Invocare 068
15. srpen 2010 | 20.39 |
CAMBIARE PODENTES - INVOCARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi50
Kapitola 47 A
KAPITOLA 47A
-
Středa, 17, června, 1998 - 8:35
-
Zdálo se, že Severus není schopný odtrhnout oči od spícího mladíka, přestože se dnes ráno skutečně omezil jen na pohled. Jeho pozornosti také včera večer neuniklo Harryho napětí po horkém polibku. Nezáleželo na tom, že mladík sám polibek navrhnul, nebo spíš na něm trval.
Očividně se na něm projevovala dlouhá abstinence.
-
Ale zato dnes večer... Severus si mimoděk olízl rty, když si představil očekávanou rituální koupel.
Ach ano, čarodějové, kteří vymysleli Podentes, velmi dobře věděli, co dělají.
Magie požaduje rovnováhu, jak už jednou Harrymu vysvětloval.
Ohromná síla výměnou za ohromnou oběť.
Nicméně samotný rituál byl postavený na úplně jiné rovnováze. Rozkoš výměnou za odevzdání.
-
Přitom odevzdání, stejně jako rozkoš musí být absolutní...
A Severus se o to postará.
-
Přesně podle rituálu a jeho požadavků, stráví pak Harry celou noc v jeho náručí. A zítra ráno mu bude patřit... tak, jak mu ještě nikdo nikdy nepatřil.
-
"...ré ráno." zamumlal ospalý hlas.
Severus se vzpamatoval – byl natolik ponořený do vlastních myšlenek, že si nevšiml Harryho probuzení. Lektvarista se zamračil – tohle se mu nepodobá. Většinou je mnohem víc všímavý, zejména co se týče lidí, kteří jsou ve vzdálenosti několika stop kolem.
*Možná jsem si jen už na Harryho přítomnost zvykl.
* – uklidnil sám sebe. *Vždyť už spí v mojí posteli třetí noc po sobě. *
"Doufám, že nebyly žádné noční můry?" neurčitým tónem projevil zájem Severus. Vcelku si myslel, že se Harry dobře vyrovnává s tím, co se stalo v Londýně, třebaže jeho chování na stadionu ukázalo, že se následků té události ještě tak docela nezbavil.
-
"Když jsem s tebou, nikdy špatné sny nemám."-Harry se posadil a protáhnul. - "To je dobré znamení, ne? Podle mně to znamená... no, vždyť víš. Prostě ti hodně věřím. Cha. Zvláštní, uvědomit si, že je to pravda."
Severus spustil nohy na podlahu a zvedl se. Velmi dobře chápal, co měl mladík na mysli.
Přemýšlel o tom, že jen před pár týdny cítil k chlapci sedícímu před ním pouze jedno – pohrdání.
Z toho pohledu celá dnešní situace vypadala, jako nereálná.
Ale opravdu vítaná.
-
Severus se naklonil a políbil Harryho rty téměř cudně. Nechtěl rozpalovat žádné vášně.
Na to bude dost času večer.
-
----------------------------------------------------------
-
Středa, 17, června 1998 - 12:11
-
"Ah, tady jsi? " – zvolal Severus.
Z nějakého důvodu ten jednoduchý komentář Harryho popudil. Celé dopoledne se snažil být klidný a nedělat si starosti, ale čím usilovněji se o to pokoušel, tím hůř se cítil. Zvednout mu náladu se nepovedlo ani Hedvice.
A nebylo divu, vždyť Harry za ní šel proto, aby ji přichystal k předání do cizích rukou.
*Klid. * říkal si v duchu mladík. Ale nepomáhalo to. Dokonce i on sám se v duchu zamračil nad hrubostí své odpovědi.
"No jo, vždyť jsem říkal, že se vrátím k obědu, ne?" Jakmile mu ta slova vyletěla z úst, pokusil se Harry napravit jejich vyznění.
"Dostal jsem hlad. Pojďme se raději najíst."
-
Severus se mlčky otočil a šel za ním ke stolku v knihovně. Ale když se chlapec natáhl po hůlce, aby objednal jídlo, lektvarista ho zastavil a přikryl mu ruku s hůlkou svojí dlaní.
"Napřed si potřebujeme o něčem promluvit."
Harry sice nechápal, proč si nemohou *o něčem* promluvit při obědě, ale protože ve skutečnosti vůbec neměl na jídlo chuť, jednoduše odtáhl ruku a vyčkával...
-
Severus stiskl rty, jakoby vybíral nevhodnější slova.
"Doufám, že si pamatuješ, že pro nás dostupné informace o Cambiare Podentes nejsou úplné."
