Invocare 048
4. duben 2010 | 17.09 |
CAMBIARE PODENTES - INVOCARE
Kapitola 38A
Pátek 12, června 1998 - 9:20
Žádné smutné myšlenky – pevně si nařídil Harry, když druhý den ráno opouštěl hotelový pokoj. Sice měl v úmyslu si přivstat, aby viděl co možná nejvíce, ale jeho organizmus si potřeboval odpočinout a spát. Nebo možná byl Harry svou povahou *sova*. Nikdy dřív neměl příležitost, aby si pohověl v posteli. Jeho hluční sousedé v Bradavické ložnici, nebo pobídky od příbuzných, aby se co nejdřív dal do práce v domě, ho pokaždé přinutily, aby vstal dřív, než by chtěl. Ale dobře si pamatoval, jak pozdě se probouzel tenkrát, když bydlel v Děravém kotli.Přece jen je to podivné – je mu skoro devatenáct a doposud nezjistil, jestli je skřivan, nebo sova.
Zajímalo by ho, co dalšího o sobě neví.
Dnes za pultem vrátného staršího muže vystřídala štíhlá asi 22. letá dívka. Sexy tmavovláska, která by mohla zdobit obálky moderních časopisů – no alespoň podle Harryho názoru. Přívětivě se usmála, když mladík vytáhl z chladničky další láhev koly a informovala ho, že každé ráno se v jídelně podává kompletní anglická snídaně.
Pouhé tři a půl libry pro hotelové hosty – dodala, když Harry zavrtěl hlavou.
"Ne děkuji," odmítl mladík, třebaže pokušení bylo velké. Ale něco ho zastavilo. Zaprvé by neměl flirtovat a tento rozhovor vysloveně k flirtu směřoval. A za druhé – tři a půl libry už neměl. Takže jeho flirtování by sotva mohlo být úspěšné, až by dívka zjistila, že si nemůže dovolit ani zaplatit snídani.
No dobře. Prostě si musí zvyknout na to, že do budoucna pro něho flirtování skončilo. Jen těžko by si uměl představit, že by Severus něco takového snesl, dokonce i kdyby ho vůbec někdy napadlo s lektvaristou flirtovat. Ale to se sotva stane.
Přesto si snadno dokázal představit sex se Severusem. Opravdu si už na tuhle myšlenku zvyknul. Nemohlo tomu být jinak, vzhledem na fantazie, kterých měl včera v noci plnou hlavu.
Severus před ním na kolenou. Hedvábné černé vlasy se zhoupnou, když vezme Harryho penis do úst. A mladík vyvrcholí do těch samých úst tak silně, až se mu zdá, že snad ztratí vědomí.
Když se s divoce bušícím srdcem probudil, první co si Harry pomyslel, bylo: K čertu, já jsem v posteli fantazíroval o Snapeovi. Cosi se mu pohnulo v hrudi. Fantazíroval o sexu s mužem...
Ale vždyť je to logické, – ujistil sám sebe Harry. Nakonec jsem si zvykl na každodenní orgasmus. A někdy i dvakrát za večer. A teď už jsem neměl sex pár dnů a chybí mi. A protože doopravdy jsem ho měl jen se Severusem, tak na koho jiného mám myslet, když se tělo dožaduje uspokojení?
Skutečně?
Skutečně! - rozhodl se Harry a okamžitě se cítil líp. Masturbace nepřicházela do úvahy, tak se otočil na břicho a pokusil se usnout.
Bohužel v hlavě se mu stále míhaly další obrázky. Prameny vlasů, kterých se dotýká prsty, když je odsouvá stranou, šlachovité tělo, bledá, jakoby zářící kůže ve světle svíček. Pocit tíhy toho silného a dlouhého údu v dlani. Severusův přerývaný dech, když se ho tam dotýká...
Nebylo nic divného, že se Harry rychle vzrušil a usnout se stalo nemožné. Pokusil se najít pohodlnější posici, ale jen zasténal, když se vejce přitlačily k tělu a vzrušený penis se otřel o matraci.
