Madurare 003B
9. leden 2011 | 17.07 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 3B
Miláčkové,- omlouvám se, že jsem neodpověděla na vaše komentíky. Nebylo mi tentokrát moc dobře. Abych to napravila a všem poděkovala, věnuji tuto kapitolku následujícím lidem :
Anneanne, Alcee, Bacílkovi, Báře1982, Cory, Elisss, Erumoici, Gigi, Grid, Isabel, Ivíkovi-Jahavi,
Lady Corten, Miriabar, Misulce, Mononoke, Nade, Slimčince, Saskyi, Salazaret,
Symphony, Samantě, Veronice Jane Snape, a Zuzaně.
KAPITOLA 3B
-
Čtvrtek 18, června 1998 - 21:12
-
Ukázalo se, že Severus je zatím příliš slabý, aby mohl jíst sám. Veškerou svou sílu vyčerpal na to, aby dokázal sedět zpříma, během Albusovy návštěvy. Teď mu Harry musel pomoci s polévkou.
A mírně řečeno, lektvarista zrovna nebyl ochotný přispět k tomu, aby se z toho stal příjemný úkol.
-
"Alespoň můžeš jíst lžící." -řekl mu Harry. "Já jsem včera musel... no, vždyť víš..."
"Vím, že jsi měl v sobě dostatek Dračího štěstí, abys neměl žádné námitky."
Vyčerpání nijak neovlivnilo ostrost Severusova jazyka, ale Harry se rozhodl nevšímat si toho.
"Ano, díky tobě, Severusi. Pomohl jsi mi, když jsem to potřeboval, tak co kdybys mi teď dovolil, abych pomohl zase já tobě. Prostě jez."
-
Lektvarista se sice podřídil, ale nezapomněl každou lžičku okořenit bručivým komentářem.
Nelíbilo se mu být považovaný za slabého a jen těžce se smiřoval s tím, že ho někdo viděl v takovém stavu.
Dost možná to byl také důvod, proč trval na pokračování ve své špionáži u Voldemorta, a to dokonce i potom, kdy to už vypadalo, jako očividná chyba.
Alespoň teď Severus dostal rozum.
Najednou Harryho napadlo, že když je nyní se špionáží konec, znamená to také, že se lektvarista nemůže od některého ze Smrtijedů dozvědět o té ohavné události v Londýně.
-
Přiznat se k ní teď vlastně není nutné.
A to byla velká úleva, ohromný kámen, který se mu svalil z ramenou. Vždyť jenom jakýkoliv pokus představit si podobný rozhovor znamenal, že se uvnitř Harryho všechno sevřelo a roztřáslo, jakoby zimou. Dokonce jen trochu se k tomuto tématu přiblížit vypadalo jako cosi naprosto nemožného. Co by mohl vůbec říci?
-
*Vzpomínáš si na Bellatrix, Severusi? Tehdy nebyla sama, byli s ní ještě dva muži...
Vím, že jsem ti to měl říci dřív... *
Nebo:
*Nezlob se, ano? No alespoň ne na mě. Ne že bych ti lhal, ale neřekl jsem ti celou pravdu... *
-
Samozřejmě, že o některých podrobnostech mlčel. Vůbec se mu nechtělo do nich Severuse zasvěcovat.
Ale na druhou stranu o tom problému nemluvit, bylo jako mít nad hlavou zavěšený Damoklův meč.
Protože Harry věděl, že nemůže celý život odkládat sex na potom.
Zamrzne – jestli se ho Severus pokusí dotknout. Tohle prostě věděl.
A Severus pak bude chtít vědět, proč.
-
Kdyby o tom měl Harry mluvit kvůli tomu, aby Severusovi zachránil život, tak by možná potřebná slova dokázal najít, ale bez absolutní nutnosti, ne. Jak na to zavést řeč? Něco takového si ani nedokáže představit.
