Hloubky zimy 24
2. květen 2011 | 19.20 |
HLOUBKY ZIMY
Autor : Cosmic
Překlad : Hajmi 2003
Kapitola 24
Kapitola 24
Odhalení
-
Harry zalapal po dechu a krev mu tepala v uších. "Co to....!"
"Jsi překvapený, že mě vidíš?" zeptala se Hermiona.
Harry se zoufale snažil složit dohromady nějakou souvislou větu, ale všechno co se dostalo ven, bylo. "Ale - ty - ne - "
"Ano Harry, já." Potvrdila mu Hermiona hlasem, který Harry nepoznával. Byl hluboký, příliš výhrůžný a šílený. To nebyla Hermiona, kterou znal.
"Néé!" vykřikl a vrhl se na ní.
Bleskurychle vytáhla hůlku a mávla jí. Zamumlala nějaké kouzlo a Harry odlétl ke stěně v místnosti. Ocelová pouta se mu okamžitě ovinula kolem zápěstí a kotníků.
"Ach, ty jsi přivedl i své přátele." Posmívala se Hermiona. "Mudly! To je od tebe vážně hezké."
"Nech je být," ječel na ní. "Neubližuj jim nebo já -."
"Nebo ty co?" zeptala se.
"Nejsi pro mě žádný soupeř. Nikdy jsi nebyl, ani tenkrát v Bradavicích a zvláště nyní ne, když jsi nekouzlil celé roky."
Máchla opět hůlkou a Myra i Darius vlétli do místnosti a také byli odmrštěni na stěnu stejně jako Harry. Dariova hlava prudce narazila do stěny a on v bezvědomí dopadl na podlahu.
"Dariusi!" vykřikla Myra.
"Oh. Zmlkni, ty ." řekla Hermiona a znehybnila jí spoutávacím kouzlem. Myra dopadla vedle Daria, oči měla rozšířené a měla v nich strach.
-
"Kde je Draco?" zeptal se jí Harry. Když mu ihned neodpověděla, zařval. "Odpověz?"
"Harry, Harry, Harry. Opravdu nejsi v pozici, abys mohl něco vyžadovat."
"Kde je?"
Hermiona se na něj zamračila. "Proč ho chceš vidět? Je to vrah."
Harrymu ztuhla krev v žilách a srdce se mu zastavilo. "O čem to mluvíš? Zeptal se, ale jak otázku vyslovil, došlo mu o čem to tu všechno je.
"Zavraždil Rona!" prohlásila a máchla opět zápěstím. "Emolio."
-
Ohromné zařízení se začala pohybovat a Harry vyvalil oči, když uviděl Draca. Byl oblečený v černém a připoután k obrovskému, dřevěnému kolu za ruce a nohy. Viditelně nebyl při vědomí, hlavy mu padala ze strany na stranu, jak se konstrukce pohybovala. Měl na sobě jizvy a odřeniny, které pokrývaly každý kousek nezakryté kůže. Harry bojoval s kovovými pouty, které ho držely jako vězně.
"On Rona nezavraždil." Řekl Harry. Věděl, že se musí alespoň pokusit jí domluvit. "Smrtijedi zavraždili Rona, ne Draco."
"Malfoy ho zabil!" Hermiona Harryho vůbec neposlouchala. "Vylákal ho ven a pak ho zabil. Je to chladnokrevný zabiják."
"Byl shledán nevinným. Brumbál řekl, že není vinný."
"Brumbál byl starý blázen." Odpověděla mu a v hlase měla nenávist, kterou Harry nikdy předtím neslyšel. Děsilo ho to.
"Brumbál byl největší čaroděj své doby. A Draco byl zahnaný do kouta. To jeho otec a Voldemort chtěli, aby dokázal svojí loajalitu. On, ale Rona odmítl zabít a tak potom oni zabili Rona Dracovou hůlkou!"
