V nesprávném čase - 21
4. červenec 2011 | 21.29 |
Time out of Place
Autor : Cosmic
Překlad : Hajmi 2003
Kapitola 21
Kapitola 21
-
Prožít každý den tvého života
-
Madam Pomfreyová na ně čekala spolu se skupinou čarodějů a čarodějek, některé Harry znal ale mnohé ne. Mezi těmi, které poznal, byla Minerva McGonagallová, ředitelka nebelvírské koleje a profesorka přeměňování. George Weasley a Katie Bellová také přišli sem místo do Brumbálovy kanceláře.
"Pane Pottere, pane Malfoyi," běžela k nim madam Pomfreyová. "Mám lůžko připravené."
Rychle je vedla k lůžku, které bylo pro Draca připravené, a Harry na něj blondýna položil. Ten si povzdechl, když se ho Harry přestal dotýkat.
Severus Snape došel k posteli a překvapil Harryho. Profesora lektvarů si vůbec nevšiml.
-
"Pane Pottere, pane Malfoyi," pozdravil je. V tváři se mu objevila starost, když viděl bledé a hubené Dracovo tělo. Blondýn v posledních pár týdnech zhubl a temné kruhy pod očima obrázek ještě zhoršovaly. Tváře měl propadlé a kůži skoro průsvitnou. Sem a tam byly viditelné modré žíly.
"Nějaký úspěch?" zeptal se Harry Severuse.
"Podařilo se mi jen zjistit, jaké ingredience v jedu byly použity, ale ne. Zatím jsem neměl úspěch v nalezení protijedu." Řekl vážně a... znechuceně sám nad sebou?
Harry si do teď neuvědomoval, jakou má Severus o Draca obavu, ale nyní to bylo jasně vidět vepsané v jinak emoce neprozrazující tváři.
"Samozřejmě budu v pátrání pokračovat." Pokračoval Severus.
Draco se jemně usmál. "To bude v pořádku Seve." Řekl mu. "Budu v pořádku."
-
Severus natáhl ruku a dotkl se něžně Dracovy tváře. "Vždycky jsi byl statečný." Řekl jemným hlasem, který Harry nikdy v životě předtím neslyšel. Přemýšlel, jestli Snapea náhodou nevyměnili mimozemšťané za někoho jiného.
Když se otočil k Harrymu, na tváři už opět nebyla vidět sebemenší emoce.
"Udělal jsem několik posilujících lektvarů, ale příliš nedoporučuji jejich použití." Řekl. "Jestli tak jen občas velmi malou dávku. Posílí ho na několik hodin, ale až vyprchají, bude to horší než předtím. Oba lektvary jsou vysoce návykové a smrtící."
"Jak moc si může vzít, aby nebyly smrtelné?"
"Jen pár kapek," odpověděl Severus. "Jakékoliv větší množství..."
Přerušil ho Dracův křik. Draco doslova ječel a v jekotu byla znát panika. Harry okamžitě pochopil, co se děje.
-
"Má halucinaci." Řekl Severusovi a běžel k Dracovi. Blondýn máchal kolem sebe rukama, oči měl opět nepřítomné a rozšířené hrůzou. Začal kňučet, když ho Harry přitiskl k posteli. Bylo to nyní snadnější, protože Draco nemohl hýbat nohama, všiml si Harry smutně.
"Běž ode mě!" řval Draco a Harry cítil, jak se celé blondýnovo tělo napjalo při pokusu uniknout.
"Draco!" pokoušel se ho volat Harry, ale bezúspěšně. Chlapec se dál pokoušel proti němu bojovat, křičel a brečel.
