Invocare 070
29. srpen 2010 | 21.35 |
CAMBIARE PODENTES - INVOCARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 48 A
Kapitola 48
-
Středa, 17, června 1998 - 19:27
-
Voda protékající mezi prsty, voda omývající ruce – její opojná exotická vůně. Mohl cítit písek a šplouchání vln. Kokosy. Palmy kolébající se ve větru. Všechno, co nikdy dřív neviděl, se stalo skutečností.
Stejně jako Severus, který seděl před klečícím mladíkem.
Všechno se Harrymu zdálo tak přirozené a správné.
Ručník v jeho rukách byl jako samet. Teplý vlhký samet.
Ale ani on se nedal srovnávat s pocitem, který cítil, když se dotýkal Severusových chodidel.
-
Harry zasténal – zvuk drsně zalechtal v hrdle – ale veškerá jeho pozornost zůstala neustále soustředěná na plnění úkolu.
Hladká kůže nártů a tvrdé klouby prstů. Rýhované okraje a drsnost paty... ať se dotýkal čehokoliv, každý dotek mu pronikal do duše. Bylo to nádherné. Jakoby čekal celou věčnost jen na to, aby mohl sloužit Severusovi.
-
"M-m-m... " zasténal opět mladík a nechal dopadnout na podlahu zapomenutý ručník. Ano, vždyť mohl mnohem lépe umýt Severuse rukama. Harry pustil jednu nohu a cele se věnoval zbývající. Důkladně masíroval každý centimetr kůže a každou chvíli nořil dlaň do mísy, aby ji nabral plnou vody. Touha vyhovět Severusovi ho přiměla naklonit se blíž a masírovat chodidlo oběma rukama svrchu i zespodu.
Tak teplá kůže...
-
Ostatní Harryho smysly, byly také zostřené do krajnosti, proto zachytil jakési zvuky vzadu za sebou. Ale nepřicházely od Severuse a proto neměly žádný význam.
Jediné, co bylo důležité – byl muž sedící před ním.
-
Neschopný odolat pozvedl Harry lektvaristovu nohu k tváři a začal jeden po druhém líbat prsty. Každý z nich uchopil do rtů, aby je mohl sát. A opět tak silné pocity, že se mu zdálo, jakoby se měl už-už rozletět na kousky. V ústech mu explodovala chuť exoticky vonící vody. Znovu kokosy. Sluneční zář. Pod tím vším cítil chuť samotného Severuse.
Čistou kůži, hladké nehty.
A nejvíc ze všeho to, co chuť nemohlo mít – ale z nějakého důvodu ji mělo.
Péče a ochrana. Silná magie. Pronikavý intelekt.
-
Se sténáním Harry přestat sát prsty, zvedl lektvaristovu nohu a přejel jazykem přes nárt.
"Dost." pronesl Severus.
Slovo Harryho udeřilo, jako bič.
Mladík se okamžitě zarazil, ztuhnul na místě, těžce dýchal a bezvládně spustil ruce.
Pohlédl na Severuse a uviděl potěšení, které se odráželo v temných očích muže.
Harryho to povzbudilo, stejně jako následující slova.
-
"Přijímám tvé otroctví, Harry Jamesi Pottere."
-
Severus promluvil jiným jazykem, ale z jakéhosi důvodu Harry pod těmi cizími slovy pořád slyšel angličtinu.
Lektvarista vyzýval bohy, aby dosvědčili zotročení žadatele, doposud známého pod jménem *Harry James Potter*. Potom říkal ještě cosi Harrymu nesrozumitelného, třebaže to bylo anglicky.
Severus pozvedl Harryho hůlku... i když ne, hůlka už vlastně mladíkovi nepatřila. Zvedl jí a neustále mluvil o něčem, co se týkalo obětování a náhrady, zatímco se mezi nimi objevila blikající lehká mlha, která je rozdělovala jako opona.
Harry zalapal po dechu překvapením, nechtěl být oddělený od Severuse.
-
Prudkým pohybem hůlky lektvarista rozhrnul oponu. Harry cítil, jak se on sám protahuje skrze ní, až se přitiskl hrudí k lektvaristovým kolenům. Mlha kolem nich vířila a oba je obalila jako kokon. Cizí slova se změnila na jasná a srozumitelná anglická.
