Madurare 026
11. září 2011 | 21.26 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 26
Kapitola 26-
Sobota 10, října 1998 - 19:02
-
* No konečně *, – pomyslel si s úlevou Harry.
S úšklebkem odstrčil balík pergamenů. Kontrolovat je dnes bylo složitější než obvykle, patrně proto, že se ze všech sil snažil nemyslet na Bryersona.
Vlastně právě kvůli tomu se Harry při vyučování cítil nepříjemně.
-
Teď Harry vstal od stolu a magickými dveřmi prošel dolů do sklepení.
Trochu ho pobolívaly svaly, což nebylo nic divného. Společný trénink famfrpálových týmů ho vyčerpal. Dokonce už litoval, že si další naplánoval hned na příští víkend a ne až za měsíc.
Čtyři mužstva najednou se v praxi ukázalo, jako ne zrovna dobrý nápad – sotva stačil na všechny dohlížet.
Musel zběsilou rychlostí létat sem tam, a zároveň pomáhat tuctu studentů.
Studentům, kteří v první řadě neposlouchali jeho pokyny.
-
Možná se o to opravdu snažili, ale problém byl v tom, že se Harry s nimi pokoušel nacvičit příliš složité pohyby. V letošním roce do týmů přišla spousta nováčků, a naučit se létat pro ně vůbec nebylo jednoduché tak, jako svého času pro Harryho. To bylo očividné.
Proto se Harry cítil trochu jako Bryerson, trhající se div ne na kusy, když se pokoušel opravit všechny chyby, které studenti kolem něj dělali...
* Ne, ne. Nemyslet na Bryersona *.
-
"Chceš k večeři něco určitého?" -zeptal se Harry, který počítal, že by mu to mohlo pomoci odehnat dotěrné myšlenky. Jenže to nefungovalo. Hned další myšlenka byla o tom, že je dobře, když o víkendu nemusí jíst ve Velkém sále, pokud nechce. Nemusí alespoň vidět...
"Možná kuře." -zvedl Severus pohled od pergamenů ležících před ním.
Také se zabýval kontrolou esejí a soudě podle kupy svitků na jeho stole strávil tou prací už hodně času.
Pro Harryho bylo příjemné vidět, že v tom není sám.
Asi by příště bylo dobré přinést si svou práci dolů, aby mohli pracovat společně.
"A Cordon bleu. To zní dobře,"-řekl Harry.
-
Počkal, dokud Severus nesklidil stůl a začal objednávat. Ještě pořád ho nepřestávala blažit ta možnost, dostat právě to, co chce. A ke všemu, teď vybíral jídlo nejen pro sebe, ale i pro Severuse. Nakonec pro něho mohl něco udělat, i když jen objednání jídla.
Nic zvláštního, ale přesto lepší než nic.
*Ano, velmi příjemné *, – pomyslel si v ten samý okamžik, kdy se objevily předkrmy.
"Vypadá to lákavě,"-souhlasně poznamenal Severus a pečlivě napíchl dílek rajského jablíčka na vidličku.
"Dobrý výběr vína." Přikývl ještě na konec.
-
Harry se široce usmál, neschopný potlačit a skrýt radost.
Konečně udělal něco správně. Byla to úleva po neomluvitelném naplánování famfrpálového tréninku a zvláště po ranní sprše, ve které se musel silou vůle nutit, aby myslel na Severuse. Sotva povolil v pozornosti, začal se muž v jeho fantazii měnit. Černé vlasy se měnily na tmavě-kaštanové a volně splývající prameny se stahovaly do ohonu...
-
Se zklamaným zasténáním Harry v duchu musel znovu obnovovat lektvaristův obraz. Vlasy, rysy...
Dokázal sice vyvrcholit s představou Severuse, ale orgasmus byl nějak nevýrazný.
Jistě, nervozita a masturbace šly špatně dohromady. Harry jen doufal, že se to časem zlepší.
Když bude na Severuse myslet každé ráno, dřív nebo později, provokující obrazy nahého Bryersona zmizí.
V každém případě se tomu Harry snažil věřit. Vůbec se mu nelíbilo, být jen na vlas daleko od trestu, a moc dobře si byl vědom, jak málo ho od porušení jím podepsané magické smlouvy dělí.
I když ve smlouvě o fantaziích nebyla ani zmínka, Harry se zavázal k * absolutní sexuální věrnosti *.
