Madurare 008
27. únor 2011 | 17.45 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 8
Kapitola 8
-
Neděle, 28, června 1998 - 19:34-
"Je to hloupé, být nervózní, já vím." -řekl Harry a odstrčil talířek s posledním kousíčkem čokoládového dortu.
"Myslím spíš pochopitelné."-Zamumlal Severus. Polkl malý doušek espresa a postavil šálek na stůl.
"Vždyť jsme se líbali častokrát, a mně se to pokaždé líbilo."-Harry hodil rychlý a nejistý pohled stranou.
"Víc než s Cho, nebo tenkrát s Ginny. Mnohem víc. Někdy přemýšlím, kdyby všechno bylo jinak – jestli bych si našel dívku, která by se ke mně hodila."
"Jenže to jinak není... " Severus by si přál najít víc inteligentní odpověď.
"Jo... co je to je. Správně." Harry udělal hlavou pohyb, který se při troše úsilí dal vykládat, jako rozhodné přikývnutí.
-
"V každém případě by mně zajímalo, jestli bych někdy pochopil, nebo... no víš co."
Severus beze slov zvedl obočí a vyčkávavě se na mladíka zadíval.
"No, že se mi taky líbí muži." -dodal Harry a malounko se zajíknul na posledních dvou slovech.
*Patrně už víc rozumí vlastním prioritám, ale ještě se s nimi zcela nesmířil. * – pomyslel si Severus.
"Myslím, že bych se s tím jen těžko vyrovnal tak brzo." -řekl Harry. "Chci tím říct – nikdy by mě nenapadlo, že se na to v magickém světě kouká jinak. Že je to tu... no v pořádku."
"Je to v pořádku i v mudlovském světě. Jen někteří mudlové to prostě neví."
Koutky Harryho rtů se zvedly.
"Bez urážky, ale tím to pro mě není lehčí."
Severus jenom pokrčil rameny.
-
Harry si znovu povzdechl.
"Patrně je čas... " chvíli se odmlčel, jakoby čekal, že Severus něco navrhne, ale pak pokračoval:
"Hmm... půjdeme na pohovku, ano?"
Hluboko v nitru Severus doufal, že se budou líbat v posteli, ale uvědomil si, že chtít něco takového by nepochybně bylo trochu moc.
"Máš hůlku u sebe?" zeptal se ještě Harry, když Severus zopakoval jeho pohyb a také vstal od stolu.
"Myslel jsem... jestli by nebylo možné použít Sensatus? Nebude to vadit při křížení sil, nebo něčem jiném?"
"Předpokládám, že kdybychom ho neustále používali, pak by se to mohlo problémem stát." – odpověděl Severus.
-
Udělal několik kroků a uvelebil se na pohovce.
Harry se posadil vedle něho, dostatečně blízko, aby se jejich těla lehce dotýkala.
"Chceš, abych ho použil hned teď?"
Harryho vlasy zůstaly v ještě větším nepořádku, když mladík zatřepal hlavou.
"Ne. Líbat se mohu. Alespoň si to myslím. Ale kdybychom zkusili dotýkat se... v tom si nejsem jistý."
-
Dotyky. Severus cítil, jak se mu zrychlil puls. Zároveň se pokoušel zahnat myšlenky na to, že by nebylo dobře a povede to jen k osudnému výsledku, když na sebe Harry začne tlačit.
"Zatím není ani červenec." podotkl Severus a snažil se ze všech sil, aby mu nevypověděl hlas.
"Harry, ještě máš čas."
"Moc ne." Chlapec narovnal ramena. "Ehm... Myslel jsem, že bych si měl sundat košili. Ty si jí sundej taky.
A potom začneme."
-
Lektvarista měl chuť poznamenat, že svlékat se samostatně – není ten nejpříjemnější způsob, jak se zbavit šatů. Ale na druhou stranu to asi bylo všechno, k čemu se Harry dokázal odhodlat.
S připomenutím, aby na to nezapomínal, se Severus trochu posunul a začal s rozepínáním knoflíků.
