KAPITOLA 03
Hladový útok
"Odvaž mě." - sykl mongrel, bojující marně proti řetězům, které mu držely ruce spoutané nad hlavou.
Iason si povzdechl a prohlížel si nehty, když odpovídal.
"Jak jsem ti už řekl, uvolním tě, až budu cítit, že jsi připraven chovat se civilizovaně. Ale tvé chování do této doby, mě vede k přesvědčení, že budeš v řetězech ještě nějakou dobu."
"Bastarde! Zrůdo! Jen počkej.... Za tohle ti vyrvu srdce. Vyrvu ti ho z těla a pak ho ještě syrový sním!"
"Aha. A tohle mě má přesvědčit, abych tě propustil? No, možná si ještě budeš chtít rozmyslet svou strategii, jestliže plánuješ zbavit se těch řetězů v nejbližší době."
Riki zuřil a zíral na klidného Blondieho.
"Nemůžeš jen tak unášet lidi a jednat s nima takhle. Vím, že jsi nějakej... fantastickej boss, ale to ti nedává právo dělat si ze mě otroka."
Iason seděl ve velkém křesle, nohy pohodlně přehozené přes sebe, a skleničku vína v jedné ruce, své rukavice pečlivě položené na opěradle. Zdánlivě byl zabraný do čtení článku v časopise. Převracel stránky, ale nyní se zastavil, aby odpověděl.
"Neunesl jsem tě. Nabídl ses mi, a já jsem tvou nabídku přijal. Doufám, že ti nemusím připomínat, že jsi mongrel. Nemáš vůbec žádná práva - nemáš je zde a ani v Midasu. Proto, když se to týká tebe, jsem naprosto oprávněn dělat cokoliv, co se mě zlíbí."
Riki ztichnul, zavřel oči a škubal sebou.
"Mám v rukách křeč." - reptal.
"Dokážu si představit, že máš."
"Nemůžeš mě, alespoň uvázat jinak? Tohle je zatraceně mučení."
Blondie si povzdychl, jakoby byl rozmrzelý mladíkovou žádostí, ale odložil víno na stůl vedle sebe spolu s časopisem. Vstal a zvolna přistoupil k mongrelovi. Poprvé po dlouhých hodinách se konečně podíval přímo na něj.
"Tvoje neustálé stěžování je extrémně únavné, pet. Dovolím ti svěsit na chvíli ruce, jen abych měl konečně trochu klidu."
Riki netrpělivě čekal, když Blondie sáhl vzhůru a uvolnil jeho řetězy ze stěny. Potom ve stejném okamžiku jakmile měl volné ruce, vrhnul se vpřed a pokusil se ovinout řetězy kolem Iasonova krku. Uspěl pouze tím, že se mu povedlo vyvést Blondieho z rovnováhy a oba dopadli na podlahu. V příštím okamžiku ho ale Iason měl otočeného tváří dolů na chladné podlaze s rukama sevřenýma za zády. Svým ohromným tělem ho držel pod sebou a drtil ho svou vahou. Popadl Rikiho za vlasy a stáhl mu hlavu dozadu.
"Mohl bych ti zlámat vaz." - sykl mu do ucha. "Možná bych opravdu měl, za ten tvůj malý trik."
" Zlom," - vypálil zpátky mongrel. "Budu raději mrtvý, než ještě jednou pro tebe předvádět."
Nyní Iason mlčel a neodpověděl. Mongrelovo nahé tělo pod jeho vlastním v něm vyvolávalo reflexivní tělesné reakce. Instinktivně roztáhl Rikiho nohy koleny a svou vzrůstající erekcí se tisknul proti mladíkovým hýždím. Potom, protože shledal tuto pozici příliš lákavou, než aby odolal, zhoupl se tělem vpřed, a přitisknul se k němu. Jen jednou.
"Perverzáku." - zašeptal Riki.
Na tohle prohlášení se Iason z mladíka odvalil a v dalším okamžiku ho postavil na nohy škubnutím za vlasy. Udeřil mongrela přes tvář, tvrdě - jednou a pak podruhé ještě tvrději. Ačkoliv se Riki snažil nevykřiknout, nedokázal se ovládnout a při druhém úderu vyjekl. Tvář ho strašně pálila a brněla.
"Za tvé provinění strávíš noc ve stoje." - oznámil mu Iason, oči tmavé hněvem.
