Madurare 018
19. červen 2011 | 18.21 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 18
Miláčkové, tentokrát je kapitolka krátká, ale věřte, že je celá. Příště bude zase v normální délce.
Kapitola 18
-
Pátek, 7,srpna 1998 - 7:14-
Harry se probudil zpocený. Ruce a nohy se mu chvěly a všechny svaly se mu třásly.
Patrně jen pozůstatek snu a spánku, protože jakmile se probudil a otevřel oči, chvění zesláblo a když se mu povedlo sednout si v posteli, přestalo úplně.
Ale co to bylo za sen...
Spíš to byla noční můra. Harry si pokusil vzpomenout.
Zdálo se mu, že se křeče vrátily desetkrát silnější, že ho od neustálého chvění začaly dokonce bolet i zuby, a hlava se mu chtěla odtrhnout od ramen.
Tak skutečné... všechno se zdálo tak skutečné, jakoby ho zaklínadlo znovu trestalo a mnohem krutěji, než předtím.
-
Harrymu se zadrhl dech, když najednou pochopil.
Samozřejmě, že všechno bylo skutečné.
Ten sen byl varováním!
Cambiare Podentes mu připomínalo jeho povinnosti, na které by v první řadě neměl nikdy zapomínat. A teď podle všeho čekalo na jeho reakci.
-
Srdce se mu rozbušilo tak silně, že měl dojem, jakoby doopravdy uslyšel ztlumený tlukot.
Představa návratu křečí... ne na to nedokázal ani pomyslet.
Ale zaklínadlo je pořád tady, sleduje ho celou dobu, pozoruje, číhá.
Čeká jen, až udělá sebemenší chybu, aby zasadilo další úder.
Harry mu nechtěl dát takovou příležitost. Ani teď, ani nikdy jindy.
-
Sundal nohy z postele a vstal - musel se přitom opřít o noční stolek.
Stát bez pomoci bylo pro něj ještě obtížné, a nebylo čemu se divit. Krátké procházky na WC, během kterých ho Severus podpíral, byly jedinou fyzickou zátěží za několik posledních dnů.
Ale to teď nemělo význam.
Harry si byl jistý, že bude schopný přejít pokoj a dostat se ke krbu - musí, dokonce i kdyby se měl plazit.
V žádném případě nemohl riskovat a zůstat zde, do Severusova příchodu.
Jestli znova usne, tak se noční můra vrátí a... ne, ne, Harry věděl, co musí udělat.
Dobelhal se ke krbu, vzal si trochu letaxového prášku z misky stojící na polici a vpadl do ohniště.
To nejnáročnější bylo za ním. Teď už jen zbývalo hodit si prášek pod nohy a jmenovat místo určení.
-
Vypadl z krbu na podlahu v Severusově obývacím pokoji.
Celý pokrytý sazemi, namáhavě dýchal a neměl sílu ani na to, aby se zvednul na nohy a došel do ložnice.
Ale to jak zjistil, ani nebylo nutné.
Výborný sluch a skvělé reflexy, které nepochybně Severusovi mnohdy zachránily život, lektvaristu nezklamaly ani tentokrát. Vběhl do pokoje, jakmile zaslechl že je krbová síť v činnosti.
-
"Harry!" -vykřikl znepokojený neočekávaným příchodem mladíka.
Mladík by určitě nevyvíjel takové úsilí, kdyby neměl vážný důvod k opuštění ošetřovny.
"Co se stalo?"
Chlapec stěží potlačil kašel, když odpovídal.
"N-n-nic. Prostě přišel čas, vrátit se zpátky - rozumíš?" pokusil se zvednout z podlahy, ale neúspěšně.
Zatracené křeče, pěkně se na něm podepsaly. Jestli se z toho vzpamatuje do začátku školního roku, bude to moci považovat za úspěch.
-
Severus neztrácel čas. Přenesl v náručí Harryho do ložnice a položil ho na postel.
Mladík se zašklebil a ukázal na své zamazané oblečení.
"Eeee..."
Víc nebylo zapotřebí. V Severusově ruce se okamžitě objevila hůlka a on pronesl čistící zaklínadlo. Potom pomohl Harrymu převléknout se do čistého pyžama a nechal zmizet to odhozené na podlaze, nasáklé potem a pokryté sazemi.