-
Madam Pomfreyová vyhnala skupinu lidí z místnosti a zavřela dveře. Jen Harrymu a Severusovi bylo dovoleno zůstat. Ten jí beze slova podal uklidňující lektvar a ona ho nalila Dracovi do krku. Mladík kašlal, jak se snažil zbavit se tekutiny, ale madam Pomfreyová mu držela lahvičku u úst, dokud lektvar nevypil. Opět se rozkašlal, tentokrát kvůli tomu, že špatně polkl. Ve vykašlané tekutině se objevila krev. Všem třem svědkům se překvapeně rozšířily oči.
Pár minut poté lektvar zabral a Dracův boj zeslábl. Ležel pak jen na posteli a kňoural. Stále se pokoušel dostat z Harryho držení. Slzy mu tekly po tvářích a kapaly na polštář. Harry zůstal po jeho boku a ani na okamžik ho nepouštěl. Dodával Dracovi sílu. Naklonil se, něžně políbil blondýna na zpocené čelo a zašeptal omluvu.
-
"Vykašlával někdy předtím krev?" zeptala se madam Pomfreyová poté, co se Harry narovnal. Harry jen zakroutil hlavou, protože nedůvěřoval svému hlasu.
"Jsem si jistá, že vám nemusím říkat, že se jeho stav každou minutou zhoršuje, že ne?" zeptala se Harryho a ten opět jen zakroutil hlavou.
"On... umírá." Zašeptal Harry. "Cítím to, uvnitř."
"Je samozřejmé, že to cítíte, pane Pottere." Řekla. "Z větší části díky vašemu poutu, ale také proto, že jste léčitel."
Harry ta slova téměř neslyšel. Slabě řekl. "Mám pocit, jako bych také odcházel a není tu nic, co bych proti tomu mohl dělat a jak to zastavit..."
-
V tu chvíli už toho měl Severus dost. Přešel k Harrymu a chytil ho hrubě za ramena.
"Nedovolím ti to teď vzdát, Pottere. Zvlášť ne teď kdy tě potřebujeme ze všeho nejvíc."
Harry na Snapea vytřeštil oči. Takhle hrubým hlasem ho neslyšel mluvit od té doby, co se dostal do téhle budoucnosti. Přesto právě tenhle vrčivý hlas mu vrátil odhodlání. Rostlo v něm a on si uvědomil, že Severus má pravdu. Nemohl to teď vzdát. Ostatní čarodějové a čarodějky, kteří přišli bojovat ve válce, ho potřebovali jako zálohu v případě, že by někdo byl zraněn – a také víc než kdy jindy ho potřeboval také Draco. Draco ho potřeboval silného, když on sám silným být nemohl. To by bylo, jako by pošlapal všechno o co se Draco tak tvrdě snažil, kdyby si teď Harry prostě lehl a bez boje zemřel. Podíval se nahoru do Severusových uhlově černých očí. Jeho vlastní zelené oči zářily nově nabytým odhodláním.
-
V tu chvíli se otevřely dveře. Ron se vřítil do místnosti a jeho tvář měla stejně rudou barvu, jako jeho vlasy.
"Jsou tady! Smrtijedi jsou tady!"
-
Když Harry běžel dolů po schodech s Dracem sotva při vědomí v náručí, snažil se dát dohromady. Ale s jednou větou, která mu stále znova, znova a znova probíhala hlavou, to bylo těžké.
Útočili na ně.
Ron byl někde před ním, protože jakmile vykřikl varování na marodce a způsobil tím ztrátu dechu pár lidem, byl hned zase pryč ze dveří. Za ním běželi lidé, kteří byli předtím vyhnáni z marodky, když měl Draco halucinaci. Harry nikoho nepoznával, ale věděl, že patří k řádu. Pravděpodobně to také byli starší studenti z Bradavic.
Madam Pomfreyová byla stále na marodce. Snažila se odtamtud vzít všechny lékařské potřeby, které by mohla potřebovat. Ron je informoval, že nemohou používat k přesunu krby.
Evidentně je smrtijedi nějak očarovali, což znamenalo, že nikdo netušil, kde by mohl po jejich použití skončit.