"Ne," zakřičela na něj. "Nemáš pravdu! A dnes ti to dokážu. Vymyl ti mozek, nevidíš to? To je to, co on dělá - udělal to Ronovi, aby ho následoval ven a on ho pak mohl zabít. Je to vrah! Ukážu ti to. Accio nůž."
Harry opět zmlknul. "Co chceš dělat Hermiono?"
-
"Řekla jsem ti to. Ukážu ti, že je vinný. Že zavraždil Rona, mojí lásku."
"Hermiono - ."
"Přestaň mě napomínat." Odsekla a zamávala nožem jeho směrem. "Měl bys mi za tohle být vděčný. Budeš mi za tohle vděčný, protože až tenhle den skončí, on bude mrtvý a ty budeš zase Harry. Ale ne ten Harry s vymytým mozkem."
Stála s nožem u něj příliš blízko než, aby mu to bylo příjemné. Harry, ale byl rád, že je tady, raději než, aby byla blízko u Draca.
"Poděkuješ mi. Budeme zase spolu, my tři." Šeptala.
"O čem to mluvíš?"
"Přivedu ho zpátky Harry. Rona. Díky krvi jeho vraha, ho přivedu zpátky k životu. Pak budeme zase všichni spolu."
"Jsi šílená!"
Hermiona se prudce otočila a nůž mu projel kůží na tváři dřív, než stačil zareagovat. Bolest se dostavila až o pár vteřin později, když mu začala ze zranění proudit krev. Zadržel výkřik.
"To neříkej." Zasyčela.
Obrátila se a šla k Dracovi. "Enervace." Podívala se na Harryho. "tenhle proces je dost bolestivý. A my nechceme, aby o něco z toho přišel."
-
Draco se stěží pohnul, otevřel oči a nejistě se rozhlížel kolem. Nezvedl hlavu natolik, aby viděl Harryho a pak opět upadl do bezvědomí. Tvář mu klesla zpět na hruď.
"Draco." Zašeptal Harry, ale Draco na jeho hlas nereagoval. Podíval se na Hermionu. "Co děláš Hermiono?" snažil se, aby nepřestávala mluvit.
"Oh, já nedělám nic." Řekla usmívající se Hermiona. Měla v očích jiskru šílenství. "Všechno teď už probíhá samo."
"Co dělá-."
"nikdy jsi nebyl ve škole příliš pozorný. Lektvary byly občas velmi zajímavé. Věděl jsi například, že poloviční víly reagují na některé lektvary jinak než lidé?"
Z Harryho tváře zmizela barva. "Ty jsi ho otrávila?" zašeptal.
"Vůbec ne. Pro lidi by tento lektvar byl neškodný tlumič bolesti a pomohl by jim při uzdravování. Pro vílu nebo částečnou vílu, lektvar pracuje velmi odlišně. Zničí bolest tím, že přeruší kontakt mezi tělem a duší. Takže vlastně tělo stále cítí bolest, ale duše ne. Problém je, že když to bereš příliš dlouho, oddělí to duši od těla úplně a ta už není schopná se do těla vrátit. To je proč tenhle lektvar víly nazývají ´Mozkomorový lektvar´. Vyžene to duši víly z těla."
-
Harrymu z toho bylo špatně. Pomáhal Hermioně, i když nevědomky v jejím zvráceném plánu. Měl si lektvar zkontrolovat daleko důkladněji - měl na hodinách lektvarů lépe poslouchat. Hermiona pokračovala bez to, že by si všimla, jak v Harrym narůstá vztek, nebo si toho možná všimla, ale nezajímalo jí to.
"Vyměním Malfoyovu duši za Ronovu."
"Nemůžeš oživit mrtvé." Řekl Harry třesoucím se hlasem.
"Ty ho nechceš zpátky? Viděla jsem, jak se trápíš Harry." Hermiona udělala opět pár kroků směrem k němu. "Milovali jsme ho. Je tu spousta lidí, kteří ho milovali. Nikdy nebylo fér, že Malfoy zůstal naživu, zatímco Ron zemřel - a dneska to napravím."
