Invocare 043

 

"Ah."

Snapeovi byl návrh zřejmě po chuti, což poctivě řečeno Harry dost dobře nechápal. Jak mohla vyhlídka strčit prsty do něčí zadnice... kohokoliv vůbec nadchnout. Jenže Snapeovo nadšení bylo očividné: penis se mu zvednul jen při té myšlence.

Mladík si v duchu vyčetl, že na něj zírá.

 

"Ehm... Snažil jsem si představit, jak se to dělá v praxi," - přiznal se Harry - "ale nedokážu si domyslet... ehm to... správnou pozici. Mám se prostě ohnout a...?"

Na malý okamžik se na Snapeově tváři ukázal podivný výraz, jakoby se pokoušel zadržet smích. A Harry si byl jistý, že se mu to určitě nezdálo. "Pojď, pro začátek navrhuji jít do postele a pokračovat tam." řekl měkce lektvarista. "Přesto, co jsi mě zrovna připomněl, je asi tohle to, co chceš... ale rozkazuješ ty."

"Já..." Harry nervózně polkl. Teď, když se to skutečně chystal udělat, cítil se víc sklíčený než dřív.

"Ano, do postele... Dobře." Cestou uchopil hůlku a ztlumil světlo svíček. Kdyby bylo úplně po jeho, zhasil by je úplně, tak jako předtím. Na druhou stranu, pro Snapea bude lepší, když uvidí, co vlastně dělá.

 

Odhrnul pokrývku a odsunul se na vzdálenější kraj postele, kde si lehnul na břicho a přikryl se. Matrace zaskřípěla a zhoupla se, když vedle něho do postele vklouzl lektvarista. Harry se napjal, zahrabal tvář do polštáře a začal sám sebe přesvědčovat, že to snad všechno nebude až tak hrozné. Vždyť Snape přece věděl, co má dělat. Harry si tím byl jist, ale z nějakého důvodu, samotné přesvědčení nestačilo. Čím déle ležel a čekal, tím víc se mu svíral žaludek hrůzou.

 

A také zrovna moc nepomohlo, když mu v dalším okamžiku hlavou prolétl výsměšný hlas, který mu říkal... homosexuál - buzna.

K čertu, vždyť teď se jím skutečně a doslovně stal. Proto čím dřív s tím vším skončí, tím to bude lepší. Mladík zvednul hlavu a otočil se na Snapea. Ten klidně seděl opřený o čelo postele s rukama složenýma na kolenou.

"Takže?"

Lektvarista se na něj letmo podíval.

"Rozhodl ses, co chceš?"

 

Harry se na něho zadíval.

"No ano, prsty."

"Můžeš být trochu konkrétnější?" odmlčel se Snape a po chvíli dodal, - "Například pozice. Dáváš přednost této?"

S pocitem, že mu mozek co nevidět vybuchne, Harry naštvaně vykřikl.

"A odkud to mám vědět?"

Snape pokrčil rameny.

"Osobně bych navrhnul jinou, která by ti přinesla mnohem větší potěšení, ale před několika minutami jsem se také nechal příliš unést, a začal jsem poroučet, jak jsi mi jednoznačně připomněl."

Och. Harry se teď cítil, jako propíchnutý balón, všechen jeho hněv se kamsi vypařil.

"Dobře. Ano, to jsem řekl. Přesto jsem doufal, že ty... no, že mi trochu pomůžeš s touto částí." Prohlásil a znovu zčervenal. "Myslím, že ty víš líp, jak se to... dělá, ne? A věřím, že přestaneš, když o to poprosím, nemohl bys tedy prostě..."

 

Snape kývnul a přisunul se k němu.

"Jestli chceme, aby všechno proběhlo hladce, tak se především musíš uvolnit."

"No což, hodně štěstí." Zavrčel Harry.

Ucítil, jak se mu vlastnická dlaň položila na záda, a začala je masírovat pomalými kruhovými pohyby.

"Jsem si jist, že ti s tím dokážu pomoci. Znamená to pochopitelně, že s roztahováním ještě nějaký čas nezačneme, ale..."

"Oh, doufal jsem, že s tím skončíme co nejdřív... "

"To není ten nejlepší způsob, ale pokud na tom trváš... "

Harry cítil, jak mu hoří tváře a odvrátil se.

"Ne, určitě bude lepší, když všechno proběhne normálně a podle pravidel. Takže... dělej všechno, co pokládáš za nutné."

 

"Accio balzám." zamumlal Snape. Harry zaslechl, jak lahvička pleskla do lektvaristovy dlaně a potom ucítil, že se přikrývka zvedá. Odkryla se úplně celá, protože se chladný vzduch sklepení dotkl jeho chodidel. Přesto mu zima nebyla, Harry spíš celý hořel.