"Rozčeš mi vlasy, Harry Jamesi Pottere."
Harry neměl žádný kartáč, ale to byla maličkost. Stačilo, aby se postavil na nohy, pojednou se lehká mlha stáhla a pevný, tmavý předmět mu vlétl do pravé ruky. Dřevěný kartáč s krátkými, tvrdými štětinami.
Přejíždět jím po Severusových vlasech bylo... zvláštní - protože Harryho penis odpovídal na každý pohyb kartáče.
-
Oh, Merline – Severusovy vlasy byly tak tmavé, hedvábné a těžké! Harry je nemohl jen tak rozčesávat, musel se jich dotýkat. Jenže jakmile se prsty dotkl těch temných pramenů, zdálo se, že je chycený v magické síti. Přál si ten pocit vychutnávat oběma rukama, proto odhodil kartáč a začal pročesávat Severusovy vlasy jen svými prsty.
Ach, jak nádherné... ty pocity nahradily Harrymu celý svět. Naklonil se a zhluboka se nadechl, potom několik pramenů zvedl a přejel si jimi po čelisti a pootevřených rtech. Severusovy vlasy byly úchvatné dokonce i na chuť...
-
Ale v tu chvíli se ze zdola ozval hluboký, sametový hlas.
"Dost."
-
-
Středa 17, června, 1998 - 19:27
-
Severus odsunul křeslo, vstal a otočil se k Harrymu.
-
"Přijímám tvé služby, Harry Jamesi Pottere, stejně jako nyní přijmu veškerý tvůj majetek."
-
Albus a Arturem na Severusovo ostré gesto vykročili kupředu – i když pochopitelně Artur nemohl ze sebe prostě neudělat hlupáka, protože se musel vrátit pro zapomenuté koště, které předtím opřel o stěnu.
Svědkové předávali Severusovi všechny věci a on je s pomocí nově nabyté hůlky posílal do truhly označené iniciálami S. S.
Když přišla řada na sovu, lektvarista se mávnutím hůlkou zbavil vypůjčené klece a poslal ptáka do sovince.
Dveře od jeho pokojů se otevřely dokořán, vypustily Hedviku a potom se znovu s třeskem zabouchly.
Nakonec Severus pustil Harryho hůlku do truhly také a pomocí své vlastní kouzelné hůlky ji zavřel a uzamkl.
-
Když se lektvarista obrátil k Harrymu, vypadal mladík stále jako očarovaný a naprosto zajatý v pocitech a emocích, které prožíval. Přesto pohled zelených očí byl rozumný - mladík si byl dobře vědom všeho, co se kolem dělo. Z nebelvírova pohledu se dalo vyčíst nejen porozumění a pochopení účelu. Nejvíc ze všeho se v něm zračilo – bezvýhradné přijetí.
-
Mladík přestože se nacházel ve zvláštním transu, neopakoval jen automaticky naučená slova a pohyby. Ne, dobře věděl, co dělá. Jednal s rozhodnou soustředěností a půvabem – což se nedalo říci o Arturu Weasleym, který vypadal, že se rozpláče.
Severus v duchu pokrčil rameny. Artur miloval Harryho jako syna, a sledovat, jak ten koho miluješ, prochází takovým ceremoniálem, nebylo lehké. Ale lehké to nebylo ani pro Severuse. A to byli teprve na začátku.
-
"Přijal jsem tě, Harry Jamesi Pottere." řekl Severus, udělal krok k Harrymu, uchopil ho za bradu a zvedl mu obličej k sobě vzhůru.
"Nyní jsi můj, a budeš nosit mojí značku."
Nebyla to otázka, ale Harry přesto odpověděl sotva slyšitelným zašeptáním:
"Ano...."
Severus ho pustil a poručil.
"Připrav se tedy."
Harry si rozepnul košili, svlékl ji a odhodil na podlahu. Ani na okamžik neodtrhnul pohled od Severuse – zůstal tam stát do pasu svlečený a jeho holá hruď se zdvihala a klesala při každém nádechu.
