mi je to dělalo?"
-
Severus netoužil pouštět se do podrobností. Už nyní litoval, že se o tom zmínil. Merline, kde nechal hlavu? Ale možná ta chyba půjde napravit. Stačí jen změnit téma a položit Harrymu jinou otázku.
"Znamená to, že se ti jeho velikost líbí? Když se na něj díváš?"
"M-m-m-m... a když se ho dotýkám, také. Je tak těžký a silný. Škoda, že se ho nemohu dotknout teď. K čertu, proč vůbec ta pouta vymysleli? Podle mě to není zrovna tak skvělý nápad."
"Ano,"- protáhnul Severus. - "Chápu tě. Zítra se ho budeš moci dotýkat, jak budeš chtít. Možná strávíme v posteli celý den. Jak se ti to zamlouvá?"
Harry se znovu zamračil.
"E... zítra? Asi ano - těžko říct. Severusi, já nedokážu... o zítřejším dni ani přemýšlet. V mojí hlavě se děje něco divného. Můžu ještě dostat vodu?"
-
Lektvarista zvedl pohár k mladíkovým rtům a přemýšlel nad další otázkou.
"Tak co ještě se ti na mě líbí?"
Severus měl na mysli svůj vzhled a čekal, že Harry možná bude jmenovat jeho vlasy. Ale mladíkovy myšlenky se ubíraly úplně jiným směrem.
"Jsi tak vzdělaný."- vyrazil rozpačitě, ale pak už se nemohl zarazit. "Vyznáš se ve vínech, jídle a různých specialitách. Já chápu, že to není to nejdůležitější v životě, ale stejně... je to působivé. Možná proto, že jsem v dětství jedl příliš mnoho topinek a zapíjel je vodou. Cha, vlastně jsem vyrostl jen o chlebu a vodě."
-
Severus, vyvedený z míry, nevěděl jak má na tohle reagovat.
"Když budeš chtít, mohu tě to všechno naučit."
Harry pokrčil napjatá ramena.
"No, ty ses to ale učil od malička. Totiž potom, co ses odstěhoval od otce, ne? Jenže se mnou to bylo jinak."
Muž se k Harrymu naklonil.
"Chceš se to naučit?"
"No ano... bylo by příjemné objednat si jídlo a necítit se pokaždé, jako hlupák." přikývnul Harry s naprostou otevřeností a bez nejmenší stopy zloby.
-
Dokonce i po tom, co v minulosti Severus vynaložil takové úsilí, aby mladíka urazil a ponížil, ohledně toho, co se týkalo kuchyně a vín. Což od něho nebylo zrovna pěkné. Lektvarista to teď chápal víc než kdy jindy.
Pro Merlina! Chlapec vyrůstal o chlebu a vodě. A Severus si tropil posměch z jeho nevědomosti, když se jednalo o lahůdky? Lektvarista se ihned zapřísáhl, že se v nebližší budoucnosti polepší.
Ale nyní chtěl slyšet víc... a ne zrovna o jídle.
"Takže... přitahuje tě na mě ještě něco dalšího?"
Harry přikývnul.
-
"Hm, ano - nevyznáš se jenom ve víně. Víš toho tak moc o magii. Myslím tím o jejích různých oblastech, nejenom lektvarech. Zajímavé, proč tě Brumbál nikdy nenechal učit obranu? Možná proto, že toho sice spoustu víš, ale profesor jsi mizerný. Nedokázal bys nic naučit ani geniální dítě, uměl by ses na něj jen perfektně rozkřiknout."
Severus otevřel ústa, aby se ohradil, ale nenapadlo ho, co by měl na to říci.
"Na druhou stranu," - pokračoval bezstarostně Harry, - "nikdy jsme na obranu neměli dobrého učitele. Možná kromě Remuse. Ale jeden rok ze sedmi - to je žalostný výsledek. Víš, že v této škole by toho bylo potřeba spoustu změnit. Věštectví - dokonalý nesmysl. I když to může být díky učiteli a ne samotným předmětem. No Firenze mohl být dobrý. A starost o magické tvory? Hagrid je sice ohromný, ale my se stejně při jeho hodinách pořád třásli strachem a hádali, kdo bude snědený, zmrzačený, nebo..."
-
"Harry." Severus počkal dokud k němu chlapec neotočil hlavu. "Řekl jsi, že se ti líbí moje znalost magie. Ještě něco?"
"A všechny ty jazyky," z mladíkova hlasu bylo slyšet obdiv.- "Vůbec si nedokážu představit, kde ses to naučil. Určitě to nebylo v Bradavicích. "
"Prostě mám na jazyky nadání. Ve skutečnosti studium jazyku, nezabere tak moc času."
"Jo, protože jsi chytrý."