Harry dělal to samé, ale na muže vedle se přitom nedíval.
-
Když byli oba do pasu svlečení, Harry se obrátil k Severusovi, položil mu ruce na ramena, přitáhl se k němu a nastavil ústa k polibku.
Lektvaristu nebylo potřeba dlouho přemlouvat. Naklonil hlavu a jejich rty se k sobě přitiskly.
Harry bez zaváhání pootevřel ústa a začal na polibek odpovídat, zatímco se ještě pevněji přitiskl k partnerovi.
Severusovo tělo zareagovalo předpokládaným způsobem. Mužův penis se napjal a kalhoty se okamžitě staly příliš těsnými. Hlavou mu bleskla myšlenka, jestli polibek u Harryho vyvolal stejné pocity.
Věděl, že by nebylo dobré, kdyby se to pokusil zjistit dotykem ruky – nicméně, jakmile kvůli nadechnutí přerušili polibek, neodolal, aby se nepodíval dolů. Jenže Harryho svlečená košile ležela mladíkovi na klíně a nedovolovala cokoliv uvidět.
-
"Báječně líbáš." – vydechl Harry. Položil ruku na zátylek svého partnera, donutil ho sklonit hlavu a tentokrát ho začal líbat sám. Severus měl dojem, že se v pokoji značně oteplilo a během několika sekund se vzduch doslova rozpálil. Trochu změnil pozici a Harryho objal.
Napřed se obával, jestli mladík nezačne mít dojem, že se ocitl v pasti, ale nedokázal se ovládnout. Váhal jen několik vteřin a pak si chlapce přitáhl blíž.
Harry neprojevil sebemenší náznak odporu, nebo nelibosti, vůbec se nebránil.
Po několika minutách bylo pro Severuse mnohem složitější dodržet svůj slib ohledně pouhých polibků, když se mladík natočil a obnaženou hrudí se přitiskl k jeho tělu.
Dostal chuť zesílit kontakt. O hodně.
-
Nejen to.
Cítil, že má právo na víc. Konec-konců, Harry mu patřil. A Severus si potěšení odpíral už příliš dlouho.
Toužil vrhnout se na mladíka, zatlačit ho do polštářů pohovky a zaujmout své legální místo navrchu.
Ale současně chtěl, aby se Harry dal do pořádku. Bylo to potřeba nejen kvůli zkřížení sil.
Severus chtěl Harryho celého – naprosto celého. Nejen jeho tělo, ale i duši.
Znovu přerušil polibek, když ucítil, jak se mu třesou ruce.
-
Harry sklouzl pohledem dolů a kousl se do rtů, aby nedal najevo nervozitu.
Nedokázal spustit oči z napjaté látky Severusových kalhot. Mužova košile ležela odhozená na podlaze a tak nic nemohlo skrýt pravdu.
"Ty mě chceš!"
"A tebe to ještě pořád zneklidňuje?"
"Ne tak, aby..." -Harry se třel dlaněmi, jakoby mrznul.
"Myslím tím... já vím, že neuděláš nic takového..."
-
Ale Severus potřeboval také cosi nutně vědět.
"Jsi vůbec alespoň trochu vzrušený?"
Harryho kladné přikývnutí vypadalo lehce nejistě.
"Hmm... ano. Trochu. Zvláštní pocit. Jako bych nemohl překročit určitou hranici. Ne tak, jako předtím.
Severus nic jiného ani nečekal. Pro něj bylo úlevou vědět, že Harry dokáže cítit, alespoň něco.
-
"Můžeš použít Sensatus?" – váhavě se zeptal Harry. Stejně jako lektvarista si nebyl si jistý, jestli je použití kouzla ten nejlepší způsob jak postupovat.
Severus si zoufale přál, aby alespoň jeden z nich měl dostatek informací, a mohl dát na tuto otázku odpověď.
V tomto směru se cítil, jako Harry.
Jakoby se slepý prodíral temnotou.