Harry se po tom všem cítil trochu lépe.
Bušení srdce se uklidnilo a panika, která ho ovládala, pomalu ustoupila. Všechno bylo v pořádku.
Tady byl v bezpečí.
Dělal to, co od něj zaklínadlo očekávalo.
-
Severus se posadil vedle něj na kraj postele a přejel rukou po pokrývce vedle Harryho nohou nahoru a dolů, ale mladíka se nedotkl.
"Vysvětlíš mi teď, co se stalo? Jestli jsem to dobře pochopil, Poppy neví, že jsi opustil nemocniční křídlo. Sotva by tě poslala domů v tak hrozném stavu. Dokonce bez brýlí."
-
*Domů*.
Harry sebou trhnul, když zaslechl to slovo. Samozřejmě, tady je jeho domov. Harry nebyl tak hloupý, aby si to dobře neuvědomoval.
Přesto slyšet to ze Severusových úst, tak nedbale vyslovené... jakoby pro lektvaristu bylo tím nejsamozřejmějším, že jeho sklepení je Harryho domovem... "
Mladík si vzpomněl, že Ron řekl něco o způsobu, jakým se na něj Severus dívá...
Najednou chtěl zjistit, jak se na něj Severus dívá právě teď - ale lektvarista měl pravdu - nechal brýle na ošetřovně.
-
"Harry?"
Mladíka zamrazilo v zádech, když si uvědomil, že Severus čeká na odpověď.
Musí poslechnout, že? Je otrok, a nezáleží na tom, že s ním Severus pořád dobře zachází.
Zaklínadlo tak dobré nebude, to si Harry už jednou pro vždy zapamatoval.
"Oh, ehm... měl jsem noční můru, a tak jsem si myslel, že bude lepší..." -místo dokončení věty jen trochu neurčitě máchnul rukou.
Zdálo se mu, že se koutky Severusových úst stočily nepatrně nahoru, ale když přimhouřil oči a zaostřil pohled na lektvaristu, neviděl po úsměvu na tváři, sebemenší stopu.
"Vzpomněl sis, že tě špatné sny netrápí, když spíš se mnou," -řekl Severus a za chvilku dodal:
"Chceš abych tě držel?"
Harry se div hořce nerozesmál. Ano, podržet a plakat.
Jakoby to, že ho někdo drží mělo nějaký význam
-
"Ne to byla jiná noční můra." - řekl s potřesením hlavy. "Myslím tím, že jsem se znovu příšerně třásl. Ve snu, ale když jsem se vzbudil byla to pravda - celé tělo se mi zase třáslo. A pak jsem si uvědomil, že se mi zdálo o smlouvě. A o prvním z pravidel na seznamu."
"Pravidel?"
"No ty věci, které musím plnit, aby mě zaklínadlo nepotrestalo. V prvním bodu se říká, že musím spát v tvé posteli. Ale já jsem ve tvé nebyl, takže..." -Harry si udělal pohodlí na polštáři.
"Proto jsem tady."
-
Severus lehce potřásl hlavou.
"Pokud si pomatuji tak ten požadavek zní, že musíš spát v mé posteli, kdykoliv je to možné. Ale dokud jsi nemocný, musíš zůstat na ošetřovně."
"Jo, ale když se mi o tom zdálo, uvědomil jsem si, že už jsem dostatečně zdravý a zotavovat se mohu i tady."
Harry trochu s námahou polknul.
"Bude lepší, když to tak udělám. Myslím, že Cambiare Podentes mi ten sen poslalo jako varování. I když potom, co mě skoro obrátilo naruby - přičemž za něco, co nebyla moje vina - se bez těch prokletých připomínek klidně obejdu. To je všechno. Rozhodl jsem se raději vrátit do sklepení dřív, než udělám nějakou další hloupost, jako třeba tam znovu usnout. Kdo ví, co by potom se mnou zaklínadlo udělalo."
-
Teplá ruka přikryla Harryho dlaň. Zvláštní - dřív si vždycky myslel, že Severusova kůže je chladná, jako upíří.