"Harry, nevidím důvod, proč by ses nemohl naučit všemu, čemu bys chtěl."
"No ano, samozřejmě."
Očividně nastal čas dát rozhovoru trochu lehčí charakter. Všechno, co si Severus přál slyšet - bylo pár komplimentů od svého mladého milence. Určitě nebylo jeho záměrem připomínat Harrymu těžké dětství, nebo ho nutit, aby se cítil méněcenný.
-
Protože na začátku právě tím způsobem mladík zareagoval, když hovořili o svých penisech, že? Vždyť jakmile uviděl, že lektvaristův rozměr předčí jeho, taky hned došel ke skličujícím závěrům ohledně svých mužských hodnot.
Možná měl k sebepodceňování sklon.
Nebo to byl pozůstatek z minulé doby - odkaz toho domu, ve kterém nikdo nestál o jeho přítomnost.
Jak vůbec mohl Severus někdy Harryho pokládat za arogantního a nafoukaného.
Ne, vysloveně nastal čas přejít k lehké besedě.
-
Severus se přisunul blíž tak, aby se jejich boky dotýkaly, objal mladíka jednou rukou a úmyslně nechal prameny vlasů, aby se zachytily na chlapcově rameni.
"Mám za to, že se ti to líbí. Moje vlasy?"
Harry se rozesmál.
"Ahm, teď, když jsou čisté. Myslím, že mě to vůbec přitahuje k tmavovlasým. A nejenom k tmavovlasým. Spíš k černovlasým. Protože na začátku jsem běhal za Cho, potom jsem pozval na vánoční ples... a... myslím, že to byl někdo jiný...? Ne, mě vysloveně přitahují uhlově černé vlasy." - Harry se zavrtěl na lavici a přejel Severuse oceňujícím pohledem.
"Ještě něco?"
-
Harry sotva znatelně přikývnul.
"Ano. Líbí se mi, když tě poslouchám. Samozřejmě když nenadáváš. Je to tvůj hlas, rozumíš? Je tak sametový, táhne se jako tekutý karamel. Zbožňuji ho. Hmm, mimochodem - karamel zbožňuji také. Ještě mám rád marcipán, rýžový puding, a koláčky se sirupem - pokud je ovšem nepekl Hagrid, - a mé nové oblečení, protože má mojí velikost a coca-colu. Ne colu nemám rád, ale nevzpomínám si proč. Dřív mi chutnala?"
"Ano." potvrdil měkce Severus, který si užíval nečekanou otevřenost mladíka.
Harry breptal a nepřemýšlel - odhaloval tak to, co by si Severus nikdy sám nemohl domyslet.
"Co rád děláš ve volném čase, když nebudu počítat famfrpál?"
-
"Rád plavu. I když se nedá říct, že bych měl hodně příležitostí. Koupelna prefektů je k tomu dobré místo, když se tam zrovna nepotlouká Ufňukaná Uršula. Tenhle bazének také není špatný. Ještě rád kreslím, přestože mi to moc nejde, Rád hraju šachy, ačkoliv Ron nade mnou téměř vždycky zvítězí. Taky se mi líbí bavit se vymýšlením nových zaklínadel. Je to sice těžké, ale to je v pořádku. Nemyslel jsem si, že by mě bavilo čtení, dokud před pár lety Hermiona něco nevymyslela. Nevím... ani si s určitostí nepamatuju, jak se to seběhlo. Prostě se nás s Ronem, a všemi ostatními, rozhodla seznámit s mudlovskou literaturou. Prohlásila, že se Bradavice dost nestarají o náš všestranný rozvoj a ani studium mudlů tuto mezeru nevyplňuje. Takže udělala seznam knih a nedala pokoj, dokud jsme je všechny nepřečetli. Ron se jí za zády vysmíval. Ale to jí neříkej, ano? Některé knihy byly zajímavé.
Ehm... třeba *Ostrov pokladů*, nebo *Pán much*... Takové knížky se mi líbí." -
"Já také rád čtu." přikývnul Severus. " A i když by sis to nemyslel, moje sbírka knih není složená jen z lektvarových příruček, nebo pojednáních o různých stránkách magie. Naopak - na mých policích klidně najdeš i mudlovskou literaturu, - i když na rozdíl od toho, čemu dává přednost slečna Grangerová - odráží tendenci masové kultury v mnohem menším míře."
Lektvarista se odmlčel a ponechal Harrymu možnost zareagovat na své prohlášení.
"Klidně se vsadím, že tam máš Shakes
Invocare 050
30. listopad 1999 | 00.00 | rubrika: CAMBIARE
CAMBIARE PODENTES - INVOCARE
Kapitola 39A
žádné komentáře | přidat komentář | hodnocení 0.00 (0x)
| přečteno: 278x