Uvázal hrubě mongrelovy řetězy ke stěně nad jeho hlavou, pak se otočil a bez jediného slova odešel z pokoje do knihovny. Riki se pokoušel nekřičet, ale oči ho pálily slzami. Pevně mrkal, bojoval proti nim, ale nakonec jeho nepohodlí a frustrace byly příliš veliké, než aby je vydržel. Nejprve brečel potichu, nechtěl, aby si Blondie všimnul jeho muk, ale po čase byla jeho bolest tak prudká, že už mu bylo jedno, kdo ho uslyší.
Po několika hodinách se Iason vrátil do haly. Zpočátku chtěl mongrela ignorovat a jen projít kolem do své ložnice, ale pak se zastavil, když slyšel jeho pláč.
"Možná, že teď lituješ svého dřívějšího chování." - zkoušel mongrelovu reakci nyní jemným hlasem.
"Pomočil jsem se," - odpověděl nešťastně Riki. - "A ruce mě strašně bolí."
Iason si povzdechl.
"Dobře, nemůžeme tě nechat stát ve tvé vlastní špíně celou noc. Věřím, že máš dost rozumu, abys se mnou tentokrát nebojoval."
Riki mírně přikývl.
"Dobře tedy."
Blondie ho odvázal a pak ho vedl do koupelny. Bylo pozdě a Iason už Darylovi dovolil jít spát. Ačkoliv mohl lehce mladíka zavolat, rozhodl se vykoupat své pet sám. Připoutal Rikiho ke sloupku vedle koupele a pak se svlékl, nežli se vana naplnila. Mongrel si nemohl pomoct, ale kradmo se podíval na Blondieho perfektně vypracovanou postavu, dokonce připustil, že Iasonovo tělo je nádherné. Jeho porcelánová pokožka a světle blonďaté vlasy v kontrastu s Rikiho vlastními tmavými vlasy a kůží. Voda byla teplá, voňavá a pěnivá. Riki opět zjistil, že si užívá koupel víc než by si přál, nebo by byl vůbec ochotný přiznat. Byl si také vědom svého palčivě bolavého vzrušení, zahanben tím, že ho přitahoval Blondie, který ho vlastně držel krutě spoutaného v řetězech celé hodiny. To bylo k zlosti, ale přesto to bylo nesporné. Bylo na něm něco zvláštního, co Riki shledával neodolatelně sexy. Skoro doufal, že Iason bude vyžadovat předvádění, ale Blondie vypadal, že je v zadumané náladě. Umýval ho s pomalými, něžnými tahy. Z měkké houby odkapávala teplá voda na jeho kůži způsobem, který ho nutil se třást - ne chladem, ale smyslnou rozkoší z Blondieho pozorné péče.
"Ty jsi zlobivé pet." - prohlásil Iason konečně, jakoby na to došel k tomuto zjištění právě teď.
"Nejsem pet." - protestoval Riki, ačkoliv jeho odpor byl zmírněn velkým zívnutím, které prozradilo jeho vyčerpanost po téměř třech dnech beze spánku.
Odmítal spát nebo jíst cokoliv od svého příchodu do domácnosti, a teď si toto rozhodnutí začalo vybírat svou daň.
"Jsi mé pet," - prohlásil Iason - "ale jsi trochu tvrdohlavý. Proč stále trváš na tom svém nesmyslném odporu? Oba dobře víme, že samozřejmě musíš jíst a spát. Tak proč neskončit s touto hloupostí teď? Ubližuješ jen sám sobě."
"Řekl jsem ti, že nebudu jíst ani spát dokud mě nepustíš."
"Čím dříve si se smíříš s faktem, že mi patříš Riki, tím jednodušší to pro tebe bude. Děláš to těžké jen sám sobě."
"Nepatřím tobě, ani nikomu jinému. Můžeš si mi říkat, že jsem tvoje pet, když chceš, každý má nárok na halucinace. Ale já nejsem tvoje pet, a nikdy nebudu."
Blondie se na okamžik zamyslel před tím, než odpověděl. -
"Pokud se mi budeš stále vzpírat, Riki, budu nucen tě potrestat."
"Tak mě potrestej! Pravděpodobně se při tom uděláš, ty sadistickej sráči!"
