Madurare 012B
17. duben 2011 | 19.43 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 12B
Miláčkové. děkuji za spoustu krásných komentů. Nezvládám odpovídat, ale určitě jsou vaše komentáře pro mě povzbuzením a hnací silou. Držíte mě jimi u práce, Tak jen pište.
Dnešní kapitolu věnuji:
Mononoke, Eliss, Donně, Salazaret, Symphony, Nade, Nixerwil, Clare, Káje, Hirotovi, LadyCorten, Anneanne,
Báře1982, Zuzaně, Máje, Slimčince, Miriabar, Gletince, Ankaj, Bacílkovi, Dogovi, Janice, Misulce, Grid,
IvíkoviJahavi, Hookovi, a Mambičce černé hadičce.
UPOZORNĚNÍ : Protože začíná krásné počasí a zůstáváme déle venku, je možné, že se aktualizace může posunout na pozdější hodiny. Neděle zůstává dál dnem aktualizace.
Tak a hezké čtení vám přeje vaše Hajmi
---------------------------------
-
Kapitola 12B
-
Pátek, 24, července, 1998 - 19:16-
Harry si smutně povzdechl a strčil si do úst vidličku s napíchnutou fazolí.
Severus se na něj podíval přes stůl.
"Chápeš, že není nutné udělat to zrovna dnes večer. Třicátého prvního není už zítra."
Harry odložil vidličku. Beztak na jídlo neměl chuť. Stejně jako u oběda, kterého se téměř nedotknul. Ještě předtím, než šel ven mu Dobby přinesl balíček s obloženým chlebem, ale všechno skončilo tím, že ho Harry prostě nalámal do jezera. Alespoň obří oliheň byla spokojená. Harry by mohl přísahat, že slyšel, jak si to monstrum spokojeně škytlo.
-
"Myslel jsem na to," – řekl Harry Severusovi. -"Ale raději... no vždyť víš. Kdyby něco nevyšlo... budeme mít ještě několik dní v záloze."
"Tentokrát bude všechno v pořádku."
Což jak Harry pochopil, znamenalo, že tentokrát Severus necouvne.
"Dobře. Ale stejně – chci vědět, že jsem na své narozeniny připravený."Harry se narovnal a podíval se lektvaristovi přímo do očí. "Patrně jsem se na to mohl zeptat dřív, ale... poslyš, máš třeba jen sebemenší představu, o jaký útok může jít?"
-
Teprve, když se Severus nahnul přes malý stolek a uchopil ho za ruku, Harry si uvědomil, že si mimoděk začal třít svojí jizvu.
"Temný pán umí být dost nepředvídatelný." -odpověděl lektvarista se zamračeným čelem. -"Právě proto jsem si myslel, že by bylo užitečné pokračovat se špionáží. Ale v této situaci nám nezbývá než čekat."
"V Řádu nikdo jiný není?"
"Ne."
"Ředitel měl přece několik týdnů..."
"Pokusy proniknout do užšího kruhu byly méně než úspěšné."
"Jistě. To se dalo čekat."-zamračil se Harry. -"Jen doufám, že při těch pokusech nikdo nepřišel o život."
Severusova tvář zůstala kontrolovaně bez výrazu, což samo o sobě bylo postačující odpovědí.
-
Ale o tom Harry nechtěl mluvit. Věděl, že na jeho ramenou leží odpovědnost, aby zabránil nástupu říše teroru, který se blížil a také věděl, co pro to musí udělat.
Vstal a zamířil do ložnice.
Při pohledu na postel ho najednou něco napadlo. Harryho prsty, které zamířily ke knoflíkům košile, se zastavily.
"Pojďme nahoru,"-navrhnul váhavě. -"Pochop, tady spíme každou noc, ale ta druhá postel je jen na ukázku.
Musím se znovu naučit mít ze sexu potěšení. Alespoň doufám, že ho někdy budu mít... Takže špatné vzpomínky by bylo lepší nechat tam. Ať jsou raději spojené s tamtím místem."
