Zraněný 14

 

Harry se pohnul v křesle umístěném mezi dvěma nemocničními postelemi. Lupin ležel na jedné a černý pes na druhé. Pokud by nebyla v nohách každé postele malá zářící světýlka, blikající jemně s každým úderem srdce, myslel by si, že jsou mrtví. Tak nehybně oba leželi. Ale světla zářila v tmavém pokoji jasně. Bylo to jediné světlo kromě toho jemného svitu hvězd pronikajícího oknem dovnitř.

Madam Pomfeyová tvrdila, že oba přežijí.

 

"Myslela jsem si, že tohle již nějakou chvíli neuvidím." Prohlásila a smutně kroutila hlavou, když je před pár hodinami přinesli. Hermiona, Ron, Remus a pes, všichni byli v bezvědomí.

Bellatrix odnesli někam jinam, Harry nevěděl kam a v tuto chvíli se o to příliš nestaral.

Brumbál a Hagrid přišli, když viděli Harryho varovné signály. Sice se to zdálo být celou věčností, než dorazili, ale Harry věděl, že to bylo jen pár minut potom, co Bellatrix padla k zemi. Brumbál je okamžitě přenesl do nemocnice. Zavolal madam Pomfreyovou a ta za chvíli kolem nich pobíhala v noční čepičce a županu. Rona a Hermionu prohlásila za zdravé a poslala je domů. Brumbál na to dohlédl.

 

"Lupinův pes bude v pořádku za jeden až dva dny," tvrdila madam Pomfreyová. Ale dívala se vážně na Lupina. Teprve po spoustě podaných lektvarů a pronesených léčivých kouzlech prohlásila, že je mimo nebezpečí.

"Je to, ale pořádný krok zpět, budeme muset začít opět od začátku. Musíme dostat z jeho těla stříbro." Oznámila.

Madam Pomfreyová se pokoušela Harryho přesvědčit, aby si šel odpočinout do svého pokoje, ale on to odmítl a tak mu dovolila zůstat. Nabídla mu dokonce uspávací lektvar, ale ten odmítl také. Tak ho nechala v křesle, kolena přitažená k hrudi s dekou kolem ramen, v tmavé nemocniční místnosti.

 

V hlavě se mu měla točit spousta myšlenek, jenže místo toho se cítil úplně prázdný a otupělý. Záleželo jen na tom, že jsou všichni v pořádku: Hermiona, Ron a Lupin, to bylo všechno, na co mohl teď myslet. Ron a Hermiona budou dokonce v pořádku od teď za pár dní. Ale Lupin to bylo docela něco jiného.

Harry se otočil a podíval na nataženou postavu přikrytou bílou dekou na posteli vedle něj. Lupinova tvář vypadala stejně zle, jako vypadala po prvním útoku před pouhými několika měsíci. Šedá a vrásčitá, oči zapadlé. Ještě se ani nezotavil z prvního útoku a teď byl opět zraněný, i když to byl jen malý útok. Další takový, řekla madam Pomfreyová, a ztratí ho. Jak to nyní vypadalo, bude trvat spoustu měsíců, než bude Lupin naprosto zdravý.

 

Harry uslyšel šustivý pohyb a jemné zakňučení. Otočil se a viděl, jak se pes na posteli pohnul, přitáhl si nohy k sobě a stočil se do klubíčka. Pak se jeho ošklivá hlava zvedla a otočila k Harrymu. V zúžených očích Harry viděl psovu obvyklou nenávist, ale nějak menší. Pes byl příliš oslabený, než aby zvládl cokoliv jiného. Harry se díval psovi do očí, ale tentokrát se na něj díval obyčejným jednoduchým pohledem. Nebyla v něm žádná výzva, nebo dráždění.

 

Harry naklonil hlavu.

"Už si nikdy o tobě nebudu myslet nic špatného," sliboval. "A vůbec nezáleží, jak se na mě budeš koukat."
Řekl tiše a usmál se na psa.

Pes ztuhl a odvrátil pohled.