Smlouva už ukázala svou šokující krutost a přitom ve chvíli, kdy Harry neměl ani tušení, že něco porušil...
* Takže bude lepší zůstat v bezpečí *, – rozhodl se Harry.
-
Což znamenalo, že bude nutné nevšímat si Severusova příkazu ohledně Spánku beze snů.
Harry nemohl riskovat. Další nežádoucí sexuální sen o Bryersonovi se rovnal sebevraždě. Samozřejmě použít lektvar, aby se zbavil snů, znamenalo neposlechnout Severuse, ale Harry jiné východisko neviděl.
A pak... neposlechnout - to nebylo až tak vážné provinění, ne?
Zaklínadlo trestá jen porušení magické smlouvy, to už pochopil.
Je Snapeovou věcí – zajistit Harryho poslušnost v * malých otázkách *, jak to lektvarista formuloval, a zároveň prohlásil, že tresty nebude používat, takže...
Nejhorší k čemu může neposlušnost vést je, že pozdrží zkřížení sil. Jenže na tom oni beztak nemohou pracovat, dokud Harry není schopný snést dotyky.
-
Notabene Severus vysloveně neřekl, že Harry nemá Spánek beze snů brát. Jen poznamenal, že by bylo lepší, aby přestal. Proto se vlastně o nějakém neuposlechnutí nedá mluvit.
A Harry může být jen rád, že má ještě zbytek lektvaru ve staré lahvičce, protože žádat o novou dávku by bylo zbytečné.
* Copak to, že ti nepřikázal vrátit lahvičku nazpátek, neznamená, že ti věří *? -namítl Harryho vnitřní hlas.
* Neměl bys naopak dokázat, že si takovou důvěru zasloužíš *?
Ale Harry po těch námitkách vnitřnímu hlasu přikázal zmlknout.
-
Sobota, 10, října 1998 - 19:53
-
Celý den se Severus necítil ve své kůži.
Neustále se ujišťoval, že Renarda uvidí hned za týden. Trochu to sice pomáhalo, ale ne na dlouho.
Lektvaristovy fantazie byly čím dál tím divočejší.
Harry na kolenou – no dobře, budiž Renard, ale pod mnoholičným lektvarem – obdivující Severusův penis.
Harry olizující si rty. Harry, který chce Severuse.
Který ho chce sát – dlouho, pomalu a sladce...
-
A teď při pohledu na Harryho, jak si namáčí jahody s malinami do moučkového cukru... jak je jednu za druhou strká do úst, jak si olizuje prsty...
Severus pochyboval, že takovou podívanou dlouho vydrží.
Nejhorší na tom bylo, že Harry byl zcela prokazatelně připravený k něčemu většímu – i když se dál omezoval na sprchování o samotě.
Lektvarista nějak mladíka potřeboval postrčit kupředu, aby si to uvědomil.
Přimět ho udělat další krok.
-
Ale jak? Nehodlal se znovu chovat tak, jako před Harryho narozeninami. Neustále tlačit a žádat víc.
Ne... teď musí chtít Harry. Jiná možnost není.
Lektvarista potlačil povzdech.
Ne, on nemůže nic dělat.
Dokonce, i kdyby si teď začal provokativně olizovat prsty, Harry by tomu sotva věnoval pozornost.
Prostě není natolik zkušený, aby chápal nejasné signály... vlastně ty jasné také ne.
-
"Mám ti chvíli číst?" - zeptal se Severus. Odstrčil svou židli zpět a postavil se.
Alespoň tohle mohli dělat společně a také se to oběma líbilo.
Nebo možná ne – protože se Harry zašklebil.
"Můžeme začít nějakou jinou knihu? Maugham mě nebaví. Co něco jednoduššího?"
"Dávám přednost tomu, dočíst knihu do konce před tím, než si vezmu jinou."
"Jo, jenže potom se každá povídka protahuje na hrozně dlouho..." –mírně nevrlým hlasem namítal Harry.
Severusova chřípí se rozčileně zachvěla.
"Já ti čtu romány, žádné povídky."
"Skutečně? Patrně jsem věnoval málo pozornosti různým literárním kroužkům v Bradavicích." Harryho poznámka zněla suše. "Poslyš, nezajdeme spolu do knihkupectví? Vždyť existují knihy složené z krátkých příběhů."
-
Najednou Severus dostal nápad. Hříšný, ale velmi slibný.
