Invocare 035

 

Harry byl poněkud překvapený, když ho Snape okamžitě nenásledoval.

Ostatně, v minulosti lektvarista mladíkovi dovoloval koupat se a sprchovat o samotě. Zřejmě opět projevil ohleduplnost, když dal Harrymu čas v klidu se svléknout. Jak se ukázalo, měl dost času i k naplnění vany skoro po okraj. Harry aby vytvořil, co nejvíce pěny nalil do vody šampon od Dobbyho - ten samý, který už dnes jednou použil. Jenže tentokrát, díky vypitému vínu a podrážděným nervům, vylil do vody všechno, co ještě ve flakonku bylo, do poslední kapky.

Z jakéhosi neznámého důvodu to Harryho rozesmálo.

 

Ale brzy ho smích přešel, protože mu nakonec nic jiného nezbývalo, než čekat na budoucího pána a majitele, který co nevidět přijde, aby podle svého použil jeho tělo. Ano přesně, aby ho použil - pomyslel si Harry a znovu probuzená nevraživost, definitivně zničila zbytky dobré nálady. Vždyť zrovna tohle byla ta pravá skutečnost. Snape ho bude laskat, vychutnávat si ten pohled, sténání a pocity, které se mu z Harryho podaří vymámit. A nezáleží na tom, že Harry sám bude cítit vzrušení. Volba nezůstala na něm, on neměl na výběr - a to bylo to hlavní, na čem záleželo.

Samozřejmě, přísně vzato, Snapeova vinna to nebyla. Lektvarista, se stejně jako Harry ocitl v pasti věštby.

°I když v poslední době se v ní cítil docela příjemně °, přemítal hořce mladík. °No proč ne, vždyť Snape je skutečný zmijozel!° Pokud není možné změnit podmínky proroctví, tak proč z nich nevytěžit maximální výhody. A protože jsem mu připadl zrovna já - najednou se ukazuje, že zdaleka nejsem podobný otci, ale ani a ohavnému hubenému trpaslíkovi se také nepodobám.

Harry se rozesmál, jenže to nebyl smích radosti, ale zoufalé beznaděje. Nakonec bylo docela jasné, proč Snape tak lehce prohlásil Harryho za víceméně krásného. Jistě by prohlásil totéž o každém, s kým by musel mít sexuální styk. Vždyť z pohledu skutečného zmijozela, nemělo žádnou cenu trápit se pod tlakem proroctví, jestliže bylo možné se uvolnit a získat z toho všeho potěšení a rozkoš, prostě si užívat.

 

Kdyby Harry mohl uvažovat alespoň trochu zmijozelsky a dokázal převzít stejné postoje a chování, znamenalo by to pro něj záchranu před spoustou zármutku. Ale to nebylo možné. Uteklo už sedm let od té doby, kdy mu Moudrý klobouk předložil ten šokující návrh. Sedm let, během kterých se Harry ze všech sil snažil zapomenout na ten pocit naprostého zděšení, že by se mohl ocitnout ve Zmijozelské koleji.

Určitě se stal dokonalým nebelvírem jen kvůli tomu, aby dokázal - především sám sobě - jak hrozně se klobouk mýlil.

 

Když se nakonec Snape objevil na prahu - Harryho ani nenapadlo zavřít dveře, protože už dávno se rozloučil s iluzí samoty a soukromí, - ani voda ve vaně a ani Harryho tělo nebylo vidět, díky husté pěně. Ale mladíkovi to už bylo jedno. V tuhle chvíli se už s konečnou platností propadl do deprese a to do takové míry, že nespokojeně zavrčel, zkřížil ruce na hrudi a přivřel oči. Dokonce si ani neuvědomoval, jestli Snape vešel do koupelny už svlečený, nebo se svléká teď a bylo mu to absolutně jedno. Neměl v úmyslu otevřít oči, nechtěl vidět ten obrovský...

Harry přerušil své myšlenky. Dokonce pouhá vzpomínka na to byla nesnesitelná.

Přemítal, jestli by nebylo lepší otevřít oči a překonat tuto slabost, ale neudělal to. Raději se rozhodl počkat, dokud se Snapeovo tělo neschová ve vodě.

 

Ozvalo se šplíchnutí a Harry pochopil, že ve vodě pod vrstvou pěny není sám.

Necítil žádnou úlevu, ale teď se odvážil riskovat a otevřít oči.

