Invocare 003

 

 

Když v Zakázaném oddělení nenašli nic, co by obsahovalo jakoukoliv informaci o Cambiare, Hermiona se nakonec vzdala. Vyštrachala sice jakýsi starý latinský text, ale po jeho přeložení pomocí zaklínadla, dostala jen jakousi parodii moderní angličtiny a tak byla veškerá práce stejně zbytečná. Třebaže věděli, že název ceremoniálu je latinský, začali mít dojem, že snad ani ve starém Římě o něm nikdo neslyšel.

 

Celou neděli se Harry pokoušel najít řešení problému s jedné i s druhé strany. Předpokládal, že proroctví je skutečné, i když z jeho hlediska to byla velmi smělá domněnka. Vzal několik archů pergamenu, pomocí magie z nich vytvořil zápisník a začal hloubat nad proroctvím Trelawneyové. Na každou stránku nahoru napsal jednu řádku proroctví a podtrhnul jí. Potom se vrátil na začátek. Zapisoval si myšlenky a nápady, různé asociace, které mu vznikaly v hlavě v souvislosti s označenou řádkou.

 

Teprve když došel k místu, kde se mluvilo o zaklínadle, "které nikdo živý nemůže říci", Harry dostal nápad. Poslal k čertu předchozí záznamy a napsal:

 

"Pokud nikdo ze smrtelných není schopen zaklínadlo vyslovit, tak jak je možné ho použít? Ale způsob existuje - musí, vždyť následující řádek hovoří o tom, že Cambiare je klíč. Nikdo ze smrtelných, dobře. Znamená to tedy mrtvých? Přízrak...Možná, některý z duchů slyšel o zaklínadle."

 

Přesto jak zjistil, o hloupém zaklínadle nevěděl ani jeden ze školních duchů. Harry se ptal Krvavého barona, Skorobezhlavého Nicka, Plačící Uršuly a všech ostatních duchů, které potkal na chodbách. K čertu, zeptal se i Protivy, i když ho za normálního ducha nepokládal. Zapsal všechno, co mu řekli, a přešel k následujícímu řádku. Tak rozebral celé proroctví. Pak si přečetl své poznámky a doplnil je podle nových nápadů. Když došel k seznamu už vyslechnutých duchů, smutně si pomyslel:

"Budiž, dá se předpokládat, že je to opravdu staré zaklínadlo. Takže na hradě prostě není dost starý duch. Dejme tomu, že po čas jejich života, Cambiare už nebylo použito. Znamená to, že je potřeba najít ducha, který dobře zná dějiny." A zároveň mu svitlo, že takový duch tu je.

"Bins"- rychle načmáral na pergamen Harry. - "Historie Magie. Jestli někdo ví o zaklínadle starém do té míry, že i pouhé připomínky na něj zmizely z knihoven, tak je to on. Všechno dokonale souhlasí s proroctvím, protože Bins je duch, a tedy v nutném případě bude moci pronést zaklínadlo!"

Harry vyběhl z ložnice a rozběhnul se dolů, přeskakoval schody a rychle dorazil do společenské místnosti, kde seděla Hermiona pohroužená do aritmetiky.

"Bins!" - vykřikl. - "Bins!"

Udýchaný tak, že nemohl říci ani slovo, jí strčil do ruky svůj zápisník a ukázal prstem na své zápisky.

Hermiona otevřela údivem pusu a vydechla.

"Harry, ty jsi genius!"- Vyskočila na nohy a sestersky ho políbila na tvář.

Harry zčervenal.

"Ale nejsem."

Hermiona kousek odstoupila a pohrozila mu prstem - gesto, které Harry dobře znal.

"Přestaň poslouchat profesora Snapea, Harry. Ty jsi chytrý. Dokonce velmi chytrý. To jen on ti schválně tvrdí opak, aby tě vyvedl z míry."

Hermiona má pravdu, pomyslel si Harry. Ale to, že urážky Snapea ho zraňovaly, ani zdaleka neznamenalo, že v nich nebylo zrnko pravdy. Konec konců, nevěřil Snapeovi, když mu nadával a nazýval ho naprostým hlupákem, dokonalým tupcem, pitomou protoplazmou, nebo něčím podobným v tomto smyslu. Na druhou stranu, i když to Hermiona tvrdila, za genia se nepokládal. Jen se mu snažila zvednout sebevědomí, tak jak to obvykle dělala s Nevilem.