-
"Zkusíme to." - řekl lektvarista. Sáhl po hůlce a mávnul s ní nad mladíkovou hrudí.
"Kde? Máš nějaké konkrétní přání?"
"Ou..."- potřásl hlavou Harry. "Ve skutečnosti jsem si myslel, že bude lepší, jestli se pokusím dotýkat já tebe.
Pro začátek. Takže... bříška prstů? Pamatuješ, jednou jsme to už dělali."
Severus překvapeně zvedl obočí.
"Ty potřebuješ pomoc zaklínadla, abys cítil potěšení, když se mě dotkneš?"
"Ne, jen mi to pomůže soustředit se na pocity." - Harry si odkašlal a pokračoval.
"Nechci myslet na to, co se později může stát."
"Nic se nestane, pokud ty sám nebudeš chtít."
"Nemyslel jsem teď, ale za měsíc. Hlavou se mi pořád honí tolik myšlenek, a Sensatus mi pomůže soustředit se na tuhle chvíli. Alespoň dřív to tak bylo."
-
Severus nemohl pochopit své zdráhání a námitky.
Harryho dotyky mu vždycky přinášely požitek. Patrně ho rozčilovalo, že mladík ten pocit nedokázal snést bez pomoci kouzla. Ale po chlapcově vysvětlení, Severus pochopil, že Harry měl na mysli něco úplně jiného, když ho o použití zaklínadla žádal.
"Sensatus." – pronesl a postupně se dotknul hůlkou špiček Harryho prstů a nakonec i obou dlaní.
-
Harryho ruce se spustily na Severusova ramena a začaly je opatrně masírovat. Mladík pootevřel rty a jeho dech se stal nerovnoměrný.
"Mmm... "-zasténal tlumeně a zavřel oči, aby se mohl zcela pohroužit do slastných pocitů.
Chlapcovy prsty jemně a opatrně přejížděly Severusovy jizvy.
Tentokrát lektvarista nic nenamítal. Teď už Harryho znal lépe. Také byl poznamenaný jizvami – a nejen zvenčí.
A jestli byl někdo schopný porozumět bolesti způsobené opovržením blízkého člověka, pak to byl Harry.
-
Ruce se naráz zastavily a mladík otevřel oči, jakmile zaklínadlo přestalo účinkovat. Harry ještě stále soustředěný na své vnitřní pocity se usmál, s tváří vyjadřující čitelnou úlevu.
"Pořád se mi líbí dotýkat se tě,"-zašeptal Harry a spojil svůj pohled se Severusovým. " Já... nemyslím, že chápeš, co to pro mě znamená – vždyť ty jsi nikdy nebyl... "
*nebyl znásilněný*,-dokončil Severus v duchu větu.
Ale tentokrát se mýlil.
"Nebyl otrokem." -dokončil myšlenku Harry a pokračoval:
"Víš, patrně je důležité, že se jako otrok necítím. Myslím tím, že si to dokonce musím připomínat. Proto jsem si nebyl jistý, jestli mě to nebude nutit, abych se cítil... špatně, když budu dělat něco, co bych mohl označit, jako službu tobě.
-
Tak proto se ho chtěl Harry dotknout. Aby se ujistil – aby pochopil, že jeho postavení otroka nemá žádný vliv na jejich milování.
Severus přikývnul, aniž by odvrátil oči od Harryho tváře.
"Můžeš teď použít Sensatus na mé rty? Chtěl bych zkusit něco jiného."
Staršímu muži nedalo moc práce představit si, co by to mohlo být. I když mu ještě nepatrně vadilo, že se Harry utíká k pomoci magie, přesto pronesl zaklínadlo a opřel se o polštáře.
-
Mladík se posadil ze strany, tváří k němu. Rukou se opíral na druhé straně lektvaristových nohou. Skutečně výhodná poloha, aby mohl laskat Severusovu hruď.
A to také Harry začal dělat.
Pečlivě zkoumal ústy každý centimetr Severusovy kůže, čímž ho přinutil třást se syrovou touhou. A zoufalstvím.