"Život není fér! Ron je mrtvý a ty to musíš akceptovat." Řekl jí Harry.
"Ne!" zavrčela Hermiona a otočila svou pozornost zpět k Dracovi. Zdvihla hůlku a namířila jí na Draca v ten samý okamžik začala odříkávat zaklínadlo.
-
"To ty jsi dala bombu do našeho bytu." Řekl Harry nahlas, chtěl - potřeboval - přerušit její kouzlo. Hermiona sklonila hůlku a podívala se na něj. "Byla jsem frustrovaná. Přestal jsi mu dávat lektvar a já byla z toho čekání unavená. Chtěla jsem, aby byl mrtvý. Udělat bombu bylo dost jednoduché."
"Skoro jsi mě zabila."
Hermiona se zamračila. "Neměl jsi tam být. Kdybys zůstal venku, nic z toho by se nestalo."
"Ale proč ho zabíjet? Pak bys nebyla schopná přivést Rona zpět. A jak do toho všeho zapadá Mona?"
Sledoval Hermionu a ani na okamžik, když byla nyní otočená k němu, z ní nespouštěl oči. Koutkem oka viděl, jak se Draco pohnul. To mu dalo naději, tak dlouho jak se bude Draco hýbat, zůstane naživu.
"Ach, Mona." Poznamenala Hermiona s úšklebkem, který vypadal skoro jako starý Dracův.
-
"Byla to má chráněnka." Když se Harry zamračil, pokračovala. "V Bradavicích. Ty si to nebudeš pamatovat, byli jsme v sedmém ročníku, ona byla ve třetím a tak trochu - problémová. Měla problémy doma i ve škole. Přidělili ji ke mně, abych jí pomohla a ona se trochu zlepšila. Ale pak on - ." otočila se a namířila opět na Draca. - "zabil Rona a já jí přestala pomáhat. Její chování se opět zhoršilo a potom, co zbila jednu spolužačku z jejího ročníku, byla z Bradavic vyloučena. Nepočínala si v mudlovském světě o nic líp. Nepřestávala mluvit o magickém světě a Bradavicích, proto jí umístili do psychiatrické léčebny. Byla to shoda náhod, že cítila náklonnost k ´Harry Evansovi´ a že se vrátila do našich životů v tak pravý čas."
-
"Ano, vsadím se, že ti to nahrálo do tvých plánů," vyprskl na ní Harry. " Mít někoho na koho bys všechno svedla."
Hermiona pokrčila rameny.
Harry pokračoval, "Ale pak se pro tebe stala opět překážkou, když zjistila, že chceš zabít Draca."
"Byla nevděčná." Mračila se Hermiona. "Vždycky byla. Ve škole jsem jí pomohla, aby se zlepšila a ona se mi odvděčila tím, že zmlátila spolužáka. Potom co vyletěl tvůj byt do povětří, jsem jí nabídla místo, kde mohla zůstat, když po ní začala pátrat policie a opět mi poděkovala tím, že utekla a chtěla ti říci o mých ´zlých plánech´."
"Tak jsi jí našla a zastavila jsi jí kletbou." Řekl a nechal ve svém hlase znát znechucení. "Je mrtvá?"
"Ano." Jednoduše odpověděla Hermiona a ani v nejmenším jí to netrápilo. Pak vyštěkla. "Dost tohohle mluvení. To není důvod, proč tady jsme."
-
Přešla na druhou stranu místnosti a opět vytáhla hůlku. Zamumlala kouzlo a vzduchem náhle přilétla velká truhla. Harry polkl. Měl pocit, že ví, co v té truhle je - nebo raději, kdo - byl v té truhle.
Všiml si, že se Hermioně třásly ruce, když přivolala truhlu doprostřed místnosti, přímo před konstrukcí, ke které byl připoután Draco.
-
Harry uslyšel ze země slabé zasténání. Podíval se dolů a viděl, jak se Dariova víčka chvějí, ale pak opět ztuhl.
Hermiona přešla k Dracovi a zvedla ruku, aby do ní chytila jeho tvář pokrytou šrámy skoro něžným gestem.