Vzpomínky svázané s * Londýnskými událostmi * byly příliš odporné.
Popisovat je a mluvit o nich nahlas, by znovu přivedlo k životu veškerou bolest, hanbu a ponížení.
Je lhostejné, že zbavit se těchto vzpomínek už není možné, ale raději ať zůstanou v minulosti.
-
*Jenže v okamžiku kdy se Severus pokusí o cokoliv intimního, tajemství beztak vyjde najevo,* - uvědomil si Harry.
Oh, bože. Je úplně jedno, jestli bude Severus pokračovat se špionáží, nebo ne, Harry mu stejně bude muset všechno říci! Mladík ucítil nečekanou slabost.
Nebude moci pořád odmítat sex, a také Severus nezůstane lhostejný a bude chtít vědět, co se děje, když Harry začne křičet, nebo...
-
Mladík prudce zavřel knihu – stejně se posledních patnáct minut díval na stránku a neviděl ani písmenko.
"Unavený?"
Harry zamrkal – myšlenky mu v hlavě skákaly zběsilou rychlostí. Kupodivu skutečně byl unavený. Dnešní den znamenal příliš velké napětí, neklid a spoustu starostí.
"Ano. Promiň, nechtěl jsem tě budit. "
Lektvarista se pokusil svléknout hábit, který mu mladík tak pracně před několika hodinami oblékl.
"Počkej vteřinu." -řekl Harry a přistoupil, aby mu pomohl.
-
"Tak – to je lepší." - Severus zvednul ruku, přejel si s ní po vlasech a odhodil je z tváře. Ale ruka mu hned nato bezvládně klesla na přikrývku – ještě pořád byl příliš slabý.
"Nespal jsem, jenom dřímal. Ale myslím, že si teď lehnu doopravdy."
Harry přikývnul.
"Potřebuješ ještě něco, nebo mohu jít?"
Lektvaristovo obočí se zdvihlo a z hlasu mu zazněl chlad.
"Jít?"
Harryho dlaně lehce zvlhly. Samozřejmě už dřív spal několikrát se Severusem, ale to bylo před obřadem.
Jenže teď, když se stal jeho otrokem – sexuálním otrokem – vyhlídka strávit noc v jedné posteli, se začala jevit v novém hrozivém světle. Přitom všechno by mohlo být jinak, kdyby nešlo o to zatracené...
-
*Je směšné se tak bát, *-řekl se stisknutými zuby sám sobě Harry. *Jestli Severus nemá ani dost sil na to, aby se sám najedl, tak určitě na milování nemůže ani pomyslet. I když... *
"Myslel jsem, že si dneska lehnu nahoře." - zaslechl najednou Harry své blábolení. "Vím, co říká smlouva a všechno to ostatní, ale přišlo mi, že právě tohle je ten případ, na který platí to *pokud je možné*, nebo ne?
Necítíš se dobře, je ti špatně. Nechci se tě dotknout, ale potřebuješ si odpočinout, a... "
-
"Domnívám se, že daná klauzule se spíš týká situace, kdybys někam musel odjet a poblíž by nebyla postel, kterou bych já mohl oprávněně nazvat svojí. Pokud jsme oba v Bradavicích, tak rozhodně musíš spát se mnou."
Severus téměř neslyšně zasténal, když se přetočil v posteli a zvoucím gestem odhodil pokrývku.
"Ale ty jsi nemocný,Severusi..."
"Do postele, Harry. Ihned."
-
"Skutečně si myslíš, že mě smlouva může... no... potrestat?"
"Skutečně si myslím, že není nutné to prověřovat v praxi."
Harry si povzdechl. Dobře, vlastně to nebyl až takový problém. Severus přece sex nebude chtít, alespoň ne dnes, takže není žádný důvod dělat si starosti. Ale zítra... no, na to bude myslet, až přijde čas.
"Dobře, ale neobviňuj mě, jestli se nevyspíš!"