-
Smrtijedi také obehnali Bradavice bariérou tak silnou, že ani Brumbál jí nebyl schopen prolomit. Nikdo nemohl dovnitř ani ven. Všichni byli v pasti.
Harry koutkem oka zahlédl okolí Bradavic jedním oknem, jak běžel dolů po schodech. Travnatá plocha byla plná vysokých postav v kápích, které se pohybovaly jako mravenci v mraveništi. Každá vypadala jako by měla svůj důvod dělat, přesně to, co dělala. V jedné ruce zdvihnutou hůlku a v druhé zbraň.
Pak se ozvaly první výstřely.
Bolest byla slabá, ale Harry jí cítil, když byl někdo zasažen do ramene. Slyšel Draca slabě vykřiknout. V jeho oslabeném stavu musel cítit i tu nejmenší bolest. Harry na druhou stranu slabý nebyl a ani nebyl blízko u zraněného, aby mu bolest jakkoli vadila, ale i přesto ho to neznatelně zpomalilo. Jediný Snape, který byl za ním, si toho všiml.
-
"Pokračuj dál." Řekl, rty měl pevně semknuté a v tváři odhodlaný výraz. Položil Harrymu ruku na rameno, aby pokračoval.
Když po tom co se zdálo jako věčnost, došli všichni do vstupní haly, na okamžik se zastavili.
-
Prásk!
Náhlou bolestí klesl Harry na kolena a skoro upustil Draca, který také kňučel bolestí. Někdo druhý byl postřelen. Snape zavolal někoho, aby převzal Draca od Harryho. Pak Harryho popadl za paži a zvedl ho. Ron k nim přiběhl.
"Ginny řekla, že máme jít do mrzimorské koleje." Řekl. "Draca už tam berou. Pojď!"
"A co oni?" ptal se Harry a držel si břicho, kde cítil bolest. Bylo to přesně v místě, kde kulka pronikla do břicha zraněného. Ať to byl kdokoliv, on nebo ona umíral, cítil to...
Ron zavrtěl hlavou. "Nemůžeš, zabili by tě."
-
"Musím těm lidem pomoct!" zakřičel Harry. Bolest nabírala na intenzitě. Severus byl jediný důvod, proč ještě stál na nohou. "Nemůžeme je ztratit, tak brzo..."
Ron se střídavě díval na Harrryho a Snapea, kousal se chvíli do spodního rtu, než kývl.
"Pokud budeš mít plášť neviditelnosti." Řekl. "A jen proto, že vím, že se mi tě stejně nepodaří zastavit."
"Jasně." Odpověděl mu Harry a vytáhl plášť. Vzal si ho předtím, než utekli z marodky. Důkladně se do něj zabalil. Než úplně zmizel, usmál se na Rona. Ron mu úsměv oplatil a pak běžel dolů za ostatními, kteří šli do mrzimorské společenské místnosti.
-
Harry vyběhl ven, plášť si držel pevně kolem sebe. Byl jasný den, slunce nízko, jako obvykle uprostřed ledna. Hezké počasí tvořilo zvláštní kontrast k útočícím smrtijedům. Vypadalo to, že smrtijedi ještě nejsou úplně sjednoceni, protože útok teprve začal. I tak jich bylo mnohem více než členů řádu schovaných v hradu.
Harry si všiml zraněného, když se schovával v křoví. Byl to muž a umíral – Harry cítil, jak z něj vyprchává energie. Běžel přes pole, snažil se pohybovat rychle i přes hrbolatý terén. Bolest narůstala, jak se přibližoval, ale odhodlání ho nutilo pokračovat. Pár stop od zraněného se zastavil. Zíral na muže na zemi a všechna energie ho opustila.
Byl to Fred Weasley.
-
Pak si náhle uvědomil, že pokud je tady venku Fred a postřelený, ta druhá zraněná osoba, kterou Harry cítil, bude s největší pravděpodobností Angelina, nebo George. Ale spíš Angelina, protože George byl předtím uvnitř.