"A teď," zasyčela na něj. "zemřeš."
Mávla hůlkou a víko z truhly se odsunulo. Harry měl co dělat a skoro se pozvracel, když uviděl tělo svého bývalého nejlepšího přítele, zmrazené v čase. Ronovy vlasy měly stále tu živou Weasleyovskou červeň, kůži měl bledou a slabě pihovatou. Rty měl modré a ztuhlé tělo. Byl mrtvý, proč to Hermiona neviděla a nemohla přijmout?
-
Přesto část Harryho přemýšlela, jestli je to možné. Mohla ho přivést zpět? Fungovalo by to?
Dalším mávnutím hůlky se Ron zvednul z truhly a volně se vznášel ve vzduchu stopu nad zemí. Hermiona opět mávla hůlkou a plášť pokrývající Draca zmizel. Hermiona vytáhla nůž
a položila ho Dracovi na levé rameno.
"Ne!" vykřikl Harry a zápasil s pouty.
Draco vydal bolestivý vzdech a slabě se pohnul, když Hermiona táhla nůž od jeho levého ramene k pravému, zatím co mumlala zaklínadlo. Harry nevěděl jak hluboká jizva je, ale podle toho jakým způsobem Dracovi začala téci krev a stékat na zem, mohl jen předpokládat, že hluboká. Pak Hermiona přesunula nůž a udělala mu další řez od krku dolů k břichu. Harrymu bylo špatně a potřeba zvracet sílila. Nepřestával se pokoušet osvobodit, ale pouta ho držela pevně.
Hermiona přešla k Ronovi. "Omlouvám se." Zašeptala a řízla ho slabě do zápěstí. Neobjevila se žádná krev, ta byla zmrazená a zůstala v Ronově těle.
-
Hermiona ustoupila, mluvila řečí, které Harry nerozuměl. Měla zavřené oči. Pomalu se Ron a Draco začali přibližovat k sobě pomocí magie. Krev proudila z Dracových ran a dopadala na zem. Pomalu začala na podlaze tvořit kaluž, ze které začalo zářit světlo. Brzo bylo tak silné, že oslepovalo a Harry cítil, jak mu slzí oči. Nemohl, ale zrak odvrátit.
Náhle se Dracovo tělo jakoby rozdělilo. Světlo, život opustilo Dracovo tělo a to kleslo, když z něho byla vytažena jeho duše.
-
"Ne!" křičel Harry a bojoval s pouty.
Další postava se formovala ze světla a Harry poznal Rona. Pak se náhle zvedla postava ze země a napadla Hermionu. Darius se probudil. Hermiona upadla křičíc na zem.
"Ne! Teď ne! Nééé!" křičela a bojovala s Dariem. Nůž se zabodl Dariovi do hrudi a on vykřikl bolestí.
Postavy Draca a Rona si boje, který probíhal, nevšímaly. Vypadalo to, že na sebe hledí. Ron se - usmíval? Harry si nebyl jistý, ale vypadalo to tak. Slzy naplnily jeho oči, když se Ron obrátil k němu.
-
"Nikdy jsem tě nevinil." Slyšel Harry Ronův hlas v hlavě. Musela to být telepatie, protože Ronovy rty se nehýbaly. "Byl jsi ten nejlepší přítel, jakého jsem mohl mít."
"Rone!" křičela Hermiona její pozornost se na moment obrátila k němu. Darius toho využil a zasadil jí ránu do tváře.
Ron se k Hermioně otočil a podíval se na ní chladně. "Nechováš se jako ty." Řekl jí. "Tohle je špatné. On není ten, kdo mě zavraždil."
Oči se jí rozšířily. "Ale ano je!" křičela. "Vylákal tě ven a pak zabil! Pak utekl ze školy! Byl vinen!" hlas měla chraplavý slzami.
Ron potřásl hlavou. "Ne nebyl. Jeho jediná vinna byla to, že se chtěl stát mým přítelem."