-
"Dobrý nápad." -odpověděl Severus a snažil se zůstat klidný. -"Souhlasím – možná bychom měli dobré vzpomínky využít právě teď. Můžeme si dát společně horkou koupel a začít s dotyky."
"Hmm... ne." -odpověděl Harry a přešlápl z nohy na nohu. "Poslyš, já si uvědomuju, že to chceš pro mě udělat maximálně hezkým, ale věř mi – nemá to smysl. Jen budu vzpomínat na... hrozné věci, kdykoliv se potom půjdu vykoupat. Jestli můžu k tomu něco říct – zkrátka to uděláme a hotovo. Smím to říct – dovolíš mi to?"
-
Harry s překvapením zjistil, že je přitahován do objetí. Bylo to příjemné a on se nehodlal bránit.
"Samozřejmě, že smíš. Uděláme to, jak řekneš."-řekl Severus do mladíkových vlasů. Rukama pomalu hladil Harryho záda kruhovými pohyby.
"Nepokládám tě za svého otroka, Harry. Nikdy bych tě nenechal projít podobnou zkouškou, nenutil tě udělat něco takového, kdyby neexistovalo proroctví."
Snad ne výčitky? Harry začal mít dojem, že Severus potřebuje povzbudit. Ale možná to byl jen mylný předpoklad. Konec konců oni oba věděli, co je čeká, věděli, že nemají na výběr. Ale přesto...
-
"Já vím," řekl Harry. Udělal malý krok dozadu, aby zvednul hlavu a zachytil Severusův pohled.
"Věřím ti. Kdybych ti nevěřil, tak by vůbec žádná naděje neexistovala. Neprošli bychom rituálem. Jak víš, já se také se necítím jako otrok. Alespoň ne moc často...
Severus přikývnul.
"Tak běž nahoru, připojím se k tobě za malou chvíli."
-
Harry se snažil při průchodu magickými dveřmi vypadat jistější víc, než se cítil.
Jakmile se ocitl nahoře, pomyslel si, že by měl Severusovi nějak zjednodušit jeho úkol.
Lektvarista se zjevně necítil dobře kvůli tomu, co se mělo stát – a Harry díky tomu také nebyl ve své kůži. Bylo to divné. Vždyť neměl by to být on, kdo je teď nervózní? Kupodivu ale nebyl. Věděl, že to bude odporné a v některé chvíli určitě bude chtít zemřít – ale zároveň si byl jistý, že se přes to dostane – že to vydrží.
Vydržel mnohem horší věci.
-
Alespoň nebude mít dojem, jakoby mu smrt šlapala na paty. Bude mít jistotu, že přežije jakýkoliv útok naplánovaný na jeho narozeniny. Prostě potřebuje do sebe přijmout malou částečku Voldemortovy síly.
Je špatné, že je vázaná na sperma, ale co se dá dělat.
Harry neohrabaně shodil oblečení, nechal ho ležet na podlaze a nahý si lehl do postele.
Povlečení chladilo a svěže vonělo čistotou.
Po ceremoniálu nestrávil v této posteli ani jednu noc a nechystal se tu spát ani dneska. Jakmile všechno skončí, chtěl se vrátit do sklepení.
-
Severus se objevil za chvíli s ještě vlhkými lesklými vlasy. Určitě přicházel ze sprchy, protože byl oblečený v koupacím plášti.
Jistě, koupací plášť a nic jiného, jak si uvědomil Harry, když tento kus oděvu sklouzl dolů.
Lektvarista v rukách držel svou hůlku a lahvičku hustého neprůsvitného gelu.
"Samotné zaklínadlo nebude stačit?" - zeptal se nervózně Harry, když muž vklouzl do postele vedle něho.
Ou. Tato postel byla užší, než ta ve sklepení – najednou byli hodně blízko vedle sebe.
