Hloubky zimy 19
28. únor 2011 | 20.38 |
Hloubky zimy
Autor : Cosmic
Překlad : Hajmi 2003
Kapitola 19
Kapitola 19
Budoucnost
-
Harry se pomalu probouzel, cítil se zvláštně spokojený i navzdory tomu jak ho bolelo tělo. Když ucítil Draca pohnout se vedle něj, překvapilo ho, jak je příjemné mít někoho v posteli vedle sebe. I když nedělali nic jiného, než jen spali celou noc. Bylo to už dávno, když s někým sdílel postel. Popravdě to byly roky.
Když Harry opustil kouzelnický svět, byl na tom tak špatně, že nebyl schopný mít normální vztah. Neznamenalo to samozřejmě, že se o to nepokoušel. Na podzim šest měsíců potom, co z kouzelnického světa odešel, měl za sebou také několik krátkých vztahů, které všechny skončily špatně. Byl skoro jako Darius, scházel se s každým, kdo měl dvě nohy - dostal je do postele a pak je opustil.
Pally - jeho agentka a první přítelkyně v mudlovském světě - byla tou, která ho přinutila s tím skončit. Pohrozila mu, že ho odvede k psychiatrovi, ale Harry to odmítl. Nechtěl rozebírat všechny ty věci, které ho tížily a znova si je připomínat. Stejně by před mudlovským psychologem nemohl být upřímný. Chtěl minulý život nechat být a ne se s ním zabývat, to byl přeci také důvod, proč zanechal magie. Byl to důvod, proč zabalil všechny magické věci a zamkl je v bankovním trezoru až na jeden kouzelnický plášť. Nevěděl, proč si ho nechal. Zřejmě potřeboval něco, co samo o sobě v sobě nemělo žádnou magii, ale přesto to bylo součástí
toho světa.
toho světa.
-
Draco se vedle něj pohnul.
Měl slabě otevřená ústa a byl schoulený blízko něho, hlavu měl položenou na Harryho rameni. Harry sklouzl pohledem na Dracovy nohy, skryté v pyžamových kalhotách. Nikdy se nepohnuly, prostě tam jen - byly. Doufal, že bazén bude brzo hotový. Nevstal z postele od úterka nikdy na tak dlouho, aby se podíval, jak stavba pokračuje. Draco ho informoval, že všechno pokračuje tak jak má. Stavební dělníci ho prý ujišťovali, že už budou brzo hotovi. To mu připomnělo - budou se muset pohlédnout po dobrých posilovacích strojích, které chtěl Harry umístit na přichystané místo vedle bazénu. Sliboval si, že bude posilovat už v té době, když byl Draco ještě v nemocnici. Ačkoliv s tím stále nezačal, pořád chtěl ten slib dodržet. A samozřejmě chtěl mít v posilovně stroje, které by pomohly Dracovi v rekonvalescenci.
Zahnal všechny myšlenky, teď jen jednoduše ležel a užíval si okamžiku. Bylo to něco, co si v minulých měsících málokdy dopřál. Byl příliš zaměstnaný školou a vším ostatním. Cítil, jak ho naplňuje klid. Sluneční paprsky pronikaly závěsy a dodávaly pokoji jasnou záři.
-
Draco se opět pohnul a zvedl hlavu.
"Bré ráno." Promluvil ospale a mnul si oči. Harry si pomyslel, že vypadá roztomile a usmál se na něj.
"Vypadáš líp. Už nejsi tak nezdravě bledý a vůbec." Prohlížel si ho Draco. Posadil se a přesunul si nohy tak, že mu visely přes okraj postele.
"Nezdravě bledý?" zeptal se Harry a smál. "Pokud bledost znamená, že je někdo nemocný. Tak to ty jsi nemocný od té doby, co jsem tě poprvé potkal."
Draco se na něj podíval a řekl. "Ty víš co myslím, Pottere."