"Ahm. Řím shořel, a když se potom staří východní mágové pokoušeli obnovit ceremoniál, použili k tomu ještě starší zdroje. Nebo něco takového. A co s tím?"
"Jsi hrozně napjatý."
Kdesi v nitru si Harry uvědomil, že jindy by ho podobné sledování a kontrola rozzuřily, ale teď mu to bylo k smíchu. I když dokonce ani nevěděl, proč.
-
"Ano, Severusi," odpověděl posměšným tónem. "Možná jsem napjatý. Doufám, že to není to, o čem jsi chtěl mluvit."
Severus se opřel o opěradlo židle.
"Ne, nechci tě dělat ještě nervóznějšího, ale musím tě o něčem informovat."
Cha, čeká snad, že po podobném prohlášení Harry být nervózní přestane?
"Například?"
"Obřad je mnohem složitější, nežli jsem vylíčil v synopsisu."
A to je všechno? Harry pokrčil rameny. Žádné překvapení.
-
"No, už jsi podotýkal, že jsi ho popsal jen stručně. Tak co konkrétně ještě musím vědět?"
"Všechno jsem ti na svitku napsal. A doporučuji věnovat zbytek dne tomu, že se seznámíš s podrobnostmi rituálu. Ale pamatuj si, že to je rekonstrukce původní verze, a ledacos z toho jsou jen dohady. I když dost odůvodněné dohady."
"Dobře chápu. Přivoláš mi ten svitek?"
"Ještě něco," – odkašlal si lektvarista. "Studoval jsem precedenty spojené s meziosovou magií a přestože to je z mé strany jen domněnka, myslím, že bude lepší, když se s ní seznámíš."
-
Harry potřásl hlavou.
"Nerozumím."
"Možná bych to měl vysvětlit jinak." - zamumlal Severus. "Ty už přece víš, že Cambiare Podentes je vytvořený jako ochrana slabého mága."
Harry sice nechápal, kam to všechno míří, ale přikývnul.
"No, a...?"
"Podle mého mínění," – Severus si znovu odkašlal – "meziosová magie je neobyčejně citlivá a vnímavá. Pravděpodobně ceremoniál právě díky tomu, může číst úmysly. Ale může taky pochopit, že tvůj magický potenciál je silnější než můj. Což je pro žadatele mírně řečeno velmi neobvyklé. Následkem toho rituál může... jak bych to nejlépe vyjádřil... zakročit a přijmout opatření pro stanovení rovnováhy."
"Jaká opatření?"
-
Už nějakou dobu se Severus vyhýbal pohledu mladíka, ale teď se mu pevně zadíval do očí.
"Možná se ke mně budeš muset chovat se značně velkou odevzdaností a pokorou."
"Ah, " – zčervenal Harry. "Ehm... do spojení sil? Nebo už... navždycky?"
"Ne, nemyslím, že navždy. Po dokončení rituálu se moje vlastní přání stanou zákonem v našich vztazích. Ale dokud bude obřad pracovat a poutat tvůj život k mému...?" Pokrčil rameny Severus. - Myslel jsem, že je nutné tě na to upozornit předem."
-
Harrymu se stáhl žaludek.
"Dobře, to je... " - zhluboka se nadechl. "Když je to nutné, tak... tak prostě budu muset zatnout zuby... no, rozumíš."
"Tuším, že pokud si opravdu přeješ stát se mým otrokem, tak se kouzlo postará o to zbývající. Možná ti požadavky ceremoniálu ani nebudou... nijak zvlášť vadit. "
Harry se zamračil.
"Víš, to je ještě horší."
-
Severus se natáhnul přes stůl, jakoby chtěl Harryho vzít za ruku. Nějakou chvíli se na něj mladík rozpačitě díval, ale potom natáhnul ruku a dovolil Severusovi sevřít svou dlaň. Lektvarista na něj mlčky hleděl a jeho temné oči jakoby říkaly: *Já to chápu, ale nemohu nic dělat.*
Samozřejmě měl pravdu.
"Kéž bychom věděli jistě právě to, co..." - Potřásl Harry smutně hlavou. "Ale to je nemožné."
Snape pustil mladíkovu ruku a vytáhl z vnitřní kapsy hábitu svitek pergamenu.
"Nemožné. Ale tady se můžeš seznámit se vším, co jsem dokázal zjistit." - Podal Harrymu svitek přes stůl, a potom klidně objednal pro oba jídlo, zatímco se chlapec ponořil do čtení.