Představy vynořující se v hlavě ho vzrušovaly ještě silněji. Třeba pomyšlení na to, že se Severusovi skutečně líbí, dělat mu minet. A i když Harry bude otrokem – sotva bude muset lektvaristu přemlouvat, aby provozovali orální sex, co možná nejčastěji. To není tak špatná vyhlídka... no pochopitelně, jestli od něho nebude vyžadovat stejnou protislužbu, že?
Ostatně vzpomínka na Severusovo upřímné předsevzetí v ložnici respektovat přání milence... no ano, v tomto směru Harry neměl důvod k obavám. Jistě, nutnost análního sexu ho pořád trochu zneklidňovala, ale na druhé straně Severusovy dlouhé obratné prsty nepochybně věděly, co dělat...
K čertu, přemýšlet o tom byla chyba. Vysloveně chyba. Stačilo, aby si vzpomněl na neuvěřitelné pocity, které zažíval pokaždé, když se Severus dotýkal jeho prostaty a musel přestat, když se přistihl, jak se nevědomky tře penisem o matraci.
Bohužel fyzické uspokojení v danou chvíli nebylo možné a musel na něj zapomenout. Harry se dopáleně převrátil na záda, zaťal pěsti a zakázal si myslet na Severuse. Bylo vedlejší, že ho lektvarista uměl přivést k úžasnému orgasmu, nebo že Harrymu teď chyběla jeho postel.
"Ne, jasně, že po něm neteskním," chvatně se ujišťoval Harry. "jen mi prostě chybí sex."
A přestože pokušení masturbovat několikrát denně, tady v hotelovém pokoji, kde k tomu měl příležitost bylo veliké, nehodlal mu podlehnout. Ceremoniál byl důležitější. Zejména jestli měl Severus pravdu v tom, že lektvar, který bude Harry muset vypít, sice zvyšuje touhu, ale znesnadňuje vyvrcholení. A kdy se Snape mýlil a chybně posoudil účinky jakéhokoliv lektvaru?
S hlubokým povzdechem mladík zapátral v hlavě a hledal tu nejnudnější věc k přemýšlení. Pochopitelně lektvary! Pokusil se vyjmenovat všechno, co dokázal pokazit během těch sedmi let učení. Seznam se ukázal, jako velmi dlouhý, ale dojít až do jeho konce se mu stejně nepodařilo. Usnul dřív, než skončil s výčtem pokažených směsí.
Ale jen proto, aby se mu zdálo o Severusovi.
Ne, ten sen nebyl příliš erotický. Nic tak jednoznačného. Jen se prostě dlouze líbali v teplé vodě. Hodinu za hodinou.
Harry nevěděl, co si má teď myslet. Až na Severuse, nikdy nefantazíroval o mužích. Něco podobného ho nikdy nenapadlo, bez ohledu na to, že v Bradavicích věděl o několika homosexuálních párech, a samotné povědomí o vztazích mezi muži pro něho nebylo nic nového.
Možná to, že ho přitahuje Severus, se dá vysvětlit pokusem zvyknout si na situaci, která jim byla vnucená. Ostatně se tak jednou dokonce vyjádřil i sám lektvarista.
Ale nijak to nevysvětlovalo ten fakt, že se dožil devatenácti, ale ještě nespal s dívkou... Jistě, v prostorách Bradavic bylo obtížné najít někde příhodné místo v ústraní, ale jestli má být sám k sobě poctivý, měl dost šancí, jak se rozloučit s panictvím. A uchazeček bylo také dost, zvláště z Havraspáru.
Tak na co čekal?
Na tohle Harry odpovědět nedokázal.
Byl si jistý jen tím, že už si není jistý ničím. Vůbec ničím.
Cestou k Děravému kotli se mladík pokoušel skoncovat se smutnými myšlenkami. A docela s úspěchem převedl pozornost na spoustu jiných věcí.
Třeba vyzvednutí peněz. Nevznikne "U Gringottů" nějaký problém, vždyť teď se moc Harry Potterovi nepodobá? Ale on přece chtěl jen vyměnit galeony za mudlovské peníze, tak snad skřety nebude v tom případě zajímat osobnost zákazníka. Nechtěl přece vyzvedávat žádnou hotovost!