-
"Je lepší být připravený."
Severus naklonil hlavu a prameny jeho vlasů přejely Harrymu po rameni. Mladík ucítil sotva zachytitelnou vůni šamponu a uvědomil si, že to je uklidňující šampon domácích skřítků.
Vůně zesílila, když ho Severus začal líbat.
Popravdě řečeno, Harry by raději část s líbáním vynechal. Ale vůně šamponu o čemsi vypovídala.
Severus byl nervózní z toho, co měl udělat.
Nechtěl to dát najevo, proto byl ochotný využít jakýkoliv prostředek, který mu dovolil alespoň trochu se uvolnit.
Příčila se mu nutnost Harryho k sexu donutit, a proto se pokoušel vytvořit iluzi normálního milování.
A i když Harry na líbání neměl náladu – Severus ho naopak potřeboval. Proto mladík otevřel ústa a na polibek odpověděl.
-
Neodporoval, když ucítil ruce, které mu klouzaly po hrudi, břichu a bocích.
Nevzpíral se dokonce ani tehdy, když mu uprostřed polibku teplá dlaň objala penis a začala ho opatrně laskat.
Jenže mazlení žádné vzrušení nevyvolalo, ani v sebemenší míře.
Kdyby toho byl schopný, Harry by svůj penis donutil postavit se jen proto, aby pomohl Severusovi cítit se jistěji. Ale něco takového nebylo v jeho silách. Určitě ne dnes, kdy nemohl přestat myslet na to, co bude následovat.
Byl odhodlaný se přemoci a potřebnou proceduru absolvovat, ovšem užívat si jakoukoliv její část – dokonce obvyklé polibky – to dnes nemohl.
-
"Promiň." -zašeptal, když Severus polibek přerušil. -"Vím, že by to pro tebe bylo lehčí, kdyby... "
"Š-š-š-š,"-přitiskl lektvarista na okamžik prst na Harryho rty. -"Nemáš se zač omlouvat. Jsi připravený?"
*A ty jsi připravený? *-měl chuť se zeptat Harry, ale uvědomoval si, že potom by mohlo následovat další nechtěné laskání. Proto se raději přetočil na pravý bok, zády k Severusovi , ohnul levou nohu a lehce ji posunul dopředu.
"Připravený."
Uslyšel šelest prostěradla a potom ucítil, jak za ním nabírá sílu proud magie. Ještě před tím, než bylo vyslovené nahlas, uvědomil si Harry, že zaklínadlo už začalo působit.
"Compulsio."
-
Zalil ho známý pocit. Stejný jako před několika týdny, když zaklínadlo zkoušeli druhý den po rituálu, nebo když ho minule zkusili použít v posteli. Neztratil své já, nezměnil se v bezmocnou loutku tančící podle cizí píšťaly. Věděl přesně kdo je, a co chce. Ale celé jeho tělo ovládla touha podřídit se. Pronikala kůží a šířila se po nervech až do jejich nejtenčích konců. Harry věděl, že nebude moci neposlechnout pána, ať bude chtít cokoliv. Jeho svaly už na příkaz reagovaly.
Ale ne smysly a emoce – ty se Severusovu příkazu nepodřídily. A Harry s tím nemohl nic dělat.
-
"Uvolni se." -přikázal Severus a přejel rukou po mladíkových zádech a hýždích.
"Nebraň se mi. Zapomeň na reflexy."
-
Harry cítil, jak mu magie proniká do svalů v místech, kterých se dotkla mužova ruka. Přesto jeho čelisti zůstaly zaťaté.
Compulsio pracovalo na přesně vytyčených místech. Četlo Severusovy úmysly a ovládlo potřebné části těla, zvláště ty, kterých se dotknul.
A tyto části samozřejmě přesně splnily Severusův rozkaz. Mladíkovy hýždě se zcela uvolnily. Napětí opustilo svalstvo beder i zad. Tělo lehce kleslo na matraci.