Snape se rozkročmo posadil na mladíkova stehna a vzduch naplnila známá vůně speciálního masážního oleje.

Napětí ustoupilo, když silné mužské ruce začaly masírovat jeho šíji a ramena, vyhledaly každou uzlinu a prohnětly každý ztuhlý sval.

"To je nádherné." vydechl Harry a natáčel hlavu na různé strany, když Snapeovy šikovné prsty pokračovaly se zpracováváním, jeho zad a vytvářely tím skutečnou magii.

 

Potom se Snape posunul níž a pracoval na každém obratlu a vyháněl z nich napětí, dokud se Harry necítil, jakoby se jeho tělo na matraci přímo rozpouštělo. Nicméně ne zrovna všechny části těla se uvolnily a změkly. Zejména jedna konkrétní část ožila a už dopředu se těšila, až ucítí tyto obratné ruce na sobě. Harry začal trochu tisknout bedra do matrace.

Uslyšel jak se Snape tiše zasmál, a téměř čekal, že mu nařídí, aby se otočil na záda, ale tentokrát bylo cílem cvičení něco úplně jiného.

A skutečně, teď už cítil, jak lektvaristovy ruce vtírají balzám do jeho hýždí, pohybují se v pomalých neuspěchaných kruzích nejprve po jedné půlce a potom po druhé. Harry se znovu napjal. Nedokázal se sebou nic udělat, protože každou chvíli jeden z těchto dlouhých prstů vtrhne do jeho těla, že?

 

Ale nic se nedělo. Snape pokračoval s masáží, nyní směřoval vzhůru ke kříži, tlačil trochu větší silou a Harry zasténal blahem.Lektvaristův tvrdý penis mu přitom narážel na bedra, ale Harrymu to vůbec nevadilo. Naopak, všechno se zdálo tak přirozené a normální.

Najednou si uvědomil, že Snapeovi důvěřuje.

Severus byl vzrušený na nejvyšší míru, ale přesto neztrácel sebekontrolu a ani náznakem se nechystal strčit svůj úd do Harryho těla.

Tedy... ne dnes. Dřív, nebo později k tomu bude muset dojít.

Harry div nevykřikl: *Ano, čert tě vem, tak už to konečně udělej! * - ale on ve skutečnosti nechtěl, aby s ním Snape něco takového dělal, proto se nedokázal přinutit, vyslovit to.

 

"Ty jsi znova napjatý." ozval se do ticha hluboký Snapeův hlas. "Harry, je skutečně důležité, aby ses uvolnil..."

No ano. V tu chvíli si byl Harry jistý, že to je nemožné. Ale už dost dobře Snapea znal a věděl, že lektvarista skutečně nezačne používat prsty do té doby, než si bude jistý, že se partner cítí v pohodě a uvolněně.

Fyzicky i psychicky.

 

Mladík si z hluboka povzdechl a soustředil se na vůni balzámu. Jako obvykle - vůně jetele, i když neznámo proč, teď do ní bylo přimícháno něco víc sladkého, patrně med. Pokusil se meditovat, otevřít se té vůni, nechat jí, aby ho prostoupila. Představoval si, jak se mu roztéká v žilách. Tělo se mu bezvládně propadlo do matrace a penis mu znovu ztvrdnul.

"Dobře," zamumlal Snape, a jeho ukazovák vklouzl mezi mladíkovy hýždě. "Zůstaň uvolněný," - pokračoval - "stále ještě nezačínám."

To byla pravda. Lektvarista dál pokračoval s masáží a nijak se nesnažil proniknout dovnitř, jen potom dlaněmi objal mladíkovy boky a přikryl ho vlastním tělem. Teď mezi nimi nebylo nic, kromě jemné vrstvy balzámu.

 

Harryho penis se pokusil narovnat skrz matraci - tak úchvatný pocit vyvolala váha, která se k němu tiskla shora.

Kůže sklouzla po kůži - to se Snape přesouval, aby ústy dosáhl k Harryho šíji. Teď už lektvarista jeho šíji líbal a dráždil ji jazykem, když jím přejížděl po silných šlachách, zatímco rukama nepřestával hníst mladíkovy boky a hladil je neustále nahoru-dolů, nahoru-dolů.

Snapeův tvrdý penis opět narážel do Harryho stehen, tentokrát ze zadní strany, v rytmu ve kterém si mladík zoufale přál pohybovat svými bedry a hledat uspokojující tření.

Když se Snape nakonec odtáhl, pocítil Harry lehké zklamání.

 

"Obrať se," požádal lektvarista.

Harry zvednul hlavu, přesvědčený, že špatně slyšel.

"Na záda?" *Ale ta posice nemá smysl. Nebo má? *

Místo odpovědi vzal Snape Harryho za boky a pomáhal mu změnit polohu.

Vleže na zádech, bez toho aby spustil oči ze Snapea, si mladík odkašlal a zeptal se.