-
Lektvarista natáhl ruku a dvěma prsty začal dráždit mladíkovu levou bradavku, aby ztvrdla a dala se později pevně uchopit.
Harryho pohled se zamžil, svaly na krku se uvolnily a hlava se zaklonila.
"Achhh..."
V zasténání bylo slyšet takové množství neskrývané vášně, že Severusův pohled bezděčně zaletěl k mladíkovým slabinám. Pokud chlapec předtím vypadal trochu vzrušený, tak teď o tom nemohlo být pochyb. Látka kalhot pod pasem byla očividně napjatá.
-
Kroužek do bradavky měl Severus připravený v kapse. Volnou rukou ho vytáhl a ukázal nejen svědkům, ale i Harrymu.
"Toto je moje značka, kterou ty, Harry Jamesi Pottere, budeš označený. Navěky."
"Achhh,... prosím..." zasténal Harry. Severus si nebyl jistý, jestli prosí o značku, nebo tak vyjadřuje touhu svého údu.
V obou případech o Harryho připravenosti a odevzdání nemohlo být nejmenších pochyb.
Což bylo jen dobře.
Severus vytáhl hůlku a naposled štípnul Harryho bradavku. Chlapec se křečovitě zachvěl, podle všeho rozkoší a kolena se mu podlomila. Lektvarista ho chytil kolem pasu, přitáhl si mladíka k sobě a dopřál mu chvilku, aby se vzpamatoval.
-
Albus udělal krok kupředu, jakoby mu chtěl nabídnout pomoc, ale Severus jen zavrtěl hlavou. V ceremoniálu se nesměl objevit ani náznak násilí, nebo jakéhokoliv přinucení. Harry musí sám vstát a dovolit, aby byl označený.
Severus se také zachvěl, na okamžik byl vržený do minulosti starými vzpomínkami.
Jen s úsilím se vrátil do současné doby.
"Je ti lépe?" zeptal se a přejel klouby prstů po tváři mladíka.
-
Harry se k ruce přitiskl, ale když ji Severus odtáhl, povzdechl si a přikývnul. Pootevřel rty, jakoby chtěl něco říct, ale nevydal ani hlásku.
Lektvarista se mohl jen dohadovat, jestli chlapec nemohl najít potřebná slova, nebo si uvědomil, že už žádná nejsou zapotřebí.
Místo kladné odpovědi se Harry vysvobodil ze Severusova objetí.
Tentokrát, když lektvarista znovu stiskl jeho bradavku, aby ztvrdla, po mladíkově těle proběhlo zachvění, dech se mu zrychlil, ale jinak nereagoval.
Severus opatrně uchopil a napjal citlivé maso, ukázal na něj špičkou hůlky a zašeptal propichující kouzlo.
-
Středa, 17, června, 1998 - 19:35
-
Pronikavá bolest – ostrý, ale současně tak dlouho očekávaný pocit.
Harry ho vítal, stejně jako Severusovu značku, protože ve skutečnosti chápal, že bolest promění ceremoniál v realitu. Přestože bolest byla opravdová a citelná. Oslepující – vždyť na tom místě byla pleť tak citlivá. Nebo to bylo proto, že všechny jeho smysly a pocity byly v současné době zostřené do krajnosti?
Harry lapal po dechu a s rozšířenýma očima nepatrně zavrávoral.
Ostrá bolest ho překvapila a pomohla mu uvědomit si sebe sama a svět kolem. Rozptýlila mlhu, ve které se už nějakou dobu pohyboval. Neměl žádnou představu, jak dlouho už v tom stavu byl. Zdálo se mu, že pro něho cokoliv současného a ani budoucího neexistuje. Jakoby dodnes žil jen proto, aby se mohl odevzdat Severusovi, aby Severuse potěšil a patřil Severusovi navěky.
-
Jenže bolest ho donutila, aby si najednou uvědomil celé své tělo – nohy stojící na nerovných, hrubých kamenech, holou hruď a záda, které ovíval chladný vzduch sklepení. Mohl slyšet kdesi v dálce dopadající kapky vody – ten zvuk přicházel odkudsi zpoza stěn. A vůně tady ve sklepení. Vinná réva, koření – cosi jako muškátový ořech, a vůně nějakých květin, to všechno mohl cítit z kouřícího poháru, který stál na stolku před krbem.