-
*On je tvůj, v každém slova smyslu tvůj *
Zákeřný hlas v Severusově nitru se stával každým okamžikem důraznějším a naléhavějším.
*Vlastníš ho bezvýhradně a naprosto, tak jako nikdo nikdy svého partnera nevlastnil. Nikdy tě nemůže opustit.
Můžeš si vzít, cokoliv chceš. Můžeš si vzít všechno, protože on patří tobě – je to tvé právo.
Harry James Potter je absolutně tvůj... *
Jenže právě proto Severus musí jednat tak, jak bude nejlepší pro Harryho.
-
Muž položil dlaně na mladíkova ramena a jemně ho odstrčil.
Proud vzduchu ochladil Severusovu levou bradavku, tu samou, se kterou si před okamžikem hrál Harryho jazyk. Lektvarista toužil znovu cítit teplo Harryho rtů, ale místo toho znovu kousek mladíka odsunul.
Harry se tázavě podíval vzhůru.
"Příliš mnoho."-Severus jen s obtížemi zformuloval své myšlenky, když dál vysvětloval.
"Příliš nádherné. Pokud budeš pokračovat, nedokážu se ovládnout a dotknu se tě."
Harryho hlas zněl zastřeně.
-
"Ale... Já chci, aby ses mě dotýkal."
Zdálo se, že mladík byl překvapený vlastními slovy. Jakoby o tom, co řekl, nepřemýšlel.
Severus nevěděl, co mu udělalo větší radost – samo pozvání, nebo upřímnost se kterou bylo vyslovené.
"Takže ještě jednou Sensatus?"
"Ahm."-Harry se rozpačitě ošil a střelil pohledem z pod vlasů. "Promiň."
"Neomlouvej se – ne kvůli tomu, co potřebuješ."
-
Harry vytáhl z kapsy vlastní hůlku, zamířil ji na krb a téměř uhasil plameny.
Pokoj se naplnil mihotajícími se stíny a mladík naklonil hlavu.
Severus okamžitě pochopil narážku.
Vyvolal Sensatus nad nastavenou opálenou šíjí. Začal ji masírovat, hladit rty a nejen ji, ale i Harryho ramena. Zároveň si chlapce přitáhl k sobě na kolena.
Okamžitě poznal, v jaké chvíli zaklínadlo přestalo působit.
Harry se stáhl a prudce nadechl – byl to zvuk naplněný panikou místo potěšení.
-
Severus ihned uvolnil své objetí, ale Harry se nijak nepokusil utéci. Zůstal sedět se zuby zaťatými do rtů.
"Bez zaklínadla se ti to nelíbí?"
"Ne tak úplně... ale bez něj moc silně cítím tebe."
"Chtěl jsi říct, mé vzrušení."
Harry mlčel, ale odpověď byla zřejmá.
"Možná, kdyby ses posadil vedle..."
"Ne." - Chlapec zavrtěl odmítavě hlavou, i když se netvářil zrovna rozhodně.
"Musím si na to zvyknout. A věřím ti."
-
Severus měl dojem, že si Harry není svými slovy příliš jistý, přesto znovu vytáhl hůlku a namířil jí na mladíka.
Ale tentokrát ho chlapcova dlaň uchopila za zápěstí.
"Počkej, zkusíme to bez zaklínadla."
Lektvarista přikývnul, naklonil se k Harrymu rameni a pokračoval s jeho líbáním. Zvolna přešel na šíji, kde se začal jazykem a rty mazlit s jemnou kůží.
Harry sebou opět trhnul, ale tentokrát zachvění bylo způsobené potěšením.
A Severus si toho byl vědom.
-
Dlouhé okamžiky lektvarista hladil a líbal Harryho šíji - věnoval pozornost každé prohlubenince, každému zaoblení. Mladík se ponenáhlu uvolňoval a stále víc reagoval.