V bance "U Gringottů" všechno proběhlo hladce, až na dvě věci: od poslední návštěvy se směnný kurz zdvojnásobil a Harry tak měl daleko víc liber než počítal, a za druhé fronty u kasy byly mnohem delší.
Harry se tam také setkal s mnoha bývalými spolužáky, kteří si otevírali své osobní účty. Stěží se udržel, aby nezavolal na Seamuse Finnigana, nebo na Padmu Patilovou. Pochopitelně by ho sotva poznali, ale pokud by chtěl, uměl by je přesvědčit. Ale raději to neudělal. Nemohl si dovolit, aby se rozkřiklo, že se Harry Potter bezstarostně prochází po Příčné ulici. A nejen kvůli Voldemortovi a jeho přisluhovačům.
Mnohem nebezpečnější bude Severusova reakce, jestli to zjistí. Harry sebou až trhnul, při pomyšlení na možné následky.
Ne, Severus nic nezjistí – o to se Harry postará.
Jakmile měl Harry v kapse tlustý svazek bankovek, opustil kouzelnickou část Londýna a vrátil se do hotelu, aby zaplatil zbývající dvě noci.
Během chvilky s tím byl hotový a rozhodl se jít nasnídat. Bylo příjemné cítit kapsy plné peněz. Mohl si dopřát, všechno co chtěl. Nohy ho samy nesly zpět směrem k Příčné ulici. Jakmile zahlédl příjemný mudlovský vinný sklípek se stolečky na terase, uvědomil si, že je blízko Děravého kotle.
"Hmm, bude lepší posadit se uvnitř." rozhodl se. "Bezpečnější."
Harry si zkontroloval kapsy – všechno bylo na místě. Hůlka v jedné, peníze a přenašedlo v druhé. Tenký turistický průvodce, koupený včera měl zastrčený v zadní kapse riflí – kdyby mu ho někdo ukradl, vždycky si mohl koupit druhý.
Objednal si úplnou anglickou snídani za čtyři a půl libry. Potom se sklonil nad průvodcem a snažil se rozhodnout, odkud by měl začít svojí cestu.
"Přijel jste na návštěvu?" zeptala se servírka středních let, která přišla s konvicí čaje.
"Ah, jen na pár dní." vysvětlil Harry a natáhl se pro mléko v malém džbánečku. Proč by se nezeptal někoho místních, napadlo ho.
"Je tu tolik zajímavostí. Máte nějaký nápad, e... Nancy?"
Její jméno Harry doplnil po vteřinovém přemýšlení – vzpomněl si, že jí tak oslovil kolega.
Rozzářená žena si opřela ruku v bok.
"No moje oblíbené místo je – muzeum Viktorie a Alberta. Chodím tam velmi často – vlastně při každé příležitosti. Klidně bych tam mohla strávit celý týden – prohlížet si toalety, nábytek... "
Harry se nuceně usmál.
"Ale tebe by to asi moc nezajímalo," – řekla rozpačitě servírka. "Taky je tu ještě královské vojenské muzeum, to by mohlo mladíka tvého věku zajímat. Zbraně a spousta informací o dvou světových válkách... "
Harry potřásl hlavou.
Musím se přiznat, že mě moc nezajímá mudl... současná světová historie," rychle se opravil Harry.
"Sbírky britského muzea obsahují i památky na starověkou antiku."
"Vlastně historie vůbec." přiznal se Harry.
Servírka se očividně začínala zlobit.
"A hrady tě zajímají?"
"Eh... no, dosud jsem viděl jen jeden."
"Tak se jdi podívat na londýnský Tower," doporučila mu Nancy – věnovala mu malý úsměv, pak se otočila a odešla od jeho stolku.
Harry dopíjel čaj a četl si v průvodci článek věnovaný Toweru. No proč ne? Může tam zajít teď dopoledne, potom se někde naobědvat a pak se zase může zeptat na radu, někoho z místních. Harry se vydal směrem k Charing Cros a hledal nejbližší stanici metra. Ale najednou něco přitáhlo jeho pozornost a zůstal stát.
Šel právě kolem výlohy knižního obchodu. To snad... ?