Severus se lehce zasmál.
"Harry, nevšiml jsem si, že by můj spánek trpěl tvou přítomností v mé posteli."
-
Oh, bože, mužova slova zněla tak, jako by byl... no téměř vzrušený... Možná to bylo tím trochu drsným, ochraptělým hlasem. Ve skutečnosti zněl nemocně. Ale také trochu... hmm, Harry si nebyl jistý. Zaujatý? No, nezaujatě určitě nevypadal!
Zhruba všechno vypovídalo o tom, že Severus očekává a chce vidět Harryho ve své posteli během několika nejbližších sekund.
V určité míře se Harry dokonce cítil polichocený. Pokud už neměl možnost uniknout zotročení, tak je vlastně dobře, že je teď připoutaný k někomu, kdo ho přinejmenším alespoň dokáže snést blízko sebe.
Jenže, na druhou stranu to bylo lhostejné, stejně celá ta záležitost byla o sexu.
A pouhá myšlenka na to způsobila, že mladík cítil, jak mu krk svírá stoupající nevolnost.
-
"Máš v plánu se ke mně připojit brzo? Hodlám si lehnout a spát ještě dnes."
"Ehm... jenom se osprchuji. Uvidíme se za chvíli."
Harry cítil, že podřizování se mu moc nedaří a tak se znovu zeptal:
"Takže potřebuješ ještě něco? Třeba lektvar?"
-
Severus se na něj podíval vzhůru z pod přivřených víček. Mladíka napadl výraz* koketní pohled *, ale v mužových slovech se žádná podobná narážka neskrývala.
"Ještě jedna lžička by nezaškodila. Moje nervy znovu začínají hořet."
Harry odměřil čajovou lžičku lektvaru a pomohl Severusovi ji spolknout. Potom ztlumil světlo a proklouznul za čarovné dveře, aby se osprchoval v horních pokojích. Nebyla to jeho vina, že dnes mu očista trvala déle než obvykle. A dalších patnáct minut potřeboval, aby si vybral nějaké pyžamo, které víc odpovídalo jeho dnešní náladě. Ne že by měl bohatý výběr, Severus mu tenkrát v Norsku koupil jen dvě, ale stejně...
-
Harry doufal, že v okamžiku kdy se vrátí dolů, už bude lektvarista spát. Usmál se, protože to vypadalo, že mu štěstí přálo. Opatrně položil na noční stolek své nové brýle a poslouchal rovnoměrné dýchání muže. Jenže když vlezl do postele, Severus zamumlal cosi o tom, že Harry musel nechat zámek bez teplé vody, a přisunul se blíž.
Harry se rychle obrátil tak, aby byl otočený tváří k Severusovi.
"Hmm?"
-
"Víš, ve skutečnosti je dobré spát tady dole s tebou." -řekl Harry a pokračoval: -"žádné noční můry. I když je zvláštní, že k tomu stačí pouhá přítomnost jiného člověka vedle... "
"Mírní následky Cruciatusů,"-zašeptal Severus. - "Dočti tu svou knihu..."
-
Harry potřeboval několik vteřin, aby pochopil, co bylo řečeno. Najednou se rozhněval. Copak se celý den Severuse neptal, jakby mu mohl pomoci? Pokud opravdu stačilo lehnout si vedle, aby to přineslo úlevu v prožívaném utrpení, proč lektvarista mlčel?
Protože Severus nechtěl dát najevo slabost.
Nechtěl ani, aby se Harry o tom zmiňoval – proto teď mladík neřekl ani slovo, ale jednoduše se přitiskl k muži a položil mu hlavu na rameno. Zůstal tak ležet v obvyklé pozici. Na okamžik zaváhal, ale potom Severuse objal jednou rukou.
-
"Cítíš se pohodlně? Nic tě nebolí?"