Nevěděl, jestli hoch dokázal zapomenout na Severusův napjatý penis, který se mu opíral o bok, ale žádné příznaky neklidu neprojevoval.
Určitě zapomněl, protože všechno ostatní vypovídalo o tom, že Harry díky dotykům cítí skutečné potěšení.
Zrychlený dech se postupně stával víc chraptivým, což Severuse rozpálilo ještě víc.
-
Přesto se Harryho boky nepohybovaly a Severus pochopil, že mladíkovo vzrušení se nedá přirovnat k rozbouřené touze uvnitř něho samotného.
Protože chtěl milenci pomoci, dovolil svým rukám klesnout trochu níž. Přejel dlaněmi po Harryho žebrech, napjatém, plochém břiše a nakonec jeho prsty vklouzly pod pásek riflí.
Harry okamžitě ztuhnul a v mžiku seskočil ze Severusových kolen.
"Ne nemohu. Nedotýkej se mě tam."
-
*Příliš rychle. *-pomyslel si Severus a donutil se přikývnout. Snažil se, aby v jeho hlase neznělo nic, kromě klidu a souhlasu.
"Dobře. To nám umožní zjistit, jak daleko jsi schopný zajít."
Harry zrozpačitěl.
"Moc daleko ne."-zamumlal. "Nevím proč tak reaguju, když se mě tam dotýkáš. Chci tím říct, že tohle vůbec není to, co dělali oni.
Ale jinak to všechno bylo... ehm... líbilo se mi, když jsi hladil mojí hruď, i když jsem musel vynaložit určité úsilí, abych ti to dovolil. Patrně nějaká moje část ještě pořád nechce, aby se to dělo.
Rozumíš?"
-
"Rozumím."-zamyšleně odpověděl Severus. "Ale jak jsi sám dřív říkal - co je to je."
Harry si složil ruce na prsou a svěsil koutky úst.
"Jo, ale bylo by lepší, kdyby se to * co je*, rychle dalo do pořádku. Nemáme tak moc času."
"Máme ho dost." - řekl Severus, a když zachytil Harryho pohled pokračoval:
"Zvládneme to, protože jinak to nemůže dopadnout.
Takže, pokračujeme, nebo dáš přednost tomu pro dnešek skončit?"
-
"Uděláme přestávku." - prohlásil Harry a křečovitě polknul. Vypadalo to, jakoby se chtěl znovu omluvit, ale na poslední chvíli se rozhodl raději to nedělat.
*Dobře*. -pomyslel si Severus a nahlas řekl:
"Když dovolíš, musím do sprchy." -potom stejně jako každé ráno se Severus obrátil k Harrymu a dodal:
"Budu rád, jestliže se ke mně přidáš."
A také Harry, stejně jako každé ráno odmítavě zavrtěl hlavou.
-
Sobota, 4, července, 1998 - 10:14
-
Harry se pousmál. Pohodlně se usadil na pohovce ve společenské místnosti Havraspáru.
Jednou z výhod letních prázdnin v Bradavicích bylo, že mohl prozkoumávat místa, na která měl dřív zakázaný přístup. Ovšem, bez plánku Pobertů by nikdy nezjistil, kde je vstup do Havraspárské koleje.
Naštěstí mu Severus dovolil mapu na zkoumání hradu použít.
Pouze ho s podezřívavým pohledem požádal, aby ve zmijozelských místnostech nezanechal žádné překvapení.
"Krysy."-řekl Harry.
"Nebo kdekoliv jinde." - dodal Severus.
Na to mladík odpověděl, že Zmijozelská kolej by si podobný dárek zasloužila víc, než kdo jiný.
-
Harry se uvolnil a v plné své délce se natáhnul na pohovku. Mapa mu vyklouzla z prstů a pergamen těžce dopadl na podlahu. Mladík si začal prohlížet fresky, které hojně zdobily strop ve společenské místnosti.
Nakolik mohl soudit, základním motivem byli slavní čarodějové.
Samozřejmě nikoho z nich neznal, ale byl si jistý, že ve své době byli opravdu intelektuálními velikány.