Ale ten nejsilnější pocit vycházel z jeho vlastního těla.
-
Byl tvrdý - a jeho penis naříkal. Bolest ho zalévala ve vlnách, které snadno přehlušily i bolest z propíchnuté bradavky. Jak dlouhá doba uplynula od chvíle, kdy se jeho penis proměnil v dlouhý, silný nerv zoufale toužící po doteku – to Harry netušil. Žil jen v přítomném okamžiku.
Z jeho vlastního hrdla se vydralo zvířecí zasténání neskrývané touhy. Nebylo možné, aby patřilo člověku – přesto Harry věděl, že ho vydává on sám. Rozechvívalo mu hlasivky a syčivě unikalo skrz zaťaté zuby.
Nesnesitelná touha ho zabíjela. Boky se samy od sebe začaly neklidně pohybovat a vyrážely kupředu, protože mladík zapomněl na možnost otevřít ústa a vysvětlit Severusovi, co potřebuje. Nebo se jeho touha stala pro lidskou řeč příliš primitivní.
Severus se ho dotýkal, ale ne tam, kde to bylo nejnaléhavější – ne jeho tvrdého údu, který plakal a volal po uvolnění. Chtěl, aby se ho tam Severus dotknul. Byť jen jediné pohlazení – to bylo všechno, co teď potřeboval.
-
Ale Severusovy ruce se znovu zvedly k jeho bradavce a napjaly ji. Harry cítil, jak se ho dotýkají čímsi chladným – ne dotýkají, ale pronikají do masa. Lektvaristovy prsty pohladily mladíkovu kůži – pohybovaly se opatrně a pomalu.
Kroužek protažený bradavkou.
Značka.
Cítil magii v kovu, navrstvení čar, které znemožňovaly odstranění kroužku. Kouzlo úmyslně, štiplavě bradavku mrazilo, ale Harry to vnímal jako nádherné teplo. Značka ho spojovala se Severusem, udělá z Harryho jeho majetek a Severus tak bude skutečně jeho pánem.
To vědomí jím prolétlo jako vír, způsobilo mu závrať a vyvolalo bolestivou odezvu už v dlouho tvrdém údu. Mladíkovi se zdálo, že musí zemřít, přímo tady na místě, díky nevyplněné touze.
"Severusi." vykřikl a ostře vyrazil svými boky kupředu.
-
To bylo všechno, co potřeboval říct.
V příštím okamžiku ho Severusovy ruce objaly a přitáhly do náruče. Lektvaristův polibek byl náruživý a vlastnický. Celým tělem se přitiskl k mladíkovi – od kolenou ke rtům – a když se jejich ústa spojila, Harry to nevydržel a přitiskl se v bocích ještě víc.
Zaplavila ho vlna potěšení a přehlušila v něm všechny ostatní pocity. Otevřel do široka ústa a přivítal Severusův jazyk svým, položil ruce na mužova ramena a nepřestával pročesávat hedvábné prameny vlasů svými prsty.
-
Nakonec jeho penis doslova vybuchl v dlouho očekávaném, vytouženém orgasmu a Harry vyvrcholil tak silně, jako nikdy dřív.
S prsty zaťatými do lektvaristových ramenou a s pootevřenými ústy se zcela poddal nádherným křečím, které otřásaly jeho tělem.
Severus ho nepřestal líbat a přitiskl si ho k sobě ještě pevněji. Přesunul ruce na Harryho záda a neúnavně je laskal kruhovými pohyby.
Výbuchy potěšení neustále přicházely ve vlnách – svíraly a uvolňovaly Harryho úd, dokud se mu nezdálo, že se každou chvíli musí zhroutit. Když orgasmus odezněl, cítil se mladík naprosto vyčerpaný, jakoby Severusovi odevzdal všechno, co měl.
Vlastně tomu tak i bylo.
A Severus byl spokojený – což bylo zřejmé. Ukončil polibek a sotva slyšitelně zašeptal:
"Ohhh, Harry."