-
Ale magie se nerozšířila na ruce a Harryho hruď, které byly křečovitě sevřené stresem. Žaludek a břicho ho bolelo, jakoby byl skutečně zraněný.
*To nejsou oni,* -snažil se přesvědčit sám sebe a uslyšel, jak Severus pronáší mazací kouzlo.
*Oni nepoužili nic, aby mně pomohli. Chtěli mě zranit. Způsobit bolest. Severus chce, aby všechno proběhlo dobře, alespoň doté míry do jaké to bude možné. *
*Což nic moc nebude. *-pokračoval v smutném přemýšlení Harry.
-
Zvuk odkrývaného víčka a potom ještě další vůně.
Severus položil jednu ruku na Harryho bok, ale kromě toho neudělal nic víc.
Proč nezačíná? Frustrovaný mladík zvednul hlavu a otočil ji nazpět, aby se podíval.
Oh. Snapeovi ještě nestál. Ale hojně namazaný mužův penis, který si sevřenou rukou hladil nahoru dolů, se postupně zvedal.
Harry se rychle obrátil ke stěně. Nechtěl to vidět – nechtěl si vzpomenout na délku a velikost, která se ocitne uvnitř něho, což bude muset vydržet. Bylo dost špatné, že musí ještě předtím snést pečlivé a zdlouhavé roztahování své zadnice.
-
"Tentokrát jsem k mazacímu kouzlu přidal anestetický účinek." - řekl Severus, jakoby četl Harryho myšlenky. V současné chvíli by to nebylo těžké. Harry se pokoušel netřást, ale dokonce i on sám si uvědomoval, že veškerá jeho snaha je neúspěšná.
"Díky." -podařilo se mu nakonec ze sebe vymáčknout.
"Bohužel tě nemohu – když je zapojena magie sexu – těch pocitů zcela ušetřit... "
"Severusi, prostě už začni." Nebyla to Harryho chyba, že v těch slovech byl trochu slyšet strach.
-
Sevřel pevně prostěradlo, když mu Severusovy štíhlé prsty lehce sklouzly po zadku. Pak přejely nahoru a dolů v rýze mezi půlkami. Jedna lektvaristova ruka se blížila k Harryho vchodu, zatímco druhou rukou postrčil horní nohu mladíka ještě víc kupředu. Pod účinkem Compulsia se tomu Harry nemohl nijak bránit. Musel se díky posunuté noze o trochu víc přetočit na břicho a cítil, jak se jeho hýždě také víc rozevřely.
Potom Severusova ruka sklouzla níž a roztáhla je od sebe doopravdy.
-
Harry křečovitě zalapal po dechu, když ucítil prsty na svém vstupu.
Severus mu políbil rameno a vsunul jeden prst dovnitř.
Harry ucítil tlak. Ohavný tlak, který mu připomínal to, co z celé duše toužil zapomenout.
Tlak slibující, že přijde víc.
"Dobře, tak je to správné, zůstaň uvolněný." -říkal mu sotva slyšitelně vedle ucha Snape.
*Jako bych si mohl vybírat. *-málem odpověděl Harry, ale dobře věděl, že by to vůči Severusovi bylo příliš nespravedlivé. Vždyť ho Harry sám žádal, aby tohle kouzlo použil. Prosil o něj. Raději proto jen řekl:
"Rychleji."
-
"Snažím se."-uslyšel odpověď.
Harry zamrkal, když se i druhý prst uvnitř něho začal pohybovat se sem tam. Roztahoval ho a uvolňoval stažené svaly, aby nebyl zraněný, až přijde čas na to hlavní.
"Ne..." zoufale sténal Harry, když se pokoušel zahnat vzpomínky, které se mu míhaly před očima – vzpomínky na jiný pokoj a jinou postel.
Oh, bože, jak to má snést?
Musí. Jiná možnost není.