"Ehm,... znamená to, že začínáš?"

"Všechno má svůj čas."

 

Podle všeho si lektvarista všimnul, že se Harry znovu napíná. Mladík se pokusil uvolnit, ale marně.

"Promiň... "

"Š-šš." Snape přiložil prst k chlapcovým rtům a zůstal ležet z boku. Druhou rukou lektvarista uchopil Harryho penis a začal jí pohybovat nahoru-dolů a schválně se přitom nedotýkal žaludu. Harryho to připravovalo o rozum. Zoufale se zdvihal v bocích vzhůru, ve snaze donutit mužovu dlaň, aby se dotknula i tohoto místa, ale ten se jen usmál a pokračoval... v jeho dráždění - pochopil najednou Harry.

"Teď,"-řekl tiše muž, takovým hlubokým a sametovým hlasem, že Harry málem ztratil dech - "roztáhni pro mne nohy."

 

A najednou se stalo něco divného. Harryho napadlo, že to chce udělat. Jakoby ho tam vpředu čekaly zážitky a potěšení o existenci, kterých zatím neměl ani tušení. Ale Snape o nich věděl, a seznámí ho se všemi.

Pochopitelně, kdesi v hloubce duše se ozýval rušivý hlas, který říkal *Ne! To už je moc! *. Jenže Harry se ho rozhodl ignorovat. Trochu ohnul kolena a roztáhl nohy do šířky.

V té době už Harryho penis nejen dávno stál, ale i nedočkavě naříkal a ukazoval svou dychtivou hlavičkou do jeho tváře. Snapeova ruka pokračovala ve svých pohybech, ale když Harry roztáhl nohy lektvarista se přesunul tak, že se nyní jeho hlava ocitla na stejné úrovni, jako mladíkovy boky. Muž znovu přikryl chlapcovo tělo svým, roztáhl mu tím nohy do ještě větší šířky a usadil se mezi nimi.

 

Harryho sluch naplnil zvláštní zvuk, a nějaký čas trvalo, než pochopil, že to je jeho vlastní vzrušené dýchání. Téměř se dusil."

"Ano takhle, správně. Jen zůstaň uvolněný." nízkým a hlubokým hlasem nabádal mladíka Severus, pro povzbuzení teď rukou něžně laskal Harryho žalud a nutil ho tak tiše vzlykat díky síle touhy, která ho ovládla. Znovu uslyšel lektvaristův svůdný hlas, který sliboval uspokojit všechny jeho potřeby. Říkal, že Harry má sexuální požadavky a on je uspokojí všechny, až do té poslední... zněl mu v hlavě ten hlas.

Vůně balzámu zesílila a Harry ucítil, že Snape začíná s tím, o co žádal.

 

Dlouhé prsty, vlhké a pokryté, vrstvou balzámu mu znovu roztáhly hýždě. Jeden z nich se dotkl vstupu do jeho těla. Harry sebou trhnul a potom uslyšel tiché zaklínadlo, neznámá latinská slova, o významu kterých se mohl jen dohadovat. Snape s ním zřejmě cosi udělal, protože slabinami mu projel palčivý záchvěv. Nezpozoroval, jak se v lektvaristových rukách ocitla hůlka, ale viděl, jak ji odkládal.

Harry se chtěl zeptat, ale Snape ho nenechal říci ani slovo.

"Jen tě připravuji." - zašeptal - "Bude to lehčí, když tě připravím správně."

Harry přikývnul - spíš sám pro sebe, a roztáhnul nohy ještě víc, jakoby souhlasil s lektvaristovým postupem.

 

V tu chvíli se dlouhý prst dotkl velmi intimního místa, bříškem na špici kreslil kroužky a dráždil tak anální otvor. Chvílemi na něj lehkým pohybem narážel a nutil tím Harryho přát si, aby ho tam uvnitř něco zaplnilo.

A celou tu dobu si mladíkův penis užíval vydatnou pozornost Snapeovy druhé ruky, který se zřejmě kvůli rovnováze opíral o loket. Harry si sice nebyl jistý lektvaristovou posicí, ale necítil sebemenší přání pohnout se a zkontrolovat to. Přál si jen ležet a užívat si potěšení. Jedna Snapeova ruka mu dráždila penis a druhá místo, které by nikdy dřív nepovažoval za erotogenní oblast a zároveň s tím vším mu hedvábné prameny Severusových vlasů hladily stehna, ve stejném rytmu s pohyby rukou.

 

Harry se doslova topil v nádherných, vzrušujících pocitech. Už mu bylo jedno, že jsou se Severusem milenci pouze v ložnici, bylo mu tak dobře, že všechno ostatní ztrácelo význam.