"Ne." Řekl tiše. Klesl vedle Freda na kolena. Položil mu ruku na čelo a druhou na břicho odkud prýštila krev, jak v nějakém hororovém filmu.
Když ucítil Freda se pohnout, zašeptal. "Nehýbej se, Frede. Jen klidně lež, vůbec se nehýbej..."
Kolem nich se pohybovali smrtijedi, nikdo se ale nezastavil u něčeho, co považovali za mrtvé tělo.
-
Harry musel být velmi opatrný, když pokládal ruce na Fredovo tělo, protože musely zůstat zakryté pláštěm. Sundal je z něj a stále tiše šeptal, že se nesmí pohnout. Uvolněnou rukou sáhl na svůj opasek a hledal lektvar Salusta. Ten byl na vážná zranění, ale aby zabral, jako podporu potřeboval dotek léčitele. Harry doufal, že to bude v pořádku a může ho na zraněném muži použít. Protože navzdory jeho pokusu léčit ho pouhým dotykem se zdálo, že Fred tuhle bitvu prohrává.
Vytáhl uzávěr zuby a kápl pět kapek na Fredovo zranění. Pak také okamžitě položil svou ruku přímo na ránu. Soustředil se na to dodat Fredovi tolik energie, kolik jen bylo možné.
-
Zabralo to jen pár okamžiků a lektvar začal fungovat. Harry viděl kulku vypadnout z rány, a jak se okraje zranění dokonale spojují. Na místě zůstávala jen slabá červená linka.
"Až ti řeknu, vstaň a utíkej." Instruoval Freda tiše, jak jen to bylo možné. "Připrav si hůlku a zbraň, budeš je potřebovat. Zakouzlím na tebe kouzlo tichosti a nevšímavosti, ale ty ti příliš daleko nepomohou. Až budeš uvnitř, běž do mrzimorské koleje. Rozumíš?"
Fred na to sotva viditelně kývl. Harry na něj zakouzlil dvě kouzla, o kterých mluvil. Pak čekal na nejlepší okamžik, aby Fred mohl běžet k bráně Bradavického hradu. Smrtijedi, ale kolem nich kroužili a bylo tak skoro nemožné najít příležitost k útěku.
-
Smrtijedi se stále přibližovali blíž a blíž k místu kde Harry seděl vedle Freda. Plášť neviditelnosti by ho nezachránil, kdyby do něj náhodně narazili.
"Teď." Řekl Harry Fredovi. Fred byl ve vteřině na nohou. Byli asi jen sto stop od brány, ale i to se zdálo jako nepřekonatelná vzdálenost. Harry ho v obavách sledoval, jak utíká. Smrtijedi si Freda i přes kouzlo všimli a začali střílet a metat kletby. Fredovi se obojí podařilo odrazit a brána se mu zázračně otevřela, když k ní dorazil.
Potom co se za zrzkem dveře zavřely, Harry si úlevně oddechl. Pár smrtijedů klelo, ale několik se jich otočilo směrem k Harrymu.
"Potter nebo Malfoy musí být někde tady!" zakřičel smrtijed na své kamarády. "Ten Weasleyho kluk byl vyléčený."
-
Harry vyvalil oči. Vstal a začal couvat. Pohyboval se velmi opatrně, aby do nikoho nenarazil. Když se dostatečně vzdálil od místa, kde byli smrtijedi, otočil se a utíkal se schovat do křoví, kde byl předtím.
Odtamtud si všiml další oběti, nyní velmi hlídané. Smrtijedi věděli, že se pokusí, k ní nebo k němu dostat. A tak tam na něj čekali. Všichni chtěli chytit Harryho Pottera a předvést ho před Temného pána a tudíž po něm všichni pátrali.
