Madurare 25A
21. srpen 2011 | 18.59 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 25A
Miláčkové!
Opět se vám musím omlouvat za vynechané odpovědi na vaše komentáře. Moc si jich vážím a skutečně je všechny s radostí čtu. Bohužel je to pouze nedostatek času, který mi brání na ně reagovat. Ještě stále běhám do nemocnice a nějaký týden v tom budu patrně pokračovat.
Dnes je tedy kapitolka věnovaná všem, kteří pilně píší, jako tentokrát –
-
Mája, Miriabar, Lady Corten, Sharlaid-Thetoymaster, Donna, Bacílek, Nade, Zuzana, Salazaret, Saskya,
Symphony, Sora, Marci, Any, Nixerwil, Guiditta, Lenushka, Mononoke, a Assezka.
-
Díky a všem – i těm ostatním - přeji hezké čtení. Hajmi
------------------------------------------------------------------------------------
Kapitola 25 -
Pondělí 21, září 1998 - 12:45
-
Zakaboněný Harry se zmateným pohledem rozmazával po talíři zbytky žemlovky, která rychle prohrávala v boji s jeho lžící.
Od chvíle kdy se vrátil z Prasinek, zůstal Severus v jakémsi podivném stavu.
Samozřejmě pomohl Harrymu najít tchoří sliny, odstranit obrovskou červenou skvrnu z postižené práce, ale pak už vypadal, jako zcela odpojený z reality.
Čas od času se na Harryho soustředěně zadíval a zlehka potřásl hlavou, jakoby odháněl jakési myšlenky.
-
Harry vůbec netušil, jaký to má smysl a co to všechno znamená.
Byl z toho tak nervózní, že se rozhodl nezmiňovat o coca-cole nelezené v laboratoři. Nakonec oficiálně ji nedostal, a bude lepší nepřiznávat se, že našel plechovky, když prolézal Severusovy skřínky. Samozřejmě se nechtěl hrabat v osobních Severusových věcech, ale na první pohled to tak mohlo vypadat.
-
Nicméně Harry tak jak plánoval, Severusovi nabídl svou pomoc při kontrolách esejí studentů. Jenže s takovým výsledkem, že by s tímto tématem nemusel vůbec začínat.
Severus odmítl, což zdůvodnil – velmi takticky – tím, že Harryho výsledky z lektvarů při O.V.C.Ích v něm nevzbuzují dostatečnou důvěru.
* Měl jsem na mysli jen pravopis a tak,* -pokusil se vysvětlovat Harry. -* To bych zvládl *.
Ale Severus ten návrh přesto zamítl s poznámkou:
* Soudě podle hory pergamenů na tvém stole, máš prozatím práce dost *.
-
To sice byla pravda, ale celý rozhovor v mladíkovi zanechal nepříjemný pocit, odmítnutí a pohrdání.
*I když, čemu se divím? *-přemýšlel, když seděl ve Velkém sále a díval se na protější stěnu jídelny, přes studentské stoly.
*Snape mi dal jasně najevo, co ode mne potřebuje a červený inkoust s pergamenem v tom není... *
Harry tu myšlenku rychle vyhnal z hlavy a strčil si do úst kousíček žemlovky, která přežila katastrofu.
Pak se obrátil k Severusovi.
-
"Jak jde vyučování v tomto roce?"
"Hloupost žáků zůstává na obvyklé vysoké úrovni."
Ještě před rokem by se Harry rozčílil, kdyby uslyšel takový nespravedlivý komentář. Ale teď, když se sám ocitl na jiné straně a za učitelským stolem, chápal, co měl Severus na mysli.
-
Harry byl ohromený, kolikrát musel Bryerson opakovat nejjednodušší věci napřed jednomu studentovi a pak zas jinému, protože během výkladu nedávali pozor. Naštěstí to profesor dělal s velkou trpělivostí. Harry si byl jistý, že kdyby byl učitelem on sám, už dávno by vybuchl.
Když se s tímto postřehem svěřil Bryersonovi, odpověděl mu mladý profesor, že dosáhnout potřebné duševní rovnováhy mu pomohli indiánští mágové, u kterých se učil.
-
Jenže při jednání Severuse s tupými žáky se o duševní vyrovnanosti nedalo mluvit.
"Učit je složitější, než jsem si myslel. Ne, že bych se pokládal za skutečného profesora, ale..." -povzdechl si Harry. "Možná to bude lepší, až začnu trénovat famfrpálová mužstva.
