Hloubky zimy 25
9. květen 2011 | 22.34 |
HLOUBKY ZIMY
Autor : Cosmic
Překlad : Hajmi 2003
Kapitola 25
Kapitola 25
Vrať se ke mně zpátky
-
"Obávám se, že mám špatné zprávy."
Žena vypadala opravdu smutně.
"Co?" zeptal se Harry a dech se mu zrychlil. Nechtěl na tu otázku znát odpověď. "Je stále naživu?"
Kývla. "Ale jen sotva. Léčitel by chtěl vědět, jaká kletba na něj byla použita."
Harry přikývl a chvějícím hlasem, řekl ženě o kletbě oddělující tělo a duši, kterou Hermiona použila. Také o kletbě Cruciatus. Kývla a zeptala se ho, jestli půjde s ní.
"Můžu ho vidět?" zeptal se.
"To nevím jistě. Je v léčebném spánku, můžete ho navštívit, jen když bude dostatečně stabilizovaný.
"Stabilizovaný? Zeptal se, ale ona mu neodpověděla. Otevřela dveře a pokynula mu, aby vstoupil. Vevnitř na něj čekali dva léčitelé.
"Pane Pottere." Pozdravil ho jeden z nich a podal mu ruku.
Harry, ale zíral na druhého. "Neville?"
"Harry." Nevill Logbottom se na něj lehce usmál.
"Jak je mu?"
"Ne moc dobře, Harry. Nereaguje na žádná kouzla ani lektvary." Odpověděl mu Nevill.
Harrymu se rozšířily oči. "Co jste mu dali?"
"Normální léčivý lektvar."
Harry zatřásl hlavou. "Ne, to nemůžete. Je poloviční víla, to nevíte? Nebude reagovat na žádný lektvar pro lidi."
Nevil se podíval na svého kolegu a ten kývl. "Dojdu pro lektvary pro víly."
-
Odešel spolu s ženou, která ho sem dovedla. Harry se otočil na Nevilla.
Odešel spolu s ženou, která ho sem dovedla. Harry se otočil na Nevilla.
"Jak je Dariovi?"
"To je ten, co byl pobodán, že ano?" zeptal se a Harry kývl. "Počkej, zjistím to."
Přinesl kousek papíru a napsal Dariovo jméno. Písmo bylo absorbováno a místo toho se objevilo jiné.
"Je stabilizovaný a teď odpočívá." Oznámil mu Nevill. "Chceš, abych tě tam vzal? Ještě nějakou chvíli nebudeš smět Draca vidět."
Harry se na chvíli zamyslel předtím, než se zeptal. "Řekneš mi, až to bude možné?"
Nevill se jemně usmál. "Samozřejmě."
"Pak rád Daria uvidím."
Nevill mu ukázal na krb na druhé straně místnosti. "Pojďme rychlejší cestou."
Přenesli se skrz privátní síť St. Munga a Harry dopadl jako obvykle v rychlosti na podlahu. Nevil se na něj culil, stál vedle něj a podával mu ruku, aby mu pomohl vstát. Harry si nemohl nevšimnout, jak moc se Nevill změnil.
Náhle Nevillovi začalo v kapse blikat světlo. "Oh, musím jít. Dariův pokoj je na konci chodby napravo."
-
Harry kývl. Šel tiše chodbou. Právě se chystal vejít, když uslyšel hlasy.
"Jsem ráda, že jsi v pořádku."
Harry zaváhal. Místo toho, aby vešel dovnitř, pozoroval dění škvírou v pootevřených dveří. Myra a Darius byly úplně zabráni jeden druhým. Myra seděla na straně postele a ruku měla položenou na Dariově tváři.
"Byla jsem tak vyděšená."
Darius se na ní jen usmíval. Harry přemýšlel, jestli ho nenakrmili spoustou lektvarů a on si teď nemyslel, že zemřel a dostal se do nebe. Zcela jistě tak právě teď vypadal.
"Už nikdy nic takového nedělej." Šeptala Myra.
Darius se trochu zvedl a utišil Myru polibkem. Myra zalapala po dechu, překvapením, ale pak ho chytla za obě tváře a ponořila se do polibku. Darius zasténal, když se mu jeho nově zahojené rány ozvaly a Myra se odtáhla.