-
Harry chtěl odpovědět, ale v hlavě mu nezůstala jediná myšlenka, jakoby jeho vědomí bylo dokonale vyčištěné a prázdné místo, kde zůstaly pouze nesouvislé útržky pocitů a obrazů. Když Severus ustoupil dozadu, z očí mu zářilo víc než jen potěšení a spokojenost. Jeho pohled vyjadřoval překvapený údiv a zároveň samolibost. A možná, jen možná... trochu hrdosti na Harryho.
A také cosi nečekaného - malý stín lítosti.
Harry byl zaražený a bezradný, dokud muž znovu nepromluvil - tentokrát nahlas.
"A teď bolest, Harry. Accio pohár... "
-
Mladíkův sluch naplnilo kovové zazvonění, když pohár, který on sám na začátku upustil na podlahu, se vznesl do vzduchu a vlétl do lektvaristovy natažené ruky.
Ten se zasmál – hlubokým sametovým tónem.
"Accio druhý pohár." - pronesl suše a odsunul prázdný pohár stranou. Zdálo se, že zmizel kamsi do nicoty, jakmile se dostal za hranici malého kruhu, který se pro Harryho v současné době stal veškerou existencí.
-
Propíchnutá bradavka bolestivě pulzovala, ale to bylo logické a správné. Severus řekl, že to bude bolet. A to bylo všechno, co mělo význam - Severusova slova a Severusova přání.
Teď byl označený. Stal se věcí – Severusovým majetkem.
Bylo to vším, co mohl vůbec chtít.
Naprosto dokonalé. Ano přesně tak. Harry zavrávoral díky lehké závrati, kterou ta myšlenka vyvolala.
Patří Severusovi. Už nikdy nebude znovu osamělý.
-
Bylo tak lehké, prostě natáhnout ruku, když ho Severus požádal. Ani pohled na dýku v něm nevyvolal žádnou reakci – Harry se cítil spokojený.
*A teď bolest. *
Jestli to je Severusovo přání, znamená to, že tomu tak musí být.
Zlatě zbarvený pohár zářil ve světle lamp a vznášel se teď těsně pod jeho rukou. Ostří dýky se dotklo bříška palce, lehce se přitlačilo ke kůži, ale zatím ji neporušilo.
-
"Podívej se na mě, Harry."
Příkaz zaujal veškerou jeho pozornost. Harry zvednul hlavu a absolutně zapomněl na bolest, kterou cítil i na tu, která měla přijít.
Severusova ruka uchopila tu jeho a pohladila mu zápěstí i klouby prstů.
"Proliji tvou krev do mého lektvaru, Harry. Jakmile ho vypiji, objeví se smlouva, která sváže tvůj život s mým. Pamatuj si, Harry.
Od okamžiku kdy smlouvu podepíšeš, nesmíš promluvit až do odchodu svědků. Musíš zachovat naprosté mlčení."
Harry zamrkal, když se snažil pochopit, co slyšel. Chápal, že mu Severus dává pokyny. Ale instrukce samotné ho jen zmátly. Pocit, který doposud měl, že je tažený a unášený proudem určitým a správným směrem – ten pocit právě zmizel, a nechal ho bezmocného zmítat se na otevřeném moři. Nepamatoval si jak plavat a cítil, že se topí ve zmatku.
Ale pak si vzpomněl – Severus mu pomůže.
-
"Sv - svě - svědkové?" vymáčkl chraplavě ze sebe a třásl hlavou. To slovo nemělo žádný smysl – nic neznamenalo.
Severusovo černé obočí se stáhlo. Na okamžik vypadal stejně ztracený, jako se cítil mladík, ale potom se mu tvář rozjasnila.
"Nemluv do té doby, než ti to dovolím, Harry. Ani slovo. Zůstaň zticha."
Harry přikývnul – nakonec to pochopil. Mlčet. To je jednoduché.
O chvíli později ucítil ostrou bodavou bolest v palci a potom tlak, když Severus vymačkával pár kapek krve do poháru s lektvarem.
Severus políbil malou ranku. Jeho rty se o ní jen lehce otřely, potom pustil mladíkovu ruku a uchopil pohár.
Lektvar v něm už nevřel, přidaná krev vyvolala na jeho teď už klidném povrchu mihotavou zář.
Severus pozvedl pohár a sotva znatelným pohybem jím pozdravil Harryho.