Och, mimochodem. Ráno jsem musel strhnout několik bodů Zmijozelu. Dva studenti na chodbě po sobě vrhali kletby. Uložil jsem jim trest s Filchem."
"Zmijozel a...?"
"Ve skutečnosti dva zmijozelové. Ale to už se nebude opakovat. Oba byli ve Zmijozelském mužstvu už v minulém roce, a já jsem jim řekl, že jim na měsíc zakážu chodit na stadion, jestli se dozvím, že znovu vyvolali rvačku."
-
Severus zvedl obočí, ale poznámku si odpustil.
"Hmm... ty jsi ředitel koleje takže, mám ti to nějak oficiálně hlásit?"
"Postačí, když mi řekneš jejich jména."
"Leonard Brimstone a Gaius Galsworthy."
Na Severusových rtech se objevilo sotva znatelné pousmání.
"Slibuji, že v budoucnu budou mnohem opatrnější."
A Severusův pohled říkal, že on svůj slib dodrží.
-
Středa, 23, září 1998 - 19:54
-
"Pojď, někam tento víkend pojedeme." -řekl nečekaně Harry.
Severus odložil knihu.
Už minimálně několik minut ho neopouštěl pocit, že čte na prázdno, protože Harry ho stejně neposlouchá.
Ve skutečnosti byl mladík od soboty v podivné náladě. Každou chvíli na sobě lektvarista zachytil Harryho upřený pohled. Chlapec přitom vypadal jako by se chytal něco říct, ale na poslední chvíli si to rozmyslel.
-
Snape nevěděl, jak by na to měl reagovat.
Občas se mu dokonce začalo zdát, že se mohl Harry nějakým způsobem dozvědět o jeho návštěvě u Renarda, ale to bylo zcela nepravděpodobné.
-
"Obávám se, že tento a následující víkend mám už zadaný." -odpověděl Severus s pokrčením ramen.
"Slíbil jsem Poppy do začátku října plně zajistit nemocniční křídlo. Zbývá uvařit pouze několik lektvarů, ale jejich příprava vyžaduje neustálou pozornost."
Harry si povzdechl a pak navrhnul.
"A koupit hotové?" -ale vzápětí hned sám sebe opravil. -"Jenže ty tvoje jsou určitě lepší, že?"
Severus přikývnul.
-
"Ať jsou žáci, jak chtějí hloupí, nemohu jim dovolit, aby byli příliš dlouho nemocní."
Harry se zlehka usmál.
"Jistě, nemohou vynechávat učení."
"Možná bych se na víkend mohl uvolnit,"-pokračoval suše Severus, – "ale obávám se, že Albus bude nespokojený, jestliže nedokážu zajistit ošetřovnu, co nejlépe."
"Pochopitelně."-zamumlal Harry a znovu se stáhl do sebe.
Nicméně mladíkův návrh v lektvaristovi vzbudil zvědavost.
-
"Kam jsi chtěl jet?"
Harry sebou trhnul, jako by se probral ze zamyšlení a trochu se naklonil k Severusovi.
"Nikam konkrétně. Spíš jsem doufal, že něco vybereš ty. Jen..."-odkašlal si mladík, – "nebylo by špatné strávit nějaký čas sami ve dvou, co myslíš?"
"To by bylo dobré."
-
Mladík si začal nervózně splétat a rozplétat prsty, a zamračeně pokračoval:
"Ehmm... pokud skutečně nemůžeš ty lektvary odložit, tak ti mohu pomoci."
"Nemyslím, že to je dobrý nápad." -odpověděl pomalu Snape.
"Jo, patrně ne." povzdechl si znovu Harry. -"Já vím, že s lektvary jsem nikdy nebyl zadobře. Ale určitě to nebudu moci tolik pokazit, když budu jen krájet a drtit, ne?"
-
To, že Harry vůbec tuto otázku položil, ukázalo, jak málo ve skutečnosti o lektvaristice věděl. Přemýšlel Severus a pokračoval naprosto klidným hlasem.
"Tyto lektvary jsou mnohem složitější, než je běžná úroveň O:V:C. Í, a domnívám se, že víš, jak rychle ztrácím trpělivost, když vidím, že se moje pokyny neprovádí zcela přesně. Věř, že dávám přednost tomu zůstat s tebou v přátelských vztazích, a neničit tuto atmosféru zbytečnými spory, kterým se lze tak snadno vyhnout."
"Takže mi zakazuješ chodit do tvé laboratoře."
Harry prudce vstal z pohovky.