Což byla ohromná chyba.

Mladík neměl moc příležitostí, aby litoval, že nevidí ještě hůř, ale právě teď jeden z takových vzácných okamžiků nastal. Dokonce i bez brýlí si velmi dobře mohl prohlédnout to, co bylo na kraji koupele.

 

S rukama založenýma na prsou a tvrdým výrazem ve tváři tam stál Snape. Nicméně, Harry se pohledem na mužově tváři nezdržel. Zdálo se, že snad nějaká chorobná zvědavost, jako magnet přitahuje mladíkovy oči stále níž a níž, níž...

Přejel jimi štíhlou svalnatou hruď pokrytou řídkými černými chloupky... přes hrudní koš k pasu na ploché břicho, kde se chloupky slévaly do tmavého potůčku, který vedl jeho oči dál. Dál k hustě zarostlým slabinám a rozkroku, odkud visel ten dlouhý, silný úd, který si tak dobře a jasně pamatoval, třebaže se na ten pohled usilovně snažil zapomenout.

Teď byl jen napůl vztyčený a visel v jemném oblouku, ale sotva na něj padl Harryho pohled, trhnul sebou, o něco se pozvedl a potom ještě kousek.

Byl skutečně ohromný, tak jako u toho fotomodela z pornočasopisu. Harry by samozřejmě nikdy takový tisk nekupoval. Ale Ron tenkrát jeden výtisk přitáhl a potom nad ním spolu žertovali, dělali si legraci jeden z druhého a hádali, který z modelů se asi nejvíc líbil čtenářkám.

 

No tak teď viděl něco takového ve skutečnosti. Zajímavé, jaký asi je na dotek? Určitě těžký, pružný....

Merline, na co to myslí... vždyť on se toho předtím nechtěl dotýkat. Vůbec ne! Prostě ho to napadlo jen proto, že ten penis vypadal tak neskutečně... ujišťoval rychle sám sebe mladík. Samozřejmě dobře věděl, že Snape nepředvádí žádnou iluzi, ale kdesi v hloubi duše zůstával malý kousek pochybností. Jistě jen proto najednou měl chuť se toho dotknout. Nakonec iluze-je pouze optický klam. Nehledě na to, že po všech těch situacích, kdy mu Snape lhal, Harryho podezřívavost byla docela pochopitelná.

A on ve skutečnosti určitě nechtěl pocítit váhu toho ohromného údu ve své dlani.

Snape se posadil na kraj vany a spustil nohy do pěny. Hladina vody se mírně zavlnila a kruhy, které se po ní rozeběhly, se rychle rozšířily až k Harryho hrudi. A mladík se najednou zarazil a vzpamatoval. Bylo to jen dobře, vždyť nemělo cenu tu dál sedět a uvažovat o Snapeových přednostech.

 

"To bylo od tebe podlé - donutit mě, abych si myslel, že už jsi ve vodě - zatím co jsi jednoduše stál a čekal, až se na tebe podívám."

Snape se úplně ponořil do vody, sedl si tváří k Harrymu a opřel se zátylkem o okraj.

"Jestli tím myslíš zaklínadlo na zmenšení množství vody, tak tě ujišťuji, že jsem ho použil jen proto, aby voda nepřetekla a nezaplavila podlahu."

"Jistě, jak jinak." A co se stalo s kapradinami na této straně?" Harry se pokaždé musel prodírat skrz zelené houští, aby se dostal k vaně, kterou ze všech stran chránila stěna zelených rostlin. Teď tu nebyly.

"Kdyby ses méně snažil nedívat se na mě, viděl bys, jak je odstraňuji."

"Nevím, proč bych měl hořet touhou vidět tě. Ale ty, čert tě vem, ses dokonale postaral, abych přece jen..."

"To stačí." přikázal Snape. Voda se rozčeřila, když se muž přemístil - teď seděl ne naproti, ale těsně vedle Harryho.

"No ano, jen spusť svojí oblíbenou desku, písničku: °já-jsem-tvůj-pán-a-ty-jsi-můj-otrok°," odsekl mladík. "Jestli se ti nelíbí, jak se chovám a co cítím - tak v čem je problém? Přikaž mi držet hubu, to přece můžeš. Ale dovol mi, abych tě informoval, Severusi. Zatím ještě tvůj otrok nejsem, ale i když jím budu, nemůžeš prostě jen tak... "

Harry se odmlčel - se zacpanými ústy nemohl mluvit dál. A jeho ústa se náhle ukázala dokonale zaplněná teplým měkkým jazykem. Snape se pootočil a při líbání Harryho, se dotknul vlastní hrudí jeho prsou.