Harry se k nim plazil velmi, velmi pomalu. Litoval, že tak ztrácí drahocenný čas, protože věděl, že osoba na zemi je stejně vážně zraněná, jako byl Fred. Pak náhle z brány vyběhla skupina členů řádu s hůlkami a zbraněmi připravenými k útoku.
-
Smrtijedi shromáždění kolem zraněného se rozptýlili, aby se vypořádali s velkou skupinou lidí, která se náhle objevila – v té skupině bylo skoro čtyřicet lidí. Harry využil té příležitosti a běžel ke zraněnému. Jen obtížně se vyhýbal smrtijedům tak byli blízko.
-
Když přišel blíž, uviděl na zemi ženské tělo. Věděl, že hádal správně, že ta druhá zraněná osoba je Angelina. Ležela na zádech, tělo úplně ztuhlé. Smrtijedi na ní museli potom, co jí postřelili uvalit kletbu znehybňující tělo. Harry cítil bolest ve svém rameni a rychle jí položil ruce na rameno.
Rozhodl se, raději tělo znehybňující kletbu neodstranit, dokud mladou ženu neuzdraví. Mohlo by ho to prozradit smrtijedům okolo nich. Místo toho přiložil lahvičku lektvaru Keyahla k Angelininým rtům a ta poslušně lektvar vypila. Rána se bez problémů zacelila, když Harry zkombinoval léčivé účinky lektvaru a léčitelského doteku. Řekl Angelině to samé jako Fredovi. Ať jde do Mrzimorské koleje. Jenže tentokrát Harry poběží s ní do relativního bezpečí Bradavických zdí.
-
Rozhlédl se kolem sebe a zjistil, že válka probíhá přímo před ním. Uvnitř cítil bolest, jak byli lidé zraňováni. Instinkt léčitele nerozlišoval zraněné smrtijedy od členů řádu. Nebyla tu vůbec žádná možnost rozlišit, kdo byl zraněný.
Pak se kolem nich objevili tři lidé, všichni tři byli členy řádu. Vyslali kouzlo a zrušili Angelinino znehybnění a ta se rychle postavila. Obklopena třemi dalšími, s hůlkami a zbraněmi v pohotovosti, běželi ke vchodu. Harry běžel za nimi.
Střely prolétaly kolem nich, a jejich hvizd zněl Harrymu v hlavě. Po slepu běžel ke dveřím, aby se dostal do hradu, ale dveře byly podivně vzdálené. Zdálo se mu, jakoby se pohyboval neuvěřitelně pomalu a brána se nepřibližovala.
-
Najednou ucítil ostrou bolest v rameni. Byl odhozen kupředu a klesl na kolena.
"To je Potter!"křičel někdo a Harry si i přes bolest uvědomil, že už ho plášť neviditelnosti nekryje.
"Harry!" opět někdo křičel.
Pak ho někdo zachytil, když padal k zemi v bezvědomí.
-
-
Pokud nechcete nechat koment, nezapomeňte prosím na hodnocení. Díky.
-
-
Komentáře
| RE: V nesprávném čase - 21 | nade | 04. 07. 2011 - 22:03 |
| RE: V nesprávném čase - 21 | bacil | 04. 07. 2011 - 23:14 |
| RE: V nesprávném čase - 21 | zuzana | 05. 07. 2011 - 01:00 |
| RE: V nesprávném čase - 21 | balduin | 05. 07. 2011 - 10:20 |
| RE: V nesprávném čase - 21 | ivet | 05. 07. 2011 - 20:47 |
| RE: V nesprávném čase - 21 | salazaret | 07. 07. 2011 - 20:04 |
| RE: V nesprávném čase - 21 | nex | 17. 07. 2011 - 01:00 |
| RE: V nesprávném čase - 21 | fin | 06. 08. 2011 - 21:55 |
| RE: V nesprávném čase - 21 | fin | 24. 08. 2011 - 19:45 |
| RE: V nesprávném čase - 21 | nina | 05. 09. 2011 - 14:01 |