"Oh, vrátili jsme se zpátky k přímením? No tak to tedy, Malfoyi. Jak se ti spalo?" neustále se smál Harry.
Draco zvedl oči. "Musím říct, že spalo. Ale teď mám hlad."
"Tak tvoje bříško má hlad?" škádlil ho Harry a užíval si, jak dobře se už cítí. Draco popadl jeden polštář a mrskl ho na něj.
"To není legrační." Špulil pusu.
"Ale je a víc než to."
-
Harry popadl Draca za zápěstí a zatáhl. Draco tak ztratil rovnováhu a spadl zpět na postel. Harry se na něj divoce zakřenil. Naklonil se a líbal ty delikátní růžové rty, dokud nebyly rudé a plné. Pyšný na svůj výkon, se odtáhl a těžce dýchal. "Pojď. Dáme si snídani."
"No teda ty umíš mluvit nemravně." Poznamenal Draco, když si sedal.
Harry se zašklebil, když vstával. Jeho tělo bylo ještě stále slabé a svaly protestovaly proti takovému množství pohybu. Ale neprotestovaly tolik jako Draco, když se překulil přes něj.
"Myslím si, že začínám dávat přednost tomu, když jsi nemocný."
"Jo, jo. Nauč se žít se zklamáním."
"Ha, ha."
"Ty teda nejsi příliš ranní typ, že jo?" zeptal se Harry s hlavou nakloněnou na stranu.
"Tvoje pozorovací -."
" schopnost tě ohromuje." Dokončil za něj Harry. "Ano já vím, mě občas taky."
"Fajn, to stačí. Už nikdy se o tebe nebudu starat, až někdy zase onemocníš, jestli je tohle způsob, jakým se mi odvděčuješ."
S úšklebkem ho Harry opět políbil. Pak mu přidržel křeslo, když se Draco přesouval z postele do něj. Opustili spolu Harryho pokoj a na snídani se rozhodli jít ven.
-
Během snídaně probírali jaké posilovací stroje koupí a pak se bavili o dalších věcech - o jídle a universitě.
"Víš, teď budu ještě víc pozadu, než předtím." Mračil se Harry.
"Proč teda na ní ještě vůbec chodíš?" zeptal se ho, zatím co usrkával kávu.
"Protože tak něco dělám." Odpověděl okamžitě.
Draco zvedl obočí. "To mi nepřipadá, jako dobrý důvod k tomu to dělat. To, co děláš by tě mělo bavit, alespoň pokud si můžeš zvolit, co budeš dělat."
"Co? To navrhuješ, abych universitu nechal?"
Draco pokrčil rameny. "Proč ne? Podívej se kolem. Je zřejmé, že máš dost peněz, abys mohl žít tak, jak chceš."
-
Harry chtěl něco namítnout, ale pak si uvědomil, že k pokračování ve studiu, nemá žádný dobrý důvod. Ten důvod měl dřív, před třemi roky, když na universitu začal chodit. Chtěl něco dělat a chtěl poznat nové lidi. Najít nové přátele. Ale teď? Měl přátele a neměl žádnou potřebu hledat někoho dalšího. Myra a Darius byli ti nejlepší přátele, které si mohl přát.
Teď bylo na Harrym, aby pokrčil rameny. "Já nevím."
Draco potřásl hlavou. " Pak proč v tom pokračovat."
"Protože..." zamračil se a odmlčel, když zvedl šálek ke rtům. "Předpokládám, že to taky nevím."
"Tak tam přestaň chodit." Navrhl mu.
"Nemůžu tam jen tak přestat chodit." Bránil se Harry. "Co bych pak místo toho celé dny dělal?"
Draco se na něj lehce usmál.
"Jsi spisovatel - pokud nic jiného. Mohl bys psát. Nebo si můžeš najít někde nějakou práci. Promluv si s tou tvojí agentkou, třeba můžeš pracovat tam. Nebo si najdi nějakou míň namáhavou práci pro mozek. Třeba v kavárně - hele mohl bys pracovat třeba i u McDonalda."