"Blackwell´s."
Nerozhodný Harry se váhavě přiblížil k výkladu. V hlavě mu zazněl Hermionin hlas. "Víš Harry, v Blackwell´s je zvláštní bezvadné oddělení, věnované sexu. Dokonce mu nabízela, že tam pro něho vybere nějakou knihu...
Harry tehdy kategoricky odmítl přesvědčený, že na všechno musí přijít sám. No nedá se říci, že by k tomu nedošlo, ale přesto... vždyť tohle je na dlouhou dobu jeho poslední šance, podívat se na knihy, které mu Hermiona doporučila. V Severusových knihovnách sotva najde něco podobného.
Takže... možná by stálo za to, podívat se na tu jejich sbírku.
Koupit si něco, nemělo žádný smysl - beztak bude muset zničit všechny věci před obřadem, ale podívat se - to by snad mohl.
Dobře, podívám se jen jedním okem - rozhodl se Harry. - Tak na čtvrt hodinky. Najdu si nějaký koutek, kde nebudu budit pozornost. Ano, přesněte to udělám.
Harry nervózně strčil do vchodových dveří, a když viděl, že uvnitř je jen pár lidí - uklidnil se. Jenže při pohledu na jmenovanou sekci se mu oči otevřely dokořán samy od sebe. Tolik knih... prostě neuvěřitelné!
Mladík byl stokrát víc ohromený, když v nich začal listovat. A ty obrázky. Žádné grafické vyobrazení, ale opravdové snímky souložících mužů. A v některých knihách jich bylo spousta.
Harry měl sucho v ústech. Nikdy neviděl tolik penisů najednou, ani ve famfrpálových sprchách. Pochopitelně, tam se pokoušel nenakukovat – chraň Merlin, ještě by si ostatní mohli myslet, že ho zajímá vybavení ostatních kluků...
Ale teď, když se díval na ty snímky... no popírat určitý zájem, by bylo hloupé, ne? Jeho penis sebou trhnul, když zkoumal dost vydařenou ilustraci tmavovlasého, štědře obdařeného muže.
Mimoděk si olíznul rty.
Na další stránce to bylo ještě horší. Nebo lepší? Tmavovlasý muž s hrdě vztyčeným údem, klečel na kolenou a ústy těšil svého partnera. Ten vypadal prostě neuvěřitelně: se zakloněnou hlavou, pootevřené rty, jakoby zadržovaly výkřik...
"Škoda, že to není kouzelná kniha, to bych viděl i to, jak vrcholí." povzdechl si Harry a otevřel láhev koly, kterou si vzal sebou. Tři dlouhé loky, už trochu zteplalého pití mu pomohly, aby se vzpamatoval.
Najednou se mu za zády ozval mužský hlas.
"Obávám se, že v našem obchodě není vhodné používat nápoje."
Protože Harry chtěl schovat obrázek, který ho zaujal, zavřel knihu a teprve potom se obrátil. Před sebou uviděl prodavače. Vypadal tak na dvacet pět let, trochu vyšší než Harry s tmavými vlasy staženými vzadu do ohonu.
"Promiňte." Harry rychle zavřel lahev a podával ji mladíkovi. Připadal si, jakoby ho přichytili ve třídě během vyučování.
"Nech si ji u sebe," pronesl vlídně prodavač. "Jen ji v obchodě neotvírej, ano?"
Harry přikývnul, obrátil se k regálu a vrátil knihu na místo. Prodavač odešel, ale mladík se cítil trapně, vždyť viděl, jakou knihu si prohlížel.
Proto se Harry posunul a jen tak bez rozmyšlení se dál k oddělení cestopisů. Několik minut tam stál a probíral se knihami, ale předchozí police ho přitahovaly jako magnet.
Tentokrát si vybral několik svazků, odnesl je do tichého koutku obchodu určeného pro čtení, a začal je pozorně studovat. Nyní skutečně četl text, místo toho, aby jen okukoval fotografie. Jelikož mu stále dělala starosti představa, jak se Severusův penis vejde do jeho zadnice, přešel hned k odpovídající kapitole. Zanedlouho přestal číst a jeho pozornost se vrátila ke studiu fotografií nejrůznějších pozic. Většina z nich by ho ani ve snu nenapadla.