"Bins"- pobízel ji Harry. "Pojďme za ním teď hned."

Hermiona potřásla hlavou.

"Je pozdě, Harry a my jsme příliš vyrostli, abychom se schovali oba pod tvým neviditelným pláštěm."

"Jak to můžeš vědět." zeptal se potměšile.

Hermiona strčila loktem do Rona, aby ji podpořil.

"V každém případě, já jsem kategoricky proti tomu, abyste se mačkali jeden k druhému pod pláštěm," - s úsměvem od ucha k uchu prohlásil Ron.

"Je tam...Ehm... těsno"

" No díky, Rone, jako vždycky jsi náramně výmluvný,"- vyprskla Hermiona. - "Vybreptal jsi všechna naše tajemství."

Ron se usmál ještě víc do šířky.

"Hej, to je Harry. Přece nemohu něco skrývat před svým nejlepším kamarádem, ne?"

"Já můžu."- odsekla. Byla tak rozčílená a rozzlobená, že si Harry pomyslel: Jen polibky to pod pláštěm asi neskončilo. Ale to se týká jen Rona a Hermiony.

"Bins,"- připomenul. - "Právě teď. Vždyť ho nebudeme budit, že? Duchové nespí. A ke všemu, ty jsi prefekt. Jestli je někomu dovolené chodit po škole po večerce, tak jsi to ty."

"Mám dovolené opustit společenskou místnost, jen v zájmu Bradavic,"- informovala ho suše.

"Vždyť tohle je velmi důležitá věc."- namítl Harry. - "Voldemort určitě umožní škole, jak se patří fungovat, během jeho deseti tisíci lety vedení. Škole, která se tolik snažila mně ochránit a připravit k tomu, abych ho rozemlel na prášek."

Hermiona škubla bradou.

"Dobře, je to jasné. Půjdu jako prefekt. Nakonec to bude lepší, než se ptát Binse po hodině a riskovat, že nás uslyší někdo ze zmijozelských. Ale ty, Harry, zůstaneš tady."

"Kvůli hloupým školním předpisům?"- rozesmál se Harry. - "Teď vím určitě, že si děláš legraci."

"No, musela jsem to alespoň zkusit. Přece víš, že nemám ráda, když se dostaneš do problémů"

"Není to moje vinna, že je přitahuji jako magnet."- ospravedlňoval se Harry. - "Vezmi si třeba to proroctví. Žádal jsem snad já, aby mne spojilo se Snapem nějaké pitomé zaklínadlo, dokonce tak staré, že o něm slyšel pouze duch profesora dějepisu? Žádal?"

"Samozřejmě ne."- tiše souhlasila Hermiona.

"No tak."- prohlásil Harry. A můj plášť pro jednoho stačí."

"Vypadá to, že se už rozhodl."- prohlásil Ron. - "Škoda, že vám nemohu dělat společnost. Takže vy oba... Chovejte se slušně."- doporučil jim vesele.

"No dobře půjdeme."- odsouzeně si povzdechla Hermiona odložila své učebnice aritmetiky a zvedla se.- "Jdi si tedy pro svůj neviditelný plášť."

Harry oslnil dívku úsměvem a přivolal plášť jistým mávnutím hůlky a zaklínadlem Accio.

Hermiona demonstrativně zvedla oči vzhůru a vydala se k portrétu, který zakrýval východ.

 

 

Teprve, když už šli dlouhou chodbou vedoucí od společenské místnosti, začal se Harry zajímat.

"Hermiono, ty víš, kde má pokoje Bins?"

"Šššš!"- zasykla a sotva pohnula rty. - "Ty tu nejsi pamatuješ? Nechci, aby si někdo myslel, že mluvím sama se sebou."

Výčitka se ukázala jako dostatečná. Harry se rozhodl jednoduše spolehnout na Hermionu. Brzy potom co minuli schodiště vedoucí do věže Havraspáru, si uvědomil sám, kudy jdou, i když nebyl v této části hradu už dva roky.

Šli do Binsovy učebny. Pokud je pravda, že duchové nespí, nepotřebují snad postele nebo vlastní pokoje? Harry si nebyl jistý.