Dlouhé, pomalé, neuspěchané polibky trvaly snad celou věčnost - do té doby, než se Harrymu začalo zdát, že okolní voda mu proniká kůží a zahřívá ho z vnitřku. Dokud se mu nezatočila hlava a nevznikl v něm pocit, že co nevidět ztratí vědomí, a zdaleka ne, kvůli nedostatku kyslíku... Snapeův nos, nebyl až tak velikým, i když někdy během jejich nekonečného polibku se tiskl k jeho vlastnímu...

"Och, bože!" vydechl mladík, když se lektvarista zlehka odtáhl.

"Uvědomuješ si, jak se často dovoláváš boha?"

 

Snape si přejel rukou po vlasech a odhodil je nazpátek. Temné hedvábné prameny se zvolna uložily na své místo, když spouštěl ruku dolů. Harry z lektvaristy nespouštěl oči a něco neznámého se mu v hrudi sevřelo.

"Poslyš, mohli bychom přestat s koupelí? Je mi nějak... zle."

"Vypil jsi tři poháry vína."

"Já vím, ale... Harry se zhluboka nadechl. "Možná je to ještě kvůli Dračímu štěstí. Vždyť skutečně špatně se mě udělalo, až po... eh... tvém polibku."

"Narkotikum se z tvého organismu už ztratilo." odmítl tuto domněnku Snape. S podezřívavým zamračením nabral do dlaně kopeček pěny a přičichnul k němu.

"Ovšem, je to jasné. Ty jsi přidal do vody šampon domácích skřítků. Potom není nic divného, že je ti, jak ses vyjádřil - zle. Vyvoláváš v sobě hněv, zatímco se tě magie pokouší uklidnit. Není zrovna dobré, jít proti proudu magie."

"Já nic nevyvolávám... "

 

Snape se pochybovačně na mladíka podíval, ale s odpovědí se nenamáhal, jen se pozorně rozhlédl po spoustě pěny kolem.

"Kolik šamponu jsi sem vylil."

"Celý flakon."

Lektvarista si odfrknul.

"°Celý flakon°. Pochopitelně. Odvaha v hořkém opojení, Harry? Stejně tak jako bys vypil láhev vína, kdybych tě nechal?"

"No, někdo z nás se cítí trochu nepohodlně a trapně, Severusi." odrazil lektvaristu naštvaně chlapec. "Nevím jak ty, ale já nejsem zvyklý dělit se o vanu, ať je to s kýmkoliv."

"To má být, co? Projev indiskrétní zvědavosti? Zajímá tě, jak se obvykle chovám k milenci? Zeptal se s pozdviženým obočím Snape.

 

Harry se zamračil.

"Vůbec ne. A potom, ty sám jsi řekl, že tvé předcházející styky se mě netýkají."

Snape se opřel o stěnu vany a napnul se tak, že se na okamžik zpod pěny vynořily prsty jeho nohou.

"Správně. Řekl. Ale jestli si vzpomínáš, tenkrát jsem se ti pokoušel vysvětlit nerovnocennou povahu našich vztahů, kterou předpokládá Podentes. Zřejmě jsem dostatečně nedocenil ten fakt, že pro milence tento aspekt ceremoniálu, nebude hrát tak důležitou roli."

Harry nevěřil svým uším a pěstí udeřil do vody.

"Nebude hrát?"

"No, pravděpodobně sadista by neopomenul využít příležitost nadvlády a zkoumat povolené hranice." Souhlasil Snape a přitáhl mladíka k sobě. "Ale my už jsme si vysvětlili, že sadismus mě nepřitahuje. Proto - ano, určitě nebude hrát! Ceremoniál je pro zamilované - pamatuješ? Ujišťuji tě, když jsem se stal tvým milencem, pochopil jsem, že se musíme mnohem víc přizpůsobit jeden druhému, dosáhnout větší vzájemnosti v našich vztazích, a to nemluvím jen o sexu... i když samozřejmě určité věci a práva i nadále zůstanou nerovná."