"Oh, jestli po tom tak toužíš myslím, že ve své knihovně dokážu najít sbírku povídek." -se skrytým úsměvem prošel do obývacího pokoje, sehnul se a ze spodní police vzal menší knížku.
"Tisíc a jedna kouzelná noc – by ti mohla vyhovovat," -ukázal potom co se vrátil Harrymu jednoduchý obal. Název knihy byl napsaný podivným zlatým písmem na temně rudém podkladu.
-
Harry se rozesmál.
"Hrůza, ty máš knihu v nebelvírských barvách! No ale zní to dobře. To je něco arabského?"
"Ne tak zcela."
Severus mávnutím hůlky zažehl v krbu oheň. Oba se usadili na pohovce, přičemž Harry se postaral o to, aby mezi nimi zůstala malá mezera.
-
Lektvarista se opřel, zkřížil nohy a naklonil knížku, aby Harry také mohl vidět ilustrace. Doufal, že mladík zůstane sedět do konce příběhu, a neuprchne v první minutě.
Ale zase tak nezkušený přece nebyl, aby cítil rozpaky a utekl. Pokud si vzpomínal, říkal mu přece o návštěvě zvláštního obchodu a o svém seznámení s velmi zajímavými knihami.
-
Severus prolistoval stránky, našel jeden ze svých oblíbených příběhů a začal číst.
Harry zavřel oči, ale brzy je znovu široce otevřel dokořán.
"Eh, ti dva... to jako... no, to se zajímají jeden o druhého?"
"Hmm,"-odpověděl Severus s neurčitým přikývnutím, aniž by přerušil čtení.
Harry se uvelebil trochu pohodlněji, opřel se o zadní díl pohovky a nespouštěl ze Severuse oči.
-
Děj rychle pokračoval a za chvíli už hlavní hrdinové – samozřejmě alchymista a jeho žák – skotačili v posteli.
Harryho oči se rozšířily.
"Ah... ale autor nehodlá líčit... eeh... myslím, nebude popisovat všechno?"
"Ona," – opravil ho s malým úsměvem Severus. - "A ano, bude."
Už byl připravený na další námitku, ale Harry se rozhodl zůstat zticha, což bylo pro Severuse lepší.
Když se dostal k nechoulostivějším pasážím, změnil se jeho hlas v měkké a svůdné předení.
Harry se vedle něho začal ošívat.
Ne moc... ale přeci jen to bylo vidět.
-
Nedalo by se říct, že Severus sám nebyl vzrušený. Byl. A hodně.
Ale i tak zvládl dočíst příběh do konce.
V tu chvíli už měl Harry rozpálené tváře a těžce dýchal.
Severus se k němu otočil, a co možná nejvšednějším tónem se zeptal:
"Chceš číst další příběh?"
-
"Ne, tohle docela stačilo." -následovala nejistá odpověď.
"Mmm... nevěděl jsem, že lidé píší takové věci."
"Pokud se nepletu, říkal jsi, že sis před nedávnem prohlížel podobnou literaturu."
"Ano, ale ty knihy..." -Harry si odkašlal. - "No to nebyla žádná beletrie. Většinou spíš něco, jako návod."
"Ah." -Severus odložil knihu. "Nu ty také mohou být užitečné, ale já dávám přednost dobře vyprávěnému příběhu."
Harry se na něj nerozhodně podíval, dřív než přisvědčil.
"Ehh... no, já asi taky."
-
Severus sjel pohledem dolů, na nezaměnitelnou vypouklost v Harryho džínách.
Moc si přál natáhnout se, pohladit jí a potom stáhnout džíny s boků a...
Ale ne to by bylo dalším nucením – pomyslel si lektvarista. Ale kdyby o to Harry požádal... to by bylo něco úplně jiného, že?
To by nevypadalo, jako že něco chce Severus.
Nebo že za to dokonce něco čeká na oplátku.
On musí jen přesně dovést Harryho k tomu, aby sám udělal první krok. Pomoci mu, aby pochopil, že je jeho tělo připravené jít dál a nechat za sebou osamělé sprchování.
-
Nicméně Harry potřeboval popostrčit. Bylo jasné, že se mladík obával vzít iniciativu na sebe.
Hmm. Severus si uvědomoval, že musí postupovat opatrně.
Příliš silná narážka – a Harry se stáhne do sebe.
Musí postupovat nenápadně, neporušit dojem, že kontrola pořád zůstává v mladíkových rukou a Severus mu v žádném případě nepodsouvá své myšlenky.