Ve chvíli, kdy mu bylo ještě nádherněji a zdálo se, že mu mozek musí co nevidět vybuchnout - ucítil tlak. Nikdy by nevěřil, že to může být tak... nádherné. Ale bylo. Harry si uvědomil, že Snape zasunul prst dovnitř a způsobil mu tím pocit, který donutil jeho penis naříkat ještě silněji.

"Jsi v pořádku?"Zeptal se Snape a Harry odpověděl cosi nesrozumitelného. Nebylo to zasténání, ani vzlyk a už vůbec ne zamumlání, ale cosi absolutně nelogického a nepochopitelného.

Zazněl hluboký smích, ale Snape se nesmál jemu, tím si byl Harry jistý. Byl to prostě výraz radosti. Proto bylo všechno v pořádku...

 

Prst uvnitř jeho těla se zvolna pohnul, vlhce a něžně... Zajímavé, jak to Snape dokázal, naplnit ho balzámem... Ach ano. Zřejmě to muselo být to zaklínání...

"Je mi... dobře." byl konečně schopný odpovědět Harry. Jakmile se vzpamatoval z původního překvapení - zjistil, že to všechno může být zpropadeně příjemné - a pokusně zvedl boky. Nevěděl, zda tím chtěl donutit prst vniknout hlouběji, nebo hledal větší tření pro svůj penis, ale ten pohyb měl za následek hned oba účinky. A co víc, prst uvnitř něho zasáhl něco, co se projevilo ostrým vzplanutím touhy v jeho údu. Harry se uslyšel, jak vzlyká *Ó bože... *

 

"Teď chápeš, proč mě tak ohromilo tvé prohlášení o tom, že při tom nebudeš cítit žádné uspokojení?" řekl Snape, když Harry ztichnul.

Z jeho hlasu zazníval úsměšek, ale zdaleka ne tak ponižující, jako býval dřív, spíš stejný, jako smích před chvílí. V tom Snape udělal pohyb rukou. Jakési zakroucení. Mladík cítil, jak klouby prstů přejíždí jeho zadnici. Ať to bylo cokoliv, díky tomu se dlouhý prst znovu dotkl toho čarovného bodu.

"Tvá prostata." zašeptal Snape, zatímco se Harry svíjel a sténal. Celým tělem hledal ten kontakt.

"Víš, co to slovo znamená?"

Harry byl schopný odpovědět až po několika vteřinách.

"Hmm, prostata... Ano... Něco spojené s rakovinou... "

"Ne pro kouzelníky." opravil ho Severus. "Pro nás je spojené... pouze s radostí a uspokojením."

 

Během řeči lektvarista pohyb opakoval a Harry ucítil, že se blíží vrchol. Dokonce si pomyslel, že teď prostě skončí, ale Snapeova ruka se postarala o to, aby jeho chvíle ještě nenastala.

Snape prst napůl vytáhl a k prostatě teď bylo daleko. Harry si rozpačitě uvědomil, že se snaží prst udržet uvnitř. V jakémsi šíleném okamžiku si dokonce pomyslel, * skutečně něco takového Snapea vzrušuje? * Rozumí se, že lektvaristův penis sevřený mezi jeho tělem a matrací nebylo vidět a proto i kdyby si to přál, nemohl něco takového zjistit.

Ne že by to chtěl.

"A teď si představ, jaké pocity zažívá muž, když každý výpad vpřed znamená náraz do tohoto místa." tiše pokračoval Snape. "Věř mi, Harry, takový sex je stejně tak nádherný, jako kterýkoliv jiný. Pro oba partnery."

 

Bez ohledu na napůl euforický stav Harry dokázal namítnout:

"No prst je jedno, víš... ?"

"Správně," Snape se naklonil a políbil Harryho na břicho. Na to místo, nad kterým jeho ruka ještě pořád plynule laskala mladíkův penis.

"Takže přidám ještě jeden, ano?"

Z jakéhosi důvodu se Harry znovu napjal, v žaludku ho zastudilo. A také stáhl hýždě. Pro svoji reakci neměl žádné vysvětlení, vždyť Snape mu nezpůsobil, žádnou bolest. Proč se tedy stále cítil nepříjemně?

Alespoň že Snapea nijak neznepokojilo to, co Harry považoval za recidivu a zřejmý krok zpět.

"Je přirozené, že jsi nervózní." zamumlal. "Ale já vím, co ti pomůže a jsi pro to zrovna v ideální pozici. Představuj si."

"No tak dělej." netečně souhlasil Harry. Znovu dostal chuť, se vším co nejdřív skončit.

 

V tu chvíli Snape zcela vytáhl první prst a Harry ucítil, jak se k jeho příliš citlivému vstupu už tisknou dva prsty.

Tyto dva prsty plynule překonávaly odpor kruhového svalu, i když se Harry ani zdaleka nepokoušel bránit.

Lehké, úplně letmé pálení. Pak pocítil určité nepohodlí, ale současně s ním cosi tak intenzivního, že na něj ihned zapomněl.

