Invocare 055
23. květen 2010 | 19.47 |
CAMBIARE PODENTES - INVOCARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 41B
Bohužel vyšlo najevo, že léčitelka má dovolenou. Albus ho o tom informoval krbovou sítí a Severuse zasvrběly ruce chutí čarodějku uškrtit. Úplně zapomněl na vlastní přání strávit prázdniny daleko od školy a veškerých připomínek na naprosté idiotství studentů.
"Tak jí zavolej zpátky." poručil řediteli, který právě vykročil z krbu v nemocničním pokoji.
"Okamžitě!"
Albus se podíval na mladíka stočeného do klubka. Aniž by ztrácel čas otázkami nebo projevy soucitu, vytáhl hůlku a přivolal ohromnou, pro Severuse téměř hmatatelnou sílu, kterou vypustil v podobě stříbřitého fénixe z konce hůlky. Potom se starý mág posadil vedle Harryho.
---
Tohle místo legálně patřilo Severusovi, ale ten si v současné době podobný luxus nemohl dovolit. Harry trpěl bolestí a lektvarista neměl v úmyslu čekat do příchodu Popy nečinně.
Přivolal nejsilnější hojivý lektvar, odměřil dvojitou dávku a litoval, že nemůže mladíkovi dát víc. Ale jako profesionál si byl vědom toho, že by to nebylo rozumné.
Rychle přistoupil blíž, opatrně zvednul Harryho hlavu a přiložil mu lektvar k ústům.
---
Tentokrát mladíka ani nenapadlo, stěžovat si na ohavnou chuť, jednoho ze Severusových výtvorů, přestože kašlal a ošklíbal se, když se snažil spolknout lék.
Harrymu znovu krvácela rozříznutá tvář, od chvíle, kdy se ocitl na nemocničním oddělení.
Mohla za to zřejmě cesta letaxovou sítí, která zrušila působení dříve použitých léčivých kouzel. Ale teď působením vhodného lektvaru se rána opět začala zacelovat, kůže srůstala a zanechala na tváři jen tenkou jizvu. Stav zlámané ruky se také pozvolna lepšil, i když jenom pohled na kost, trčící pod hrozným úhlem, vyvolával mrazení a husí kůži.
Severus se zamračil, bohužel tohle byl případ, kdy ani nejlepší lektvar nemohl nahradit léčitele.
---
"Zabil jsem Bellatrix," vydechl Harry a celý se roztřásl, ale tentokrát už ne zimou.
"Já...ó, bože... "
V tuto chvíli mrazení cítil Severus. Harry se dostal do Belliných rukou? Jeho Harry? Severus si dobře pamatoval z četných schůzek smrtijedů na krutost čarodějky. Věděl, že zbožňovala mučení. Vyžívala se v něm.
Nervózní pohled Albusových modrých očí se na okamžik setkal s lektvaristovým, ale když promluvil na mladíka, z hlasu mu zněla pouze starostlivost a laskavost.
---
"Neboj se, můj chlapče. Nikdo se tě neodváží zažalovat pro použití nepromíjené, zvláště za této situace. Osobně se postarám, aby ministerstvo..."
"Ne, ne," – Mladíkova tvář horečnatě planula. "Žádná zaklínadla. To jsem nemohl. Vzala mi hůlku."
"Dobře. Na tom nezáleží," odpověděl uklidňujícím tónem Albus.
Najednou se Harryho oči naplnily slzami.
"Záleží! Hodně! Vždyť jsem zabil člověka."
---
Severus si klekl vedle postele. Teď měl tvář na stejné úrovni jako Harry – promluvil co možná nejpřesvědčivějším a nejnaléhavějším tónem.
"Nepřemýšlej o tom, teď na to není čas. Probereme to potom. Teď chci vědět, co tě bolí kromě ruky.
---
Severusova taktika se ukázala jako úspěšná. Vypadalo to, že se Harry přestal trápit ohledně vraždy, a místo toho věnoval pozornost pocitům svého těla.
"Výborný lektvar," nakonec pronesl svůj závěr.
"Kde jsi ještě zraněný, Harry?" naléhal Albus. "Budeš to muset všechno říct Popy."