Harry natáčel knihu sem-tam, ve snaze lépe pochopit, co se na obrázku děje. Zaujatě se rozhodl pro začátek dočíst přerušenou kapitolu, a uvelebil se na nalezené židli.
Za nějakou – podle kručení v břiše dost dlouhou dobu – k němu znovu přišel už známý prodavač. Harry byl natolik zaujatý čtením, že si ho povšiml, až když mu na stránku dopadl stín.
"Našel jsi, co jsi hledal?"
Harry rozpačitě zavřel publikaci, ale to nebylo k ničemu, protože její obal zcela otevřeně prozrazoval obsah. Když ucítil, že se červená, mladík obrátil knihu – teď byl vidět jen natištěný text – a zamumlal, že je načase, aby šel.
Obsluhující si přisedl, čímž se ocitl na stejné úrovni jako Harry a ten před sebou uviděl téměř stejně tmavé oči, jako u Severuse. Z jakéhosi důvodu ho to uklidnilo. Nebo ho spíš uklidnil měkký hlas?
"Jsi si jistý, že nechceš koupit ani jednu z nich? Zejména po této je velká poptávka." Prodavač obratně vytáhl z hromádky u Harryho nohou *Příručku pro každého muže. *
"Ano, zajímavá publikace," souhlasil Harry a vzpomněl si na ilustrace. "Jen... no podle mého, příliš mnoho anatomie."
"Myslíš raději žádná přírodní věda?"
Mladík v úsměvu blýskl bílými zuby a Harry si povšiml, že má v uchu náušnici. Zaraženě se pokusil odpovědět na položenou otázku.
"No... raději moc ne. Možná trochu... chemie, ale neříkám, že jsem v ní zrovna moc uspěl."
Místo odpovědi zazněl hluboký smích.
"To tě chápu. Mimochodem, jmenuji se Richard."
Harry rychle pochopil a natáhl ruku.
"Jonatan. Těší mě."
Richardova dlaň vypadala měkce, ale její stisk byl silný. Zajímavé.
"No což," začal se zvedat Harry. "Dnes nemám náladu na nákupy, takže půjdu."
Richard se taky zvedl a bylo vidět, že je o půl hlavy vyšší než Harry.
"Musíš se vrátit do práce?"
"Ne nejde o žádnou práci." - a protože nechtěl vzbuzovat zbytečné podezření, Harry raději vysvětlil. "Právě jsem ukončil školu a hodlal jsem si trochu prohlédnout Londýn. To je všechno."
"Jasně, to vysvětluje tvůj přízvuk."
Harry se rozesmál.
"Pokud nikam nespěcháš, dovol mi, abych tě seznámil s místním koloritem." znovu se zářivě usmál Richard. "V pátek pracuji jen dopoledne, takže teď mám volno. Kousek odtud je kino, tak jestli chceš, můžeme se jít podívat na nějaký film."
Na jednu stranu bylo škoda ztratit celé dvě hodiny slunečného červnového dne v tmavém sále kina, ale na druhou stranu si moc přál využít tu možnost, když už se naskytla. Je zcela pravděpodobné, že už se nikdy do kina nepodívá. Nebo se nebude dívat na televizi, protože Bradavice a elektřina, byly neslučitelné.
"Ehm... jestli dávají něco zajímavého..."
"Pochopitelně, vždyť dávají *Hvězdné války*. Ty snad nikdy neomrzí... " Ale cosi ve výrazu Harryho tváře, vzbudilo Richardovo podezření.
"Ty jsi nikdy *Hvězdné války* neviděl? "Letos je přece všude promítají?"
"Chodím do kina málo."
"A co video?"
Harry pokrčil rameny.
"Neměl jsem tu možnost." přiznal se poctivě.
"Tak to je potom přímo tvá povinnost. Tím spíš, že na velkém plátně je všechno nejlépe vidět." upřímně prohlásil Richard. "Je to skutečně ohromující. Tak se rozmysli. Po cestě můžeme něco sníst, jestli chceš."