Prsty, které překonaly odpor, vklouzly dovnitř - v tom samém okamžiku Snape pustil mladíkův penis. Přejel po něm jazykem od kořene k žaludu a důkladně slízal kapky tekutiny, které na něm vystoupily.

 

Harry vykřikl - bezděčně zajel lektvaristovi do vlasů a držel mu hlavu ve snaze přimět ho, aby svůj čin zopakoval.

Ale Snape zůstával nehybný, dával tak Harrymu čas vzpamatovat se.

"Ještě?"

"Merline, ano... "

Jenže tentokrát Severus nejprve zasunul a povytáhl prsty, aniž by se dotkl prostaty. Harry ještě stále cítil menší nepohodlí, jak jeho anální svaly zůstaly napnuté a neuvolňovaly se, ale v porovnání se získaným příjemným vzrušením to bylo bezvýznamné. Lektvarista začal prsty uvnitř pomalu otáčet a mladíka zvolna roztahovat. Čím déle to trvalo, tím silněji Harryho penis toužil znovu na sobě cítit lektvaristův jazyk.

Nakonec jeho trpělivost byla odměněna, ale Snape ho olíznul pouze jedenkrát.

 

Potom přidal i třetí prst. Pálení se nyní stalo tak silným, že Harry ztrácel dech, sice už ne kvůli potěšení, ale také ne bolestí.

Pocit, který nyní prožíval... určitě patřil k tomu, co právě dělali. Nikdy by ho nenapadlo, že bolest skutečně může být příjemná, ale současné nové pocity tento názor změnily. Možná proto, že byly od začátku do konce naplněné vzrušením a palčivostí.

Snape pomocí rtů a jazyka bolest konejšil... i když samozřejmě nelíbal to samé místo. Místo toho líbal Harryho penis a tím v něm vzbuzoval tak silné potěšení, že je mladík nedokázal snést už ani dalších pár vteřin. Když se tři prsty, které se pohybovaly v jeho análním otvoru, dotkly prostaty, pochopil, že jeho čas tentokrát opravdu vypršel.

 

Pokusil se odstrčit Snapeovu hlavu, ale ten se nehodlal odtáhnout, neustále sál mladíkův penis a dráždil ho jazykem, jakoby tím stimuloval přicházející vlnu orgasmu.

Harry znovu chraplavě vykřikl a cítil, jak z hloubi jeho šourku k hlavě penisu stoupá vlna napětí.

Sperma z něho tryskalo v jednom nárazu za druhým a zkrápělo mu břicho, hruď a dokonce postříkalo i bradu. Celou tu dobu lektvaristova ústa neopustila kořen údu, dráždila ho, jemně kousala a masírovala jazykem tak dlouho, dokud se Harry zcela nevyčerpal.

 

V podivné směsici rozpaků a ohromení se Harry vzpamatovával z přetlaku zážitků. Snapeovy prsty zatím stále zůstávaly uvnitř jeho těla. Celé a hluboko zasunuté, pokud dokázal posoudit.

Nakonec Snape pustil ze rtů mladíkův penis a hladce vytáhl prsty. Druhou rukou uchopil hůlku a pronesl několik čistících zaklínadel. Z Harryho břicha, hrudi i brady beze stop zmizely bělavé skvrny spermatu.

 

Ale Harry si zděšeně povšiml, že na Severusově tváři ještě zůstal proužek kapaliny. Věděl o tom Snape?

*K čertu, určitě ne, * pomyslel si Harry, ale v tu chvíli po ní lektvarista přejel prstem.

Harrymu najednou bylo horko, ale tentokrát vůbec ne díky vášni. Nikdy v životě se necítil tak trapně.

"Oh... promiň. Snažil jsem se ne... Poslyš, to je tvoje vinna, víš!"

V šeru zasvítily Snapeovy zuby, v tu samou chvíli, kdy se natáhl vedle mladíka

 

"Jsem docela spokojený, že jsi vyvrcholil jen kousek od mé tváře, Harry. I když přiznávám, že bych dal přednost tomu, abys to udělal do mých úst." S těmi slovy si prst olíznul.

Harry z něho nespouštěl užaslý pohled, když se rozhodl zeptat.

"Když se ti to tak líbí... ehm... proč jsi tedy... ?"

"Domníval jsem se, že by to byl projev iniciativy z mé strany." odpověděl Snape a Harry uviděl, jak se znovu zablýskly lektvaristovy zuby. Dokonce to snad ani nebyl úsměv. Spíš se to dalo označit, jako dravě vyceněné zuby, i když vůbec ne výhružně... což bylo zajímavé samo o sobě.

"Ovšem, pokud tě ta myšlenka láká - stačí požádat."