-
Harry udělal obličej nad tou představou. "No to radši ne."
"Pak buď prostě chvíli doma. Dokonči tu svojí knihu - vidím ti to na tváři, jak jí chceš dopsat co nejdřív." Řekl mu.
"To mi vidíš na tváři?" zeptal se ho Harry. Překvapilo ho to. Nemyslel si, že Draco ví o knize a jeho přání jí dokončit v původním termínu, který mu dal vydavatel. Dostal sice nějaký čas navíc, ale s těmi všemi nápady a zápletkami co měl na mysli, si Harry chtěl prostě sednout a nechat ze sebe prýštit slova -
"Vidím to na tobě i teď." Ušklíbl se Draco. "Myslíš na svou knížku, na postavy, zápletky a všechno, co se stane."
Harry se začervenal, přemýšlel, kdy začal být tak lehce k přečtení a kdy se ho vlastně Draco tak dobře naučil číst. Ten zatím pokračoval.
"Takže skonči s univerzitou a dokonči knihu. Pak se můžeš rozhodnout, co chceš dál dělat."
Harry naklonil hlavu na stranu. "A co chceš dělat ty?"
"Já?" Draco vypadal zaskočeně, tím že se ho Harry na tohle zeptal. Po chvíli ticha řekl. "Nevím."
"Ty nechceš pokračovat v práci v tom nakladatelství?" zeptal se.
Přes Dracovu tvář přelétl úsměv. "Ne, řekl jsem ti, že jsem dal výpověď ten den."
"Tak co bys chtěl dělat? Pokud bys měl možnost vybrat cokoliv na světě, co by sis vybral?"
-
Draco vypadal, že se cítí nesvůj. "Nevím." Opakoval a díval se raději dolů, než aby se podíval Harrymu do očí.
Náhle Harrymu došlo, proč je Draco tak neochotný při sdílení svých snů s Harrym.
Nevěřil, že je bude schopný někdy naplnit, protože byl odkázaný na kolečkové křeslo.
Najednou ho naplnila vlna něhy, kterou cítil k muži naproti němu.
"Slibuji, že budeš znovu chodit." Řekl Harry tichým, ale pevným hlasem.
Dracova hlava při těch slovech rychle vylétla nahoru.
"Neříkej to." zašeptal. "Jen - ne."
-
Ale Harry si už postavil hlavu. Draco bude zase chodit, nezáleží na tom, jak dlouho to bude trvat. Natáhl ruku a letmo stiskl Dracovu.
Draco se na něj podíval, šedé oči se setkaly a odhodlanými zelenými. Harry se lehce zašklebil a věnoval Dracovi malý úsměv, který mu ho oplatil.
"Mohl by sis otevřít tu kavárnu, jak ti navrhovala Myra."
Draco se na něj jen usmál. V tichosti pak dopili kávu.
Později ten den Harry začal uklízet pokoj. Rozhodl se, že Dracův návrh skončit s univerzitou je skvělý nápad.
Nudilo ho to tam a opravdu už nebyl žádný důvod, proč tam zůstávat. Ačkoliv se cítil trochu nesvůj, že má skončit uprostřed semestru.
Věděl podle úsměvu, který se mu usídlil na rtech, že to je správné rozhodnutí. Půjde tam zítra a oznámí svůj odchod.
-
Takže to nebylo jen obyčejné uklízení polic a jejich oprašování - i když to bylo právě to, co dělal. Byl to hlavně úklid jeho učebnic.
Cítil úlevu, když je řadil zpět do polic s vědomím, že se do nich nebude muset podívat, pokud se mu nebude chtít.
Draco ho pozoroval s pobaveným úsměvem.
"Vypadáš jako dítě o Vánocích. To je vážně taková zábava uklízet knížky?"
Harry se radostně šklebil a kýval.
"Nemusím si je číst, když se mi nebude chtít." Šťastně prohlašoval.