Bylo vidět, jak mladík polknul a zelené oči mu potemněly. Díky lektvaru už nebyly podlité krví.
"E... no zdá se, že se už všechno uzdravilo. Myslím tím, všechno kromě ruky."
Vrhnul pohled na otevřené dveře, jakby se obával, že odtud může přijít Bellatrix. Teprve potom se vzchopil a pokračoval.
"Crucio. Hodně ho používala. Zároveň se spoustou jiných kleteb."
---
Severus už dlouhou dobu měl pocit, že Harry něco tají. Teď když si mohl mladíka pořádně prohlédnout, tak to pochopil.
Harryho džíny byly vzadu nasáknuté krví a zároveň byly znatelné jemné stopy, táhnoucí se až nad pas, které se už téměř zahojily.
Ona ho bičovala
Ona zbičovala jeho Harryho?
---
Lektvarista se zmítal mezi pocitem uspokojení, že je Bellatrix Lestrangeová mrtvá, a nesnesitelnou touhou, zůstat s ní sám na delší dobu.
Harry se opatrně, jakoby čekal na silnou bolest, pomalu přetočil na záda. Žádná bolest se neozvala a mladík si s úlevou vydechnul.
Zlomená ruka teď podivně ohnutá ležela na posteli, a Harry unaveně zavřel oči.
"Kdy se vrátí, madam Pomfreyová?"
"Brzy." sliboval Albus a hladil Harryho po hlavě.
---
Severus dostal chuť starého mága odstrčit.
To je jeho místo. To on má konejšit svého milence. Jenže každou chvíli se mohla vrátit Popy, a demonstrativní projev přátelství k Harry Potterovi, teď byl sotva v Severusově zájmu.
*Všechno by bylo jinak, kdybychom zůstali sami.* Pomyslel si zasmušile.
---
"Možná by pro tebe bylo lepší, kdybys o sobě nevěděl, až začne pracovat na tvé ruce." Projevil za daných okolností svoji pozornost Severus.
"Obzvlášť s přihlédnutím na tvé zneužívání anestetických čar dříve, - protože teď budou sotva působit."
Harry unaveně přikývnul.
"Ano. Ze všeho nejméně chci vidět, jak mi napravují kosti. Ehm... dobře," hlas mu zněl stále tišeji. "Spánek beze snů? Víš, mě se celou dobu zdá... " chlapec se odmlčel, ale Severus si dokázal velmi lehce větu doplnit.
Bellatrix.
---
"Celou dobu jsem pořádně nespal." tlumeně pokračoval nebelvír. "Od čtvrtka. Dursleyovi mě sice nechali od rána v klidu, a já se pokoušel usnout, ale paracetamol téměř nepomáhal."
Severus přivolal požadovanou lahvičku a odměřil dávku.
"Tvé příbuzné by měli rozčtvrtit. A pomalu."
Harry se napjal.
"Ale tys jim nic neudělal, že ne?"
---
Severus podal Harrymu dávku *Spánku beze snů*. Potom položil dlaň na jeho čelo, způsobem jakoby kontroloval jeho teplotu. Nedotknout se Harryho, třeba jen tímhle způsobem, mu připadalo nad jeho síly. Možná ho držel jen neočekávaný příchod Poppy Pomfreyové, nebo se mu nechtělo dávat najevo své city k Harry Potterovi před Albusem.
---
"Ne," odpověděl nakonec lektvarista. "Příliš jsem spěchal, abych tě sem dostal, než abych ztrácel čas s Dursleyovými. Mimochodem, nedovolil jsem jim nechat si peníze, které ses jim pokusil dát."
Mladík zrudnul, patrně při vzpomínce na tu špínu, kterou na něj vylil drahý strýček.
"No což... jsou takoví, jací jsou. Vlastně to je jedno." zamumlal doslova, jakoby odmítavě mávnul rukou mladík.
Severus na to měl jiný názor, ale teď nebyl čas na hádky. *Později, * přikázal sám sobě a pomohl mladíkovi vypít uspávací lektvar.
A znovu si uvědomil, že se Harry vyhýbá jeho pohledu.
---------------------------------
Sobota, 13, června 1998 - 20:32
Opřený v křesle si Severus masíroval kořen nosu.