"Předpokládal jsem, že by to byl projev iniciativa z mé strany" - odpověděl Snape a Harry uviděl, jak se znovu zablýskly lektvaristovy zuby.

Dokonce to snad ani nebyl úsměv. Spíš se to dalo označit, jako dravě vyceněné zuby, i když ne výhrůžně... což bylo zajímavé samo o sobě.

"Ovšem, pokud tě ta myšlenka láká - stačí požádat."

 

"Já... ehm..." no, po pravdě řečeno, Harry si to velmi přál, a taky to chtěl hned říci, přestože zrovna končil a samozřejmě bude potřebovat čas na přípravu. Ale najednou si uvědomil.

"A co ty?"

 

Snape se nesnažil vypadat, že otázce nerozuměl.

"Ah, ano. Tak to záleží na tobě, Harry. Velení je znovu na tobě."

Jasně. Prsty už mají za sebou. Tedy... téměř za sebou, protože Harry měl ještě otázku.

"Víš, skoro to nebolelo, dokonce ani tehdy, když jsi použil tři prsty." zamračil se mladík. "Jenže tvůj... eh..."

"Řekni *penis*," doporučil mu suše Snape.

"No jo. Tak tedy tvůj penis, je o hodně větší než tři prsty, že? To tedy znamená, že to přece jen bude nepříjemný pocit."

"Nevzpomínám si, že bych tě ujišťoval, o neexistenci sebemenšího pálení. Ano, může tě to trochu bolet, zvláště na začátku, ale k žádnému většímu zranění nedojde. Chápeš ten rozdíl?"

"Ah," se zachvěním odpověděl Harry.

 

Snape položil mladíkovi na břicho dlaň s roztaženými prsty. Bylo to vlastnické gesto majitele, ale Harry už zjistil, že to, co se z něho dá vycítit, ho už nijak neznepokojuje.

"Ještě pořád máš strach?"

"Moc ne." přiznal se začervenáním Harry. "Já... myslím, že se mi to dokonce bude líbit. Tedy po té první fázi."

Jen Merlin ví, proč mu bylo trapné položit další otázku potom, co ho Snape už několikrát dovedl k orgasmu.

"Ty ne... eh... Chápu, že ti to také přináší potěšení, ale neztratíš kontrolu, že? Budeš opatrný a budeš se snažit, aby mě to moc nezranilo... a... no, nezapomeneš mě dovést ke konci, viď?"

Jako odpověď zaznělo hlubokým hlasem pronesené:

"Ano."

 

To byla pitomá otázka. Samozřejmě, že se Snape o něho v tomto směru postará, nakonec mladíkovy orgasmy mu očividně také přinášely potěšení.

Pravděpodobně se Harry zeptal jen proto, že byl bez sebe rozkoší. Ani ho nenapadlo přemýšlet o Snapeově uspokojení určitě ne tehdy, když se sám svíjel touhou a díky lektvaristovu vzrůstajícímu úsilí v bouřlivém orgasmu.

Ostatně, co mohl vědět. Možná na tom byl stejně, jako všichni nováčkové při prvních lekcích lásky.

Lekce lásky... jakási část jeho vědomí málem strnula hrůzou, ale rázně ji nařídil mlčet. Nebo alespoň dospět.

 

Možná to pro Harryho bylo všechno nové, ale dokonce ani on nebyl tak hloupý a lehkomyslný, aby se nedovtípil, jak neslušné by teď bylo odejít, když ho Snape dvakrát přivedl k vyvrcholení, a on ani prstem nehnul na oplátku. Bezděčně uvažoval téměř zmijozelsky, když si pomyslel, že podobné chování by nemuselo být zrovna vhodnou strategií. Příliš brzy se stane Snapeovým otrokem, a proto není v jeho zájmu, aby zneužíval dočasně poskytnutou moc. Možná by se lektvarista o tom nikdy nezmínil, ale něco takového mu určitě zůstane v paměti.

Mimo to se Harry přistihl při myšlence, že by ho docela zajímalo... co by donutilo Snapea, aby se přestal kontrolovat.

 

"Obrať se na záda," najednou překvapivě uslyšel sám sebe, jak nařizuje, ale od naplánovaného záměru nechtěl ustoupit. Každopádně dnešní večer se přesně takto chystal zakončit už na začátku. To, že se ta procedura s prsty, skončila orgasmem, bylo překvapením, a cosi úplně jiného, než si představoval. Počítal, že při naplánovaném závěru bude ještě neuspokojený.

Všechno by pak bylo mnohem jednoduší.

Ale v každém případě se pokusí.

 

Jakmile Snape poslechl, Harry se na něj položil tak, aby jejich bedra, byla na stejné úrovni. Což díky rozdílu ve vzrůstu, vyloučilo možnost polibků, ale mladík si nebyl jistý, jestli by se jednalo o frotáž, pokud by se jejich penisy nedotýkaly.

