-
Jak Harry předpokládal, oba byty, jak v Soho tak v Nothing Hillu nebyly to, co chtěl. Zaprvé, oba měly schody, což by nevadilo, kdyby bydlel sám. Jenže to byl o dost větší problém, když pomyslel na to, že Draco bude bydlet s ním. A navíc oba byty byly příliš malé a tmavé. Harry si zvykl na prostornost svého minulého bytu.
"To další je jednopatrový dům se třemi ložnicemi a s patnácti sty metry pozemku. Ale je trochu daleko od Londýna, tak nevím." Četl svoje zápisky Harry.
-
Ukázalo se, že dům má hned několik vad, které Harry považoval za nepřijatelné. Za prvé - měl pět schodů u vchodu do domu. Harry a prodejce museli po nich Draca vynést. Pak uvnitř - chodby byly příliš úzké a Dracovo křeslo se dalo jen tak tak otočit. Navíc každé dveře měly skoro deseti centimetrový práh. Dům celkově vypadal staře a pochmurně, jen s pár okny a hlasitě volal po velkých opravách.
Druhý dům neměl schody venku, ale uvnitř. Schody byly na různých místech, protože některé části domu byly výš než ostatní. Koupelna by se musela úplně předělat, aby se do ní kolečkové křeslo vůbec dostalo a stejně tak by potřebovala přestavět kuchyň.
"Poslední dům na seznamu je velký něco málo přes tisíc sto čtverečních stop, s dvěma ložnicemi, dvěma koupelnami, kuchyní a má spojený obývací pokoj s jídelnou." Řekl Harry, když se znovu ocitli v taxíku.
-
Prodejce, který se s nimi setkal u dveří, byl postarší pán, pravděpodobně mu bylo něco kolem pětapadesáti let, s šedými vlasy. Na nose mu seděly malé čtverhranné brýle.
Mile se usmál na Harryho, ale Dracovu ruku uchopil trochu obezřetně, jakoby si myslel, že osoba na vozíku je nebezpečná, nebo možná zranitelná. Dracovi toto zacházení bylo nepříjemné.
-
Dům měl u vchodu schody, ale tentokrát jen dva, což situaci ulehčilo. Vchodová hala a následná chodba byly obě prostorné. Napravo byly dvě ložnice a každá měla svou koupelnu. Jedna koupelna měla sprchu a druhá vanu, obě ložnice měly také prostornou šatnu.
Obývací pokoj, který sousedil se vstupní halou, byl prostorný a v současné době i málo vyzdobený. Rodina, která tu právě bydlela, si evidentně nepotrpěla na dekorace, to bylo zřejmé. Byla zde také velká zasklená terasa, která pouštěla dovnitř denní světlo. Jídelna se nacházela v rohu spolu s kuchyní. Všechno bylo velmi otevřené a nebylo zde mnoho zdí.
"Na konci chodby je garáž. Chcete jí vidět?" zeptal se prodejce.
Harry, který o domě vážně přemýšlel, kývl.
-
Garáž vypadala jako všechny ostatní garáže – špinavá, dvě auta a spousta věcí, které vypadaly nepoužívaně. Nakonec jim prodejce ukázal zadní zahradu.
"Je jednoduché se o ni starat, současní majitelé říkají, že na tu potřebují jen několik hodin každých pár týdnů, většinou jenom posekají trávu."
"Vypadá fajn," řekl Harry s úsměvem. "Chtěl bych to tu nechat prohlédnout, aby se zkontrolovalo, zda dům nemá žádné skryté závady, ale pokud tu nejsou - nebo se dají lehko opravit - pak můžete považovat tenhle dům za prodaný. Pokud by šlo všechno podle plánu, kdy bychom se mohli nastěhovat?"
-
Prodejce vypadal lehce šokovaný, ale příjemně.
"Ten manželský pár se to tu snaží prodat už něco málo přes rok - má už nový byt připravený. Můžete se nastěhovat tak za jeden, nebo dva týdny."
"Když zařídíte, že to bude jeden, já dům koupím." řekl Harry.
"Pak to samozřejmě bude jen jeden." Slíbil prodejce.
"Pokud bude inspekce v pořádku."
"Zajisté."
-
V taxíku na cestě domů, si Harry spokojeně pobrukoval a psal si poznámky do notesu. Měl u sebe dvě kopie půdorysu domu, do jedné teď právě kreslil a každou chvíli zamyšleně okusoval tužku.