"Jsem přesvědčený, že zaklínadlo by se nechovalo natolik nerozumně."
"Cha!" -odfrkl si Harry. Měl chuť ruku odtáhnout, ale připomněl si, že dobrý otrok by se tak pravděpodobně nechoval.
"Kdyby tě málem roztřásli na molekuly, tak bys taky přemýšlel jinak."
"Dobře." -Severusův hlas zněl mírně a konejšivě, ale právě to z neznámého důvodu Harryho jen rozčilovalo.
-
"Tak si ještě trochu zdřímni. Podle toho jak vypadáš, ti to jen prospěje. Půjdu zatím pro tvé brýle, a oznámím Poppy, kam ses ztratil."
"Ano, můžeš jí říci, že se tvůj otrok vrátil na své místo, tam kam patří." -zamumlal Harry. -"Proč chodit kolem, že? Vždyť ona už ví, že jsem jen tvůj majetek."
"Ty jsi..." Odmlčel se najednou Severus a stiskl zuby.
"Co? Nemám snad pravdu?" -Překulil se Harry na bok, aby si natřásl polštář. Nebyla jeho vina, že natřásání se změnilo v bušení.
-
"Jsi roztrpčený, což je pochopitelné." -Severusova ruka se teď položila na Harryho rameno. - "Já... já nevím, co říci, aby ses cítil líp."
Harry přivřel oči.
"Nic divného. Nemůžeš říci nic, Severusi. Je to můj život a já ho nenávidím, ale jiný nemám. A všechno je ještě horší, protože jsem nezapomněl, že jako další musíme zkřížit síly. A vím, co je pro to nutné. Vím to lépe než dřív. Všechno na co dokážu myslet - je to, že i když jsi byl opatrný a nezpůsobil mi bolest, cítím se k vůli tomu tak... jako holka. *Buď na mne něžný*... bože, zdvihá se mi z toho žaludek!"
-
Lektvarista si odkašlal.
"Fakt, že se vzpamatováváš z hrozné a nešťastné události, nedělá z tebe dívku, Harry. Všichni míváme období, kdy potřebujeme trochu lásky a něžnosti."
"Jo, jenom ty ne." -ušklíbl se Harry. -"Ty jsi příliš tvrdý a chytrý na to, abys vlastní vinou musel komukoliv nastavil svou za..."
"Prosím, přestaň o tom tak mluvit."-řekl Severus lehce zvýšeným hlasem.
"Není to tvoje vina, co udělali ti dva muži, ne..."
"Utekl jsem do Londýna!" -zařval Harry.
"Ano utekl. Ale to neznamená, že musíš nést odpovědnost za činy jiných lidí." -Severusovy prsty stiskly mladíkovo rameno.
-
"Včera, po návštěvě přátel jsi vypadal mnohem veselejší. Možná se s nimi potřebuješ vidět častěji."
Harry potřásl hlavou, i když u toho stále ležel na boku.
"Pořád nevím, jak se mi podařilo chovat se před Ronem a Hermionou tak, jakoby všechno bylo v pořádku. Přitom nic v pořádku není a nikdy nebude. Ale předstírat je těžké... Chci říci, samozřejmě jsem byl rád, že je vidím, ale zároveň to bylo skutečné mučení, rozumíš?"
Harry se zděsil když cítil, že se mu zavřené oči plní vláhou. To mu ještě chybělo.
Zaťal zuby a donutil slabost ustoupit.
-
Severus zatlačil na Harryho rameno a přinutil ho tak znovu si lehnout na záda.
"Mučení? Řekl jsi mi, že jsi byl šťastný, když jsi slyšel o jejich plánované svatbě."
"Já jsem šťastný. To ne proto," Harry otevřel oči ale nevěděl, jak bezútěšný a prázdný byl jeho pohled.
"Prostě... oni žijí normálním životem, a to je všechno, co jsem kdy chtěl. Chodit do práce, po obchodech, mít normální starosti, hádat se, jak strávit víkend... ale nic z toho nikdy mít nebudu."
-
"To všechno můžeš mít a ještě víc."
Mladík nedokázal zadržet smutné pousmání.