Snape téměř neslyšně vydechl, když se plynulým pohybem boků k němu přitiskl celým tělem a začal se vlnovitě pohybovat. Nevěděl, jestli to všechno dělá správně - alespoň do té chvíle, než Snape vydal ten povzdech - ale jeho počínání přinášelo jemu samotnému ohromné uspokojení, které stokrát vzrostlo, když zvedl hlavu a uviděl lektvaristův výraz tváře.

Hm-m-m-m-m, je to jasné, znamená to, že je Snape spokojený.

 

Harryho potěšení a radost se znásobily, protože Snape vypadal trochu ohromený, jakoby nečekal takovou pozornost.

Harry přestal Snapeovu tvář sledovat, místo toho mu položil hlavu na prsa, a pokoušel se líbat vše kolem, na co dosáhl ústy. Začal s jizvami, tak jako předtím, protože ho na nich cosi neustále přitahovalo. Ale brzy přešel na bradavky a věnoval soustředěnou pozornost nejprve jedné a potom i druhé z nich. Vypadalo to, že Snape oceňuje jeho úsilí. Muž ho uchopil za boky a povzbuzoval Harryho, aby jimi pohyboval rychleji.

Ale to je vedení - mihlo se Harrymu v hlavě, přesto si uvědomil, že vůbec nemá žádné námitky.

Snape ho doslova učil: jak se lépe pohybovat, jak prudce přirážet boky, jak zamířit penisem tak, aby se setkal s jeho vlastním, a to všechno bez narušení rytmu pohybu.

Všechno, co se Snapeovi při frotáži líbilo, pomyslel si Harry a uvědomil si, že to skutečně chce vědět a znát. Ano rada, aby dělal to, co se jemu samotnému líbí, se ukázala jako skutečně výborná. Snape se jí očividně také sám řídil, a jak se výpady stávaly víc a víc naléhavějšími, Harry ucítil, že jeho penis znovu tvrdne a udělal to, co si přál. Natáhl se a pročísl prsty dlouhé hedvábné Snapeovy vlasy. V ten okamžik lektvarista vydal táhlé nízké zamručení a končil.

Harry to pochopil až tehdy, když ucítil, jak mu s břicha stéká cosi teplého a vlhkého.

 

Snapeova očividná slast vzrušila Harryho ještě silněji a teprve teď pochopil tu pravdu - *Dělej to, co se ti líbí a tvůj partner z toho bude mít také potěšení. *

Skutečně se mu líbil lektvaristův orgasmus, líbilo se mu, když slyšel jeho přerývaný dech, líbilo se mu, jak se milencovy prsty zatínají do jeho boků.

Poprvé si plně uvědomil, proč Snape tak miloval, když ho dováděl k orgasmu.

Byl to opojný pocit - vědět, že může lektvaristu dohnat ke... no, ne zrovna ke sténání. Dokonce i při vyvrcholení si Snape zachoval určitou sebekontrolu. Jakoby se krotil a své reakce potlačoval.

Při tom pomyšlení dostal Harry chuť udělat něco takového, co by Snapea přinutilo křičet slastí a úplně to sebeovládání ztratit. Zajímalo ho, co by k tomu bylo zapotřebí.

 

Jakmile se Snape vzpamatoval z dlouhého orgasmu, opatrně spustil Harryho na postel, přitiskl se k němu z boku a přiměl mladíka, aby mu dal hlavu na rameno. Znovu poroučel, ale Harry ani tentokrát nic nenamítal. Zřejmě se lekce lásky skládaly z přílivů a odlivů, které by bylo nesmyslné rušit diskusemi o tom, kdo z partnerů právě velí a kdo má vyvíjet iniciativu.

"Děkuji." řekl upřímně hlubokým hlasem Snape.

 

Harry pochopil, v jakém napětí žil celé tyto týdny, protože to teprve teď opadlo. Konečně poprvé od přečtení synopsisu měl pocit, že všechno bude dobré. Nebude zraněný. Dokonce se teď cítil hloupě, kvůli nesmyslným obavám.

V okamžiku, kdy pominuly, uvědomil si pravdu: Ne on nebude používaný. Ať se dalo o Snapeovi říci cokoliv, ať měl jakékoliv chyby, skutečně byl ohleduplným a pozorným milencem.

 

"Už se nebojím sexu," řekl Harry, i když bylo trochu divné ležet tady a dívat se na Snapeovo břicho a hruď potřísněné a lesklé od spermatu.

"A... ehm... viděl jsi, že jsem se ke konci zase trochu vzrušil?"

Snape přikývnul.

"No při ceremoniálu budu muset končit třikrát, že? Pochopil jsem, že se mi to podaří."

Snape si přitáhl Harryho blíž.

"Sedmnáctého na to budeme mít celou noc."