"Co to čmáráš?" vybuchl Draco, který měl dost Harryho pobrukování.
"Změny, které chci v domě udělat." Odpověděl Harry a kreslil dál.
"Jaký změny?"
"Tak, aby líp vyhovoval kolečkovému křeslu, samozřejmě." Harry se na něj stále nepodíval.
"Harry, nebudu v tvém domě bydlet - takže to není nutné." Odsekl Draco.
-
Konečně se na něj Harry podíval s úsměvem na rtech.
"Ah, ale já mám pro tebe návrh."
"Návrh?" zeptal se Draco nechápavě.
"Návrh."
Draco podezíravě přimhouřil oči. "No tak ven s ním. Poslechnem si to."
"No, přemýšlel jsem - hele žádné stupidní narážky, jo - přemýšlel jsem, že bys se mnou mohl zůstat i po těch dvou týdnech." Řekl Harry.
"Právě jsem ti řekl -"
"Nech mě domluvit," přerušil ho Harry. "Chci, abys se mnou zůstal. Neptej se mě proč - je to možná tím, že jsem si na tvojí společnost zvykl." Harry si nemyslel, že by bylo moudré to vysvětlovat víc.
"Každopádně myslel jsem, že můžeš zůstat, ale protože chceš být nezávislý, můžeš mi platit nájem a za jídlo. Tak si nebudeš muset hledat místo, které je vybavené pro handicapované. Protože to vypadá, že takových míst moc není."
Draco na něj jen zíral. Po dlouhé chvíli nevěřícně konstatoval.
"Ty chceš, abych s tebou zůstal bydlet..."
"Ano."
"A necháš mě platit za nájem a jídlo, abych se cítil nezávisle."
"Ano."
"A co z toho budeš mít?"
Harry pokrčil rameny. "Řekl jsem ti, že jsem si na tebe zvykl. Bydlet zase sám bude nudné. Jsi zábavný, myslím."
"Samozřejmě, že jsem." Řekl Draco s nádechem Malfoyské pýchy.
Harry zvedl oči. "No jo. Tak co, přijmeš můj návrh?"
"Ukaž mi, jaké chceš dělat ty změny v domě."
-
Harry mu podal papíry a začal ukazovat a vysvětlovat.
"Zaprvé chci odstranit všechny prahy. Je hrůza se přes ně dostávat. Pak nechám předělat koupelnu u druhé ložnice tak, aby měla vhodný záchod. Všude chci úchyty, které by ti pomáhaly se pohybovat - do sprchy a tak. To udělám i s koupelnou u mojí ložnice, když by ses někdy chtěl vykoupat ve vaně. Dveře do šatny potřebují vyměnit za posouvací. Myslím, že tak to bude snazší."
"Teda, dost si to promyslel, že ano?"
-
Harry mu věnoval pohled. "No, vlastně jsem uvažoval o těch změnách už dřív. Myslel jsem, že je nechám udělat už v mém bytě, ale to teď není potřeba, nemyslíš?"
Dracovo uchichtnutí Harryho překvapilo. "Tak trochu."
"Dál... Kuchyň vypadá docela dobře, ale některé skříňky potřebují snížit tak, abys na všechno dosáhl. Taky nechám dát pryč dveře."
"To je dost změn, ale nic tak závažného."
"Ne, ta nejtěžší práce bude s garáží."
"Co s ní? Plánuješ, že si koupíš auto?" zeptal se Draco.
"O tom také přemýšlím, protože budeme bydlet mimo město, ale to není ten důvod. Až si ho pořídím, nechám pro něj postavit přístřešek." Harry se zase ztratil v myšlenkách.
"Co chceš dělat s garáží?" zeptal se podezíravě Draco.
-
Harry se usmál. "Chci tam nechat postavit vnitřní bazén, samozřejmě."
Draco na něj zíral s otevřenou pusou.
"Takhle opravdu vypadáš atraktivně," šklebil se Harry. "Nelíbí se ti ten nápad?"
"Ty si chceš nechat postavit vnitřní bazén?" řekl Draco pomalu a nevěřícně.
"Ano," Odpověděl Harry nadšeně. "Podívej." A ukázal mu návrh, který namaloval na místě garáže.