Iason se zamračil a Riki se přikrčil, jak očekával ránu, ale Blondie pokračoval s koupelí a neřekl nic. Teprve po chvíli skoro s mrazící jemností odpověděl.
"Nebudeš se mnou takhle mluvit pet. Nebudu ti to říkat znova."
Rikiho lákalo odpovědět na to další urážkou, jenže něco v Iasonově hlase ho zarazilo. Nikdy by to nikomu nepřiznal, ale Blondie ho děsil a rozhodl se - alespoň pro tentokrát, - že ho nebude dál provokovat. Zbytek koupele pak proběhl v naprostém tichu. Riki předpokládal, že jeho posměšky ho pravděpodobně budou stát noc v agonii, protože s určitostí očekával, že bude opět dán do těch hrozných řetězů. Bude tak znovu muset stát s rukama připoutanýma nad hlavou. Ale Iason ho překvapil, zavedl ho zpět do haly a připoutal ho ke stěně v pozici, která mu dovolovala sedět - dokonce i ležet pokud chtěl - na podlaze. Beze slova Blondie vyndal tenkou matraci a hodil na ní polštář.
"Spi." - přikázal a pak odešel z haly, spát do hlavní ložnice.
Mongrel si tvrdohlavě sedl ke stěně, odmítl jednoduchou postel, která mu byla nabídnuta, ačkoliv se bolestivě chtěl podvolit své touze spát. Naproti tomu se přinutil zůstat vzhůru další noc a trhal sebou každých pár minut, když bojoval se svým tělem, které volalo po spánku. Při úsvitu byl tak vyčerpaný, že mohl stěží přemýšlet.
Daryl přišel do haly a okamžitě kontroloval jestli Riki spal.
"Nezůstal jste zase vzhůru celou noc, že ne?" - zeptal se zachmuřeně, věděl, že jeho pán tím nebude potěšen.
"Proč se staráš?" - odsekl Riki ochraptělým hlasem.
"Potřebujete spát, pane Riki. A taky musíte něco jíst. Přinesu vám něco k snídani."
"Nechci to." - střelil zpátky - "Nebudu jíst nic, co se dotkne jeho stolu."
"Mohl bych vám to postavit přímo na zem," - nabídl Daryl, který tak trochu nepochopil Rikiho námitky.
"Řekl jsem ti, že to nechci! Jsou všichni eunuchové Elity tak blbý jako ty?"
Daryl se jen zamračil a zmizel v kuchyni. Vrátil se za pár okamžiků a tácem jídla, který se pokusil položit vedle mongrela. Riki na to zareagoval tak, že do tácu kopl. Shodil při tom nádobí na zem.
"Řek jsem, že nechci! Zmizni!"
Iason vyšel z ložnice, vypadal unaveně a podrážděně. Zahalený pouze v županu na nahém těle, rozzlobeně si zavazoval pásek v pase.
"Co to všechno znamená?"-zeptal se naléhavě.
"Odmítl jíst, pane." - odpověděl pokorně Daryl. Blondie si položil ruku v bok.
"Opravdu? No uvidíme."
Přešel k Rikimu, popadl řetěz na jeho krku a přitlačil mu tvář k jídlu na podlaze.
"Sněz to." - syknul.- "Jestli házíš jídlo na zem jako zvíře, budeš ho jíst ze země jako jedno z nich."
Držel mongrelovu tvář namočenou v jídle, ale Riki tvrdohlavě odmítal otevřít pusu.
"Poslechni mě."
"Běž do pekla!"-prohlásil Riki
Iason na to reagoval tím, že ho vytáhl na nohy a znovu uvázal s rukama nad hlavou, v pozici, kterou jak věděl Riki nenávidí nejvíce.
"Dobře tedy. Pokud stále trváš na tomhle chování, jsem nucen ti ukázat kdo je tu pánem. Budeš tu stát, dokud nebudeš připravený mě oslovovat, jak se sluší a patří."
S tím prohlášením Blondie odešel do své ložnice, aby se ještě na pár hodin vrátil do své postele spát. Riki se skoro okamžitě se ocitl v bolestivé agonii z pozice, do které byl znovu přivázán. Byl vyčerpaný a pokoušel se potlačit slzy. Daryl tiše uklidil nepořádek a pak se pokusil otřít jídlo z Rikiho tváře. Když ale mongrel zavrčel, jako by ho chtěl kousnout, něžný mladík ucukl s rozšířenýma očima. Rozhodl se nechat ho o samotě, alespoň na okamžik. Po pár hodinách v nepohodlné pozici se už Riki neudržel a začal sténat, jeho svaly byly v nepředstavitelné křeči. Daryl ho zachmuřeně pozoroval a přál si, aby mohl udělat něco, co by mu pomohlo.