Harry si přitáhl křeslo blíž k posteli a velmi pomalu natáhl jednu ruku. Pes se pokusil otočit hlavu, jako by se chtěl po ruce ohnat, ale nedokázal to. Mohl jen obnažit tesáky. Harry jemně položil ruku na jeho hlavu a začal ho drbat za ušima. Pes úplně ztuhl a pokoušel se odtáhnout, jen aby to s hlubokým povzdechem vzdal. Pak se začal třást, Harry to cítil pod prsty. Viděl to na celém psím těle.

"To je v pořádku. V pořádku." Šeptal.

 

Pes se nepřestával třást, když se Harry natáhl a podíval se mu do tváře a do očí. Neviděl v nich nenávist. Viděl v nich strach.

Proč se mě bojí, víc než kohokoliv jiného? Přemítal Harry. Lupin říkal, že musím vypadat jako někdo, kdo mu v minulosti ublížil. Měl krutého pána? Nejspíš ano, pokud tohle plemeno tradičně slouží starým rodinám černých čarodějů. Mohl přijít od rodiny podobné jako Dobby.

"Vím, že s tebou zacházeli krutě, ale to je teď všechno minulost. Jsi teď v bezpečí." Lehce se usmál. "Ty a já máme mnoho společného, víš. Taky jsem nevyrůstal v dobré rodině. Ne dokud jsem nepřišel do Bradavic."

Pes se stále chvěl a odvrátil hlavu opět pryč.

 

Harry se pohyboval velmi pomalu. Sklouzl z křesla a klekl si na zem vedle postele. Nepřestával drbat psovi uši.

Pes se opět pokusil od něj odtáhnout a nohama bezmocně hrabal po prostěradle.

"To je v pořádku." Řekl Harry, když psovi ovinul ruce kolem těla a držel ho. Pes se roztřásl ještě víc.

"To je v pořádku." Broukal Harry. "Neublížím ti. Nikdy ti neublížím."

 

Pes se stále chvěl, ale přestal se vzpírat proti Harryho rukám. Chlapec ho pevně držel a uvědomil si, že touží položit mu hlavu do křivky jeho krku.

"Byl jsi velmi statečný, všechny jsi nás zachránil." Povídal mu Harry. Cítil, že má teď v očích slzy, poprvé tuto noc, od chvíle co se to stalo. Jak blízko to nebezpečí bylo, daleko blíž než po celá ta léta, co bojoval proti Voldemortovi. V jednom jediném velmi krátkém okamžiku mohl ztratit úplně všechny. Objal psa znovu, přitáhl si ho k rameni a řekl.

"Jsi opravdu skvělý pes, doopravdy úžasný."

 

Pes ztuhnul. Třásl se teď míň? Nebo byl už příliš unavený? Harry pokračoval s broukáním pochval.

"Jsi statečný, dobrý pes. Velmi statečný." Šeptal stále dokola a rukou mu hladil bok.

Pes se nyní třásl doopravdy méně. Harry velmi pomalu vstal z místa, kde klečel na zemi a zamířil na postel. Pes se naposledy pokoušel odtáhnout, ale vzdal to. Téměř se svalil zpátky na postel. Harry mu jemně položil ruku pod hlavu. Vzal mu jí pak do dlaní, aby se mu musel podívat do očí a řekl.

"Děkuji, že jsi mi zachránil život. Děkuji."

 

Pes mu oplácel pohled a úplně se přestal třást. Harry si pomyslel.

Skoro ani nedýchá. Strach byl v černých očích stále, ale také v nich bylo teď něco jiného. Něco, co Harry nedokázal identifikovat.

Pak se pes od něj odvrátil a sklonil hlavu.

Je to jako by se vzdával, jako kdyby už neměl sílu dál bojovat. Harrymu se stáhl žaludek. - Neměl jsem to dělat, zatlačil jsem ho příliš daleko.

Pes si hluboce povzdechl a pak pomalu, velmi pomalu položil hlavu Harrymu do klína.