Darius se ale jen smál a natáhl ruce, aby vzal do dlaní Myřinu tvář.
Harry se stáhl a sklouzl na zem, jeho tělo se mu najednou zdálo příliš těžké. Ti dva ho tam v tuto chvíli nepotřebovali. Právě teď měli jeden druhého a on by si připadal jako třetí kolo u vozu. Byl za své přátele šťastný, opravdu byl, ale nemohl si pomoct, aby se necítil osamělý. Tak velmi, velmi osamělý.
Opřel se zády o stěnu a nechal vlasy, aby mu spadly do očí. Díval se na své ruce. Byly stále celé od krve Draca a Hermiony.
-
Draco.
"Harry. Omlouvám se - neměl jsem tě - do toho zatahovat."
Harry pevně zavřel oči. Copak si Draco neuvědomoval, že Harry by pro něj udělal cokoliv?
"Miluju tě."
Harry mu neřekl ani takhle slova. Měl vědět, že to má udělat. Co když se teď Draco neprobudí? Co když mu je už nebude nikdy moci říct? Proč čekal? Čeho se bál? Snad toho, že ho Draco nebude milovat také? Proč by na tom mělo záležet? Harry by ho i přesto miloval, i kdyby Draco jeho city neopětoval.
-
"Jsem tak hloupý." Šeptal chraplavě a pročísl si prsty vlasy, slzy mu plnily oči, ale po tvářích mu nestekla žádná. Nebude brečet. To by vypadalo, jakoby se vzdával naděje. Jen znova opakoval. "Jsem tak hloupý."
Unavený z událostí posledních 24 hodin, si lehl na stranu v prázdné chodbě a zavřel oči. Zdálo se, že jeho tělo převzalo naprostou kontrolu, nedokázal by se přinutit k jakémukoliv pohybu kvůli ničemu na světě - kvůli ničemu, jen pro Draca.
-
Srdce mu krvácelo.
Byl tak unavený.
"Miluji tě."
Probudil ho až Nevill.
"Dobré ráno." Řekl jemně.
Harry se posadil rozespale a rozhlédl se po tmavé chodbě. "Kolik je hodin?"
"Po půlnoci."
Harry si náhle vzpomněl kde je a proč tu je.
"Draco?"
"To je důvod proč jsem tu. Můžeš ho nyní vidět." Sdělil mu Nevill.
"Je vzhůru?" zeptal se a v srdci cítil naději.
Nevil zatřásl hlavou, v očích měl smutek, který rozdrtil Harryho náhlou naději.
"Je stále v léčebném spánku. Harry, my - nejsme si jistí, že se ještě někdy probudí."
Harry pevně zavřel oči, než se opět podíval na Nevilla.
"On se probudí. Musí." Hlas se mu při posledním slově zlomil.
Nevill natáhl ruku, aby mu pomohl vstát. "Pojď."
Přenesli se opět do jiného pokoje. Harry neměl ponětí kde v St.Mungu byli a ani ho to nezajímalo. Chtěl jen vidět Draca.
Nevill ho vedl dvěma tmavými chodbami, než se obrátil ke dveřím a přidržel je otevřené. "Tady."
Harry pokývl. "Děkuji."
Nevill mu věnoval malý úsměv a řekl. "To nic." A pak odešel.
-
Harry vešel do tmavého pokoje a ruce se mu třásly.
Draco ležel na posteli před ním. Byl oblečený v bílém pyžamu St. Munga. To nezakrývalo vůbec obvazy, kterými měl obvázané tělo. A ani nezakrývalo obvazy, které zakrývaly Dracovu tvář. Vypadal nepřirozeně, jeho pokožka byla příliš bledá, mimo míst kde byly tmavé modřiny.
"Můj bože." Zamumlal Harry a spěchal k Dracovi.
S třesoucíma se rukama zvedl Dracovu ruku. Byla bez vlády a nereagovala, Harrymu připomínala Hermioniny mrtvé prsty.
"Prosím vrať se ke mně zpátky." Šeptal a něžně mu tiskl ruku.
Ale Draco jen bez pohybu ležel. Harry pomalu sklouzl do křesla vedle postele. Dobře věděl, že by ho nohy neunesly ani o vteřinu déle.
-
Myra opatrně vešla.
Harry se na ní podíval. Uvnitř se cítil mrtvý.