Nějakou chvíli ticho narušoval jen zvuk dýchání. Potom Severus řekl ospalým hlasem:
"Mmm... jediný problém... jsi moc oblečený."
"Šššš," - odpověděl Harry. "Nesmíš se... ehm... hýbat."
"Brzy... "
"Tccc... spi."
Severus usnul, ale Harry ještě dlouho ležel bez spánku.
-
Sobota, 20, června 1998 - 7:44
-
Cosi naráželo do Harryho boku. Něco tvrdého. Nevyvolávalo to neklid, ani to nepůsobilo bolest, dokonce to nebylo nepříjemné. Jen to stejnoměrně naráželo... ne, ne pohybovalo se to dopředu a zpět v naléhavém a vytrvalém rytmu...
"Mmm... "-teplý dech doprovázený objetím, které se teď kolem Harryho sevřelo ještě těsněji.
Severusova ruka, která doposud nehybně ležela na mladíkových zádech, začala sjíždět dolů a vklouzla pod gumu pyžamových kalhot.
"Moc oblečený... "
-
Harry se v mžiku probudil a vyskočil z postele. Vzpomínky ho zalily, jako ledový proud.
Och, Bože, Severus nemůže chtít sex – ne teď! Tak brzo po všech těch Cruciatech?
Harry couval, až se opřel o stěnu. Dýchal těžce, s bolestí v hrudi.
Doslova cítil, že se dusí.
"Hmm?"
-
Mumlání ze spánku pomohlo Harrymu potlačit nával paniky. Severus se ještě ani nevzbudil, a samozřejmě nic nechtěl. Prostě to byla jen ranní erekce.
Ale minulé ráno, když se Harry vedle něj probudil, lektvaristův penis nebyl tvrdý.
*Ne, Severus se ještě nemohl po Cruciatech zotavit. *-přesvědčoval se Harry.
Lektvarista strávil celý včerejší den v posteli a střídal čtení s přestávkami na krátký spánek. A samozřejmě se stížnostmi na nucenou zahálku. Vlastně Severus přestal Harryho komandovat jen tehdy, když se mu zavřely oči a kniha vysmekla z rukou.
-
Jenže dnes ráno se očividně všechno změnilo. Severus se cítil mnohem lépe a to ve všech směrech.
A tato... ehm... ranní erekce – byla u zdravého muže normální, vždyť Harry ji také míval.
Dřív, ne teď.
Severus mrknul jednou, nebo dvakrát a potom s konečnou platností otevřel oči. S lenivým a smyslným úsměvem gestem volal Harryho zpět do postele.
-
"Počkej vteřinu,"-vydechl mladík. Chytil brýle a proběhl vedle postele do Severusovy koupelny.
Ruce se mu třásly tak silně, že musel dát pozor, aby nebouchl dveřmi.
Potom co se zavřel v koupelně, Harry přešel k umyvadlu, opřel se o něj oběma rukama a zadíval se na sebe v zrcadle. Postupně se mu podařilo vyrovnat dýchání a chladná voda mu pomohla alespoň částečně se zbavit chorobné bledosti.
-
Ale panika uvnitř nezmizela a emoce ho trhaly na kusy.
Tam venku za dveřmi byl Severus. Severus, který mu nikdy nezpůsobil bolest, jako ti druzí!
Severus! A Harry si ještě pořád byl jistý, že lektvarista není připravený na sex – tohle byly jenom reflexy, takové jako jsou u všech. Ranní erekce, která neznamenala, že Severus má sílu i na zbytek...
-
Přesto se Harry nedokázal ovládnout. Před očima se mu v rychlém sledu střídaly obrázky z knih, které si prohlížel v Blackwell's. Čím víc si představoval sám sebe ve všech těch pozicích, tím hůř se mu dýchalo. Dokonce i tehdy, když jako druhý v těch scénách vystupoval Severus.
"Harry?"
-
Zavolání nebylo hlasité, ale také ne do té míry tiché, aby se Harry mohl tvářit, že nic neslyšel.