"Musíš být opatrný a neprovokovat pana Iasona." - šeptal nervózně. Pokusil se ještě jednou utřít jídlo z Rikiho tváře s vlhkou utěrkou a tentokrát to mongrel dovolil. Byl nakonec rád, protože zaschlé jídlo vytvořilo suchou škrábavou masku.
"Když ho rozzlobíš nebo neuspokojíš, může být... opravdu hrozný. Ještě jsi to doopravdy neviděl."
Riki se mračil, ale cítil příliš mnoho bolesti, než aby odpověděl.
"Je to pán tohoto domu. Jeho rozhodnutí jsou absolutní." - pokračoval eunuch. - "Musíte ho poslouchat, pane Riki. Bude na tom trvat, a pan Iason nakonec vždycky dosáhne svého."
V ten okamžik Blondie vyšel z pokoje, vysprchovaný a oblečený. Riki mohl i z té vzdálenosti cítit jeho nádherně čistou, exotickou vůni, šaty a vlasy vonící po drahém mýdle a mycích prostředcích a Aristian Royal Blend, zvláště drahou kolínskou, kterou vždy používal.
Iason si natahoval rukavice a obdařil mongrela lehkým úsměvem.
"Ještě se cítíme vzdorovitě?" - zeptal se posměšně.
Ačkoliv by na něho nejraději vyplivnul další kousavou odpověď, Riki teď zoufale toužil po úlevě od řetězů a tak zůstal zticha. Jen jeho oči se temně blýskaly. Iason se k němu přiblížil a postavil se před něj s lehkým smíchem.
"Takové rebelující oči." - zašeptal a kopíroval prstem v rukavici linku mongrelovi brady. Nahnul se a políbil ho na krk a pak se přiblížil k jeho uchu. "Tak neposlušné malé pet." Zašeptal jemně.
"Prosím," - vydechl Riki, - "pusť mě dolu. Moje ruce... "
"Cítíme to, že ano?"
Mongrel polknul a celý se třásl. Nenáviděl, že se musí ponížit před Blondiem, ale dostal se právě na hranici svého limitu. Najednou se začal bát, že ho Iason nechá tak uvázaného stát celý den a věděl, že to nevydrží ani dalších pár minut.
"Ano. Prosím. Pust mě."
Iason na to odpověděl tím, že sáhl nahoru a odvázal jeho řetězy od háku na stěně. Riki zasténal bolestí, když ruce spustil a po chvíli si hluboce s úlevou oddechl. Blondie se obrátil a Daryl k němu úzkostlivě přistoupil.
"Připravil jsem pro vás stůl."
"Nemám hlad." - odpověděl Iason. - "Ale dohlédni, aby mé pet dnes jedlo."
S tím Blondie opustil domácnost bez dalšího pohledu.
Daryl přistupoval k Rikimu velmi nervózně.
"Pan Iason řekl, že máte něco sníst." - oznámil, když si všiml nedotčeného tácu s jídlem na zemi.
"Nejím ze země jako nějaký zvíře." - prohlásil Riki s očima temně zářícíma. "Nech mě sednout si ke stolu, jako ostatní Amoniany a já to zvážím."
Daryl zamrkal.
Myslel jsem, že nebudete jíst nic, co se dotkne stolu, alespoň jste to řekl." poznamenal.
"Nemyslel jsem to doslova." odsekl Riki. "Jsi vážně tak blbej? Uřízli ti jenom tvýho ptáka? Možná ti taky vysáli kus mozku! Zatracenej idiote."
Daryl ignoroval urážku a jeho oči zalétly směrem k jídelnímu stolu, který byl mimo dosah Rikiho řetězů. Nenáviděl, když musel mongrela odvázat. Třeba i jen cesta do koupelny byla utrpením, a s určitostí očekával, že se pokusí o útěk. Ale pan Iason řekl velice jasně, že se má najíst. Daryl věděl, že pokud selže a rozkaz nesplní, bude určitě potrestán a to znamenalo tu jednou věc, které se Daryl bál, což byl pánův bič.