V rozích skutečně poznal několik portrétů známých mudlovských vědců. Dvojici starých řeckých filosofů, Einsteina, Shakespeara a člověka, který Harrymu připomínal Galilea. Mohli být všichni také kouzelníky?
To opravdu nevěděl.
-
Jeho myšlenky se plynule přesunuly od fresek k několika posledním dnům v jeho životě.
Jak napsal Hermioně, život se Severusem, se čestně ukázal, jako docela dobrý. Starší muž projevoval rozvahu v každém směru. Nepokoušel se mu rozkazovat a nikdy nezdůrazňoval ten fakt, že mu Harry patří.
Dál každé ráno zval mladíka, aby se k němu připojil ve sprše a klidně přijímal odmítnutí.
Harry přitom věděl, že Severus má právo v ložnici od něho požadovat mnohem víc.
Ale lektvarista chápal, nakolik složitý pro něj byl už jen návrat k dřívějším vztahům.
-
Ne že by se Harry nesnažil. Každý večer strávili společně, i když se omezovali jen na polibky a dotyky.
V těch chvílích býval Harry dokonce trochu vzrušený. Ale potom jakoby se před něj postavila pevná zeď, do které znenadání narazil. Prostě se mu nedařilo překonat určitou hranici - nedokázal se v mysli pohroužit do pocitů a naplno se oddat něžnému laskání.
Ještě horší bylo, že Harry ztuhnul, jakmile se ho Severus pokusil dotknout níž než v pase.
Jeho erekce předtím, byť jen slabá, v ten okamžik úplně zmizela. Vždycky pak mimoděk začal mumlat omluvy, i když mu Severus dal jasně najevo, že se Harry nemá zač omlouvat.
-
Ale Harryho to skutečně mrzelo a styděl se.
Vždyť se mu dokonce penis úplně nepostavil. Na to by žádný teenager nedokázal s klidem, ani pomyslet, natož aby o tom mluvil. Jakoby jeho tělo zapomnělo na to, co už dávno znalo. Něco důležitého.
Harry nevěděl jak překonat svůj tíživý problém.
Vzpomínal si na své pocity při sexu se Severusem v několika posledních dnech před koncem školy.
Jakmile se mu podařilo překonat nervozitu a ostych – události v posteli se začaly rozvíjet v perfektním tempu.
Všechno bylo skvělé.
Harry by si to měl pamatovat, ale vzpomínky se mu teď zdály mlhavé a vybledlé. Jakoby se už nic nedalo vrátit.
Jakoby žádná naděje už neexistovala.
-
Harry si povzdechl. Situace opravdu vypadala beznadějně.
Možná by se teď cítil líp, kdyby tehdy v květnu a na začátku června nebyl takový zbabělec. To nejzazší s čím souhlasil bylo-dovolit Severusovi proniknout do něj prsty.
To co se potom stalo v Londýně, by možná nebylo tak hrozné, kdyby už měl nějaké zkušenosti.
-
*Ne, bylo by to beztak hrozný, bez ohledu na všechno – skutečná noční můra*.-ujistil sám sebe Harry.
Když už nic víc nepomáhalo, opět zkusil autosugesci:
*Se Severusem to takové nebude. Ti dva mě chtěli zranit, schválně mi způsobit bolest, ale Severus nic takového nechce a neudělá. On ví, jak si dát pozor, jak být opatrný.
Myslí si, že to je výborné, když jsem taky vzrušený... *
Jenže to Harryho samozřejmě jen znovu přivedlo zpět k deprimujícímu faktu, že popsat jeho stav během posledních pokusů jako *vzrušený* - lze jen s velkou nadsázkou.
-
Dokonce ani v Paříži nic nevyšlo. Město samo bylo nádherné. Okouzlující. Exotické, tedy alespoň pro Harryho.
Severus sice nespěchal, ale Harryho reakce ho přesto udivila a trochu pobavila.