-
---------------------------------------------------------
-
Středa 17, června, 1998 - 18:45
Nakonec se Harry od svitku po několika hodinách studování odtrhnul.
"Hmm, ano některé okamžiky mě skutečně nutí, abych se červenal, ale doopravdy to je vedlejší.
Daleko víc mě dělá starosti, jestli si budu pamatovat svou roli, co mám říkat a dělat. Zvlášť až si vezmu halucinogenní lektvar."
"Všechno, co potřebuješ, kromě znalosti tvé prosby, je sledovat mé pokyny."
Do tohoto okamžiku přecházel Severus místností, ale teď se zastavil před Harrym.
"Nemusíš mít obavy."
-
Harry polknul, jazyk měl doslova přilepený na patře. Tak a hotovo.
Poslední den svobody, ale i ten je už skoro u konce! Nejhorší je, že si ani nevzpomíná, jak ho strávil. Po obědě... netrčel celou tu dobu tady ve sklepení? Vypadá to, že bláhově promarnil poslední den, a už není možné ho vrátit zpět.
"Asi nemáš obraceč času." pokusil se zavtipkovat. Ubohý žert. Severus se ani neusmál.
-
Harry se nervózně podíval na hodinky, ale místo nich mu na ruce zůstal jen bílý proužek kůže. No ovšem. Hodinky přece nebyly magická věc a tak včera shořely v krbu. Proto teď mladík podrážděně zakouzlil Tempus. Zkrátka, musí si zvykat. Už se jasně viděl, jak ve spěchu hází zaklínadla na všechny strany kolem sebe, jen aby nepřišel pozdě na hodinu... Studenti si budou myslet, že se definitivně zbláznil. A Ginny se ho zeptá, co se stalo s jeho hodinkami.
-
"Harry, podívej se na mě,"-požádal chlapce Severus. "Všechno bude v pořádku, pokud si upřímně přeješ, aby byl ceremoniál úspěšný. Věř mi."
"To dělám... "
"Přeješ si úspěšný ceremoniál, nebo mně věříš?"
"Obojí," dutě přiznal Harry. "Ale v žaludku mám snad kámen. Já... je mi..."- *strašně*. Dokončil v duchu větu. Jaký smysl by mělo, říkat to nahlas. Severus není hlupák a chápe, jak hrozně mu teď je.
Aby nějak zaměstnal ruce, začal s ubrusu sbírat neexistující zrnka prachu.
-
Severus mlčky usedl vedle něho a vzal Harryho za ruku. Nebyl důvod ještě něco říkat. Přesto, to že lektvarista klidně čekal vedle něho, pro chlapce hodně znamenalo. Byla to připomínka, že Harry není sám.
" Já svážu sám sebe, Harry, svůj život s tvým." vzpomněl si na Severusova slova.
Ano, všechno bude v pořádku. Vůbec ne tak, jak jsem se bál. Severus doopravdy nepotřebuje otroka, a tak se mou, jako s otrokem nebude zacházet.
Pokoje nahoře, práce v Bradavicích... O všechno se postaral. Nebude mě trápit jen proto, že na to má právo.
-
"... čas." nepřestával o něčem mluvit Severus.
Harry zvedl hlavu.
"Co...?"
"Je čas." zatáhl lektvarista za Harryho ruku. "Neslyšel jsi signál z krbu? Svědci zrovna přišli."
Harrymu se žaludek změnil v rosol. Nebo se mu v něj proměnily nohy? Merline, vždyť on ani neudrží rovnováhu. Bylo lehčí stát proti drakovi. Alespoň se tehdy na svých nohou mohl hýbat...
Jenže teď také musí jít kupředu. Musí se přemoci, musí tím vším projít, jinak nepřežije den svých narozenin. Stejně jako ostatní svět – přesněji ty jeho části, které pro Harryho měly význam – budou odsouzené k zániku spolu s ním. A to ještě není všechno.
-
Jestli Harry zemře, Bole a Talmadge zůstanou nepotrestaní. Nikdy nedostanou to, co si zaslouží.
Se zamračením vyskočil Harry na nohy. On to zvládne. Udělá to. Ti bastardi nevyhrají. Nehodlá si lehnout a poslušně zemřít, jen proto, že kvůli nim nějakou chvíli po smrti toužil. Teď půjde do sousedního pokoje a projde ceremoniálem, i kdyby ho měl čert vzít. A Merlin pomoz každému, kdo by mu chtěl stát v cestě!
-
Severus vstal a pevně se na Harryho podíval. Tiše, jakoby se snažil mladíka uklidnit se zeptal:
"Jsi v pořádku?"