"Ne doopravdy. Mohu mít pouze to, co mi dáš ty," - *Copak vůbec nic nechápeš?* - chtěl dodat Harry, ale včas se kousl do jazyka.
Lektvarista se narovnal a odtáhla se od Harryho.
"S tím nemohu nic dělat, ne víc než ty."
Mladík se znovu otočil na bok. Pocit křivdy a podrážděnost vůči Severusovi se najednou vypařily.
Cítil se naprosto poražený, rezignovaný.
-
"Jo, já vím. Neřekl jsem, že je to tvoje vina. Co se stalo-stalo se. Předtím jsem to taky nikdy neměl – ale teď už to nebudu mít určitě."
"Harry..."
"Poslyš, jsem unavený, přesně jak jsi říkal. Bude v pořádku, jestliže budu spát?"
Ale usnout se mu nepodařilo. Harry sice zavřel oči, ale poslouchal co se kolem děje.
Slyšel svist krbové sítě, slyšel, jak se za malou chvíli Severus vrátil a jak jeho brýle cinkly, když byly položeny na noční stolek. Slyšel, když se Severus posadil do křesla vedle postele. A potom k němu dolétl lehce rozpoznatelný zvuk převracejících se stránek.
Během několika okamžiků Severus začal číst nahlas.
-
Harry ho málem požádal, aby přestal. Neměl sílu poslouchat a chápat smysl slov.
Nicméně jeho další myšlenka byla o tom, jak úžasný hlas má Severus.
Vlny bohatého, sytého barytonu kroužily vzduchem, narážely do něj, obklopovaly ho a obestíraly vlahým teplem, jako deka, a doslova se vstřebávaly do jeho kůže.
Harry se zaposlouchal do toho zvuku a slov si nevšímal.
Sice mu to nepomáhalo cítit se líp, ale to nebylo v silách nikoho a ničeho.
Ale přinejmenším mu při tom hůř také nebylo.
-
-
Pokud nechcete nechat koment – nezapomeňte na hodnocení. Děkuji.
-
-
Komentáře
| RE: Madurare 018 | gleti | 19. 06. 2011 - 18:58 |
| RE: Madurare 018 | mononoke | 19. 06. 2011 - 19:00 |
| RE: Madurare 018 | donna | 19. 06. 2011 - 19:35 |
| RE: Madurare 018 | zuzana | 19. 06. 2011 - 19:57 |
| RE: Madurare 018 | nixerwil | 19. 06. 2011 - 20:57 |
| RE: Madurare 018 | symphony | 19. 06. 2011 - 21:11 |
| RE: Madurare 018 | bacil | 19. 06. 2011 - 21:12 |
| RE: Madurare 018 | clare | 19. 06. 2011 - 21:34 |
 RE(2x): Madurare 018 |
nixerwil | 20. 06. 2011 - 21:52 |
| RE: Madurare 018 | severina | 19. 06. 2011 - 22:16 |
| RE: Madurare 018 | lady corten | 19. 06. 2011 - 22:18 |
| RE: Madurare 018 | eliss | 19. 06. 2011 - 22:30 |
| RE: Madurare 018 | marci | 20. 06. 2011 - 07:54 |
| RE: Madurare 018 | eliots. | 20. 06. 2011 - 08:49 |
| RE: Madurare 018 | mája | 20. 06. 2011 - 12:46 |
| RE: Madurare 018 | nade | 20. 06. 2011 - 13:06 |
| RE: Madurare 018 | salazaret | 20. 06. 2011 - 18:41 |
| RE: Madurare 018 | grid | 20. 06. 2011 - 21:06 |
| RE: Madurare 018 | slimča | 20. 06. 2011 - 21:41 |
| RE: Madurare 018 | saskya | 20. 06. 2011 - 22:38 |
| RE: Madurare 018 | nerla | 21. 06. 2011 - 01:00 |
| RE: Madurare 018 | mamba | 21. 06. 2011 - 19:52 |
| RE: Madurare 018 | assez | 25. 06. 2011 - 14:55 |
| RE: Madurare 018 | sisi | 18. 01. 2019 - 14:09 |
| RE: Madurare 018 | tina | 24. 08. 2022 - 21:24 |