-
"Harry," – pronesl jemně a přisunul se blíž, aby se jejich boky téměř dotýkaly.
"Mohu pro tebe něco udělat?"
-
Sobota, 10, října 1998 - 20:34
-
Harry polknul. Ta povídka...
Dokud Severus četl, představoval si děj, jakoby si v hlavě promítal film.
Sledoval muže ležící v posteli vedle sebe, ale ne tváří v tvář, nýbrž otočené tak aby si mohli sát penisy navzájem. Viděl, jak společně vyvrcholili, společně polykali a třásli se v orgasmu, a potom se malátně zhroutili na postel. Představoval si, jak se mladší muž za okamžik otočil, přelezl výš a oba se spojili v dlouhém a pomalém polibku...
-
V posledních dnech cítit svůj vzrušený penis se pro Harryho už stalo normálním, ale teď jeho úd neškemral – zcela nahlas dával najevo svou existenci. 'Žhavá povídka' bylo slabým popisem toho, co Harry právě vyslechl.
Teď už věděl, o čem bude fantazírovat ve sprše příště...
-
"Cokoliv chceš,"-pokračoval Severus a Harry si teprve teď uvědomil, že mu muž něco říká.
Přistihl se, že soustředěně hledí na Severusova ústa, na ostrou křivku rtů, na to jak se pohybují, když lektvarista cosi říkal. Harry od nich nedokázal odtrhnout pohled během celé povídky.
Čas od času si olízl své rty a přemýšlel, jestli by stálo za to, znovu se zkusit líbat.
Nebo ne. Možná by to bylo docela jiné.
Dřív měl vždycky k líbání Severuse důvod. Nejprve příprava na ceremoniál a později opět příprava na narozeniny a útok, ke kterému nedošlo.
Ale teď měl Harry chuť políbit Severuse jen tak – bez příčiny. Prostě jen proto, že ten nápad zněl dobře.
A zněl tak stále.
Výborně.
-
"Hmm," – slova mu nešla na jazyk.
Harry nechápal v čem je problém – vždyť se s lektvaristou v minulosti už kolikrát líbali.
Ale v současné chvíli bylo mnohem jednoduší otočit se k Severusovi tváří, obejmout rukou jeho šíji a přitáhnout si ho k polibku.
Och... jak je to dlouho, co se naposled doopravdy líbali.
Harry si myslel, že se na takový pocit nedá zapomenout, ale bylo to, jako by si poprvé uvědomil, nakolik to může být příjemné.
Severus chutnal slabě po vínu a malinách. Přesně v tom pořadí.
Nádherné.
-
Harry otevřel ústa a prohloubil polibek, zatím co si přitáhl Severuse blíž.
Hmm... Zalila ho horká vlna a teplo se zkoncentrovalo v dolní části těla. Penis se napjal ještě silněji a stal se tvrdší.
Harry potřeboval ještě něco jiného – něco kromě polibku.
Potřeboval zkoumat Severuse, jako tehdy, když hráli na otázky a odpovědi.
A znovu to přání teď bylo jiné.
Teď už se k tomu Harry nemusel nutit.
-
Prakticky se nedokázal ovládat.
Přerušil polibek a s přerývaným dechem se natáhl po horním knoflíčku partnerovy košile.
S mumláním ho nešikovnými prsty nakonec Harry dokázal rozepnout a přešel na další a další – dokud se mu nepovedlo shrnout poloviny košile na stranu a odkrýt hladké kontury hrudi.
Tak bílá kůže...
Harry chtěl vidět, jak se zardí, když ji zalije vzrušená krev. Uslyšet Severusovo sténání potvrzující jeho moc nad ním – dokazující, že to všechno s ním může dělat právě on, Harry.
-
Hnaný svou vlastní touhou se Harry natáhl k Severusově krku. Začal ho líbat a laskat jazykem prohlubeň v místě kde krk přecházel v rameno.
Lektvaristův dech se zadrhnul, když Harry našel zvlášť citlivé místo. Mladík se pousmál a nepřestal ho dráždit polibky a kousnutími, dokud se nezačal také Severus neklidně ošívat.
-
Ale samotné polibky a všechno ostatní nestačilo, Harry potřeboval víc.
Ponořil ruce do rozepnuté košile. Začal hladit a mazlit se s lektvaristovou štíhlou, svalnatou hrudí a napjatým břichem.
Severus mladíka pevně chytil za ramena a přitáhl si ho na kolena, aniž by přerušil polibek.