"Ahoj." Řekla a pokusila se na něj usmát. Očima zabloudila na Draca a zadržela povzdech.
"Ahoj."
"Jak je mu?"
Harry se podíval na Draca a tiše promluvil. "Ne moc dobře. Léčitelé se obávají, že už se vůbec neprobere." Podíval se jí do očí. "Ona ho nejen pobodala a bila, ale seslala na něj i kletbu."
Myra mu položila ruku na rameno a on zavřel oči.
"Jak je Dariovi? Zeptal se, chtěl mluvit o něčem jiném.
"Lepší se. Oni ho ´hojí´."
"Tobě připadá všechno tohle zvláštní, že ano?" díval se na ní.
"Že existuje magie? No, nemůžu říct, že by to bylo něco, co bych očekávala a moje logická část to stále nějak nemůže pochopit. Je to - divné." Vypadala, jakoby nemohla správně vyjádřit své pocity slovy, což bylo neobvyklé, alespoň co se jí týkalo. Jenže tohle nebyla zrovna obvyklá situace.
"Mám pocit, že se každou chvíli probudím a tohle bude všechno jen sen. Myslím, celá ukrytá společnost tady v Londýně? Škola magie? Čarodějové a čarodějky? Zní to jako z dobré pohádky."
"Přesně. Možná teď chápeš, proč jsem vždycky tak odmítal vám říct o své minulosti."
Myra se usmála. "Ano, možná to teď trochu chápu."
-
Přitáhla si křeslo a posadila vedle Harryho.
"Víš, já teď taky trochu chápu, co cítila Hermiona. K Ronovi, myslím. O tom chtít udělat cokoliv, abych získal zpět toho, koho miluji. Je to děsivé, ale je to pochopitelné."
"Ty se nikdy nestaneš něčím jako ona, protože on nezemře." Ujišťovala ho Myra.
Stiskla mu ruku, pokoušela se ho utěšit tak moc jak to bylo možné, a Harry jí chtěl celou svou vůlí uvěřit.
-
Harry Potter zachránil mudly a svého starého rivala ze školy.
Harry Potter známý také jako Harry Evans v mudlovském světě, opět zachránil den. Jedna bývalá přítelkyně H.Pottera - Hermiona Grangerová, unesla Draca Malfoye (Všichni tři bývalí žáci Bradavické školy magie a kouzel). Pan Malfoy byl podezírán z toho, že byl smrtijedem a zavraždil Rona Weasleyho před několika lety, ale byl očištěn od jakéhokoliv obvinění bývalým Bradavickým ředitelem Albusem Brumbálem.
-
Slečna Grangerová se pokusila starobylým kouzlem vrátit život Ronaldu Weasleymu výměnou za duši pana Malfoye.
-
"Nevíme, co přesně se stalo," prohlásila bystrozorka Angelina Johnsonová. "výměna duše nefungovala a Draco Malfoy je v současné době v St.Mungu. Stále vyšetřujeme události, které se na tom místě odehrály."
-
Zdroj řekl Dennímu věštci, že slečna Grangerová se pokoušela najít pana Malfoye celé roky, ačkoliv nikdo nevěděl, že je její nenávist tak silná.
-
"Mysleli jsme, že si s ním chce promluvit a zjistit, co se odehrálo z jeho úhlu pohledu" řekl jeden ze zdrojů, který se rozhodl zůstat anonymní. "Neměl jsem potuchy, že ho chce zabít. Pokusil bych se tomu samozřejmě zabránit, pokud bych to věděl."
-
Zřejmě pan Potter kontaktoval slečnu Grangerovou před několika měsíci kvůli pomoci, což byl způsob, kterým ho objevila. Pan Malfoy se schovával od té doby, co byl Ron Weasley zavražděn a nebyl také od té doby nikdy spatřen v kouzelnickém světě.
-
Dva mudlové, Myra Pryderi a Sdarius Alden, byli do celé záležitosti také zapleteni. Ti to dva zmínění jsou přáteli pana Pottera, ale jejich přesná role v celé události ještě nebyla vysvětlena. Pan Alden je v současnosti také v péči St, Munga poté, co byl pobodán stejným nožem, kterým se slečna Grangerová pokusila oživit svého mrtvého přítele. Slečna Pryderi a pan Alden se rozhodli nekomentovat žádnou z informací, které Denní věštec zjistil. Stejně jako pan Potter.