"Jsi šílenec, víš to? To tě to nikdy předtím nenapadlo?" zeptal se ho Draco a vrtěl hlavou.
Harry se zarazil a naklonil hlavu na stranu. Chvíli přemýšlel, pak zakroutil hlavou.
"Ani ne. Tohle mě opravdu nikdy nenapadlo."
"Tak to máš štěstí, že mě máš." Zamumlal Draco a Harry se široce usmál.
-
"Ano to mám." Řekl, naklonil se a políbil ho. Začal být zatraceně dobrý v kradení polibků každou možnou chvíli.
"Velmi šťastný." Řekl potom, co se odtáhl a pokračoval v úklidu.
Draco na něj zíral s doširoka otevřenýma očima a slabě otevřenou pusou, ale Harry předstíral, že si toho nevšiml.
Harry potom co dokončil úklid v pokoji, zavolal Myře.
"Ty končíš školu?" prakticky na něj křičela, až sebou škubl.
"Um, no ano." Odpověděl. Tohle bude to nejtěžší z toho rozhodnutí nechat školy.
Znělo to, jako jeden z těch okamžiků kdy zavřela oči a potřásla hlavou. "Proč?"
"Protože se tam nudím." Kviknul.
"A to si zjistil právě teď?"
"No - stejně jsem byl dost pozadu. Víš, ten oheň a všechno ostatní." Začal Harry, drmolil, jak se snažil situaci vysvětlit.
"A pak jsem teď dostal tu chřipku a budu tak pozadu ještě víc. Už to není zábava."
"Předpokládám, že teď chceš jen psát?"
"Err, ano."
"Aha, viděla jsem ti to na očích. Máš vždycky ten svůj nepřítomný pohled, když vymýšlíš nějakou zápletku do svého příběhu."
"To jsem tak snadno odhadnutelný?" zeptal se a mračil, i když ona to neviděla.
"Ano to jsi, zlato."
-
Pokračovali v rozhovoru ještě nějakou chvíli, než mu Myra řekla.
"Potřebuji se vrátit k učení. Jako spousta ostatních nemůžu si dovolit jen tak přestat studovat."
"Um, no, předpokládám, že ne." pověděl jí na to Harry. Pak se zle zašklebil a dodal.
"Ale vždycky by sis mohla místo toho vzít Daria. Být pak ženuška v domácnosti a nemusely by tě zajímat takové hloupé věci jako studium."
"Harry Evansi!" vykřikla pohoršeně. "I kdybych si vzala někoho bohatého, nikdy bych se nevzdala své kariéry. Nikdy se nestanu dokonalou malou domácí ženuškou."
"Ale neřekla jsi, že si nevezmeš Daria, hmm?" Harry si nemohl pomoct, aby jí neškádlil. Mimoto tohle byla ta nejlepší cesta jak zjistit jestli k Dariovi cítí něco kromě přátelství.
"Err - o čem to mluvíš Harry? Nechystám se vzít Daria. Ani do sebe nejsme zamilovaní, tak proč bychom se měli brát?"
Harry si všiml, že Myra tou možností není tak zděšená navzdory jejím slovům. Přemýšlel, co by asi řekla, kdyby se jí Darius odvážil zeptat.
"Ale no tak jen vtipkuju." Šklebil se Harry.
"Někdy tvému smyslu pro humor nerozumím." Mumlala.
"Jen někdy?"
-
"Jak se mají věci mezi tebou a Dracem?" zeptala se náhle Myra, aby změnila téma.
"Dobře. Staral se o mě, když jsem byl nemocný." Odpověděl upřímně.
"Tak jsi ho v úterý našel?"
Harry se začervenal. "Byl venku. Vrátil se pár minut potom, co jsem ti volal."
"A?" nutila ho Myra pokračovat.
"A nic." Harry se rozhodl, že nepotřebuje ještě vědět všechno. Teď to bylo jen jeho. Jeho a Draca, a on to chtěl ještě nějakou chvíli tak udržet.