"Samozřejmě budou, nepochybně." pomyslel si Harry.

"Proto, jestli tě zajímá moje intimní minulost... "

"Ne nezajímá." prohlásil chladně Harry a založil si ruce na hrudi.

Rozčilovalo ho, že Snape nechápe zřejmě narážky a jen si hraje s vlasy na Harryho zátylku.

"Jako můj milenec, myslím, že máš právo na podobné otázky..."

"Oh, skončíš někdy s tím celým blouzněním okolo °nás milenců° ?" vybuchl zoufale Harry.

"Ne."

"Poslyš, já chápu, že tvůj pohled na situaci je jiný nežli můj, to je docela přirozené, ale já to všechno nevnímám, jako ty... "

Snape mu znova zacpal ústa.

 

Tentokrát si přitáhl Harryho k sobě na klín, jednu dlaň mu položil na zátylek a druhou na záda. Polibek následoval za polibkem a za ním další... Pro Harryho to byly natolik známé pocity, že se v nich ztratil, utopil, rozpustil?

Ano, Snape líbal fantasticky a mladíka nechtěně napadlo: s kým se to lektvarista naučil. Ostatně líbat se bylo dokonce příjemné, že? Nic tak divného, jako to ostatní... Protože líbat by se mohl i s dívkou, přestože na něco takového má teď stěží šanci.

Najednou veškeré myšlenky na Snapea, polibky, dívky a kluky zmizely, jakmile ucítil, že se dole děje cosi absolutně hrozného. Nemyslel tím vlastní vzrušení - už si zvykl, že dlouhé a hluboké polibky na něho tak působí. Ne tohle bylo mnohem horší, něco se dělo se Snapem a Harry to stěží mohl přehlédnout - vždyť téměř seděl na lektvaristově holém penisu.

Na tom údu, který se zvětšoval a tvrdnul, zvedal a ze strany vytrvale strkal do mladíkova holého zadku.

 

Harry vyděšeně přerval polibek. Ve skutečnosti se mu ze všeho nejvíc chtělo odsednout si trochu dál, ale musel zůstat na Snapeově klíně. Byla to jeho povinnost a on s tím nemohl nic dělat. Musel se přemoci - Vždyť narozeniny už nebyly kdovíkde za horami a ceremoniál za pár dní. Umírat se mu nechtělo a ještě méně si přál změnit přinesenou matčinu oběť v naprostý výsměch.

Takže, všechno bylo v pořádku. Alespoň podle Snapea a rozumí se jen pro Snapea. Pro něj, Harryho, bylo všechno hrozné, ale neměl na výběr a tak se musel přemoci. Jakýmkoliv způsobem. Zato lektvarista se cítil výborně.

 

Severus přece dává přednost mužům a tak když má na klíně úplně nahého muže, který ho líbá - ano, líbá, protože polibek byl vzájemný - notabene muže, který se podle Snapeových měřítek dá nazvat přitažlivým, pak není nic zvláštního na tom, že se lektvaristův penis tomu muži tiskne k zadnici, že?

Vlastně není proč si dělat starosti... i když Harryho tváře úplně hořely.

"Ehm... ty jsi... znamená to... " povedlo se mu nakonec ze sebe vymáčknout a dokonce jemu samotnému ta slova přišla slabá a hloupá.

"A ty také," zašeptal Snape a přesunul ruku z Harryho zátylku na mladíkův stojící tvrdý úd. Obemknul ho prsty, stiskl a začal ukazováčkem dráždit okraj jemné kůže.

 

Harry rozpačitě spustil hlavu na lektvaristovo rameno. Alespoň tato poloha skryla výraz jeho tváře.

Snape se pousmál a přitiskl k sobě mladíka ještě silněji. Ten si představil, že sedí na hrbolaté židli. Vždyť taková různě válcovitě vypouklá sedadla přeci existují. Sedadlo, ze kterého by se mohl lehce svalit, protože voda byla dost kluzká díky té spoustě šamponu. Aby se udržel, položil ruce na okraj vany, ale to bylo příliš nepohodlné. Nakonec se vzdal a objal Snapeovu šíji a držel se za ní, zatím co ho muž laskal pomalými, jistými pohyby, které rychle navozovaly známé pocity. Podobalo se to objetí, no a co? Nic hrozného - vždyť je Snape považuje za milence a tak nebude nic namítat, vždyť i Harry se musí naučit projevovat svou ochotu a dobrovolnou poddajnost. A tohle není špatným cvičením?