Jenže nechtěl slyšet, jak on sám prosí Severuse, aby přestal.
To by bylo příliš ponižující. A bolestné pro Severuse.
-
"Přinuť mě mlčet." zašeptal nakonec. -"Prosím..."
"Buď tiše, Harry!"-řekl překvapivě klidným hlasem Severus.
Harry vděčně přikývnul – i když se prsty v něm nepřestaly pohybovat.
Jaká strašná ironie – jen nedávno obviňoval Severuse, že mu vyhrožuje umlčením s použitím kouzla – a teď to byl Harry sám, kdo o to prosil.
Přesto se cítil trochu lépe teď, když věděl, že nemůže mluvit.
-
Severus ale mluvit nepřestal. Jeho hluboký hlas na mladíka působil jako uklidňující lektvar.
*Skutečně má úžasný hlas. *-pomyslel si Harry.
Pokoušel se co nejvíc soustředit na jeho tón, aby nevnímal třetí prst pronikající do něj a otáčení Severusova zápěstí, které vyvolalo pálící bolest, trochu zmírněnou znecitlivujícím působením mazacího kouzla.
-
Prsty uvnitř se pohybovaly sem-tam, sem-tam a pronikaly stále hlouběji.
Harry zatínal ruce a svíral prostěradlo. Celé tělo od pasu nahoru měl napjaté a ztuhlé. Jen dolejší část, kterou neovládal, zůstala uvolněná. Dovnitř a ven... Snape ho připravoval opravdu důkladně.
Od nepřetržitého napětí svalů ho bolel žaludek, ale předpokládal, že to je lepší, než tu bezvládně ležet, jako hadrová panenka, bez možnosti pohnout jedinou částí těla. Bylo by to příliš stejné, jako být chycený – chycený v pasti jako tenkrát v tom pokoji, kdy se snažil bojovat, ale nemohl pohnout ani rukou, nebo nohou.
-
*Ještě lepší by bylo ztratit vědomí. *-pomyslel si Harry.
Mohl by zkusit zatajit dech, aby upadl do bezvědomí, ale potom by magie sexu patrně nepůsobila. Stejně začal zadržovat dech, ale vydechl a znovu si loknul vzduchu, pravidelně během několika sekund.
Severus za ním se pohnul a vlhké prsty vyklouzly z Harryho roztaženého otvoru.
Místo nich se vstupu dotklo cosi stejně vlhkého, ale tvrdého a o hodně většího.
-
*NE! *-pokusil se vykřiknout Harry, ale slovo se ztratilo kdesi v hrdle a změnilo se v dlouhý výdech agonie.
Tělo si neuvědomovalo, že nemůže křičet. Zmučený výdech se prodral přes zaťaté zuby a nechal za sebou sevřený pálící jícen.
*To je Severus,* -říkal si Harry zběsile kolem dokola.
*Severus! On tě nezraní a všechno udělá rychle...*
-
Přesto ho to bolestivě zraňovalo. Ať ho Severus roztáhnul jakkoliv dobře, nic Harryho nemohlo dostatečně připravit na obrovský penis, který teď pronikal do jeho těla. Rychlá palčivá bolest se změnila na svíravé pálení kdesi uvnitř. Harry se pokusil ucuknout a v panice, která ho zalila, začal dýchat otevřenými ústy.
Tloukl pěstmi do matrace, když se pokoušel ten pocit ovládnout.
Ale Severuse odstrčit se nepokusil, i když si to hrozně přál.
Zaklínání mu to nedovolilo.
-
Hlas. Znovu uslyšel hlas. Pravděpodobně Severus pokračoval v jeho chlácholení, ale Harry byl na okamžik utopený v panice a nevnímal, co říká. Teď se toho hlasu chytil, vytáhl se na povrch a připoutal k realitě.
Byl v Bradavicích. V pokoji, který mu dal Severus. To co se teď odehrávalo, s ním dělal Severus.