Stejně to Myra zjistí dřív nebo později. "Jen jsme si pak povídali a já onemocněl, od té doby si hraje na posluhovačku."
"Vidíš, říkala jsem ti, že je měkota." Smála se.
"No jo. Nechtěla ses jít učit?"
"Oh, to chtěla." Pak se na chvíli odmlčela. "Nechcete přijít na večeři?
"Dneska?"
"Jo. Bude príma si zase s váma dvěma popovídat. Neviděla jsem tě od úterka. A to je nejdéle jak můžu vydržet bez své dávky Harryho."
Oba se smáli, pak se dohodli, že on a Draco přijdou v sedm.
Oba pak zavěsili, aby se Myra mohla vrátit k studiu.
-
Později odpoledne si Harry a Draco zavolali taxi a vydali se do centra Londýna nakupovat.
Draco si sice objednal knihy po internetu, ale i tak strávili hodinu procházením kolem regálů plných knih a CD.
Do košíku putovali CD všeho druhu - soundtracky, rock, pop, klasika, techno a rap. Harry také našel pár knih, které si chtěl přečíst ale zatím na to neměl čas.
"Když se ti něco bude líbit tak to kup." Řekl Dracovi a ujišťoval ho, že se nemá starat o peníze. Nemluvili o nich od té doby, co - se dali dohromady? Byla to ta správná slova, kterými se dala popsat jejich situace? Byl teď Draco jeho partner? Zcela určitě to tak vypadalo a Harry si to přál. Chtěl Draca nazývat svým partnerem. Chtěl, aby Draco byl JEHO.
Díval se na něj, jak jede podél regálu a vybírá sem tam nějaká CD. Harry pak odešel k filmovým DVD a pár si jich vybral.
-
Po hodině oba naplnili košík a Harry to všechno zaplatil. Draco si prohlížel tašku s filmy při cestě taxíkem domů.
"Pán prstenů rozšířená verze?" zeptal se. "Předpokládám, že mě to nemělo překvapit od té doby, co právě tohle byla první knížka, kterou jsi objednal.
Matrix - to jsem neviděl."
"Ty jsi neviděl Matrix?" předstíral zděšení Harry. "To je zločin!"
"No jo, no jo. Právě jsi koupil DVD, tak se na to můžu kouknout, kdy budu chtít, ne?" odbyl ho Draco.
Harry se zašklebil a spokojeně kývnul.
"Svatba mého nejlepšího přítele, Dostal jsi dopis a Pretty woman? Proč jsi proboha kupoval tyhle?"
"Občas se potřebuju podívat na něco nenáročnýho." Pokrčil rameny.
"Charlieho andílci. Další hloupost. A soubor Bondovek. Zatraceně opravdu máš v úmyslu se na to koukat?" zeptal se Draco a vrtěl hlavou.
"Nezůstanou ti žádný mozkový buňky."
"Tím chceš říct, že nějaký ještě mám? To je kompliment, když to říkáš ty." Smál se Harry.
"Lví král. Konečně něco kvalitního. Terminátoři. No ty ujdou."
-
A tak to pokračovalo s každým DVD, které Harry koupil, ke každému měl nějakou poznámku. Harry ho radostně poslouchal.
Byl to zábavný způsob jak si zkrátit čas. Zběžně si prohlédl CD, která vybral Draco. Byl to opravdu různorodý výběr.
Bylo tam i pár interpretů, které Harry neznal a nikdy o nich neslyšel. Těšil se, až si je poslechne a možná najde nové oblíbence.
Taxi je dovezlo k domu, Harry vytáhl z kufru křeslo a pomohl Dracovi do něj. Pak zaplatil řidiči.
"Budeme si muset koupit auto. Určitě se to vyplatí, když vezmu v úvahu, kolik stojí taxíky. Mimo to taxíky jsou - ."
"A máš vůbec řidičák?" zeptal se Draco.