Harry pár vteřin váhal, ale potom se rozhodl, že v tom nebude nic špatného. Richard se zdál velmi přátelský. A určitě nebyl maskovaný smrtijed. Vždyť ani Voldemorta nemohlo napadnout, aby do mudlovského knihkupectví umístil špiona a čekal, že tam zavítá Harry Potter.
Takže vzhledem k bezpečnosti to bylo v pořádku.
V každém případě ještě pořád má hůlku a přenašedlo.
"Jdeme." přikývnul Harry.
"Jsi si jistý, co se týká knih?"
"Ano, jen jsem se díval." upadl do rozpaků Harry.
"Dobře." Richard mávnul rukou a ukázal kamsi do hloubky obchodu. "Jen upozorním vedoucího, že odcházím."
"Počkám venku."
"To bude lepší." Richard ztlumil hlas. "Ve skutečnosti nesmím flirtovat se zákazníky v pracovní době. Ale někdy... Přelétl Harryho oceňujícím pohledem ztmavlých očí, zdržel se jím na hrudi a Harryho bocích, – "Já prostě nemohu odolat."
"Ale mě ne..." zčervenal Harry. Bylo by hloupé tvrdit, že ho nepřitahují muži, když ho Richard přistihl, jak studuje takové knihy. Kromě toho se už přesvědčil o opaku. No v určitém směru začínal věřit, že přinejmenším trochu zájmu tu musí být. Rozhodně se mu líbilo provozovat sex se Severusem. Jistě, dlouho se to pokoušel omlouvat zmijozelovým mistrovstvím v posteli, ale copak může sám sebe klamat? Možná by se mu pravda nikdy nezjevila, kdyby na tyto knihy nenarazil. Ale on si je prohlédl a cítil přitom žár v tříslech a pnutí v údu, když zkoumal snímky. Dokonce i obyčejný polibek mezi muži, ho vzrušil.
Bezesporu ho přitahovali muži.
Tmavovlasí muži.
"Nejsem volný," – vysvětlil Richardovi. "Čestně!"
Ten s povzdechem potřásl hlavou.
"Tak je to pořád. Všichni skutečně přitažliví a atraktivní jsou už zadaní. Ale to nám nebrání, abychom šli do kina, Jonatane. Jako přátelé?"
"Proč ne?" usmál se Harry. "Určitě."
"Dej mi pět minut, dobře?" řekl s úsměvem Richard a spěchal k pultu uprostřed obchodu.
----------------------------------------------------------------
Minet = orální sex
Komentáře
| RE: Invocare 048 | hajmi 50 | 04. 04. 2010 - 17:31 |
| RE: Invocare 048 | kvik®blbne.cz | 04. 04. 2010 - 17:51 |
| RE: Invocare 048 | nadin | 04. 04. 2010 - 18:43 |
| RE: Invocare 048 | nikol* | 04. 04. 2010 - 19:09 |
| RE: Invocare 048 | bellatrix black lastrange | 04. 04. 2010 - 20:56 |
| RE: Invocare 048 | saskya | 04. 04. 2010 - 20:57 |
| RE: Invocare 048 | michangela | 04. 04. 2010 - 22:12 |
| RE: Invocare 048 | ajka | 04. 04. 2010 - 22:14 |
| RE: Invocare 048 | janica | 04. 04. 2010 - 22:16 |
| RE: Invocare 048 | gigi... | 04. 04. 2010 - 22:17 |
| RE: Invocare 048 | netfale | 04. 04. 2010 - 23:58 |
| RE: Invocare 048 | sharlaid | 05. 04. 2010 - 08:02 |
| RE: Invocare 048 | slimča | 05. 04. 2010 - 17:07 |
| RE: Invocare 048 | jikita | 05. 04. 2010 - 18:45 |
| RE: Invocare 048 | zuza | 05. 04. 2010 - 19:50 |
| RE: Invocare 048 | severka | 05. 04. 2010 - 21:21 |
| RE: Invocare 048 | jahavi | 05. 04. 2010 - 21:59 |
| RE: Invocare 048 | nade | 06. 04. 2010 - 17:44 |