"Dobře, to je v pořádku. Půjdu se osprchovat."
-
Další sprcha o samotě.
Severus si to dokázal představit. Vlastně si to představoval mnohokrát.
Harry v horních pokojích, svlečený, vchází do sprchy. Mýdlová voda stéká po souměrném těle, a Harryho ruka klouže dolů, kde začíná dráždit penis, který rychle úplně ztvrdne.
Druhá ruka sjíždí ještě níž, objímá šourek a pohrává si s varlaty...
-
Jenže Severus se už nemusí spokojit pouze s fantazií, že ano?
Až příště půjde za Renardem, určitě se osprchují společně.
Severus pak Renardovi přikáže, aby se laskal, a on sám se bude dívat.
-
Opravdu škoda, že teď má takovou spoustu práce.
-
-
Pondělí, 28, září 1998 - 6:51
-
*Víkend neproběhl příliš dobře*, přemýšlel Harry, když si v horní ložnici svlékal pyžamové kalhoty.
Severus nežertoval, když říkal, že se musí soustředit na lektvary.
Harry ho téměř neviděl, leda pozdě v noci, když muž naprosto vyčerpaný vklouzl k němu do postele.
Mladík cítil nejednou nutkání jít do laboratoře a nabídnout svou pomoc, ale naštěstí zdravý rozum zvítězil.
-
Takový pokus by podle všeho nejspíš skončil hádkou.
Harry by udělal nějakou hloupou chybu, ostatně jako vždy, když se pokoušel uvařit cokoliv ve Snapeově přítomnosti, a ten by to určitě jízlivě okomentoval.
A už by to jelo.
-
Takže bylo nakonec lepší, když Severus jeho pomoc odmítl.
Na druhou stranu to jen zesílilo Harryho trápení, protože stále nemohl přijít na to, jak projevit svou vděčnost.
V každém případě měl Harry i svých starostí dost.
-
Bryerson mu dal další balík spisů na kontrolu. Tentokrát práci tří tříd. Řekl, že Harry výborně zvládl vyhledávání skutečných chyb, a proto se tentokrát má snažit zcela samostatně eseje opravit.
* Určitě piš k chybám komentáře,* -dodal profesor. -* A nezapomeň ke každé opravené práci, alespoň jeden kladný komentář. Také se rozhodni, jaké by mělo být konečné ocenění a napiš mi ho na zvláštní lístek, abych ho mohl zkontrolovat. Prohlédnu si práce s tvými poznámkami a napíšu oficiální známku. *
-
Když si Harry vzpomněl na tento rozhovor, nedokázal se ubránit úšklebku. Proč Bryerson rovnou neřekl:
* Harry udělej všechno za mě, a já pak připíšu tvou práci sobě... *
To všechno samo stačilo, aby mu zabralo všechen čas a zkazilo náladu. Ale vymýšlení kladných poznámek... To mu snad zavaří mozek.
-
Co asi tak mohl říci třeťačce, která napsala, že kouzla jsou nebezpečnější než upíři?
*Možná by ses potřebovala setkat s upíry,* -pomyslel si Harry. -* zjistila bys, jestli ti stihne krev v žilách ztuhnout, nebo ji dřív vysají *. Harry se smutně ušklíbl – ano, patrně něco takového by mohl napsat do žákovské práce Severus.
-
Jenže tak nebo onak, Bryerson zjevně čekal kladné komentáře jiného typu, a Harry se nad dívčí prací na dlouho zamyslel.
Nakonec se rozhodl pro nejméně žalostnou verzi a napsal: "Pěkný rukopis."
Potom se jeho myšlenky zatoulaly jinam a místo toho, aby si představoval, jak Bryerson kontroluje jeho práci a práci žáků, začal Harry doufat, že profesora ani nenapadne do esejí nahlédnout.
*Pěkný rukopis... *
-
Když mluvil o kladných poznámkách, Bryerson tím patrně tohle tak úplně nemyslel. Ale jeho očekávání bylo nerozumné. O některé práci prostě nebylo možné říci cokoliv dobrého.
Nazvat jejich autory hlupáky – znamenalo složit jim kompliment.
-
Přinejmenším o tom nemusí přemýšlet zrovna teď, pomyslel si Harry a šel do sprchy.
Za chvíli už cítil, jak mu po hrudi stékají první kapky teplé vody. Raději bude vzpomínat na příjemné sny, které se mu teď zdály každou noc. Hmm... velmi příjemné sny.