"A? Jo!"-odpověděl a musel si odkašlat, protože dokonce i jemu samotnému zněl vlastní hlas cize.
"Potřebuješ něco?"
Jakmile se Harry uslyšel, přál si svá poslední slova raději spolknout.
Co když mu Severus řekne, že potřebuje právě jeho samotného?
-
"Osprchuju se, jestli ti to nevadí?" -zavolal rychle Harry, dokud Severus nestačil odpovědět.
"Potom se obléknu, přinesu ti snídani a všechno, co budeš ještě chtít... dobře?"
Severus cosi odpovídal, ale Harry už pustil vodu a neslyšel.
Během sprchování se pokoušel zvládnout ponoukání k tomu, aby natahoval mytí na celý den. Raději by se měl chovat jako obvykle.
-
Když se Harry vrátil do ložnice, ležel Severus na své straně postele a spal, což bylo nejlepší vzhledem k tomu, že veškeré oblečení mladíka tvořil pouhý ručník.
S úlevným povzdechem Harry proklouzl do dveří mezi pokoji a odhodil pyžamo s ručníkem do rohu v horní ložnici. Pak přešel ke skříni, aby si vybral oblečení.
Už natahoval ruku pro obvyklé džíny, když si vzpomněl, že se Severus v Norsku zmínil o tom, jak mu džíny obepínají postavu.
To bylo poslední, co by si přál – aby lektvarista koukal na jeho zadek a představoval si kdesi cosi.
-
Harry chytil tmavě šedé, vlněné kalhoty a oblékl si je. K čertu, nebyly o moc lepší. Protože byly šité specielně pro něj, podtrhovaly obrysy těla, i když ne tak otevřeně jako džínovina. Raději se zakryje ještě hábitem.
*hm, tohle je ale dost divné obvyklé chování. *-pomyslel si mladík, když si oblékal košili s tenkým svetrem a navrch ještě hábit. Tenisky se zjevně nehodily ke strohému oblečení, proto ze skříně vytáhl pár nablýskaných modelových polobotek, které mu Severus také koupil.
-
Když se potom Harry uviděl v zrcadle, uvědomil si, že Severus zaplatil za všechno, co měl teď oblečené na sobě, od špiček bot až po brýle na nose. Stejně jako tomu bylo včera, ale minulý den neměl čas, aby o tom přemýšlel. Jenže teď...
Harry polknul ve snaze zbavit se škrabání v krku.
Cítil se jako věc. Věc, kterou koupili a nyní ji vlastní.
Ten pocit se mu nelíbil.
-
*Ale on byl majetkem. *-připomněl si tvrdě Harry. Jeho úkolem bylo zvyknout si na to, stejně jako si musel zvyknout na sex. Nezáleželo na tom, že už nikdy sex nebude chtít, natož aby z něj měl potěšení.
Neměl na výběr – a vzhledem k blížícím se narozeninám o jakékoliv možnosti volby nemohla být ani řeč.
Harry Potter. Chlapec-zaprodaný-posraným-osudem.
-
Celý život ve čtyřech slovech. Pěkný nadpis pro autobiografii.
Zajímalo by ho, jestli vůbec někdy jeho život patřil jenom jemu.
Celou dobu se mu osud neustále vysmíval – osud a proroctví.
-
Náhlé přání zardousit Trelawneyovou,donutilo Harryho zatnout pěsti. Samozřejmě chápal, že to není její vinna, ale poslové přinášející špatné zprávy bývali většinou zabíjeni – ne?
Harry si povzdechl a zamířil do horní koupelny, aby se zkusil učesat. Nesnažil se udělat na Severuse dobrý dojem, ale vlasy rozježené na všechny strany se nehodily k jeho dnešnímu vzhledu, stejně jako tenisky.
-
Když se Harry vrátil dolů, Severus už seděl na posteli. V porovnání se včerejším dnem měl ve tváři mnohem zdravější barvu.