-
Třetí tělo, které bylo nalezeno v kobkách vedle těla slečny Grangerové a pana Weasleyho, bylo tělo slečny Desdemony D´Razi. Slečna D´Razi byla také bývalou studentkou Bradavické školy, a byla vyloučena na začátku čtvrtého ročníku. Denní věštec ještě musí zjistit proč. Důvod účasti slečny D´Razi v plánech slečny Grangerové dosud nebyl odhalen.
-
"V této době, zatím nevíme nic určitého," pokračuje bystrozorka Angelina Johnsonová. "Musíme ještě vyslechnout pana Malfoye, který se zatím stále neprobudil."
-
Denní věštec se také dozvěděl, že pan Potter a pan Malfoy spolu žijí nejméně poslední tři měsíce. Po nehodě v mudlovském světě, je pan Draco Malfoy ochrnutý od pasu dolů a je odkázán na mudlovské kolečkové křeslo (pro bližší informace o kolečkovém křesle a paralýze přečtěte si stranu 4), neschopen používat své nohy. Přesné informace o vztahu mezi panem Harry Potterem a panem Dracem Malfoyem ještě nebyly odhaleny, neboť pan Potter se k tomuto tématu také nechtěl vyjadřovat.
-
Harry přestal číst.
Uplynuly čtyři dny od smrti Hermiony. Harry mluvil nejméně s šesti bystrozory, jeden z nich byla Angelina, o událostech, které se staly. Také vyslýchali Myru a Daria, ale ani jeden nepřidal nic dalšího k Harryho popisu událostí, a protože byli ´obyčejní mudlové´ největší důraz byl kladen na Harryho verzi.
Neřekl jim o emocionální konverzaci se svým mrtvým nejlepším přítelem, protože to pro bystrozory nemělo žádný význam a byla to příliš osobní záležitost. Celé čtyři dny se mu honily v hlavě slova, která mu Ron řekl.
"Nikdy jsem tě nevinil. Byl jsi ten nejlepší přítel, jakého jsem mohl mít."
Jeho srdce se zlomilo a zároveň uzdravilo v ten samý okamžik, díky těmto slovům mrtvého přítele. Ron mu řekl, že ho z ničeho neviní. Po letech výčitek, že to byla jeho vinna, když zemřel, že mohl lépe svého přítele chránit, to bylo těžké slyšet.
-
Bystrozoři uklidili tělo Hermiony a vzali si její hůlku. Tělo Desdemony D´Razi bylo nalezeno ve vedlejší místnosti vedle té ve které držela Hermiona Draca, Harryho, Myru a Daria. Ronovo tělo bylo také vzato a spáleno, tentokrát doopravdy. Nikdo nevěděl, jak Hermiona v první řadě dokázala tělo získat, ale jedna z teorií byla, že ho ukradla ještě před pohřbem nebo v čase chaosu, který následoval po poslední bitvě.
Na tom již nezáleželo.
Ron řekl, ´brzy budeme spolu Hermiono. Také tě miluji,´ a nyní byli spolu. Harry přemýšlel, jestli Ron věděl, co se stane. Možná pro mrtvé čas neexistoval, takovým způsobem jako pro živé.
Většina magazínů a novin, od Denního věštce až po Quibbler a Mladou čarodějku, byly plné takových článků, jako právě dočetl. Některé byly přesnější než druhé - Denní věštec zůstal tentokrát neobvykle u pravdy, zatímco Mladá čarodějka doplnila článek starými fotkami Harryho na koštěti, když hrál chytače za Nebelvírský tým. Dívky z nich opět omdlévaly a nezáleželo na tom, že tak už dávno nevypadal.
-
"Zase o nás píšou." Řekl Harry. "Všechny noviny a magazíny."
Seděl v Dracově pokoji, stejně jako tam seděl celé uplynulé čtyři dny. Mluvil tichým hlasem, jako by chtěl s Dracem mluvit, ale zároveň nechtěl rušit. "Říkají, že jsem zase všechny zachránil. Já. Mýlí se, ale Darius je ´jen mudla´ a tak přeci nemohl udělat nic hrdinského, že jo?"