Harry se napřed bál, že zmizí kvůli tomu, že začal onanovat, ale proud nádherných obrazů se nezastavil.
Ve skutečnosti se stávaly mnohem ostřejšími, i když některé scény zůstaly pořád stejně mlhavé.
-
Po probuzení si Harry pamatoval jen to, že ve snu viděl sebe s jiným mužem.
Detaily mu v paměti nezůstaly, ale stav jeho penisu mu každé ráno znovu a znovu nedvojsmyslně ukazoval, do jaké míry se mu ten muž zamlouval.
-
Harry spustil ruku ke svému vztyčenému penisu a začal se laskat. Ruka se pohybovala nahoru a dolů po celé délce. Dýchání se stalo přerývaným a tlak ve varlatech najednou vzrostl. Mladíkovu mysl naplnily obrazy. Obrazy podobné těm ze snů.
Znovu je s mužem – oba jsou nazí. Líbají se a hladí navzájem – ale svého partnera Harry nerozeznává – je to jen nejasný obrys. Jakýsi vysoký člověk s tmavými vlasy.
Vlastně Harry převážně viděl jasně jen sám sebe, jak lapá po dechu a vychutnává si mužův dotek.
-
Harry končil výtryskem spermatu, které mu stékalo po ruce.
Otevřel oči a díval se, jak pramínky vody smývají z prstů bělavou tekutinu.
Tvář mu zkroutil křivý úsměšek.
Nikdy ho při onanování ani nenapadlo, představovat si obraz dívky.
Co to ve skutečnosti znamenalo?
-
V podstatě si byl jistý, že vůbec není jedno, jaké obrazy se mu ve snách objevují.
To jeho podvědomí byl jasný ten fakt, že se mu ve skutečnosti víc líbí muži.
Možná právě proto muži v jeho snech i v jeho fantaziích zůstávali nejasnými postavami.
Ne konkrétním člověkem.
Tohle mohl být kdokoliv. Jakýkoliv vysoký, tmavovlasý muž.
A co jiného se dalo čekat.?
-
Harry už dávno pochopil, že takový typ se mu líbí za všeho nejvíce.
Nebylo divu, že mu dalo takovou práci odolat přitažlivosti Richarda, a odmítnout jeho polibek.
No všechno mohlo to být mnohem horší.
Severus mohl být malý, tlustý a holohlavý.
-
S povzdechem se Harry natáhnul pro lahvičku s šampónem, a začal si mýt vlasy.
-
Středa, 30, září 1998 - 20:56
-
"Kde jsi byl?"
Otázka Harryho udivila.
"Myslel jsem, že to víš. No myslím přes svazek."
"Och, takže ty jsi byl ve smrtelném nebezpečí?" - jízlivě se zeptal Severus. " Tak to jsem si neuvědomil."
Harry rozpačitě zamrkal. Nechápal, kvůli čemu je najednou jeho partner celý bez sebe.
"Měl jsem první hodiny s Mrzimorem."
"Říkal jsi, že se rozhodli trénovat před večeří."
"Ouha." - Přesně to Harry Severusovi řekl. - "No dnes ráno za mnou přišel jejich kapitán a řekl, že budou raději trénovat po večeři, jako ostatní týmy."
"Znamená to, že všechny tvé večery budou zabírat famfrpálové tréninky?"
"Jenom do půl deváté."
"Teď už je skoro devět."
"Musel jsem si zajít do sprchy."
"Jistě to jsi musel." -řekl Severus těmi nejnepříjemnějšími tóny, vybranými ze svého bohatého repertoáru.
"Ano. Tak v čem je problém?" - začal se Harry také rozčilovat. "Není to moje vina, že si mrzimorští chtěli tréninky prohodit."
"A ty jsi jim vyhověl. Sotva z tebe bude dobrý profesor, když se budeš neustále řídit podle studentů."
"Možná bys s nimi také líp vycházel, kdybys jim trochu vyšel vstříc." - odsekl Harry.
"No tak si to mrzimorští rozmysleli, a co?"
-
"Za prvé, mohl jsi mě o tom uvědomit." -řekl zamračeně Severus a znovu se posadil do křesla.
"Čekal jsem na tebe. A navíc, měl jsi spoustu možností, jak mi to předem oznámit. Nebo jsi to nebyl ty, kdo vedle mně seděl při večeři? Vypadal jsi přitom, že se nemůžeš dočkat, až budeš mít šanci utéci?"
Harry se zamračil. Patrně to tak ze Severusovy strany vypadalo, i když jeho rozpoložení lektvarista pochopil naprosto nesprávně.