Starostlivý a opatrný Severus.
Jenže bez ohledu na to, co si Harry říkal, mu tělem projela křeč, když se lektvaristův penis do něj ponořil ještě hlouběji. Bylo to příšerné. Nesnesitelné.
Každá vteřina byla trýznivá.
Harry znovu slyšel dva jízlivé hlasy, které se mu vysmívaly, a cítil ruce jejich majitelů chytající ho ze všech stran. Nárazy na bocích, doprovázené otřesy uvnitř, jak výpady pokračovaly...
-
*Ne, to není pravda! *-křičel divoce ve svém nitru Harry. Je se Severusem. Napořád.
Jsou spolu navždy, a ti dva zemřeli Severusovou rukou.
Harry prudce dýchal, když cítil novou křeč v břiše a znovu se snažil soustředit na Severusův hlas.
Ale lektvarista se odmlčel. Ticho v pokoji kromě jeho vlastního dechu, narušovaly jen chraplavé nádechy a výdechy Severuse, který do něj vrážel svůj penis a hledal uspokojení v Harryho těle.
Ty pocity byly prostě příšerné, bez ohledu na anestetikum.
Zvuky, které vydával Severus... děsily.
To tělo – horké a lepkavé potem, otírající se o jeho zadek – stejně jako ti...
-
*Ne. Nemysli na ně. *
Ruka otočená kolem Harryho hrudi se najednou sevřela a objala ho ještě pevněji. A pak to Harry ucítil.
Tělo za ním se napjalo a mužovy boky sebou začaly nerovnoměrně trhat. Hladké klouzání dovnitř a ven ustalo a nahradila je křeč orgasmu.
Severus vyvrcholil silně a prudce – pulzující úd stříkal sperma hluboko do mladíkova těla.
Harry se celý otřásl, bolestivě si skousl rty a čekal.
-
Nakonec bylo po všem. Severus ho pustil, odsunul se mírně zpět a pomalu se vytáhl.
Harry měl pocit, jakoby se mu vnitřnosti proměnily v led, nehledě na to, že ostře cítil každý centimetr penisu, který opouštěl jeho tělo. Navzdory tomu, že mohl být nadšený, cítil se uvnitř mrtvý.
"Finite Incantatem."-pronesl Severus přerývaným hlasem.
Položil mladíkovi dlaně na ramena a donutil ho otočit se na záda.
"Jsi v pořádku?"
-
Harry si musel odkašlat dřív, než odpověděl. Jeho hlasivky nepřestávaly hořet, jakoby bez oddechu křičel několik hodin.
"Ano."
Protože to Harry chtěl dokázat, rovnou se posadil.
Och! To byla chyba. Neuvědomil si, že to potom bude tak bolet. Ale Severus to očividně předvídal.
Natáhl se po svém koupacím plášti, vytáhl z kapsy malou ampulku, podal ji Harrymu s doporučením vypít obsah.
Bolest v mladíkově zadku ustala, ale pocity v ostatních částech těla se nezměnily.
Pořád se cítil mrtvý, zmrzlý.
Ale to nebyla Severusova chyba a tak se o tom Harry nezmínil.
Jaký by mělo smysl – stěžovat si. Co se stalo – stalo se.
Jiná možnost nebyla.
-
Harry vylezl z postele, popadl z šatníku svůj župan a rychle prošel magickými dveřmi do sklepení.
Bez ohledu na to, že bylo pěkně hrubé takto odejít. Ale nemohl si pomoci.
Nedokázal v té místnosti zůstat ani o chvíli déle. Cítil, že se potřebuje ukrýt ve sklepení.
S hořkým smíchem přemýšlel, jestli se nezmění na takového samotáře, jako Severus.
Ale to nebyla tak docela pravda.
Zdálo se, že Severusovi Harryho společnost přináší potěšení, i když k ní byl přinucený kouzlem a proroctvím.