"Ne!" křičela Hermiona, odstrčila Daria. Darius byl na chvíli omráčen, když se hlavou uhodil o podlahu.
"Nyní se musím vrátit." Řekl Ron. "Už se o to znovu nepokoušej. Nepřeji si být povolán zpět. Měl jsem dobrý život a skvělé přátele. Všechna má životní přání se vyplnila."
"Ne," řekla Hermiona a její hlas byl náhle chraplavý. "Ne, ne, nemůžeš odejít. Potřebuju tě! Já - ."
Ron se na ní usmál. "Brzy budeme spolu Hermiono. Také tě miluju."
-
Pak začal mizet ve světle na zemi. Posledním pohybem, strčil do postavy Dracovy duše. Dracova duše klopýtla o krok zpět, přitom se dotkla materiálního těla a okamžitě se do něj absorbovala.
"Nee!" klesla Hermiona na kolena a bušila pěstí do místa, kde na zemi bylo světlo a stále se zmenšovalo a zmenšovalo. Dokud nezmizelo úplně a místnost se propadla do tmy.
Brečela a šeptala. "Nee..."
"Hermiono propusť nás. Je konec." Prosil jí Harry. "Je konec."
Podívala se na něj a on najednou dostal strach z jejího šíleného pohledu. "Nic neskončilo! Je vinný! Tohle je všechno jeho vina!"
Zvedla se na nohy a namířila svou hůlku na Draca. "Crucio!"
Chraplavý křik se prodral z Dracova krku a jeho tělo se třáslo pod kletbou.
Myra brečela a křičela tak moc jak jí spoutání dovolovalo.
-
Pak byla Hermiona opět odhozena stranou když na ní Darius znovu zaútočil. Z ruky jí vypadla hůlka a dopadla vedle Harryho. Hermiona se zmítala proti Dariovi a pokoušela se ho znovu bodnout. Máchla druhou rukou a pokoušela se Daria uhodit. Ten těžce krvácel z bodnutí, které mu zasadila předtím, a neměl čas ránu blokovat. Zavrávoral od ní, skoro spadl na kolena, ale povedlo se mu znovu udržet stabilitu přesně v tom okamžiku, než se mu kolena stačila dotknout země.
S posledních sil se na ní vrhl.
Místnost byla náhle úplně tichá.
-
Hermiona udělala pár kroků zpět. Nůž měla zabodnutý hluboko v hrudi a z rány se valila krev. Škobrtla o hůlku a spadla na zem a hlava jí tvrdě udeřila o kamennou podlahu. Malátně se pokoušela posadit, zvednout hůlku a uzdravit se. Ale nedosáhla na ní, opět spadla a zůstala ležet na podlaze. Kolem ní se zvětšovala kaluž krve.
Darius klesl na kolena, oběma rukama si držel hruď. Nemohl dýchat.
"Darie!" křičel na něj Harry.
"Harry." Šeptal.
Hermionina magie slábla a náhle pouta držící Harryho byla pryč. Myra byla také propuštěna z pout a plazila se k Dariovi.
"Ne -" šeptala, objala ho a přitiskla ruku na jeho hruď. "Ne, ne, ne."
"Budu - v pořádku." Šeptal jí Darius. "Nemusíš se - o mě - bát."
Brečela a její slzy padaly na Dariovu tvář.
"Miluju tě." Zašeptal, když se mu pomalu zavíraly oči.
"Ne! Darie! Neříkej to! Nejsi - neum - " vzlykala a pevně svírala bezvládné tělo.
-
Harry běžel k Dracovi. "Draco."
Draco otevřel oči. "Harry," zašeptal, než je opět zavřel. "Omlouvám se - neměl jsem - zatáhnout do toho - ."
Harry vytáhl hůlku a odemkl s ní pouta, která držela Draca. Ten spadl přímo do Harryho rukou.
"Zůstaň vzhůru, jenom zůstaň vzhůru." domlouval mu Harry a držel ho pevně přitisknutého k hrudi.