"Aha... "

"Nedělej si zbytečné starosti, Harry," dodal ospale lektvarista. "Jsem přesvědčený, že rituálem projdeme úspěšně. A potom budeme žít jako milenci, bez zbytečné stísněnosti a hloupých obav."

 

Při zaslechnutí těchto slov se mladík napjal. Vždyť podstata Cambiare není v tom, aby byli milenci. Co všechno to ostatní, to co Snape napsal v synopsisu. Ano jistě, lektvarista ho už požádal, aby nebral všechno doslovně, ale Harry nemohl stále překonat ten pocit, že i když kruté řádky synopsisu byly diktovány hněvem, přesto v něm zůstávala i velká část pravdy.

A tou pravdou bylo, že sex není jedinou překážkou na jejich cestě.

 

Harry se neklidně zavrtěl v Severusově náruči.

"Severusi?"

"Hmm?"

Bez ohledu na potřísněnou hruď, Harry jednou rukou muže objal a pevně ho k sobě přitiskl.

"Chápu, že teď už sex není problém. Věř mi, nebo ne - dokonce se mi... líbí. Ale já nechci být tvým otrokem, prostě nechci! Mohu s tím souhlasit, mohu se s tím smířit, protože chápu, že je to moje povinnost - že musím zachránit sebe a své přátele. Ale to zdaleka neznamená, že hořím touhou stát se tvým majetkem - a nemohu toho dosáhnout. Snažil jsem se, ale prostě to ve mně není! A tak podle všeho, přece jen zemřu v den svých narozenin! Já prostě nejsem stavěný na to, abych byl kohokoliv otrokem."

 

Snape se opřel o loket a posunul si Harryho tak, aby jejich oči byly na stejné úrovni.

"Ty neumřeš. Jsi - můj, a já přísahám, že zabiju každého, kdo se ti opováží ublížit."

Harry zavřel oči při pohledu na rozhodnost v lektvaristových očích, protože v daném případě dobré úmysly nemohly nic změnit.

"To nemůžeš, Severusi. Ty ho nedokážeš zabít. To je jen v mých silách! A já dokonce ani nebudu mít šanci to udělat, jestliže se ceremoniál nepovede... A zabít ho v den svých narozenin ještě nejsem připravený. Na tuto přípravu jsou potřeba roky..."

 

Snape se naklonil a umlčel Harryho políbením, když naléhavě přikryl mladíkovy rty svými. Polibek byl násilný, skoro bolestivý, ale Harryho podivně uklidnil.

*Klíč - je v Cambiare*- ocitoval lektvarista potom, co se odtáhl. "Myslel sis, že nedokážeš mít se mnou sex, ale máš ho. Stal ses mým milencem ještě dřív, než jsi dokázal snést i jen myšlenku na to. A teď se domníváš, že se mi sedmnáctého nedokážeš odevzdat, Harry. Ale ty se mýlíš. Máš dost síly a odvahy, abys to udělal. A právě odvaha dělá takový čin podrobení možným. Statečnost - ne slabost. Ve skutečnosti Cambiare není ani zdaleka vymyšlené pro slabé."

*Slabý kouzelník, který se stává obětí... * namítl Harry.

"Ale ne slabý tady," Snape se dotkl prsty mladíkových spánků. "Nebo tady." - přikryl otevřenou dlaní jeho srdce.

 

Harry si znovu povšimnul, že Snape dal tím gestem najevo panovačnost vlastníka. A znovu si uvědomil, že se mu to líbí. Je jen dobře, že ho Snape tak silně chce, chce ho vlastnit, disponovat jím, mít na něj právo a přitom se umí dostatečně kontrolovat, aby se ovládl a úspěšně vzdoroval příliš silnému projevu tohoto pocitu. Ano, Snape byl slušným člověkem, který chápal, že chtít milence je mnohem lepší, než chtít otroka.

 

Jenže v tomto případě to není lepší. Protože i když se Snape může tvářit, že Podentes není až tak skutečné, budoucí žadatel, Harry si podobný luxus nemůže dovolit. On je povinný chtít, aby se stal majetkem. Přát si, aby ho vlastnili. A musí po tom toužit každou částí své duše

Přitom mu stále nebylo jasné, jak dosáhne něčeho podobného, během týdne a jednoho dne, který mu zbýval.

 

Ale Snape měl pravdu. Klíč je v Cambiare. Ne * může být * - ne * musí být *, ale už JE. Je uložený v něm.

Pokud jen trochu věří v proroctví, tak je povinný také věřit, že existuje způsob, jak dosáhnout úspěchu. Tomu, že najde cestu jak se stát otrokem, tak jak po něm žádá věštba.

Jestli ale v proroctví nevěřil, tak neměl právo vůbec do sklepení začít chodit. Takže v podstatě se už dávno rozhodl.

Oni projdou rituálem.

Najdou cestu.