"Musím se vrátit k Harrymu." zamumlal.
"Popy se o něj postará." namítl Albus. Přivolal nízkou křišťálovou skleničku s jantarovou tekutinou a přistrčil jí zamračenému lektvaristovi, který seděl u stolu se zaťatými pěstmi.
"Jeho ruka bude nějaký čas oslabená, ale nakonec se zahojí úplně."
---
Ignorujíc whisky, se Severus zvedl na nohy.
"Seď, Severusi!" zcela vážně přikázal ředitel. "Dobře víš, že bude spát až do rána jako zabitý. A pokud se náhodou probudí, tak u něj bude Popy. A její kompetentnosti snad věříš, ne?"
Severus se jen neochotně znovu posadil do křesla.
"Hrbíš se." poznamenal Albus. "Mám takový dojem, že jsi mrzutý. Musím podotknout, že je příjemné vidět, tvojí starostlivost."
Severus, který se okamžitě narovnal, se zamračil.
"Jen si dělám starosti, jak se to všechno může projevit na obřadu."
---
Ředitelův hlas zůstal vyrovnaný. Podezřele vyrovnaný.
"Nepochybně."
Ano, vysloveně nastal čas změnit téma. Nicméně Severus nestačil vybrat jinou věc k hovoru, když ho Albus předběhl.
"Jak se vlastně Harry setkal s Bellatrix, Severusi?"
Lektvaristovy rty se zkroutily, jak se snažil potlačit vztek.
"Nemám ani nejmenší ponětí. Harry neposlechl moje pokyny a nezůstal u příbuzných. O tom nepochybuji." S povzdechem uchopil nabídnutou sklenici a vypil ji do dna. Potom aniž by odtrhnul pohled od svých dlaní, začal s ní točit, jen aby nepodlehl nutkání přetřít si znamení skryté pod rukávem.
---
"Zatím si mě Temný pán nezavolal, Albusi. Vypadá to, že zpráva o smrti Bellatrix se k němu ještě nedostala. Takže asi nebude znát totožnost toho, kdo ji zabil."
"To může být pravda. Možná se s Harrym setkala náhodou."
"Něco takového je těžko uvěřitelné..."
"Přesto tu taková pravděpodobnost existuje. On přece opustil dům v Zobí ulici a tak ztratil ochranu krve."
Severus ignoroval tón, se kterým ředitel pronesl slovo *ochrana*.
"Albusi, mudlové žijící v tom domě, jsou mnohem horší, než jsem si představoval." vyplivnul nakonec.
Harry se tam už nevrátí, nikdy, rozumíš."
---
Brumbál sepnul prsty.
"V každém případě, bych na ochranu krve příliš nespoléhal, jakmile Harry sváže svůj život s tvým."
*Není to neuvěřitelné štěstí,* - poznamenal si v duchu jedovatě Severus - *že se ochranaPodentes jeví jako mnohem silnější, než ochrana krve, kterou je zabezpečený dům č,4 v Zobí ulici. *
"Jenže díky ní přežil celá ta léta, Severusi."
Lektvarista se rychle odvrátil od pronikavého pohledu modrých očí. Nepamatoval si, kdy naposled udělal takovou chybu a nechtěně komusi dovolil nahlédnout do své mysli.
---
"Nemáš žádnou představu, co to bylo za život." rozhněvaně zvolal Severus, a očima zkoumal dno své sklínky. Čím víc o tom přemýšlel, tím víc se v něm zvedal hněv, až nakonec s bouchnutím postavil skleničku na ředitelský stůl.
"Není divu, že tam nechtěl zůstat a díky tomu narazil na Bellu!"
"Za tu chybu už zaplatil. Musíš se ovládnout, Severusi!"
"Sotva bych mohl mít v úmyslu ho také zbít."
"Ó ne. Ty dokážeš způsobit mnohem větší škodu slovy, a dobře to víš."
"Jistě." zamračil se lektvarista.
---
Nadávky, kterými je zahrnul Dursley, mu ještě pořád zněly v uších, ale klid s jakým je přijal Harry, Severuse znepokojoval mnohem víc. Znamenalo to totiž, že to co se v domě stalo, bylo spíš normální situací, než jakousi výjimkou.