Hořce se zasmál a i jeho tón byl hořký.
"Neudělal jsem nic. Odhodila mě na stěnu, byl jsem spoutaný a neudělal vůbec nic, abych se uvolnil. Jsem ubohý."
Odmlčel se a pozoroval Draca. Palcem mu přejížděl po hřbetu ruky.
"Dokončil jsem knihu." Řekl po chvíli. "Mojí knihu. Naší knihu. Odměna za ní by měla patřit tobě. Ty jsi byl moje inspirace, můj důvod proč jsem jí psal. Nechtěl jsem ti to říct, protože jsem nechtěl, abys jí viděl, dokud nebude perfektní. Perfektní jako ty."
-
Opět se odmlčel a ticho naplnilo pokoj. Pozoroval jak se Dracovi zvedá a klesá hruď, poslouchal jemné zvuky jeho dechu.
"Potřebuješ se probudit." Promluvil Harry, když už ticho nebylo snesitelné. "Máš toho ještě tolik co udělat. My máme toho tolik co dělat. Musíme procestovat svět, ty musíš přečíst mojí knihu, otevřít kavárnu jak ti navrhovala Byra, aby každý na světě mohl ochutnat tvoje skvělé dezerty. Potřebujeme se poznat a já se do tebe zamilovat ještě hlouběji než už jsem. Miluju tě, víš to. Je mi líto, že jsem ti to neřekl už dřív, ale je to pravda. Hrozně moc tě miluju."
Hlas se mu zlomil.
"Jen se prosím probuď." Šeptal a díval se s nadějí na Draca. Ale Dracovy oči zůstávaly zavřené a ruka ležela bez pohybu v Harryho. Harry zavřel oči a vtiskl mu na hřbet ruky polibek.
Ozvalo se zaklepání na dveře. Harry zavolal, aby návštěvník vstoupil.
-
Darius seděl v křesle, které se vznášelo stopu nad zemí, kouzelnická obdoba kolečkového křesla.
"Ahoj." Pozdravil.
"Ahoj," odpověděl mu Harry a pokusil se zavtipkovat. "To tě Myra pustila z dohledu?"
Darius se usmál. "Je venku."
"Aha, jak se cítíš?"
"Mnohem lépe. Léčitel Martin říkal, že budu moct jít za pár dní domů."
"To je skvělé." Harry se pokoušel o veselý tón, ale měl pocit, že v tom selhává. Přesto cítil silnou touhu udržet konverzaci - a také musel zjistit, jestli byli Myra a Darius spolu nebo ne. Teď na to byl stejně dobrý čas jako kdykoliv jindy.
Darius se po otázce začervenal a nemohl zabránit tomu, aby se spokojeně nešklebil. To samo o sobě úplně Harryho otázku zodpovědělo.
"Nikdy jsem si nemyslel, že by doopravdy..." řekl Darius a zasněně se odmlčel. "Stejně si myslím, že je pro mě příliš dobrá. Ale vypadá to, že ona si myslí, že jsem pro ní dost dobrý. Tak kdo ví?"
-
Po pokoji se rozprostřelo ticho. Nebylo příjemné, ale ani nepříjemné. Harryho pozornost se vrátila k Dracovi, jeho mysl brousila ve vzpomínkách na ně dva spolu. Přestal Daria vnímat, až k bodu kdy úplně zapomněl, že je v místnosti.
"Bál ses?" zeptal se Darius a díval se na Harryho.
Harry se vytrhl ze vzpomínek a obrátil se k Dariovi. "Ano," odpověděl skoro šeptem. "Stále se bojím."
"Já byl hrůzou bez sebe." Řekl Darius tišším hlasem než obvykle." Taky jsem byl v šoku, asi stále sem. Kouzelný svět, přímo tady v Londýně - to je těžký pochopit. I teď potom co jsi nám o něm řekl něco víc, je to stále tak trochu - úžasný."
"Omlouvám se, že vaše první setkání bylo tak - násilné a nepříjemné." Řekl jemně Harry, díval se Dariovi do očí. "Omlouvám se, že jsem vás do toho zatáhl, tohle není váš svět, vy byste se neměli vypořádávat s mojí hroznou minulostí."