-
Jakmile přešel do chladu Severusových pokojů, uzly v Harryho žaludku začaly náhle povolovat.
Měl by tedy cítit úlevu. Místo toho se náhle uvolněné napětí ukázalo jako víc, než tělo dokázalo snést. Prakticky ho to obrátilo naruby.
Harry sotva doběhl do koupelny.
Nahnutý nad toaletu zvrátil všechno jídlo, které ten den dokázal spolknout. Bohu díky, že toho moc nebylo. Později seděl sklesle na podlaze, opřený o mísu a zíral na dveře, které za sebou kopnutím zavřel, když se hnal dovnitř.
Snad ho Severus neslyšel. Možná ještě zůstal nahoře. Kdyby už byl dole, určitě by sem vrazil, jen aby zkontroloval, že je Harry v pořádku.
-
Teprve za několik minut našel v sobě dost sil, aby se postavil a dovlekl k umývadlu.
Nechtěl, aby se Severus o nevolnosti dozvěděl, takže si vyčistil zuby a použil ústní vodu.
Na roztřesených nohách potom přešel ke dveřím koupelny.
Severus čekal na druhé straně. To, že stál opřený o stěnu znamenalo, že už je tam dostatečně dlouho.
Měl natažené pouze pyžamové kalhoty.
Žádný koupací plášť jako před tím – ten patrně zůstal nahoře.
-
Harry nevěděl, co má říci.
"Já... já... "
"Nemusíš nic vysvětlovat." -řekl Severus a vložil do Harryho dlaně malou lahvičku.
"Myslím, že tohle ještě budeš potřebovat."
Měl pravdu. Bolest v Harryho dolní části těla se vrátila, i když v porovnání se vším ostatním to nic nebylo.
Nicméně lektvar pomohl.
"Co teď?" - zeptal se otupěle Harry.
-
Severus ho objal kolem zad a vedl ho k posteli.
"Domnívám se, že nejlepší bude, když se vyspíš, to ti uklidní žaludek. Mám ti dát nějaký Spánek beze snů?"
"Uf,... ne, to není potřeba. Nebudu mít noční můry, když budeš se mnou."
Potom co kolem Harryho zastrkal deku, Severus dlaní uhladil mladíkovy rozcuchané vlasy.
"Obávám se, že se můry právě teď mohou objevit."
"Ne, opravdu."-ohradil se Harry. Mohl vidět, jak je Severus utrápený. To bylo hrozné pomyšlení, které donutilo k nervozitě i jeho. Přání uklidnit partnera zvláštním způsobem dodalo Harrymu jistotu. Pravda jen trochu.
-
Když ucítil, že jeho apatie trochu opadla, otočil se tváří k Severusovi.
"Řekl jsem, že ti to nikdy nebudu vyčítat, nebo se na tebe zlobit. Nebudu, přísahám. Ani tady,"-řekl Harry a dotknul se prsty spánku, i když nevěděl, jestli sny přicházejí právě odtud. Nemohl zadržet povzdechnutí.
"Tak jsme to udělali. Teď už jen zbývá čekat, jak už jsi říkal."
-
Severus se posadil na postel vedle něj.
"Sedět tu a trápit se kvůli třicátému prvnímu, není zrovna to, co potřebujeme. Co třeba další cesta?"
"Disneyland. Nebo Disneyworld. Ten co je na Floridě."
"Už jsem ti říkal, že tam nemůžeme..."
"Já vím." Harry se na chvíli zamyslel.
"Tak pojeďme... hm-m-m... třeba tam, kde to všechno začalo, vždyť víš? Řím."
"Zaklínadlo, které nás svázalo, nevzniklo tam, ale jestli chceš vidět Řím, nemám nic proti tomu."-řekl Severus a odhrnul mladíkovi vlasy z čela.
"Jen mi budeš muset slíbit, že si nekoupíš nějakou zrůdnost, jako miniaturu Kolosea s oživlými gladiátory."