"Jeden konec bude mít mělký a druhý hluboký, se schody dolů. Bude tam sprcha, tady -" maloval na papír. " - a ručníky budou tady. No a pak jsem myslel, že tady v tom prázdném místě by mohla být posilovna. Co myslíš?"
-
"Tohle bude stát majlant. Jsi šílenec." Řekl slabě Draco a díval se na Harryho.
"Ano, ale o peníze se bát nemusíš, mám jich dost." Řekl mu na to Harry a pokračoval s kreslením návrhu.
Draco potřásl hlavou a mumlal. "Jsi šílenej."
Harry se usmíval. Věděl, že Draco zůstane. Také si užíval pocit Dracovy blízkosti, když mu koukal přes rameno, zatím co dál kreslil na papír.
-
Mezi prohlídkami nestihli zajít nakoupit, tak se vydali na krátké nákupy v pozdním sobotním odpoledni. Navštívili pár obchodů, ve kterých byli posledně. Draco Harryho překvapil tím, že si pamatoval jeho velikost, což nákupy značně urychlilo.
Ale on sám měl stejné problémy jako posledně. Zkoušecí kabinky nebyly stavěné pro lidi na vozíku a i kdyby byly, Draco by měl problém si oblečení vyzkoušet, zvláště kalhoty. Unavený a zničený se nakonec rozhodl pro dva páry kalhot, o kterých si myslel, že mu budou. A ještě pro několik pohodlných triček a svetrů. Oba si také koupili boty, každý dva páry. Další hrůza pro Draca. Harry mu nakonec musel pomoci si je vyzkoušet, ačkoliv na tom stejně nezáleželo, protože Draco nemohl říct, jestli mu padnou nebo ne. Blondýn byl unavený. Zpátky do Dariova bytu nejel sám, místo toho nechal Harryho, aby ho tlačil.
-
Za dveřmi Dariova bytu je přivítala lahodná vůně jídla.
"A, tady jste," smála se na ně Myra z kuchyně, kde stála." Našli jste nějaký dům?"
Harry ji překvapil, když kývl.
"Ano, velmi hezký malý domek. Pokud projde bez problémů kontrolou, tak ho koupím."
"Budeš nám toho muset říct víc u večeře. Darius bude zpátky za hodinu a půl a jídlo bude hotové za čtyřicet minut. Tak pokud chcete, máte čas se osprchovat."
"Sprcha zní dobře," řekl Harry."Koupili jsme si nové oblečení a bude fajn, když se předtím umyjeme, než si ho vezmeme."
-
Myra se zamračila směrem k Dracovi.
"Nejsem si jistá, jestli se dokážeš vysprchovat, Dariova sprcha je hrozně úzká."
Harry se podíval na Draca a naklonil hlavu na stranu. "Můžeš se vykoupat. Vanu má obrovskou."
Draco kývl. "Dobře."
"Jdu napustit vodu." Řekl a zmizel do koupelny.
Harry se vysprchoval první, zatím co se vana napouštěla. Po sprše zaklepal na Dariův pokoj, kde věděl, že se Draco schovává.
"Vykoupeš se?"
-
Draco jen kývl a tvář měl bez výrazu. Zdálo se, že je expert ve snaze neukázat na tváři jakoukoliv emoci.
Sám se dostal do koupelny a zadíval se na plnou vanu. Harry ho následoval a zavřel za nimi dveře. Věděl, že se Draco nebude schopný dostat do vany sám, bez pomoci.
Draco, který Harryho ignoroval, si sundal tričko a pokračoval kalhotami. Začal být více soběstačný, potom, co ho kouzlo uvolnilo, mohl se otáčet a ohýbat, jak chtěl. Brzo seděl na křesle jen v boxerkách. S malým povzdechem si je sundal také.
-
Harry se snažil ignorovat pocit, který se v něm začal probouzet, když sledoval Dracovo bledé tělo. Polkl a donutil se dívat jen na jeho tvář. Draco přitažlivost, kterou k němu Harry cítil, nyní nepotřeboval. Harry si nebyl jistý, jestli ji vůbec někdy bude potřebovat. Beze slova se k němu přiblížil a zvedl bledé tělo. Držel ho v podpaží a opatrně jej posadil do vany. Když byl Draco skoro ve vodě, náhle sykl. Voda byla horká, ale jeho nohy to nemohly cítit.