"Nasnídáme se? Nebo chceš, abych ti... eh... pomohl umýt se? Potřebuješ hůlku na Inanire, nebo... ?"
"Není nutné, aby sis hrál na milosrdnou sestru. Pokud to chceš vědět, stačil jsem se osprchovat, zatím co ses babral nahoře."
Severus se na mladíka zadíval pozorným a vnímavým pohledem, ze kterého se Harrymu udělalo horko.
"Někam se chystáš?"
-
Otázka mladíka zastihla neočekávaně. Nechápal, na co Severus naráží a tak začal horečně vymýšlet omluvy, ale v další chvíli si uvědomil, že lektvarista má na mysli jeho oblečení.
"Oh, ne! Jen jsem ty věci viděl... a tak nějak... "
"Nepředpokládám, že by někdo očekával, že se budeš oblékat jako profesorský asistent i mimo učební hodiny, alespoň já to určitě nepokládám za nutné." -řekl Severus. "I když ti jen schvaluji, pokud si tento vzhled uchováš během vyučování, nebo při vycházkách do Prasinek. Jsi příliš mladý – prakticky student – čím víc se dokážeš odlišit od svých studentů – tím lépe.
-
Severus věděl, o čem mluví. Mladík si připomněl, že lektvarista nebyl o mnoho starší, než Harry teď, když začal sám přednášet.
"Ano, patrně budu muset přemýšlet o nějaké strategii na... ehm... vytvoření odstupu."
"Součástí toho by mohlo být, když zbavíš svou řeč tvého obvyklého *eee, ehm* – *no* a *tak nějak*."
Harry cítil ještě větší horko a tak si sundal hábit.
Stejně nosit ho doma bylo hloupé. Takže se vymotal z nešikovné pláštěnky a posadil se na židli blízko postele.
-
Doma... Možná bylo dobře, že může myslet na sklepení takovým způsobem.
Ale ani tato myšlenka nedokázala potlačit nepříjemný pocit z posledních Severusových slov.
"Myslel jsem, že jsi chtěl, abych zůstal sám sebou." -poznamenal Harry a skládal si hábit na kolenou.
"Dokonce to je zapsané ve smlouvě."
Severus zvedl obočí.
-
"Byl to pouze návrh. Bude pro tebe mnohem složitější dělat svou práci, pokud se k tobě studenti budou chovat jako ke kamarádovi. Potřebuješ si získat jejich respekt."
"Myslíš, že nemohu současně být kamarád i učitel?"
"Právě to říká moje zkušenost."
"Ale ty jsi měl problémy s tím, aby sis našel kamarády..." -Harry se ulekl, když zaslechl svá slova.
-
"Promiň. Jsem strašně nervózní. Tam nahoře jsem přemýšlel o tom, že teď nepatřím sám sobě, že jsem jen věc... a jak hrozný to je pocit. Och, bože, nepotrestá mě smlouva za podobné myšlenky?"
"Ne." Odpověděl Severus hlasem, ze kterého byl slyšet pečlivě ovládaný hněv.
"Potom promiň. Jen jsem chtěl říct... "
"Vím, co jsi chtěl říct. Navrhuji opustit toto téma."
Harry s povděkem přikývnul.
-
"Tak co ti mám přinést k snídani? Vím, že nepotřebuješ chůvu, ale ředitel chtěl, abych se o tebe... no... dobře staral."
"Budeš plnit moje příkazy, a ne Albusovy."
"Já vím, ale... "
"Dobře, dobře." -přerušil netrpělivě Severus mladíka. "Chápu, co tím myslíš. Vidím, že jsi plný odhodlání, takže pokud chceš být užitečný, můžeš mi přinést obyčejný lék na bolest."
"Ale nebude lepší tvůj speciální lektvar?"