Harry zalapal po dechu a vyrazil boky kupředu při hledání jakéhokoliv kontaktu.
Ale žádný dotek nepřišel.
Rozčarovaný vydal nízké hrdelní zasténání.
-
Příliš brzy Harry ucítil, že co nevidět vyvrcholí díky pocitům, které ho naplňovaly.
Líbání bylo příjemné, ale nebylo možné to dělat do nekonečna. Potřeba uvnitř něho byla příliš silná, aby se dala odkládat.
Dál nedokázal snášet tu trýznivou slast.
Jeho penis byl příliš tvrdý a džíny příliš těsné. Potřeboval se jich zbavit.
Hned.
-
Ale ne před Severusem, který by ho viděl a myslel by si... Ne, na to ještě není připravený.
Přestože líbání bylo příjemné.
Harry věděl, na koho bude tentokrát ve sprše myslet.
Na Bryersona zřejmě ne.
Přerušil polibek a odtáhl se dozadu.
"Ehm... myslím, že bych měl raději... no ty víš,"-naznačil gestem Harry, čemu se hodlá v horních pokojích věnovat. Pohyb se zdál nejasný, ale Severus určitě rozuměl.
Lektvaristovy ruce klesly na pohovku. Dýchal nepravidelně a měl chraptivý hlas.
"Jistě, jdi,"-podařilo se mu říci.
-
Díky tónu jakým to bylo proneseno, Harry pocítil bodnutí studu.
Chápal, že odejít teď není správné. Jemu by se také nelíbilo, kdyby ho rozdráždili a nechali v takovém stavu.
Ale vždyť tohle neměl v úmyslu... nevěděl, že to zajde tak daleko!
Kdyby to tušil, tak by nic takového nezačínal, protože by věděl, že to nebude moci dokončit.
Ať potřeboval, jak chtěl zoufale utéci, nemohl odejít bez jediného slova.
"Já... ehm... to bylo dobré."
"Ano, bylo." -odpověděl krátce Severus.
-
Harry neřekl úplně to, co si myslel. Ne, byla to pravda, jenže to co cítil, bylo mnohem hlubší.
Zároveň nedokázal nic udělat se svými rozpaky, které mu nedovolily vyslovit své myšlenky víc otevřeně.
Nemělo by to tak být, ale jak Severus správně řekl – život s Dursleovými zkreslil mladíkovo vnímání.
Jenže po tom všem, co pro něj Severus udělal, si zasloužil, aby věděl, co si Harry myslí.
Odkašlal si.
"Ne, víš, snažil jsem se říct, ehm... že to bylo prima, protože tentokrát jsem na tebe nemyslel jako na muže.
Já prostě... "-Harry se podíval stranou. - "Prostě jsi to byl jen ty a já, rozumíš? A to bylo dobré."
-
Severus úsečně přikývnul – rysy tváře zkřivené vnitřním napětím.
Oh. Tohle nebyl nejlepší čas na rozhovory. A lektvarista si to očividně také myslel.
Harry se naráz cítil ještě hůř, že takovým způsobem utíká.
"Ty taky půjdeš do sprchy?"
Severus vycenil zuby, jakoby chtěl zařvat, ale jen gestem Harrymu přikázal odejít.
Mladík už neztrácel čas a hned opustil sklepení.
-
Sobota, 10, října 1998 - 21:26
-
* O sprše nemůže být ani řeč *, říkal si Severus, zatím co zajel rukou do kalhot a objal dlaní svůj úd.
Penis bolestivě nalitý, ztěžklá vejce přitažená k tělu – věděl, že nemůže vydržet ani vteřinu déle, i kdyby jen na to, aby došel do koupelny.
Stiskl prsty a několikrát přejel rukou nahoru a dolů, aniž by uvolnil sevření. Druhou rukou zatím zuřivě rozepínal zbylé knoflíky pro získání větší svobody.
Ach ano – tohle je lepší.
Teplý vzduch od krbu příjemně dýchnul na penis a šourek už netísněný kalhotami.
Severus se na pohovce svezl níž a začal důrazně masturbovat agresivním pohybem ruky.
-
Oh. Lektvarista věděl, že to dlouho nepotrvá. Harry ho dohnal příliš daleko. Nejdřív svou lehce stydlivou reakcí na povídku a pak polibky a tím, jak se dotýkal jeho hrudi. Jak mu líbal šíji... nezkušeně, ale plný opravdové touhy.