"Miluju tě."
Harry zavřel oči, aby zadržel slzy. Brekot by ničemu nepomohl.
-
"Harry, pomoz mu!" volala na něj s pláčem Myra z místa, kde klečela vedle Daria. Harry viděl, že jeho bezvládné tělo v jejích rukách krvácí stejně jako Dracovo.
"Podrž ho na okamžik a já budu hned zpátky."
Pak se přenesl. Doufal, že mu na to budou stačit síly a má k přenesení dostatek magie.
V St.Mungu vládl shon. "Pomozte mi!" vykřikl Harry a všichni kolem se zastavili. Ve vteřině se objevil léčitel a vzal mu Draca z rukou. Také k němu přišli dva bystrozoři a on je poprosil, aby šli s ním. Pověděl jim, kam se mají přemístit a za další chvilku byl Harry se dvěma bystrozory zpátky v Hermionině pokoji.
"Vezměte je do St.Munga." řekl Harry, ukázal na Myru a Daria. "Bodla ho nožem. A pošlete sem víc bystrozorů."
Bystrozoři přikývli. Bez dalších otázek vzali Myru a Daria do náručí - Myra stále plakala a Darius byl v bezvědomí - a přenesli se pryč.
-
Harry pomalu přešel k Hermioně, jeho nohy se zdály těžké jako z olova. Musí se vrátit do St.Munga, ale nemohl to udělat dříve, než se přesvědčí, že je Hermiona opravdu mrtvá. Nějak měl stále pocit, že jí dluží alespoň tolik.
Ještě stále povrchně dýchala, jak jí těžkla hruď. Krev jí neustále proudila z rány.
"Teď budeš konečně s ním." Řekl jí.
Podívala se na něj a její oči byly náhle jasnější. Šílenství, které je naplňovalo předtím, bylo pryč, nebo alespoň potlačeno.
"Je mi to líto, Harry."
Harry zavřel na okamžik oči, pak je opět otevřel. "Ne tak moc, jako mě."
Pokusila se k němu natáhnout a on ji uchopil za ruku. Nebyl si jistý, proč to dělá, ale přesto to udělal. Nakonec byla jeho nejlepší kamarádkou. Pokusila se na něj usmát, ale byla z toho spíše grimasa. Pak se naposledy nadechla, než se její tělo přestalo úplně hýbat. Ruka v Harryho dlani ochabla.
-
"Sbohem Hermiono." Zašeptal Harry, položil jí ruku přes oči a zavřel jí je. Pak se postavil, cítil se vyčerpanější než kdy předtím. Přenesl se pryč. Věděl, že se bystrozoři o všechno postarají. On se nyní musel vrátit k Dracovi. Srdce měl naplněné obavou z toho, co najde v St.Mungu. Obrázky Draca a Daria mu probleskly myslí.
Objevil se na tom samém místě jako předtím.
"Pane Pottere." Poklepala mu žena jemně na rameno.
"Ano?"
"Obávám se, že mám špatné zprávy."
-
-
Pokračování příště
-
-
Komentáře
| RE: Hloubky zimy 24 | bacil | 02. 05. 2011 - 20:33 |
 RE(2x): Hloubky zimy 24 |
m-a-mprovasi | 04. 05. 2011 - 00:03 |
| RE: Hloubky zimy 24 | kitti | 02. 05. 2011 - 23:07 |
| RE(2x): Hloubky zimy 24 |
m-a-mprovasi | 04. 05. 2011 - 00:06 |
| RE: Hloubky zimy 24 | severina | 03. 05. 2011 - 01:18 |
| RE(2x): Hloubky zimy 24 |
m-a-mprovasi | 04. 05. 2011 - 00:13 |
| RE: Hloubky zimy 24 | mao | 03. 05. 2011 - 20:38 |
| RE(2x): Hloubky zimy 24 |
m-a-mprovasi | 04. 05. 2011 - 00:16 |
| RE: Hloubky zimy 24 | misule | 04. 05. 2011 - 11:36 |