"Dobře," přikývl a Daryl se k němu začal přibližovat. Ale pak se náhle váhavě zastavil. Riki na něho napjatě podíval a pokoušel se skrýt své vzrušení. Byl připravený okamžitě zaútočit a byl připravený udělat všechno, co bylo nutné k útěku. I když nikdy předtím nikoho nezabil, byl k tomu odhodlaný, pokud by k tomu mělo dojít. Dokáže to,... nebo o tom byl alespoň přesvědčený. Věděl, že musí provést svůj útěk teď, dokud byl Blondie pryč. Iason konečně opustil apartmá poprvé od doby, kdy ho sem přivedl. Riki počítal, že už uplynuly tři dny, kdy nespal a nejedl. Iason ho opakovaně nutil "předvádět" tak často, že se cítil trochu bolavý.
Nejprve byl zmatený z toho, jak ho Blondie dokáže vzrušit, ale teď si byl jistý, že to má co dělat s pet-ringem, který Iason trochu sadisticky, umístil na kořen jeho penisu. Blondie nosil zářící, safírový prsten a Riki ho pozoroval více než jednou, jak rychle otevírá vršek prstenu. Vypadalo to, že pod kamenem je skrytý nějaký ovládací panel. Kdykoliv se panelu dotkl, Riki začal být opět vzrušený - i když to byla pouhá minuta, co právě vyvrcholil. Cítil se naprosto zhnusený Blondieho perverzností a neustálým naléháním. Zoufale toužil vrátit se domů do Ceresu, pryč od města Elity.
Teď ho konečně Iason nechal o samotě s nervózním jemným chlapcem, a i když mu Riki opravdu nechtěl ublížit, věděl, že pravděpodobně bude muset, pokud má utéci.
Ve chvíli, kdy Daryl začal přicházet blíž, aby ho odvázal, se dveře apartmá otevřely. Riki se zamračil nad vyrušením a otočil se, aby viděl, kdo mu zkazil jeho těžce získaný a tolik vytoužený okamžik. Byl překvapený, když spatřil vysokého, hnědovlasého mladého muže, který vkráčel do haly.
Byl to Katze, eunuch, který sloužil před časem v Iasonově domácnosti. Pro Rikiho to ale nebyl nikdo jiný, než "Katze Scar-face" - vůdce prosperujícího podsvětí a černého trhu mezi Tanagurou a Ceresem.
"Katze," - přivítal ho s ulehčením Daryl. "Přišel jsi."
"Samozřejmě." Katzeho pohled spočinul na Rikim a na rtech se mu objevil malý úsměv.
"Tak je to pravda. Nebyl jsem si jistý, jestli ti můžu věřit."
Daryl kývl.
"Právě jsem ho chtěl odvázat. Odmítl jíst jinde než u stolu a pan Iason řekl, že dnes musí něco sníst. Nejedl nic od té chvíle, kdy přišel."
Katze se přiblížil a pozoroval Rikiho dost podezíravě.
"Hmmm. Chtěl si ho odvázat? Vsadím se, že něco chystal Daryle. Jsi opravdu naivní. NIKDY ho neodvazuj, pokud nebudeš mít nějakou zbraň v případě, že by se o něco pokusil. Nepodceňuj ho."
Zachmuřený, Daryl přemýšlel, jestli Katze měl pravdu, když ho varoval před Rikim.
"Nemám zbraň," - zamumlal - "a musím ho někdy odvázat, když ho beru do koupelny."
"Ale předtím byl pokaždé Iason doma, mám pravdu?"
"Ano."
"Ty blázne." nadával Katze. "Podívej se na něj Daryle. Je pravděpodobně dvakrát tak silnější než ty. Mohl by ti omotat ten řetěz kolem krku, udusit tě a ani by se nezapotil."
"Udělal by to?" - zeptal se udiveně Daryl. Pohlížel na Rikiho opět s ještě větším strachem.
"Samozřejmě, že ano. Není to pet z akademie Daryle! Nemá vrozenou jakoukoliv zábranu. Podívej se na něj, má skoro pěnu u pusy jak je vzteklý, že jsem mu překazil plány."
