Kdo jinému jámu kopá

Od té doby, co jsem si začal s mladým Potterem, stoupá má spotřeba Ogdenské režné. Právě jsem do sebe kopl třetího panáka, abych uklidnil nervy a svědomí kvůli tomu jak necitelně jsem ho vyhodil. "...Pottere, nechovej se jako rozmazlený spratek. Chceš, aby to prasklo! Chceš, aby si na tebe všichni ukazovali jako na učitelskou couru,..." Nechápu, kde se ve mně berou tyhle zrůdnosti. Merline, co bych dal za to, abych před ním mohl být upřímný, aby si ten kluk nemyslel, že mezi námi jde jen o sex. Bohužel současná situace mi to nedovoluje. S velkou pravděpodobností válku s Voldemortem jeden z nás nepřežije, takže musím být opatrný, abych se před mými zmijozelskými svěřenci neprozradil.

Když jsem ho na konci loňského školního roku přiměl, aby se mnou spal, netušil jsem, jakou past na sebe chystám. Kdo by odolal lákavé nabídce zasouložit si s jedním z nejhezčích kluků na škole. Pravda je sice menší postavy, ale štíhlé s širokými rameny a útlým pasem. Zadničku má dokonalou, dvě polokoule tvrdé a pružné zároveň. Přiznávám, zpočátku mi trochu překážela jeho podobnost s Jamesem, ale Lillyiny úchvatné smaragdové oči ji zastínily,a když se navíc potáhly závojem prožívané rozkoše, ztratil jsem hlavu úplně.

Pokud jde o náš sex, tak ten je slovy jen obtížně popsatelný. Na smrtijedských akcích už jsem měl tak mladinkého partnera a mohu říct, že jsem zkusil každou myslitelnou sexuální praktiku (tedy kromě zoofilie či nekrofilii a jiných podobných nechutností), ale s Harrym je to jiné. Ještě nikdy jsem se nesetkal s milencem, který by měl tak mimořádně citlivé tělo. Stačí pár náruživých polibků, pár pohlazení bradavek a jeho zábrany tají jak led na poledním slunci.
Při pronikání jeho vábivým portálem vždy vítá mé péro příjemné teplo a lákavá těsnost, které mě připravují o rozum. Čím více dráždím jeho prostatu, tím náruživější jsou

jeho vzdechy a stony. Za chvíli mám co dělat, abych udržel své vzrušení na uzdě. A pak to přijde, vyvrcholení. Když ejakuluji uvnitř něj, mizí hranice mezi námi.

Už není Severus Snape a Harry Potter, existuje pouze jediný bod. Bod rozkoše.

Vždy jsem si myslel, že není nic směšnějšího, než profesor zamilovaný do svého žáka. A najednou to postihlo mě. O prázdninách jsem tajně chodil do Zobí ulice a přitom jsem proklínal Albuse, který trval na tom, že Harry musí žít u svých krutých příbuzných. Během školního roku jsem využil každé příležitosti, abych ho nechal po škole a mohl si užívat jeho sladkého těla.

Co je to však platné, když navenek se musím tvářit, že ho nenávidím. Vím, jak mu tím ubližuji a jak špatně to snáší, ale nevidím jinou možnost.

Snad mu tak umožním přežít.