Zdálo se, že kolem toho bylo dost, aby to mladíka mohlo odvést od jeho skličujících problémů.
Převlečení za mudly se změněným zevnějškem, se vmísili do davu a Harry se cítil stejně bezpečně, jako v Norsku. Na rozdíl od návštěvy tam, v Paříži Severus opakovaně zatáhl mladíka na osamělá místa, aby ho mohl důkladně políbit. Jednou na loďce při plavbě po Seině, zůstali sami dva na zádi, zatímco se ostatní turisté hnali ke schůdkům. Podruhé to bylo v prázdné besídce v parku blízko chrámu Maří Magdalény. A také později v noci v rohu tmavé kavárny.
-
Pokaždé se skryli před davem, a tak Si Harry nedělal starosti, že někdo uvidí, jak jeden muž líbá druhého.
Přesto ani v takovém městě, jako Paříž, se mu nepodařilo překonat pevnou zeď, stojící před ním.
Zůstala prostě tam. Nehybná, nepřekonatelná.
Harry neviděl žádný východ.
Severus mu neustále říkal, že mají dost času, ale každý den, který přešel, znamenal, že do 31. zůstávalo o jeden den méně.
A Harry se nemohl zbavit strachu.
Nedokázal přijít na nic jiného, než snažit se ještě usilovněji.
Problém byl ale v tom, že i když vynaložil veškeré své úsilí, nebyl v tom žádný rozdíl.
Stále nedokázal snést dotyk pod pasem a níž.
-
Harry se s povzdechem posadil a zvedl plánek z podlahy.
Když opouštěl Havraspárskou kolej, už se neusmíval.
-
-
Pokud nechcete nechat koment - nezapomeňte prosím, kliknout na hodnocení. Děkuji.
-
-
Komentáře
| RE: Madurare 008 | salazaret | 27. 02. 2011 - 18:14 |
 RE(2x): Madurare 008 |
m-a-mprovasi | 27. 02. 2011 - 18:21 |
| RE: Madurare 008 | nade | 27. 02. 2011 - 18:30 |
| RE(2x): Madurare 008 |
m-a-mprovasi | 27. 02. 2011 - 18:50 |
| RE: Madurare 008 | zuzana | 27. 02. 2011 - 18:32 |
| RE(2x): Madurare 008 |
m-a-mprovasi | 27. 02. 2011 - 18:55 |
| RE(3x): Madurare 008 |
nade | 27. 02. 2011 - 19:37 |
| RE: Madurare 008 | lady corten | 27. 02. 2011 - 19:05 |
| RE: Madurare 008 | lucy198 | 27. 02. 2011 - 19:06 |
| RE: Madurare 008 | miriabar | 27. 02. 2011 - 19:31 |
| RE: Madurare 008 | misule | 27. 02. 2011 - 19:47 |
| RE: Madurare 008 | grid | 27. 02. 2011 - 20:05 |
| RE: Madurare 008 | clare | 27. 02. 2011 - 20:17 |
| RE: Madurare 008 | anneanne | 27. 02. 2011 - 20:34 |
| RE: Madurare 008 | jahavi | 27. 02. 2011 - 20:44 |
| RE: Madurare 008 | symphony | 27. 02. 2011 - 22:12 |
| RE: Madurare 008 | bara1982 | 27. 02. 2011 - 22:18 |
| RE: Madurare 008 | mononoke | 27. 02. 2011 - 22:31 |
| RE: Madurare 008 | mája | 28. 02. 2011 - 13:52 |
| RE: Madurare 008 | mamba | 28. 02. 2011 - 14:23 |
| RE: Madurare 008 | donie | 03. 03. 2011 - 10:25 |
| RE: Madurare 008 | slimča | 04. 03. 2011 - 15:36 |
| RE: Madurare 008 | isabel | 05. 03. 2011 - 12:33 |
| RE: Madurare 008 | saskya | 06. 03. 2011 - 11:09 |
| RE: Madurare 008 | sisi | 10. 01. 2019 - 18:29 |