Byla to pravda. Riki byl rozzuřený na Katzeho, že zasáhnul právě v okamžiku, kdy byl připravený na svůj velký útěk. Ačkoliv vždycky k notoricky známému vůdci černého trhu cítil jen respekt, považoval teď jejich setkání za nepříjemné a špatně načasované.
"Idiote." - sykl Katze. "Neutekl bys daleko, Riki. Tvůj pet-ring by ti zabránil v odchodu z apartmá."
Tohle byla pro mongrela novinka. Zachmuřený, se snažil nešťastně strávit tuto novou informaci.
Katze kývl na potvrzení svých slov a pokračoval.
"Dveře by se ti ani neotevřely. A i kdyby ses dostal ven z apartmá, což je nemožné, ring má v sobě lokátor. Byl bys okamžitě zatčený a vrácený zpět Iasonovi. A mám pro tebe pár rad, Riki - nepokoušej se ho rozzlobit. Jestli bude mít někdy důvod tě potrestat, budeš toho velice litovat."
"Běž do prdele." Odpověděl hořce Riki.
"Vždycky to říká." poznamenal trochu úzkostlivě Daryl, když Katze jako by ztuhl v odezvě na mongrelovu urážku.
"Doufám, že ho za to trestáš?" - zeptal se naléhavě Katze.
"Hm, ne. Měl bych?"
"Samozřejmě, že měl! Nemůžeš ho nechat mluvit s tebou takovým způsobem! Postav se pet! "
Riki ho ignoroval odvráceným pohledem.
"Ale pán Iason... on nedal mi dovolení potrestat ho. Katze."
"A zeptal ses na to?"
Daryl zavrtěl ustrašeně hlavou.
Katze s povzdechem otevřel komunikátor a zavolal Iasona.
"Iason Mink."
"To jsem já Katze. Jsem v apartmá a pomáhám Darylovi s tvým novým pet."
"Nějaký problém?"
"Potencionálně. Daryl ho chce odvázat. Riki odmítl jíst, dokud nebude moct sedět u stolu. Dáš nám povolení použít trest, když to uznáme za vhodný?"
"Samozřejmě. Jen nepoškoď kůži. Žádné jizvy, Katze! "
"Rozumím. Promiň, že jsem rušil."
Iason přerušil spojení bez dalšího slova a Katze pak zůstal chvíli stát nad Rikim.
"Pan Iason nám dal povolení tě potrestat, pokud to bude nutné, Riki. Takže ti doporučuji, abys mě poslechl. Postav se!" řekl a zatáhl za řetěz na krku. Mongrel se mračil a neochotně vstal na nohy.
Daryl pozoroval tuhle scénu a obdivoval Katzeho sebejistotu. Věděl, že by nebyl nikdy schopný zvládnout mongrela stejným způsobem, a toužebně si přál, aby měl raději mongrela na starosti Katze, než právě on.
Katze vyndal z kapsy bundy malé zařízení, 6700 serii Stun-Pen, přidržel ho Rikimu před tváří.
"Víš co to je?"
"Ano." zamumlal Riki. Bylo to velmi oblíbené u Midaské policie a Riki už měl příležitost seznámit se
s mrazivou bolestí paralizéru.
"Dobře, Pak víš, že pokud budu nucen to použít, budeš paralyzován dobrých deset minut. A není to moc příjemné, alespoň jak mi řekli. Zůstane tu Darylovi. Takže ti doporučuji, abys nechal plavat jakékoliv plány na útěk. Teď," - Katze sáhl a odvázal Rikiho řetěz od obojku, "si sedneš ke stolu a najíš se. Rozumíš?"
Riki se podíval Katzemu do očí a náhle se cítil vyčerpaný. Kývl a s hrůzou zjistil, že se mu zalily oči slzami. Katze si okamžitě té změny všiml a trochu změknul. "Jsem si jistý, že tohle pro tebe musí být těžké. Ale ve skutečnosti máš hrozný štěstí. Nemáš ani ponětí kolik pet by dalo cokoliv být na tvém místě."
"Já nejsem pet." - šeptal Riki a slzy mu stékaly po tváři. Rozzlobeným pohybem je setřel a náhle ho přemohly emoce.