"V pořádku." odsekl Harry a zamračil se nad vlastní příkrostí. Opravdu se poctivě snažil přemoci. Jenže podle všeho, hněv, podráždění a čistá nenávist teď nebyly těmi nejvhodnějšími emocemi, dokonce, i když nesměřovaly na Severuse.
"Jsem v pořádku." zopakoval už víc normálním hlasem.
"Pojďme s tím skončit."- dodal.
-
Aby Severusovi předvedl své odhodlání, Harry si sundal brýle.
"Nemyslím, že bych je měl dát tobě." Řekl a kousl se do rtu. "Nebo raději řediteli, nebo... ?"
Harry nepočkal na odpověď. Ceremoniál čte úmysly. Je potřeba, aby byl ve svém jednání upřímný. Musí vážit každé slovo. Musí věřit Severusovi.
Svíral obroučky brýlí tak dlouho, dokud nepraskly a nerozlomily se na dvě části. Potom polknul a rychlým pohybem hůlky se úlomků zbavil.
Na okamžik ho Severus zkoumal vnímavým pohledem a potom jako první zamířil do obývacího pokoje.
-
-------------------------------------------
-
Středa, 17, června, 1998 - 19:01
-
"Dobrý večer." pozdravil Severus Albuse a Artura. Ti zdvořile odpověděli pokývnutím, ale jejich pozornost se soustředila na Harryho, který překročil práh vzápětí za lektvaristou.
"Dobrý den." přivítal je chlapec, popošel dopředu a postavil se vedle Severuse.
"Jak se cítíš, Harry?" zeptali se div ne současně, oba svědkové.
Harry přelétl od jednoho kouzelníka ke druhému a s tak vážným pohledem, jaký Severus u něho ještě neviděl.
"Jsem připravený."
-
"Opravdu, Harry?" soucitně se zeptal Artur. Dokonce s láskou. Severus se málem zamračil. Copak se skutečně Weasley pokouší přesvědčit Harryho, aby ceremoniál odřekl? Albus alespoň není tak hloupý, aby své pochyby vyjadřoval nahlas.
Nicméně Harry dokázal odpovědět a přitom důstojně.
"Ano. Opravdu." přikývnul pevně. "Ach, ano, Severusi,... Kam se mám postavit... ehm... protože začínám ve stoje, že?
"Správně. Můžeš se postavit tady." lektvarista vzal mladíka za ruku a dovedl ho do středu obývacího pokoje, kde bylo nejvíc volného místa, přesně tam kde stáli Albus s Arturem. Ti pochopili narážku a prostor uvolnili.
Harry zaujal své místo, nabral vzduch do plic a podíval se na muže stojícího před ním.
-
"Počkejte." přerušil je Artur.
"Co?" prudce se obrátil Severus a tentokrát se ani nepokoušel skrýt nelibost.
Artur, který naprosto ignoroval lektvaristovu nespokojenost, se znovu obrátil k mladíkovi.
"Harry, možná potom všem budeš... patřit Severusovi, ale já chci, abys věděl... "
Harry zkřížil ruce na prsou.
"Žádné *možná* pane Weasley. Já budu patřit Severusovi. A pokud jste se chystal říci, že u vás mám vždycky místo, nebo něco podobného... tak děkuji. Vím, že to myslíte upřímně a přejete mi jen to nejlepší. Ale... to nepůjde. Já musím ve všem spoléhat jen na Severuse."
-
"Výborně řečeno, výborně, Harry." poznamenal Albus teplým a povzbuzujícím hlasem, i když měl v očích smutek.
"Arture, Harry dobře ví, co dělá."
"Nemá smysl všechno ztěžovat." dodal Severus a provrtával Weasleyho očima. "Začneme, jestli nejsi proti?"
Artur věnoval Harrymu zarmoucený pohled a poodstoupil, aby se postavil vedle Albuse.
Tři dlouhé kroky a Severus se ocitl u krbu, do kterého hodil hrst letaxového prášku a zavolal.
"Binsi. Jsme pohromadě."
-
Trvalo jen okamžik, a průsvitná silueta profesora proplula skrze cihlovou zeď krbu.
"Děkuji, Baltazare, že ses uvolil nám pomoci." - řekl vážným tónem Albus.
Bins si založil ruce.
"Já především pokládám tento ceremoniál za absolutně nepřijatelný. Je ho možné srovnávat s požadavky Fridy Smělé v roce 1247, vůči velšským, domácím skřítkům - i když ti nepochybně v důsledku ničivého moru předchozí zimu, byli ve skutečnosti blízko vyhlazení a sotva tyto požadavky mohli splnit, pročež ona... "
"Stačí, Baltazare." přerušil ho Brumbál. "Chápeme, že pokládáš situaci za politováníhodnou, ale nevyhnutelnou."