"Hej" zarazil ho Darius, posunul se k Harrymu a položil mu ruku na rameno. "Nic takového. Myra už s tebou tohle probrala - jsme přátelé, a tohle je to, co přátelé dělají. Pomáháme jeden druhému."
-
Harry neměl dost energie, aby se začal s Dariem hádat.
"Mimo to, kdybys nás nevzal sebou, byl bys možná teď mrtvý." Pokračoval, při tom pomyšlení se otřásl a Harry si uvědomil, že to byla pravda. Vůbec si to neuvědomil, jen stále myslel na to, jak přivedl své přátelé do nebezpečí.
"A já bych stále jen po Myře tesknil, příliš vyděšený než, abych něco udělal."
Harry se pokusil usmát, možná měl Darius pravdu.
"Stejně je mi to líto." Tiše řekl.
"Nic se nestalo."odpověděl Darius a věnoval Harrymu jemný úsměv. Harry se významně podíval na vznášející se křeslo, ve kterém Darius seděl.
"To není nastálo." Zvedl Darius oči. Pak kývl směrem k Dracovi a pokračoval. "Jak mu je?"
Harry se podíval na Dracovu bledou tvář, stále napůl zakrytou obvazy. "On..." náhle se odmlčel a vytřeštil oči. "Draco?"
-
Draco vydal lehké zasténání a Harry cítil, jak se jeho ruka slabě pohnula v jeho.
"Draco," zavolal znovu a hlas měl naplněný nadějí. "No tak Draco zvládneš to. Probuď se."
Darius to celé sledoval a přijel blíž k posteli. "On se-"
Harry se podíval letmo na Daria a kývl. "Myslím, že ano."
Oba vrátili pohled na Draca. Harry viděl, jak pohnul hlavou trochu na stranu a oční víčka se mu chvějí.
"No tak zvládneš to." Mumlal. "Zvládneš."
Jakoby povzbuzen Harryho slovy, Dracova víčka se znovu zachvěla a ozvalo se další zasténání, tentokrát bolestivé. Pak zamrkal a jeho oči se otevřely.
"Draco." Řekl Harry a něžně mu vzal do dlaní tvář.
Draco opět pevně zavřel oči.
Harry se podíval na Daria. "Běž pro léčitele, nebo řekni Myře, ať nějakého sežene."
Darius kývl a otočil křeslo a odlétl z pokoje.
"arry," mumlal Draco, oči stále zavřené. Přitiskl tvář pevněji k Harryho doteku.
"Ššš, jenom pomalu, jsem tady." Mumlal. Naklonil se blíž a políbil Draca na čelo.
"olí," řekl Draco, a jeho oči se slabě otevřely.
"Já vím, ...
řekl Harry a oči se mu naplnily slzami, slzami štěstí. "už šli pro léčitele a ten ti dá něco proti bolesti, ano?"
řekl Harry a oči se mu naplnily slzami, slzami štěstí. "už šli pro léčitele a ten ti dá něco proti bolesti, ano?"
Draco skoro neznatelně kývl. "Ty - zůstaneš." Zamumlal.
"Samozřejmě, že zůstanu. Zůstanu s tebou navždy, slibuji. Miluji tě."
"luju taky." Zamumlal Draco, jak se mu zavíraly oči a opět usnul.
Když přišel léčitel, Harry dodržel svůj slib Dracovi a nikdy ho neopustil.
-
-
Nyní už zbývá jen epilog
Kapitola 26 – Krátký epilog
Prosím, pokud nechcete zanechat komentář, klikněte alespoň dole na hodnocení. Díky.
....................................................................................................................................
-
Komentáře
| RE: Hloubky zimy 25 | ivet | 09. 05. 2011 - 23:03 |
| RE: Hloubky zimy 25 | salazaret | 10. 05. 2011 - 17:20 |
| RE: Hloubky zimy 25 | christea | 10. 05. 2011 - 17:56 |
| RE: Hloubky zimy 25 | lucik | 10. 05. 2011 - 21:43 |
| RE: Hloubky zimy 25 | severina | 10. 05. 2011 - 21:53 |
| RE: Hloubky zimy 25 | nade | 11. 05. 2011 - 18:59 |
| RE: Hloubky zimy 25 | bacil | 11. 05. 2011 - 23:38 |
| RE: Hloubky zimy 25 | zuzana | 14. 05. 2011 - 01:42 |