-
"Už jsem tím prošel dřív a vím, co potřebuji." -suše poznamenal Severus. "Mám si přivolat lektvar sám?"
"Neřekl jsem, že pro něj nepůjdu!" Harry se postavil a zadíval se na Severuse.
"Kouzlil jsi dneska ráno?
"Vypadám jako člověk, co to dělal?"
"Ne... " Harry se kousl do rtů, když si uvědomil svou chybu. "Velmi chytré, Severusi. Ale rovnou odpovědět na otázku nemůžeš?"
-
Severus se mírně zasmál.
"Nedáš se tak snadno ošidit, jak jsem si kdysi myslel. Ne dneska ráno jsem nekouzlil." Severusův hlas klesl a získal hlubší tón, když lektvarista pokračoval.
"Ale lektvar může počkat, pokud si mě přeješ uchránit bolesti a strádání. Připojíš se znovu ke mně v posteli?"
Harryho zalila další vlna paniky.
-
"Potřebuješ odpočívat."
"Hmm... určitě potom budu spát několik hodin... to mohu odpřisáhnout."
"Ale... ale... teď je den!"
Tentokrát se Severus nedokázal ubránit, aby se nezachechtal, ale bez jakékoliv zlomyslné urážky, nebo výsměchu.
"Oh, Merline! Přece si nemyslíš, že milenci si mohou dávat navzájem potěšení jenom v noci? Ale pokud se ti líbí tma, dá se to snadno zařídit... "
-
Harry měl dojem, že se celý jeho svět hroutí. Nevěděl, z jakého důvodu si předtím myslel, že otázka sexu bude aktuální jenom v noci. Nepočítal s tím, že tato hrozba bude existovat i ve dne.
Opravdu hloupý, hloupý předpoklad – nyní to chápal.
"Nemám náladu."-odpověděl hluchým, bezbarvým hlasem. Beznadějným a zoufalým.
"Ceremoniál byl docela nedávno, potom jsi onemocněl a všechno to ostatní... vlastně si myslím, že to není zrovna dobrý nápad."
"Nemáš náladu? No dobře." Severus vypadal trochu překvapený.
"Můžeš říct *ne*, Harry. Myslím, že tuhle otázku jsme si už vyjasnili. Smlouva tě trestat nebude."
-
Ale tomu Harry věřil jen stěží.
"A co když budu říkat *ne* příliš často? Myslím tím..."
Severus se domýšlivě usmál, což se Harryho nepříjemně dotklo.
"Cítíš se vykolejený kvůli zotročení, ale to přejde. Mám dost důvodů, abych si myslel, že si dokonale užiješ všechno, co s tebou hodlám udělat."
-
Harry se musel rychle odvrátit, aby výrazem tváře neprozradil své tajemství.
"Přinesu ti tvůj lektvar." vymáčkl ze sebe a zamířil ke dveřím.
Z ložnice vyšel doprovázený Severusovým smíchem, ze kterého jistota přímo sálala.
Dokonce ještě v laboratoři mu ten smích stále zněl v hlavě, ale postupně tuto ozvěnu umlčely jeho vlastní zoufalé myšlenky.
Co teď bude dělat?
Co? CO?
-
Severus se očividně uzdravil dřív, než Harry počítal, a teď bude chtít sex ve dne i v noci! Spoustu sexu! Strašně, strašně moc...
Harry začal otvírat a zavírat dvířka skříněk při hledání správného lektvaru. Zvláštní, proč Severus potřeboval lék proti bolesti, jestliže se cítil dost dobře, aby...
Bože, co má dělat?
-
Najednou přišla odpověď sama, když Harry otevřel další skřínku a uviděl několik lahviček vyrovnaných do řady na dolní polici. Známá etiketa ho uhodila do očí.
Dračí štěstí.
To je to, co potřebuje!!!
Trochu Dračího štěstí a bude to v suchu. Všechno bude tak, jak si Severus přeje.