-
"Chceš, abych tě vyndal a napustil tam trochu studené vody?" zeptal se Harry.
"N-ne, to bude dobrý. Už jsem si zvykl." Rychle odpověděl blonďatý mladík.
Harry kývl. Potom, co Draca ponořil úplně, odešel a vzal šampon a sprchový gel ze sprchy.
"Použij ruční sprchu, až si budeš oplachovat vlasy. A zavolej, až budeš hotový, nebo pokud budeš potřebovat pomoc."
Draco kývl bez toho, že by se na něj podíval a Harry odešel.
-
Myra prostírala stůl, když Harry přišel z koupelny.
Jemně se na něj usmála. "Jak je mu?" zeptala se tiše, tak, aby to Draco nemohl slyšet.
"Nevím, o ničem se mnou nemluví."
"Myslím, že tě má rád." Řekla Myra
"Hm." Pokoušel se, aby to znělo nezaujatě. Když mu Darius řekl, že Draco ho má možná rád, to byla jedna věc - když totéž tvrdila Myra, bylo to něco docela jiného - a daleko důležitějšího.
-
"Opravdu, řekl mi to, když jsi byl v tom svém drogovém komatu." Říkala mu Myra a tajemně se usmívala, což probudilo Harryho zvědavost. Nikdy by nevěřil, že by Draco něco takového přiznal - komukoliv. Možná měl opravdu starost, když byl Harry zraněný.
"O čem dalším jste mluvili?" zeptal se.
"To není tvoje starost. Přines skleničky." Smála se na něj Myra.
"Ano madam."
-
"Stejně tě má rád. Možná to neřekne nahlas, ale opravdu si váží všeho, co pro něj děláš. Myslím, že má pocit, že ty mu dáváš všechno a on ti zatím na oplátku nic nevrací. Věřím, že to je ten problém." Prohlásila Myra a vrátila se ke sporáku, kde vařila nějakou omáčku.
"Proč si myslí, že by mi měl něco dávat? Už mi něco dává, to je to, čemu nerozumí," řekl Harry. "Já - já byl jsem předtím osamělý, neuvědomoval jsem si to, ale byl. A teď už nejsem. Je dobrý přítel."
Podívala se na něj a sledovala ho zvědavýma tmavýma očima. "Ano, je dobrý přítel." Konečně řekla.
Harry se zarazil. "Co tím myslíš?"
Myra naklonila hlavu na stranu, otevřela pusu, jako by chtěla něco říct, ale pak si to rozmyslela. Protože jen pokrčila rameny a řekla. "Nic."
Zamíchala omáčku, kterou připravovala.
Harry se na ní zamračil. "Teď to zní zase tak."
"Jako jak?" zeptala se nevinně a podívala se mu do očí.
"Jako když víš něco, co já nevím."
"Vždycky vím něco, co ty ne, Harry. Ať už to je něco ze školy, nebo něco o pocitech - Vždycky vím něco víc." Šklebila se na něj. "Ty jsi takový trochu nechápavý kluk."
Harry na ni vyplázl jazyk. Pak se zářivým úsměvem prohlásil. "Tentokrát, doopravdy vím něco, co ty nevíš."
"Oh, opravdu? A co to tak asi je?"
"A, a," klepal si Harry na stranu nosu. "Kdybych ti to řekl, to bych pak nevěděl víc než ty, ne?"
"To ne, ale já jsem ta, která dnes dělá jídlo, a možná tedy zůstaneš o hladu, když mi to neřekneš." Hrozila mu.
"Myslím, že to risknu." Šklebil se na ni Harry.
-
To opravdu nebude riskovat - neřekne Myře, že se Darius náhle rozhodl, že je do ní zamilovaný. To nebylo na něm a mimo to - nebyl příliš dobrý dohazovač. To bylo něco, v čem byla dobrá Ginny Weasleyová. Popravdě, příliš dobrá. Ovzduší v Bradavicích během Harryho posledního roku bylo, i když prostoupeno stíny války, prosyceno milostnými dopisy a růžovými obláčky, začarovanými tak, aby zobrazily jména milenců ve vzduchu a následně je prostřelily šípem.
Harry potřásl hlavou nad těmi vzpomínkami. To patřilo k těm několika málo dobrým vzpomínkám, které měl na poslední dva roky.
"Harry?"