Touhy směřované na Severuse.
Harry ho chtěl.
Severus se jen stěží udržel, aby mladíka nehodil na koberec před krbem a nezačal na něj dorážet boky hned teď a tady. Do té doby, než by Harry nezačal dělat víc, než jen sténat. Dokud by nelapal po dechu, nekřičel, a dokud by nekončil...
-
Severus vyvrcholil. Sperma tryskalo silnými a rytmickými nárazy z jeho penisu a stékalo po celé délce. Lektvaristova ruka se nepřestala pohybovat - vyčerpávala tak rozkoš do poslední kapky.
Muž slyšel své vlastní sténání, jasně znějící na pozadí praskání ohně.
Ale nebyla to jen prázdná sada zvuků.
Severusův orgasmus byl doprovázený Harryho jménem.
-
Dlouhé okamžiky po něm zůstal lektvarista nehnutě ležet se zavřenýma očima.
Zesláblý neschopný pohnout byť jen prstem. Ale pak se na sebe podíval
Zvolna měknoucí penis, tmavá látka kalhot, které nestačil svléknout pokrytá stříkanci spermatu.
Merline, co to dělá, sedět tu v takovém stavu!?
Harry se může každou vteřinu vrátit. Mohl přijít, zatím co masturboval.
Vida, kam až ho dovedlo zoufalství.
-
Křivé pousmání zkroutilo rty.
Dokonce ani nebyl schopný dojít do sprchy... ach ano.
Skutečně potřebuje dobrou sexuální terapii s Renardem.
Severus se nemohl zbavit myšlenky, že do následujícího víkendu chybí ještě celá věčnost.
-
-
Miláčkové, komentujte, nebo alespoň klepněte na hodnocení. Díky!
-
-
Komentáře
| RE: Madurare 026 | symphony | 11. 09. 2011 - 21:51 |
 RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 11. 09. 2011 - 22:14 |
| RE: Madurare 026 | miriabar | 11. 09. 2011 - 22:04 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 11. 09. 2011 - 22:17 |
| RE: Madurare 026 | donna | 11. 09. 2011 - 22:05 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 11. 09. 2011 - 22:20 |
| RE: Madurare 026 | saskya | 11. 09. 2011 - 22:09 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 11. 09. 2011 - 22:35 |
| RE: Madurare 026 | clare | 11. 09. 2011 - 22:11 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 11. 09. 2011 - 22:37 |
| RE: Madurare 026 | eliss | 11. 09. 2011 - 22:13 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 11. 09. 2011 - 22:39 |
| RE: Madurare 026 | eliot s. | 11. 09. 2011 - 22:25 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 11. 09. 2011 - 22:43 |
| RE: Madurare 026 | lady corten | 11. 09. 2011 - 22:30 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 11. 09. 2011 - 22:46 |
| RE: Madurare 026 | nixerwil | 11. 09. 2011 - 22:36 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 11. 09. 2011 - 22:50 |
| RE: Madurare 026 | nade | 11. 09. 2011 - 22:53 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 11. 09. 2011 - 23:49 |
| RE: Madurare 026 | zuzana | 11. 09. 2011 - 23:23 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 11. 09. 2011 - 23:54 |
| RE: Madurare 026 | sharlaid | 12. 09. 2011 - 00:56 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 12. 09. 2011 - 01:28 |
| RE: Madurare 026 | bacil | 12. 09. 2011 - 09:29 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 15. 09. 2011 - 13:40 |
| RE: Madurare 026 | marci | 12. 09. 2011 - 10:10 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 15. 09. 2011 - 13:47 |
| RE: Madurare 026 | mája | 12. 09. 2011 - 11:10 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 15. 09. 2011 - 13:50 |
| RE: Madurare 026 | sora | 12. 09. 2011 - 15:00 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 15. 09. 2011 - 13:55 |
| RE(3x): Madurare 026 |
sora | 16. 09. 2011 - 02:02 |
| RE: Madurare 026 | mononoke | 12. 09. 2011 - 18:42 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 15. 09. 2011 - 13:58 |
| RE: Madurare 026 | enari | 12. 09. 2011 - 19:09 |
| RE(2x): Madurare 026 |
m-a-mprovasi | 15. 09. 2011 - 14:02 |
| RE: Madurare 026 | slimča | 17. 09. 2011 - 21:16 |
| RE: Madurare 026 | .... | 18. 09. 2011 - 19:48 |