-
"Promiň. Měl jsem vztek. Ale s tebou to nijak nesouviselo."
Výraz Severusovy tváře se okamžitě zmírnil.
"Něco se stalo? Neřekl jsi mi, jak proběhl trénink Zmijozelu. Vyskytly se nějaké problémy?"
"Ne." odpověděl stručně Harry. "S tím bych si poradil. Není nutné do toho zasahovat, řeknu ti, pokud se něco stane."
Severus na chvíli stiskl rty, ale rychle se ovládl.
-
Tak kvůli čemu jsi byl rozzlobený?"
Vzpomínka Harryho donutila rozhořčeně zatnout zuby. Vůbec se mu nechtělo tohle téma otvírat, ale potom se rozhodl, že promluvit si o tom může mít cenu.
"Bryerson, to je to. Dneska po hodině si mě odvedl stranou kvůli rozhovoru."
"Tak?" Severus udělal pausu. "A...?"
Harry shodil boty, plácnul sebou na pohovku a založil si ruce na prsou.
-
"Řeknu ti, buď rád, že nemáš nikoho, kdo by ti celou dobu stál za zády a kritizoval každý tvůj pohyb."
"Jsem si jistý, že to tak špatné není."
"Cha."
Pokaždé, když si Harry na ten rozhovor vzpomněl, znovu cítil pálení křivdy. Ne, že by se ho Bryerson pokoušel schválně urazit, nebo měl potěšení z možnosti ponížit ho. Ale přesto se Harry cítil jako naprostý hlupák.
"Pokud se ti zdá, že je k tobě Bryerson nespravedlivý, můžeš si o tom promluvit s Albusem." - Poznamenal klidně Severus.
Jako by si Harry chtěl běžet k řediteli stěžovat.
-
"Nemyslím si, že by byl nespravedlivý,"-zabručel Harry. -"Předpokládám, že to všechno byla pravda. Jen mě příliš nepotěšilo, že jsem si to musel vyslechnout, jestli mi rozumíš."
Harry čekal, že se Severus začne vyptávat na podrobnosti, ale ten jen pronesl:
"Vidím, že jsi měl těžký den. Myslím, že nám oběma neuškodí, když se napijeme. Něčeho ostřejšího, než máslový ležák."
"To zní dobře." -souhlasil Harry. Uvelebil se pohodlněji a opřel si hlavu o zadní díl pohovky.
-
Zavřel oči a neotevřel je do té doby, než ucítil, jak mu do dlaně bylo vloženo cosi pevného. Malá sklínka s oranžovou tekutinou.
"Kuantro," – řekl Severus a posadil se na pohovku vedle Harryho.
"To je sladký likér. Myslím, že ti bude chutnat."
A Harrymu chutnalo.
-
-
Prosím, nezapomeňte na hodnocení. DÍKY
-
-
Komentáře
| RE: Madurare 25A | miriabar | 21. 08. 2011 - 19:37 |
| RE: Madurare 25A | anneanne | 21. 08. 2011 - 19:38 |
| RE: Madurare 25A | donna | 21. 08. 2011 - 20:41 |
| RE: Madurare 25A | lady corten | 21. 08. 2011 - 20:53 |
| RE: Madurare 25A | nade | 21. 08. 2011 - 21:02 |
| RE: Madurare 25A | nixerwil | 21. 08. 2011 - 21:23 |
| RE: Madurare 25A | saskya | 21. 08. 2011 - 21:30 |
| RE: Madurare 25A | mája | 21. 08. 2011 - 21:46 |
| RE: Madurare 25A | lenushka | 21. 08. 2011 - 21:47 |
| RE: Madurare 25A | lebel | 21. 08. 2011 - 22:10 |
| RE: Madurare 25A | sora | 22. 08. 2011 - 06:45 |
| RE: Madurare 25A | salazaret | 22. 08. 2011 - 09:21 |
| RE: Madurare 25A | assez | 22. 08. 2011 - 10:41 |
| RE: Madurare 25A | symphony | 22. 08. 2011 - 16:13 |
| RE: Madurare 25A | zuzana | 22. 08. 2011 - 22:26 |
| RE: Madurare 25A | bacil | 22. 08. 2011 - 23:04 |
| RE: Madurare 25A | grid | 23. 08. 2011 - 09:56 |
| RE: Madurare 25A | slimča | 23. 08. 2011 - 14:27 |
| RE: Madurare 25A | mononoke | 23. 08. 2011 - 21:42 |