"Dobře... "
Severus si jízlivě pomyslel, že to podle všeho vypadá, jakoby Bins ztratil řeč. No všechno se někdy stane poprvé.
-
Mávnul hůlkou směrem k již dříve přichystaným mosazným pohárům a přivolal lektvar pro Harryho.
Potom co se pohár ocitl v jeho ruce, sundal Severus víčko a klidně se obrátil k mladíkovi.
"Ceremoniál zahájí Bins. Jakmile dokončí svůj proslov, vypiješ všechen lektvar, který jsem ti dal. Rozumíš?"
Harry si div neodfrknul.
"Jistě, skončí řeč a já piju. Nejde o vyšší matematiku, Severusi."
"Dělal sis přece starosti o pořadí úkonů."
"Ano, ale měl jsem na mysli všelijaké pozdější drobnosti."
-
Harry na chvíli zavřel oči. Když je potom otevřel – jejich výraz Severuse omráčil.
Dalo se z nich vyčíst napětí ale také odhodlání.
Zcela překvapivě tím byl lektvarista zasažený.
Harry zkřivil rty, jakoby četl jeho myšlenky. Potom vzal pohár, lehce se dotknul Severusových prstů vlastními, a pozvedl ho na krátkou vzdálenost ke rtům.
"Tak začneme."
Severus se podíval na Brumbála.
"Baltazare – prosím."
-
-
-------------------------------------------------
Pokračování příště.
Komentáře
| RE: Invocare 068 | gigi... | 15. 08. 2010 - 21:05 |
| RE: Invocare 068 | janica | 15. 08. 2010 - 21:08 |
| RE: Invocare 068 | nade | 15. 08. 2010 - 21:09 |
| RE: Invocare 068 | saskya | 15. 08. 2010 - 21:13 |
| RE: Invocare 068 | ankaj | 15. 08. 2010 - 21:16 |
 RE(2x): Invocare 068 |
hajmi | 15. 08. 2010 - 23:15 |
| RE: Invocare 068 | jikita | 15. 08. 2010 - 21:18 |
| RE(2x): Invocare 068 |
hajmi | 15. 08. 2010 - 23:12 |
| RE: Invocare 068 | slimča | 15. 08. 2010 - 21:21 |
| RE(2x): Invocare 068 |
hajmi | 15. 08. 2010 - 23:05 |
| RE: Invocare 068 | diane chocola | 15. 08. 2010 - 21:33 |
| RE(2x): Invocare 068 |
hajmi | 15. 08. 2010 - 23:07 |
| RE: Invocare 068 | slimča | 15. 08. 2010 - 21:36 |
| RE: Invocare 068 | lady corten | 15. 08. 2010 - 22:09 |
| RE(2x): Invocare 068 |
hajmi | 15. 08. 2010 - 23:02 |
| RE: Invocare 068 | dobby | 15. 08. 2010 - 22:14 |
| RE(2x): Invocare 068 |
hajmi | 15. 08. 2010 - 22:59 |
| RE: Invocare 068 | bacil | 15. 08. 2010 - 23:03 |
| RE: Invocare 068 | bara1982 | 15. 08. 2010 - 23:11 |
| RE: Invocare 068 | jahavi | 16. 08. 2010 - 00:19 |
| RE: Invocare 068 | symphony | 16. 08. 2010 - 01:38 |
| RE: Invocare 068 | nadin | 16. 08. 2010 - 02:14 |
| RE: Invocare 068 | giuditta | 16. 08. 2010 - 02:52 |
| RE: Invocare 068 | misule | 16. 08. 2010 - 09:36 |
| RE: Invocare 068 | assez | 16. 08. 2010 - 09:48 |
| RE: Invocare 068 | cory | 16. 08. 2010 - 18:59 |
| RE: Invocare 068 | kiki | 17. 08. 2010 - 00:36 |
| RE: Invocare 068 | grid | 17. 08. 2010 - 08:47 |
| RE: Invocare 068 | eliot s. | 17. 08. 2010 - 11:54 |
| RE: Invocare 068 | michangela | 17. 08. 2010 - 14:08 |
| RE: Invocare 068 | hajmi | 17. 08. 2010 - 17:52 |
| RE(2x): Invocare 068 |
jahavi | 17. 08. 2010 - 18:36 |
| RE: Invocare 068 | asami | 20. 08. 2010 - 18:55 |