Hermiona tiše pootevřela dveře, dokonce ani Alohomora nebyla zapotřebí. Harry se ušklíbnul. Jak je vidět, nikdo nemiloval učebnu Historie Magie do té míry, aby navštěvoval Binse po večerech, takže profesor nepokládal za nutné se zavírat.

"Šššš"- zasykla Hermiona. Podívala se napravo, nalevo a znova napravo a potom ostražitě vešla do ponuré učebny.

"Úplně stejně jako Dudley, když se učil přecházet ulici. -pomyslel si Harry. On se to musel naučit sám, rozhlížet se do stran a ověřovat si jestli nejedou auta.

Nikoho nezajímalo, jestli ho změní na placku jedoucí náklaďák nebo ne. Nikoho, kromě jeho samého... Teď má alespoň přátele, kterým to není jedno. Ne, nejde o to, že se ocitne pod náklaďákem. Jeho přátelům ale záleží například, jestli dovolí Voldemortovi zabít ho a to kvůli němu samému, nejenom kvůli následkům pro celý magický svět.

 

Když se Hermiona přesvědčila, že je učebna opravdu prázdná a nikdo v ní není, po špičkách přeběhla celou místnost ke schodům vedoucím do profesorova kabinetu.

Vyběhla po nich a zdvořile zaklepala na dveře.

"Pane profesore Binsi. Mohu s vámi na chvíli mluvit? Tady Hermiona Grangerová."

Harry pocítil závan chladu a byl si dobře vědom, co to způsobilo. Profesor neprošel jen dveřmi, ale i jím samotným. Harry zamrkal a obrysy Binse se zaostřily, i když vidět ducha v temnotě učebny nebylo zrovna tak lehké.

"Ano, slečno Grangerová?"- ozval se Bins stejným monotónním a chraplavým hlasem, jakým přednášel učivo. Žádná tázací intonace. Harrymu to připomnělo, důvod, proč neudělal zkoušky NKU z dějin magie.

"A vy, pane Pottere," - dodal profesorův duch - "můžete sundat váš plášť. Je to snad nová móda. Přesto ne, přísně vzato, nemůže být nová. V době Delania Ničitele u horských trpaslíků, vznikla móda přikrývat si hlavu závojem, na znamení úcty k zemřelým v nedávné vzpouře. Trpaslíci a také goblinové utvořili svaz proti Delanimu, ale kvůli Zákonům o křížencích - poprvé předloženým v roce 1184 a odsouhlaseným v 1187 a změněným v 1192, vzniklo spousty nedorozumění, které vedlo až ke svržení Gildehada Grunta....."

"Profesore,"- přerušila ho Hermiona ve chvíli, kdy Harry stiskl rty a začal svlékat neviditelný plášť. Skutečně bylo hloupé, myslet si, že ho duch přehlédne, přestože by se obešel bez přednášky o historii módy trpaslíků.

"Ano, slečno,- Grangerová? - opáčil Bins přičemž udělal malou pauzu před jejím jménem.

Hermiona se znovu trochu ošila, zřejmě se necítila ve své kůži.

"Narazili jsme na problém, který souvisí s historií, jestli dovolíte, mohli bychom ho projednat ve vašem kabinetě?"- rozechvěně čekala na Binsovu odpověď.

"Samozřejmě má drahá,"- odpověděl duch profesora a zmizel skrze dřevěnou výplň dveří, jakoby zapomněl, že pro jeho naprosto materiální studenty to není tak jednoduché. Hermiona zaváhala, proto Harry otevřel dveře a vešel jako první. Když se usazovali do tmavomodrých plyšových křesel, Bins poznamenal:

"Jestli je vám zima - nestyďte se a zapalte v krbu. Já osobně nevěnuji teplotě zvláštní pozornost, ale jak si teď vzpomínám, nejchladnější zima ve Skotsku byla roku 1712 během obléhání, za války proti trolům. Zvětšila neúspěch a počet úmrtí...."

"Můj problém, profesore?"- zoufale ho přerušila Hermiona. Harry velmi dobře věděl, že když se Bins rozjede, dokáže mluvit hodiny. Mohli by tu sedět do svítání.

"Ach ano, váš problém"- přízrak na okamžik zůstal viset ve vzduchu a potom proklouzl za stůl. Harry si pomyslel, že by Bins vypadal náramně profesorsky, pokud by nebyl tak malého vzrůstu, za stolem byla totiž vidět jen jeho hlava. A také samozřejmě, kdyby nebyl průhledný.