Harry bude hořet touhou, povolný a ochotný ke všemu – tak jako během rituálu.
Zapomene na všechno – kromě Severuse.
-
Schoval jednu lahvičku do kapsy kalhot a souhlasně si odkýval pokračování plánu.
Jakmile Severus navrhne, aby šli do postele – což může být ještě dneska vzhledem k jeho náladě – Harry prostě na vteřinku vyklouzne. Vymluví se, že potřebuje do koupelny a vezme si trochu Dračího štěstí.
-
A potom bude schopný snést cokoliv.
-
-
Pokud nechcete nechat koment, prosím klikněte na hodnocení. Díky.
-
Komentáře
| RE: Madurare 003B | ajka | 20. 03. 2010 - 17:41 |
| RE: Madurare 003B | niki.moonlight | 21. 03. 2010 - 02:35 |
| RE: Madurare 003B | dog | 09. 01. 2011 - 17:53 |
 RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 09. 01. 2011 - 20:59 |
| RE: Madurare 003B | dog | 09. 01. 2011 - 18:02 |
| RE: Madurare 003B | sion | 09. 01. 2011 - 18:03 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 09. 01. 2011 - 21:00 |
| RE: Madurare 003B | miriabar | 09. 01. 2011 - 18:11 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 09. 01. 2011 - 21:03 |
| RE: Madurare 003B | pajik | 09. 01. 2011 - 18:14 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 10. 01. 2011 - 13:50 |
| RE: Madurare 003B | anneanne | 09. 01. 2011 - 18:16 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 10. 01. 2011 - 13:53 |
| RE: Madurare 003B | jahavi | 09. 01. 2011 - 18:29 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 10. 01. 2011 - 13:54 |
| RE(3x): Madurare 003B |
jahavi | 10. 01. 2011 - 21:56 |
| RE: Madurare 003B | lady corten | 09. 01. 2011 - 18:32 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 10. 01. 2011 - 13:56 |
| RE: Madurare 003B | gigi... | 09. 01. 2011 - 19:02 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 10. 01. 2011 - 13:59 |
| RE: Madurare 003B | cory | 09. 01. 2011 - 20:28 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 10. 01. 2011 - 14:04 |
| RE: Madurare 003B | sharlaid | 09. 01. 2011 - 20:36 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 10. 01. 2011 - 14:11 |
| RE: Madurare 003B | bacil | 09. 01. 2011 - 21:20 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 10. 01. 2011 - 14:16 |
| RE: Madurare 003B | bezinka | 09. 01. 2011 - 23:11 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 10. 01. 2011 - 14:18 |
| RE: Madurare 003B | nade | 09. 01. 2011 - 23:28 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 10. 01. 2011 - 14:21 |
| RE: Madurare 003B | symphony | 10. 01. 2011 - 00:08 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 10. 01. 2011 - 14:24 |
| RE: Madurare 003B | fallagela | 10. 01. 2011 - 11:26 |
| RE(2x): Madurare 003B |
hajmi | 10. 01. 2011 - 14:31 |
| RE: Madurare 003B | misule | 10. 01. 2011 - 12:13 |
| RE: Madurare 003B | salazaret | 10. 01. 2011 - 12:17 |
| RE: Madurare 003B | zuzana | 10. 01. 2011 - 18:30 |
| RE: Madurare 003B | saskya | 10. 01. 2011 - 23:26 |
| RE: Madurare 003B | mononoke | 10. 01. 2011 - 23:28 |
| RE: Madurare 003B | isabel | 10. 01. 2011 - 23:48 |
| RE: Madurare 003B | mamba | 11. 01. 2011 - 15:56 |
| RE: Madurare 003B | alcea | 11. 01. 2011 - 20:10 |
| RE: Madurare 003B | grid | 13. 01. 2011 - 11:53 |
| RE: Madurare 003B | nadin | 16. 01. 2011 - 00:35 |