"Jsi teď pet Iasona Minka. Z nějakého důvodu si tě vybral. Kdybych byl tebou, podíval bych se dobře kolem sebe. Jsi tu v ráji. Můžeš mít všechno, co chceš." Katze snížil hlas do přátelského tónu, ačkoliv stále pevně držel Rikiho za obojek. Vidět "Rikiho the Dark" dohnaného k pláči se ho dotklo, ale rozhodl se to nedat znát.
Daryl se nevěřícně díval na proměnu rozzlobeného, nebezpečného mongrela v plačícího chlapce. Jak to Katze dokázal?
"Daryle," - Katze se na něj obrátil a zašeptal - "proč mu nepřineseš nějaké čerstvé a teplé jídlo? Dokážu si představit jaký má hlad."
"Samozřejmě." - odpověděl šedooký chlapec a odspěchal do kuchyně.
Byla to pravda. Po třech dnech co odmítal jídlo, byl Riki vyhladovělý a teď, když Katze nějak dokázal zlomit jeho odhodlání, si náhle svůj hlad uvědomil, stejně jako potřebu spánku. Povzdechl si a v příštím okamžiku se přistihl, jak se opírá o eunucha, který ho utěšoval tím, že mu rukou projížděl vlasy.
"V pořádku." zamumlal Katze trochu překvapený tím, jak se Riki náhle poddal.
"Máš někoho, kdo se po tobě shání? Guy, ne? Můžu mu dát vědět, že jsi v pořádku."
Rikimu se rozšířily oči a odtáhl se.
"Ne! Neříkej mu nic. Prosím, Katze. Bude lepší, když si bude myslet, že jsem mrtvý.
"Nebuď blázen. Jak by to mohlo být lepší?"
"Prosím! Ty... tomu nerozumíš. Nejsi ze slumů. Kdyby věděl, že jsem byl pet, ztratí ke mně veškerý respekt. Nebudu pro něj nic."
Katze si povzdychl. Ačkoliv nebyl mongrel, měl dostatek kontaktu s Ceresem, aby věděl, že Riki říká pravdu. Mongrelové byli zvláštní lidé, zejména ti, co byli v gangu.
Kývl. "Fajn. Neřeknu nic, když chceš."
"Jo to chci."
"Sedni si. Daryl ti přinese jídlo."
Riki v té chvíli už vůbec nevěděl, co dělá, jeho tělo bylo na hranici kolapsu. Najedl se a pak zjistil, že ho někdo nese do postele - nevěděl kde se vzala, jen že teď je tady, v rohu velké haly. Slyšel jak si Katze a Daryl o něm povídají, ale byl příliš vyčerpaný, aby rozuměl tomu, co říkají. Pak byl náhle úplně jinde, v utěšující náruči spánku.
Když se Iason vrátil večer domů, Riki ještě stále spal, natažený na posteli, kterou pro něj Katze postavil v hale.
"Jedl?" - zeptal se naléhavé, když Daryl přispěchal.
"Ano. Spí celý den. Mám ho vzbudit?"
"Ne nech ho odpočívat. Byl tu Katze?"
"Ano, odešel před hodinou. Říkal, že může přijít znova, jestli ho budeme potřebovat."
Iason přikývl. -
"Museli jste použít sílu?"
Daryl zatřásl hlavou.
"Pan Riki vypadal, že udělá všechno, co Katze řekne. Když mu Katze řekl o pet-ringu, pan Riki... z toho byl smutný."
"Ah." - usmál se Iason - "To si dokážu představit. Takže nedělal potíže?"
"Ne opravdu. Katze... Myslím, že pan Riki Katzeho zná."
Iason zvedl obočí.
"Myslíš?"
"Ano. V každém případě, Katze jen... pohrozil mu paralizérem a pan Riki udělal všechno, co řekl.
Nad tou informací se Iason jemně zasmál a Riki sebou škubl. Daryl se zamračil trochu zmatený pánovým smíchem, který od něj málokdy slyšel.
"Tak mongrel byl paralyzován už někdy dřív. To je dobré vědět. Ano, ať Katze na chvíli přijde, alespoň dokud ho nezkrotíme dost na to, aby nemusel být připoutaný."
"Ano pane. Budete chtít nějaké víno, pane?"
"Hmmm? Ah. Ano. Dnes Icarian Amber."
"Ano pane." řekl Daryl řekl a s poklonou odešel připravit požadované víno.