"Cambiare,"- vypálila Hermiona, dokud se profesor Bins znovu nestačil pohroužit, do další lekce.

"Cambiare,"- ozval se duch, jako ozvěna.

"Ano. Co je to?"

"V překladu z latiny to znamená výměna, nebo nahrazení. Odjakživa se předpokládalo, že téměř naprosté používání latiny pro čáry a zaklínadla, vyvolá nezbytnost skrývat projevy magie před církví, ale ve skutečnosti to všechno předcházelo vzniku různých náboženství, které se vytvářely kolem jazyka samotného....."

"Setkali jsme se, se zmínkou o rituálu Cambiare, pane profesore."- přerušil ho tentokrát Harry. Koutkem oka zahlédl, jak Hermiona mávnutím hůlky zapálila v krbu a unaveně se opřela o opěradlo křesla. Harryho zalil pocit vinny. Dívka vedle něho se sotva stačila vyspat v těch krátkých přestávkách mezi hledáním informací v Zakázané sekci a pokusy stihnout všechny své domácí úkoly. Navíc měla na ramenou povinnosti jako prefekt.

"Ale ta zmínka je velmi nejasná."- pokračoval Harry, šťastný, že Bins zase nezačal se svojí další přednáškou. - "Nemohli jsme z ní pochopit, co to Cambiare vlastně je, nebo k čemu se používá. Víme jen, že jde o hodně starý obřad. Tak starý, že by o něm mohl slyšet snad jen profesor historie. Nemohl byste nám říci o něm něco víc, nějaké podrobnosti?"

 

Kupodivu otázka upovídaného profesora přinutila zmlknout. Bins na okamžik sklopil průsvitná víčka a potom široce rozevřenýma očima přejel pohledem z Harryho na Hermionu.

"Doufám, že nemáte na mysli kouzlo Cambiare Podentes?"

Harry pokrčil rameny.

"E-e-e...Já, nejsem si jistý? Pokud je mi známo, jde jenom o Cambiare."

"Z jakého zdroje pochází ta zmínka?"- zeptal se Bins.

Harry zčervenal.

"No to všechno není tak jednoduché,"- pokoušel se o vysvětlení a uvědomoval si, že hovoří s expertem na zaklínadla.- "Nemáme nic...Ehm... Určitého o tomto kouzlu, jen dost nesrozumitelný odkaz, jak už jsem říkal."

Bins se zamyšleně mračil.

"Hm-m... Asi je potřeba zařadit do výuky dodatečné způsoby hledání informací."

"Oh, ne - probuzeně se vmísila do rozhovoru Hermiona. - "Knihovnu jsme prohledali dokonale."

Binsův duch si přivolal ohnivé pero, které skutečně hořelo plamenem, a poznamenal:

"Napíši vám povolení k přístupu do Zakázaného oddělení, slečno Grangeová, protože nemohu s vámi hovořit o Cambiare Podentes, dokud mně neposkytnete text, který se zmiňuje právě o něm."

"Ceremoniál je pro studenty příliš nebezpečný?"- zamračeně se ptal Harry.

"Je absolutně nevhodné se tím zabývat pro kohokoliv - ať jste student nebo ne."- opravil ho Bins. Existuje velmi závažný důvod, proč nebylo kouzlo iniciováno od dob Kaliguly, který nebyl ani plnohodnotným kouzelníkem, protože šílenství zničilo jeho magii už v mládí , a přesto...."

"My už prohledali i Zakázané oddělení, pane profesore."- skočil mu do řeči Harry. - "Nic jsme v ní nenašli."

"Dobře."- pochvaloval si Bins. - "Tak to je všechno. Musím ještě zkontrolovat hromadu domácích úkolů, takže běžte."

"Ale my potřebujeme vědět, co to znamená."- vykřikl Harry a rozhodl se prozradit tajemství proroctví. V každém případě už o něm věděli všichni v Nebelvíru a polovině Havraspáru, třebaže nikdo nečetl podrobný zápis Nevilla Longbotoma. Tak jaký v tom bude rozdíl? Vytáhl pergamen, odstranil z něho skrývající zaklínání a podal ho profesoru Binsovi.

"Kvůli tomuhle to potřebujme vědět, rozumíte? Nevíme jestli je to proroctví pravé, ale možná je."