 

O pár chvil později se Harryho dýchání zrychlilo... Snape ale zůstal stejný jako dřív - A Harryho rozkoš rostla a narůstala... zdálo se, že to nikdy neskončí.

V jednom okamžiku měl pocit, že už co nevidět vyvrcholí. Chytil se Snapea pevněji, doslova mu zatínal prsty do zad, ale brzy pocit vzrušení ztratil ostrost - otupěl a uklouzl jako vlna, která couvá jen proto, aby se vrátila s dvojnásobnou silou.

Snape ho nepřestával dráždit a mučit. Přiváděl ho až na samou hranici.

A celou tu dobu Harry málem seděl na jeho vztyčeném tvrdém údu, který sebou čas od času trhnul. Vlastně to bylo v těch chvílích, kdy Harrymu uklouzlo zasténání. Bylo to docela legrační, i když mladíkovi z toho naskočila husí kůže.

 

Vzpomněl si na Snapeova slova o vzájemnosti a hlavou mu bleskla myšlenka. Kdyby spustil ruku dolů... ne... vždyť předtím se toho dotýkat nechtěl.

Samozřejmě, že nechtěl. Jenže byl také mužem a chápal, jak je to nepříjemné cítit dlouhou dobu tak silné vzrušení. Ale opravdu si nepřál, aby mu Snape končil v ruce, kdepak - vzájemnost bude muset počkat.

Nicméně Snape má právo ji vyžadovat. A Harry nebude smět odmítnout. Na rozdíl od lektvaristy ON na to právo nemá, protože-celou dobu cvičí kvůli obřadu, při kterém bude jeho povinnost - hořet ochotnou touhou.

 

"Polib mě," ozval se Snapeův chraplavý hlas.

Harrymu se sice nechtělo, ale věděl, že nesmí odmítnout. A pak, Snapeovo laskání už trvalo dlouho - mnohem déle, než obvykle - a Harry ještě nevyvrcholil.

Možná polibek odvede jeho myšlenky od toho, na čem sedí a pomůže mu uvolnit se. Nápad se zdál docela dobrý, zvlášť když byl přesvědčený, že lektvarista bude se svým laskáním pokračovat do té doby, dokud Harry nedosáhne orgasmu. Proto se mladíkovi zdálo docela rozumným řešením podniknout něco sám.

Zvedl hlavu ze Snapeova ramena a přisunul tvář k muži, který se tak horoucně a náruživě přisál k jeho rtům, až se Harrymu zatočila hlava.

 

Drobné vlnky teplé vody mu pleskaly na záda, jakoby napodobovaly pohyb jejich jazyků a Harry pocítil, jak se mu zrychluje tep, svaly ztrácí sílu a oční víčka tisknou pevně k sobě. Zalila ho rozkoš, pronikala mu do krve a šířila se celým tělem až do špiček prstů a ještě víc nalévala jeho penis, který už tak hořel naléhavou potřebou. A ne jen hořel, vzrušení se stávalo čím dál víc silnějším a silnějším dokud nezačalo být absolutně nesnesitelným.

Harry se ještě pevněji přitiskl ke Snapeovi. Uvědomoval si, že napětí tam dole už nemůže růst dál... a on teď bude končit, no určitě bude končit...

Bohužel se nic takového nestalo.

Se zoufalým výkřikem Harry prudce ukončil polibek.

Ucítil nesnesitelnou bolest. Jeho penis se stal nepředstavitelně citlivým, sebelehčí dotek vyvolával agonizující bolest a pálil jak oheň.

 

"Au! Dost! Už s tím přestaň!" vykřikl mladík.

Snape se zarazil, položil ruku na Harryho stehno a povolil sevření. Dovolil tak chlapci, aby se trochu odsunul a odsedl si.

"Bolí to?"

Harry přikývnul.

"Jo. Nevím proč... "

"Laskám tě už dlouho, není žádná pochybnost proč."

"Já - myslel jsem tím, že obyčejně končím mnohem rychleji"

"Možná tím důvodem jsou tři poháry vína. Nebo šampon domácích skřítků, zejména když uvážím množství, které jsi použil." zamračil se Snape.

"Nicméně zdáš se nějak... rozčilený. Něco ti dělá starosti?"