A to čeho byl svědkem... vysvětlovalo mnohé záhady v chlapcově povaze.
---
"Severusi?"
"Ještě pořád jsem schopný, kontrolovat to, co říkám." procedil skrz zuby lektvarista s lítostí, že celá ta léta dával najevo pravý opak, zvláště v tom, co se týkalo Harryho Pottera.
"Je mi jasné, že těch pár dnů mu připadalo, jako poslední doušek svobody. Uvědomoval jsem si to už dřív, ale byl jsem si jistý, že v každém případě dá přednost tomu, zůstat v bezpečí. Neměl jsem tušení, jak nesnesitelná je jeho rodina."
"Přesto, kdyby ses rozhodl mu říci o přípravách, možná by tak zoufale netoužil naposledy ochutnat svobodu."
---
Severus se zamračil.
"Tvé mínění dobře znám. A ty zase moje důvody a rozhodnutí. Teď, když se vrátil, brzy se všechno dozví i on."
Lektvarista znovu vstal, tentokrát klidně. Přál si jít za Harrym. Možná ho jen držet za ruku. Ale to by sotva bylo moudré v přítomnosti někoho cizího, i když tím dotyčným byla – Popy Pomfreyová. Kdyby to záleželo jen na Severusovi, nejraději by chlapcovu přítomnost v Bradavicích utajil i před ní. Ale to teď nebylo možné.
---
Severus doufal, že bude všechno v pořádku. Nepřál si svým paranoidním chováním potvrdit, že má Albus pravdu.
Jenže ať byl paranoidní nebo ne, bez ohledu na předsevzetí jít do sklepení, nohy ho samy donesly do nemocničního křídla. Dveře byly zamčené, což bylo podivné. Nicméně učitelé znali heslo, a lektvarista ho neváhal použít.
---
Harry ležel na zádech v té nevzdálenější posteli od dveří.
Když Severus přišel blíž, viděl mladíkovy zavřené oči a uslyšel jeho pravidelné, i když trochu povrchové dýchání.
"Severusi?"
Lektvarista se pevněji zavinul do hábitu a obrátil se tváří k Popy.
"Ano. Předpokládal jsem, že v souvislosti s léčením pana Pottera, budeš potřebovat lektvary navíc. Obávám se, že některým už vypršela doba použitelnosti. Přesto jak vidím, * Spánek beze snů * svou účinnost neztratil."
Popy se usmála.
"Tvé lektvary jsou stále prvotřídní."
Severus si dovolil nepatrný stín úsměvu na oplátku.
"Pokud si dáš tu práci a napíšeš mi seznam lektvarů, které potřebují vyměnit, postarám se o to, aby nemocniční křídlo bylo náležitě zásobené do začátku školního roku."
Pak aniž by se ještě jednou podíval na Harryho, se prudce otočil na podpatku a zamířil k sobě.
---------------------------
Pokračování příště.
Komentáře
| RE: Invocare 055 | donna | 23. 05. 2010 - 20:09 |
| RE: Invocare 055 | gigi... | 23. 05. 2010 - 20:38 |
| RE: Invocare 055 | anneanne | 23. 05. 2010 - 20:54 |
| RE: Invocare 055 | saskya | 23. 05. 2010 - 21:18 |
| RE: Invocare 055 | asami | 23. 05. 2010 - 21:49 |
| RE: Invocare 055 | nikol* | 23. 05. 2010 - 22:38 |
| RE: Invocare 055 | nade | 24. 05. 2010 - 00:02 |
| RE: Invocare 055 | netfale | 24. 05. 2010 - 06:54 |
| RE: Invocare 055 | slimča | 24. 05. 2010 - 08:51 |
| RE: Invocare 055 | michangela | 24. 05. 2010 - 09:37 |
| RE: Invocare 055 | bara | 24. 05. 2010 - 13:08 |
| RE: Invocare 055 | bara | 24. 05. 2010 - 15:10 |
| RE: Invocare 055 | alcea | 24. 05. 2010 - 19:55 |
| RE: Invocare 055 | bacil | 25. 05. 2010 - 21:38 |
| RE: Invocare 055 | oronis | 29. 05. 2010 - 14:33 |