Harry se na něj dlouze zadíval. "Copak jsi nervózní z toho, že budeš muset jezdit se mnou? Víš, mám řidičák od dvaceti a pěkně děkuju za důvěru."
Draco protočil oči.
"No, proč bych neměl být nervózní z toho, že mě bude vozit bývalý Nebelvír, který je známý tím, že nejdříve jedná a teprve pak přemýšlí?"
Harry se na něj uraženě podíval. "Náhodou, měl bys vědět, že jsem dobrý řidič." Řekl rozhodně a šel napřed ke dveřím.
-
Právě strkal klíč do zámku, když zaslechl šelestění listů. Otočil se a očima projížděl křoviny.
"Co se děje?" zeptal se Draco a mračil se.
Harry mu neodpověděl, očima nepřestával prohlížet okolí s hledat cokoliv neobvyklého.
"Harry?" zavolal na něj Draco a v hlase měl otrávenost i nejistotu.
"Něco tu je -." zamumlal Harry.
Právě v tom okamžiku uslyšel opět šelest a uviděl pohybovat se postavu. Harry se opatrně vydal směrem ke křovinám.
Natáhl ruku a pomalu odhrnul větve, aby objevil -
"Mono?"
-
Jeho šok byl znát z toho, jakým tónem vyslovil její jméno. Podívala se na něj z místa, kde se schovávala, tvář špinavou a poškrábanou.
Harry si nemyslel, že ty škrábance byly pouze od větví.
"Harry? Kdo to je?" volal nejistě Draco a mračil se.
Harry popadl pevně Moninu paži, škubla sebou při doteku a oči se jí doširoka otevřely.
"Ne, ne. Nesmí mě nikdo vidět -." kňučela.
"Hledá tě policie. Myslí si, že jsi za tím bombovým útokem na můj byt." Oznamoval jí Harry a hlas se mu chvěl. Nepřestával jí vytahovat z křoví.
Oči se jí opět rozšířily a naplnily se slzami.
"To jsem nebyla já." Šeptala, vypadal jako by chtěla brečet. Vypadala vyděšeně z něčeho kolem nich, protože se nepřestávala rozhlížet.
Přelétala pohledem od Harryho k místu, kde seděl Draco na křesle a dál. "Prosím nech mě jít." Šeptala.
"Co tu děláš, když si nechceš promluvit?"
"Můžeme jít dovnitř? Já nemůžu zůstat - objevili by mě - ."
"Kdo by tě našel?" mračil se Harry.
"Já - "
Cokoliv chtěla říct, bylo přerušeno, protože vítr přinesl šepot a mrazivé modré světlo jí udeřilo do zad.
Světlo bylo tak jasné, že jí Harry pustil.
Upadla na zem a tiskla si ruce k hrudi, jak křičela bolestí.
-
-
Komentáře
| RE: Hloubky zimy 19 | bara1982 | 28. 02. 2011 - 21:50 |
 RE(2x): Hloubky zimy 19 |
m-a-mprovasi | 28. 02. 2011 - 23:46 |
| RE: Hloubky zimy 19 | ivet | 28. 02. 2011 - 22:13 |
| RE(2x): Hloubky zimy 19 |
m-a-mprovasi | 28. 02. 2011 - 23:43 |
| RE: Hloubky zimy 19 | balduin | 01. 03. 2011 - 09:32 |
| RE: Hloubky zimy 19 | misule | 01. 03. 2011 - 11:28 |
| RE: Hloubky zimy 19 | nade | 01. 03. 2011 - 11:51 |
| RE: Hloubky zimy 19 | salazaret | 02. 03. 2011 - 16:07 |
| RE: Hloubky zimy 19 | deny | 02. 03. 2011 - 17:22 |
| RE: Hloubky zimy 19 | verunkab | 07. 03. 2011 - 09:00 |
| RE: Hloubky zimy 19 | bacil | 07. 03. 2011 - 09:59 |