"Dalo by se říci." Harry úplně slezl ze Snapeových kolenou a pocítil úlevu, že ho lektvarista nezastavil. Přesunul se do protějšího rohu, nevelkého bazénku.

Skutečně, říkat tomuto zařízení °vana° bylo velkým podceňováním.

Snape chvíli čekal a potom se zeptal.

"Takže, mohu počítat s vysvětlením?"

"To kvůli tvému... " Harry se rozkašlal. "Chápej, posadil jsi mě přímo na sebe. I když jsi věděl, jak jsem se cítil nepříjemně, když jsem zjistil, že ti ke vzrušení stačí jen mě vidět. Tak jak chceš, abych se cítil, když sedím přímo na tvém..."

"Ach ano." povzdechl Snape a znovu si odhrnul vlasy z tváře. Harry si uvědomil, že civí a rychle odvrátil oči.

"Řekl jsi, že se tě dotkl můj podvod." Pokračoval lektvarista. "A teď mi sám navrhuješ, abych tě posadil jinak a schválně ti tajil, jak dráždivě a provokativně na mě působíš?"

 

Harry nevěděl jak na tohle odpovědět.

"No dobře, možná to nebylo tím. Jenže pomyšlení na to, že se ti postavil... kvůli mně. Rozumíš, dal bych přednost tomu, aby to tak nebylo."

"Rozumím," suše odpověděl Snape a přisunul se přes vanu k Harrymu. "Obávám se, že dnešní přípravu k rituální koupeli, nelze označit za úspěšnou. Jejím cílem je, jestli si vzpomínáš, - dovést tě k orgasmu." Snapeův pohled se rozhořel nepříjemným ohněm, alespoň Harry tento záblesk nesnášel.

"Co... Co chceš dělat?"

Navzdory Harryho obavám muž jen povzdechl.

"Předpokládám, že bude nutné vrátit se k něčemu, co bude pro tebe méně skličující. Koupání ponecháme na příště."

 

Harry zavřel oči, když se Snape postavil a po schůdcích vyšel ven z bazénku. Slyšel nějaký nedůtklivý zvuk, ale ignoroval ho. Nehledě na slib ° přejít k něčemu méně skličujícímu°, Snape byl ještě v koupelně, když Harry otevřel oči. Alespoň už byl oblečený do županu. Stal tam a neodvracel od mladíka upřený pohled černých očí a nehybně čekal, dokud Harry neporozuměl náznaku a také nevylezl nahý a mokrý z vody ven. Lektvarista vzal z lavice hůlku, kterou tam dřív položil a s vážným výrazem rychlým máchnutím poslal hojivé kouzlo k Harrymu penisu a šourku. Chlapec okamžitě cítil, jak se bolest kůže najednou uklidnila, a Harry si povzdechl úlevou. Vzápětí mu Snape podal druhý župan.

Trochu kratší... a jeho velikosti.

 

Nenadále Harryho kolena téměř podklesla. Vždyť to byl dlouhý a stresující den, říkal sám sobě. A teď ještě dodatečný stres z vědomí neúspěšného tréninku ceremoniální koupele. Ale podvědomě věděl, že to není tím.

Pochopitelně, Snape pro něho transfiguroval sklenici, ale to bylo jen kvůli tomu, že Harry umíral žízní. Koupil mu oblečení, i když Harry doposud nepochopil, kam se vlastně ztratilo. Víckrát ho neviděl, s výjimkou převlékání, kdy mu oblečení přichystal Snape. O sklenici ve skutečnosti požádal sám a nákup šatů byl podmíněný rituálem. Brumbál a Artur Weasley by sotva souhlasili, aby Harry procházel ceremonií nahý, přinejmenším tou částí se svědky. Co se týká léčivého kouzla... no to se dalo čekat, vždyť Snape potřebuje, aby byl fit.

Ale župan byl něco jiného... ten nebyl vůbec potřebný. To bylo něco speciálně pořízeného jen kvůli Harrymu.

A něco takového od Snapea vůbec nečekal, i když možná měl.

 

"Děkuji." nenadále řekl chraptivě mladík.

Muž se na něho podivně podíval a nakonec poznamenal.

"Čekám na tebe v ložnici. Chvíli počkáme a pak uděláme poslední pokus."

Harry mechanicky přikývl, klesnul na lavici a Snape opustil koupelnu.