Bins pomalu odložil své planoucí ohnivé pero kupodivu přímo na hromádku pergamenů, které neutrpěly žádné poškození.

"Zajímavé, jak to dělá?" - pomyslel si Harry.

Když duch dočetl proroctví, jeho tvář dostala velmi oživlý výraz - Harry by si nikdy nepomyslel, že je něco takového právě u profesora Binse možné.

"Cambiare Podentes - o tom nemůže být nejmenších pochyb," - prohlásil Bins. - "Text ho dokonale popisuje. Výměna sil, zdvojení síly. Ano nepochybně. Zdroj vašich informací je pravý, hochu."

"Vždyť nevíte ani, kde jsme ho vzali,"- namítl Harry.

Bins se prudce obrátil na židli, aniž by s ní pohnul.

Proroctví odpovídá stylu Trelawneyové a je pokud vím třetí v řadě takových, což vyplývá z jeho formy. Nicméně nepřesvědčilo mě o jeho pravosti právě tohle. Přemýšlejte, slečno Grangerová, pane Pottere. Ten kdo pronesl tuto věštbu, věděl o Cambiare Podentes dost, aby ho mohl přesně popsat. Nezapomínejte, že hovoříme o kouzlu, jehož přirozenou podstatou je, že ho nikoho z živých nemůže vyvolat. Samozřejmě, že tento text je pravdivý."

"Wau." Harry musel přemýšlet, když Bins začal mluvit. Tolik emocí v Binsově tváři i hlasu, místo obvyklého blábolení. Ať se Cambiare Podentes ukáže být čímkoliv, bude to mocná věc. Opravdu závažná. Dost silná na to, aby s Voldemortem skončila jednou provždy.

"Dobře, co je to za rituál?"- Když Bins neodpověděl, Harry odhrnul s čela ofinu a naléhal: "Musím to vědět.<<Označený>>?<>? To proroctví, k čemu mne přivede?"

Bins se zakolébal vzhůru a pak kupředu. Nakonec zůstal viset nad Harrym.

"Nebude se vám to líbit."

Hermiona se zamračila.

"Cambiare Podentes,"- mumlala a napínala paměť. - "Výměna sil?"

"Mám si vyměnit sílu s...Někým?"- Ptal se Harry.

 

<< Se Snapem >>? - málem to pronesl nahlas.

Profesorský duch pokýval hlavou.

"Cambiare nepředstavuje jen tohle. Jde o starobylý obřad, pane Pottere. Krvavý rituál, ale jde o něco víc, než jednoduchou, obyčejnou magii krve. Obávám se..., obávám se, že nemohu říci víc. Nemohu odpovídat na takové otázky studentům. Přeji dobrou noc vám oběma."

Harry vyskočil na nohy.

"Profesore, já musím vědět, co to zaklínadlo vyžaduje! Copak nechápete, jak je to důležité? Že všichni budou odsouzení k deseti tisícům let útlaku od Temného pána, pokud se nepodrobím proroctví, nebo to neudělám správně?"

Bins, který už chtěl zmizet skrz zeď, se těsně před ní na poslední chvíli zastavil a přemýšlel.

"Pravda. Bohužel pro vás, vy - jste víc, než jen student."- těžce si povzdechnul duch. - "Dobře. Cambiare Podentes dá sice jednomu mágovi přístup k síle druhého."

"Sdílená moc,"- připomněla Hermiona.

"Právě."- Bins si odkašlal, aby si pročistil krk, bez ohledu na to, že žádný neměl. - "Ale cena je vysoká. Příliš vysoká." - Podíval se Harrymu do obličeje a sklopil oči.

"Budete mít přístup k síle druhého kouzelníka - pod podmínkou, že mu dáte..., sám sebe celého."

"Sebe celého? - pronikavým tónem zopakoval Harry.

Bins kývnul.

"Je to kouzlo zotročení, mladý muži, a s naprosto jasně určenými podmínkami. Ale ta nejdůležitější z nich je, že kouzlo je závazné, konečné a naprosto absolutně nezvratné."

Harry se s pootevřenou pusou zděšeně díval na ducha. Odstrčené křeslo s rachotem narazilo do stěny. Aniž by se ohlížel na Hermionu, Harry seběhl po schodech a doslova vyletěl ze třídy.