Potom ho přiložil ke rtům a začal pít.
-
-
---------------------------------------
Pokračování příště.
Komentáře
| RE: Invocare 070 | bezinka | 29. 08. 2010 - 22:14 |
 RE(2x): Invocare 070 |
m-a-mprovasi | 30. 08. 2010 - 20:44 |
| RE: Invocare 070 | saskya | 29. 08. 2010 - 22:24 |
| RE(2x): Invocare 070 |
m-a-mprovasi | 30. 08. 2010 - 20:46 |
| RE: Invocare 070 | gigi... | 29. 08. 2010 - 22:36 |
| RE(2x): Invocare 070 |
m-a-mprovasi | 30. 08. 2010 - 20:50 |
| RE: Invocare 070 | nade | 29. 08. 2010 - 22:43 |
| RE(2x): Invocare 070 |
m-a-mprovasi | 30. 08. 2010 - 20:53 |
| RE: Invocare 070 | kiki | 29. 08. 2010 - 22:48 |
| RE(2x): Invocare 070 |
m-a-mprovasi | 30. 08. 2010 - 21:00 |
| RE(3x): Invocare 070 |
kiki | 31. 08. 2010 - 10:26 |
| RE: Invocare 070 | lady corten | 29. 08. 2010 - 23:17 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 21:07 |
| RE(3x): Invocare 070 |
lady corten | 30. 08. 2010 - 21:26 |
| RE: Invocare 070 | clare | 29. 08. 2010 - 23:29 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 21:09 |
| RE: Invocare 070 | giuditta | 29. 08. 2010 - 23:45 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 21:16 |
| RE: Invocare 070 | slimča | 29. 08. 2010 - 23:48 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 21:20 |
| RE: Invocare 070 | diane chocola | 30. 08. 2010 - 00:01 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 21:27 |
| RE: Invocare 070 | dobby | 30. 08. 2010 - 01:12 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 21:31 |
| RE: Invocare 070 | symphony | 30. 08. 2010 - 09:39 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 21:35 |
| RE: Invocare 070 | misule | 30. 08. 2010 - 09:44 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 21:38 |
| RE: Invocare 070 | bacil | 30. 08. 2010 - 10:28 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 21:44 |
| RE: Invocare 070 | bara1982 | 30. 08. 2010 - 10:48 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 21:47 |
| RE(3x): Invocare 070 |
bara1982 | 31. 08. 2010 - 22:18 |
| RE: Invocare 070 | assez | 30. 08. 2010 - 11:13 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 22:12 |
| RE(3x): Invocare 070 |
assez | 31. 08. 2010 - 13:06 |
| RE(4x): Invocare 070 |
hajmi | 01. 09. 2010 - 01:06 |
| RE(5x): Invocare 070 |
assez | 01. 09. 2010 - 14:04 |
| RE(6x): Invocare 070 |
assez | 01. 09. 2010 - 14:05 |
| RE(6x): Invocare 070 |
hajmi | 04. 09. 2010 - 12:41 |
| RE: Invocare 070 | ankaj | 30. 08. 2010 - 11:19 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 22:17 |
| RE: Invocare 070 | eliot s. | 30. 08. 2010 - 16:48 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 22:20 |
| RE: Invocare 070 | jahavi | 30. 08. 2010 - 17:10 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 22:27 |
| RE(3x): Invocare 070 |
jahavi | 31. 08. 2010 - 12:49 |
| RE: Invocare 070 | slimča | 30. 08. 2010 - 21:59 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 22:32 |
| RE(3x): Invocare 070 |
slimča | 30. 08. 2010 - 22:36 |
| RE(4x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 22:51 |
| RE: Invocare 070 | michangela | 30. 08. 2010 - 22:29 |
| RE(2x): Invocare 070 |
hajmi | 30. 08. 2010 - 22:46 |
| RE: Invocare 070 | grid | 31. 08. 2010 - 07:55 |
| RE: Invocare 070 | nadin | 01. 09. 2010 - 12:34 |
| RE: Invocare 070 | assez | 13. 09. 2010 - 16:56 |
| RE: Invocare 070 | zuzana | 23. 10. 2010 - 21:56 |