Iason si sedl do svého oblíbeného křesla u krbu. Léto se chýlilo ke konci a v pokoji byl cítit chlad.
"Zapal oheň Daryle. Udržuj ho ode dneška každý den."
"Samozřejmě pane."
Daryl přinesl sklenici vína, pak rozdělal oheň. Změnu v pokoji pocítili oba okamžitě, teplo a záře z hořícího dřeva vytvořili v hale útulnou atmosféru, praskot ohně byl uklidňující a fascinující.
Iason si povzdechl, usrkával víno a studoval spícího mongrela. Přemýšlel, jak dlouho bude trvat, než dokáže přesvědčit své neochotné pet, aby se mu posadilo na klín. Velmi toužil obejmout ho, zabořit tvář do mongrelových tmavých, hedvábně jemných vlasů.
Byl zvyklý, že si mu každé z pet, která doposud měl, sedla na klín, když přišel domů z práce a nyní mu ten rituál velice chyběl. Vždycky pet chvíli držel a pak pro něj předváděli, bylo to něco, co dělal každý večer, bez výjimky a jen myšlenka na to ho nyní vzrušila.
Ale Riki pro něj masturboval jen s velkou neochotou, a Iason si pokaždé musel jeho vzrušení vynutit pomocí G-vln. Iason si, po první noci, od něho udržoval odstup, chtěl aby mongrel pocítil tíhu svých řetězů. Doufal, že nyní Riki ztratí trochu ze své hrdosti a bude více ochotný poslouchat jeho příkazy.
Iason ignoroval jeho odmítání jídla nebo spánku a byl opravdu rozhodnutý si jeho odporu nevšímat. Ale po třech dnech si už začal myslet, že zásah bude nutný. Přenechal tak starost Darylovi, aby se pokusil zajistit, že Riki něco sní a to že se tak stalo, ho potěšilo. Byl také rád, že mongrel spí, doufal, že to znamená pokrok.
Ačkoliv mongrelův odpor byl zpočátku zábavný, Blondieho začínala unavovat stále pokračující drzost a doufal nyní v trochu větší spolupráci.
Riki se znovu pohnul, otevřel oči a na chvíli zůstal ležet na posteli. Pak se posadil a podíval se na Iasona ospalým pohledem, rozcuchané vlasy vypadaly skoro komicky.
"Potřebuju do koupelny." oznámil.
Daryl k němu pospíchal, aby se o něj postaral a sundal jeho řetěz od stěny. Riki ho zmateně pozoroval. Stále nemohl pochopit, že nebyl schopen uvolnit řetězy. Nevypadalo to, že by chlapec dělal něco zvláštního, a přesto se řetězy uvolnily sotva se jich dotkl. Když se ale Riki pokoušel dělat to samé, řetězy zůstávaly pevně na místě.
Protože ho nikdy nikdo dosud neseznámil s technologií, která snímala signaturu, mongrel nemohl pochopit, že Darylův a Katzeho dotyk, byl automaticky naprogramován do omezujícího systému, ale ne jeho vlastní. Stejným způsobem, jako se dveře v apartmá Iasonovi otevíraly vždy, když k nim Blondie přistoupil.
"Vykoupej ho také." Přikázal lehce Iason Darylovi.
Riki se při tom zamračil, stále nebyl zvyklý, aby ho někdo jiný obstarával tak intimně, i když se jednalo o tak neškodného chlapce jako Daryl.
"Můžu se vykoupat sám." navrhl a posadil se rovněji.
"O tom nepochybuji. Ale dovolíš Darylovi, aby to udělal, Riki, jak jsem jasně řekl již předtím."
Riki otevřel pusu, aby odporoval a pak si náhle povzdechl. Rozhodnul se, že to nestojí za tu námahu. Mimo to, v skrytu si vlastně užíval, když ho někdo koupal - alespoň, když to dělal Iason.
Chvíli ho pozoroval, pak sklopil zrak a zčervenal, když zjistil, že začíná být vzrušený. A tentokrát si byl jistý, že se Blondie svého safírového prstenu nedotkl. Byl sám na sebe rozzuřený, že svého věznitele shledává tak atraktivním, mračil se a zčervenal ještě víc.
Iason si jeho erekce samozřejmě všiml, ale neřekl nic.
Když se Riki vrátil do haly čistý, vypadal - poprvé - skoro uvolněně. Blondie se usmál.