-
"Hej, myslel jsem, že mám plné právo, koupit si turistické smetí, pokud chci." - vykřikl Harry
"To máš." -odpověděl Severus. Nic víc neřekl, ale pohledem zůstal viset na Harryho tváři.
"Nebudu znovu zvracet - jestli je to důvod proč se chováš, jako bych potřeboval lékařské ošetření." - pronesl nakonec Harry.
"To není kvůli tomu." odpověděl mírně Severus. -"Prostě – raději půjdu, když tě rozčiluji."
Harry zavrtěl hlavou.
"Se mnou je všechno v pořádku. Bylo to hrozné, ale já jsem odolný. Jsem jen unavený." - řekl a zívnul.
"Lehni si ke mně. Jsi lepší než lapač snů."
Severus vklouzl mezi pokrývky a položil se na záda.
"Nevím, o čem mluvíš."
"Jednou v létě jsem to slyšel v rádiu."-zamumlal Harry a posunul se, aby ležel jako obvykle s hlavou na Severusově rameni. _"Rádio *čtyři*. Indiánský amulet z Ameriky. Chytá špatné sny a tak nemáš noční můry. Zní to jako mudlovské kouzlo. Neuvěřitelné..."
-
Harry si pomyslel, že v lektvaru na zmírnění bolesti, muselo být ještě něco přidaného. Zalila ho únava a oči se mu samy zavřely. Teď už ho nic netrápilo. Jen se mu hrozně chtělo spát.
"To TY jsi neuvěřitelný..." zaslechl ještě jako ze sna Harry. I když to se mu patrně už zdálo. Rozhodně. Severus by nikdy nic takového neřekl.
Určitě ne o něm.
-
Pokud nechcete nechat komentář, prosím nezapomeňte klepnout na hodnocení. Děkuji.
-
-
-
Komentáře
| RE: Madurare 012B | misule | 17. 04. 2011 - 20:26 |
| RE: Madurare 012B | anneanne | 17. 04. 2011 - 20:30 |
| RE: Madurare 012B | mononoke | 17. 04. 2011 - 20:34 |
| RE: Madurare 012B | salazaret | 17. 04. 2011 - 20:37 |
| RE: Madurare 012B | saskya | 17. 04. 2011 - 21:14 |
| RE: Madurare 012B | nixerwil | 17. 04. 2011 - 21:15 |
| RE: Madurare 012B | clare | 17. 04. 2011 - 21:25 |
| RE: Madurare 012B | symphony | 17. 04. 2011 - 21:34 |
| RE: Madurare 012B | dog | 17. 04. 2011 - 21:38 |
| RE: Madurare 012B | mája | 17. 04. 2011 - 21:41 |
| RE: Madurare 012B | marci | 17. 04. 2011 - 21:46 |
| RE: Madurare 012B | jahavi | 17. 04. 2011 - 22:31 |
| RE: Madurare 012B | bacil | 17. 04. 2011 - 22:49 |
| RE: Madurare 012B | gleti | 17. 04. 2011 - 22:54 |
| RE: Madurare 012B | zuzana | 17. 04. 2011 - 23:07 |
| RE: Madurare 012B | nade | 18. 04. 2011 - 09:39 |
| RE: Madurare 012B | lady corten | 18. 04. 2011 - 09:59 |
| RE: Madurare 012B | grid | 18. 04. 2011 - 10:46 |
| RE: Madurare 012B | mamba | 18. 04. 2011 - 22:26 |
| RE: Madurare 012B | rowene | 18. 04. 2011 - 23:35 |
| RE: Madurare 012B | larkinh | 19. 04. 2011 - 21:11 |
| RE: Madurare 012B | bara1982 | 19. 04. 2011 - 21:46 |
| RE: Madurare 012B | severina | 28. 04. 2011 - 18:47 |
| RE: Madurare 012B | anonymka9 | 29. 05. 2011 - 19:20 |