Oba, Myra a Harry, vzhlédli vzhůru při zvuku toho unaveného, jemného zavolání. Harry věnoval Myře rychlý úsměv a odešel do koupelny.
-
Dracova kůže byla celá zkrabatělá a prsty ztrácely růžovou barvu. Špunt vytáhl už před nějakou dobou a vana byla už zpola prázdná. Draco měl husí kůži, musela mu být zima, když tu seděl stále mokrý ve vaně, bez ručníku. Harry rychle popadl jeden z mnoha tlustých modrých ručníků a omotal ho Dracovi kolem ramen. Draco si přitáhl ručník a začal se otírat, než ho Harry zvedl a posadil zpět do křesla.
"Chceš, abych ti usušil vlasy?" zeptal se.
Trochu váhavě Draco kývl. Harry si vzal další ručník a začal jemně vysoušet vodu z blonďatých vlasů. Dracovy vlasy byly tak jemné a Harry uvažoval, jestli všechny vlasy na Dracově těle jsou tak jemné. Zarazil ty myšlenky dřív, než měly šanci se dostat příliš daleko. S červenými tvářemi byl rád, že stojí za Dracem a ten ho nemůže vidět.
"Nechtěl by ses nechat ostříhat?" zeptal se po chvíli tiché práce, když se rozhodl, že mluvení je dobrá věc. Draco sebou vylekaně škubl. Harry uvažoval, jestli pod jeho rukama neusnul.
"Jo, myslím, že to potřebuju."
"To je pravda. Co by jen řekl tvůj otec?" škádlil ho jemně Harry.
"Oh, sklapni."
-
Harry ztichl a dál sušil Dracovi vlasy, dokud nebyly jen lehce vlhké. V tu dobu to vypadalo, že Draco už spí. Harry odvezl Draca z koupelny. Blondýn se probudil, když ho ovanul chladnější vzduch a roztřásl ho. V Dariově ložnici Harry vybral spodní prádlo, kalhoty a tričko, aby se Draco mohl obléknout.
"Jen sněz večeři a pak můžeš jít spát. Byl to dnes dlouhý den." Říkal mu Harry a sám zíval.
Draco kývl. Když byl oblečený, Harry popadl ještě svetr a podával mu ho. Draco se na něj tázavě podíval.
"Vypadáš, že ti je zima." Vysvětlil mu.
Šedé oči ho vážně pozorovali. "Díky."
"Nemáš zač."
-
Hned na to uslyšeli bouchnutí dveří, po kterém následoval Dariův šťastný hlas. "Cítím, že je tu jídlo!"
Draco i Harry zvedli oči v sloup. Harry beze slova chytil rukojeti křesla. Věděl, že Draco je unavený, ale také věděl, že druhý muž by si nikdy neřekl o pomoc. Možná ani tehdy, kdyby na tom závisel jeho život. Byl příliš hrdý a to ho ničilo.
Myra servírovala těstoviny s lososem a omáčkou. Na zeleninový salát s parmazánem Darius koukal podezíravě.
"Nikdy nejez to, co vypadá příliš zdravě, to mi vždycky říkala moje máma." Prohlásil.
"To ti teda neřekla. Takže přestaň kňučet a sněz ho. Je to pro tebe zdravé, budeš vypadat líp a budeš mít víc přítelkyň."
"Oh, ale ty víš, že ty jsi ta jediná, kterou já chci." Pronesl teatrálně Darius. Harry se málem udusil soustem, které měl v puse. Darius po něm ostře hodil pohledem, Harry polkl a do očí mu vyhrkly slzy.
"Harry jsi v pořádku?" zeptala se Myra.
"Jsem v pohodě. Jen - jen jsem špatně polknul."
-
Myra kývla a stále vypadala starostlivě. Večeře pak pokračovala bez dalšího incidentu. Když dojedli, Draco popřál všem dobrou noc a Harry si odešel lehnout nedlouho po něm. Probudil se po pár hodinách, když šel Darius také spát. Usmál se pro sebe a znovu usnul. Věděl, s kým si celou dobu Darius povídal a také, že jeho dva nejlepší přátelé skončí nakonec spolu.
Zdálo se mu to povědomé.
-
-
---------------------------------------
Pokračování příště. Pokud nechcete nechat komentář, klikněte prosím na hodnocení. Díky.
RE(2x): Hloubky zimy 14B