Dvojitý zásah

Poslyšte vážení, co se událo v daleké zemi britské.

Před dávnými lety omámil líbivými slovy kouzelníky té země zlý černokněžník, lord Voldemort. Ne všichni se však nechali zlákat. Několik mocných kouzelníků povstalo proti němu a jeho přisluhovačům Smrtijedům a vytvořilo řád, který by jako pták Fénix obnovil kouzelnickou společnost v Anglii.

Když už se zdálo, že zlého kouzelníka nelze zničit pro jeho znalosti černé magie, objevil se mladičký zachránce. Chlapec štíhlý, sličné tváře a krásných zelených očí jménem Harry Potter. Podle proroctví měl svět zachránit mocí, kterou jeho protivník nezná a která mu již v raném věku umožnila přežít smrtelnou kletbu Avadu Kedavru, protože jeho matka za něj obětovala svůj život.

Členové Fénixova řádu se snažili nadějného hocha chránit, ale jednou Voldemortovi služebníci chlapce unesli. Mladý zachránce tehdy trávil u svých mudlovských příbuzných poslední dny prázdnin, když temný pán vyslal své Smrtijedy za Harryho strýcem s finanční nabídkou. Lakotný příbuzný nedokázal její výši odolat a mládence zloduchům prodal.

"Už jsme se dlouho neviděli, Harry Pottere,"provokoval ho posměšně Voldemort. "Opravdu rád vidím zachránce kouzelnického světa v poutech. Co může být lepším důkazem, že pravdu mám já a nikoli ten mudlofil Brumbál." Liboval si hadí muž. "Mám pro tebe návrh, Harry. Je škoda plýtvat takovým talentem pro ztracenou věc, přidej se k nám a já ušetřím tvůj život, učiním tě svým partnerem. Budeš vládnout po mém boku."Ale Harry vášnivě odmítl: "Nikdy! Nikdy se nepřidám k těm, co vraždí a zabíjejí bezbranné." "Chlapče, jak ty jsi předvídatelný. Protože však mám pro tebe jistou slabost, dám ti možnost ještě jednou si svou odpověď pořádně promyslet. Odveďte ho!" Rozkázal Smrtijedům.

Harry se ocitl v nejhlubší kobce Malfoyovského zámku, kde zrovna Pán Zla se svojí suitou pobýval. Dva dny byl zavřen bez jídla a vody v černočerné temnotě, jen se svými démony, kteří pomalu nahlodávali jeho příčetnost. Přes všechno utrpení nezměnil své přesvědčení, i podruhé Voldemortovu nabídku odmítl. Za nic na světě nechtěl zpronevěřit oběť své matky a propadnout zlu jako jeho protivník. Ačkoli Pán Zla podobnou odpověď očekával, stejně jej nahněvala a přikázal svým pochopům, aby chlapce mučili kletbou crutiatus tak dlouho, dokud neomdlel.

Potom ho nechal odvléci do posvátného háje, kde měl na skále viset po pět dnů. "Za pět dnů poprvé od dob Salalzar Zmijozela nastane vhodná noc pro obřad ÍOSPARTACH. Obřad, kdy panenská oběť umírá za krutého mučení a znásilňování. Budeš nejlepší obětí, Harry. Tvá moc a síla ještě zvýší účinek obřadu," pomyslel si Voldemort.

Spalován sluncem, sužován větrem, promáčen deštěm tři dny a tři noci byl mladík připoután ke skále nad obětištěm.

Bolel ho každý kousek těla, vyschlá ústa nesnesitelně pálila, prázdný žaludek se křečovitě svíral, drsná skála rozdírala jeho záda, chvilkami ztrácel vědomí. Postupně ho opouštěla naděje na záchranu a intenzivně se modlil, aby se obřadu nedožil, což vhledem k jeho stavu vypadalo velmi reálně.

Avšak na sklonku třetího dne přišla spása. Jeho spolužák a školní soupeř, Draco Mlafoy, byl svým otcem donucen sledovat Harryho týrání. Když Voldemort popisoval, jakou krutou smrt jeho sokovi chystá, něco se v mladém Zmijozelovi hnulo. Představa, že už krásného Nebelvíra nikdy neuvidí, s ním otřásla. Celé tři dny se trápil, nemohl jíst, oka nezamhouřil. Posléze sám sobě přiznal, co ho souží. Za neustálými rozmíškami mezi ním a chlapcem-který-přežil není nenávist, ale touha po jeho obdivu a sympatiích. Proto ho nemůže nechat na pospas šílenému plánu temného kouzelníka.

Nejprve z otcova pokoje ukradl Harryho hůlku a přenášedlo, cestou z domu přibral ještě dva flakónky posilňujícího elixíru. Pak se vydal k obětišti. Především musel obelstít Voldemortovy stráže, což pro něj jako syna Luciuse Malfoye, prvního ze Smrtijedů, nebylo vůbec těžké. Poté zbavil Harryho pout, vlil mu do úst lektvary a opatrně ho postavil na zem.

Jenže v tom okamžiku v Malfoyově sídle spustil alarm a oba chlapci byli během chvilky v obklíčení služebníků Pána Zla v čele se samotným Voldemortem. "Vida, vida, vida. Koho to tu máme?" poškleboval se černokněžník, "mladý Malfoy zradil a pokouší se zachránit Pottera. Luciusi, co myslíš, jaký trest zaslouží?" "Můj Pane, dosud jsi všechny zrádce nechal popravit.," odtušil nešťastně Dracův otec. "Jak diplomatická odpověď," posmíval se zloduch. "Ano, máš pravdu, odpůrce zaslouží bolest a smrt, ale protože jde o tvého syna, nebudu ho mučit a spokojím se s pouhou smrtí. ZABIJ HO!!!" Malfoy neochotně namířil svou hůlku na syna a pronesl osudová slova.

Než dopadla poslední slabika smrtícího kouzla, Harry Expelliarmem Smrtijeda odzbrojil.

Jenže v tom okamžiku na něj Avadu seslal Voldemort.

Draco však Voldemorta s vteřinovým zpožděním počastoval tímtéž.

Od Harryho se kletba odrazila přesně ve správný moment, aby se spojila s tou Dracovou.

Zdvojené Avada Kedavra nedokázala odolat ani Voldemortova černá magie a zloduch padl mrtev k zemi.

Než stačil kterýkoli Smrtijed zareagovat, přiskočil Draco k Harrymu a aktivoval přenášedlo. Chlapci byli v mžiku pryč. Neslyšeli tak slova Luciusova zlořečení, které za synem vyslal: "Za to, že´s otci postavil se, já proklínám tě. Pokud ten, kterému jsi srdce věnoval, polibek svůj vtiskne na jiné rty, tělo tvé zdřevění a vlasy v listoví se promění."

Uprchlíci přistáli na hranicích Bradavického pozemku. Protože se mladý exsmrtijed obával, jak ho členové Fénixova řádu přijmou, vydal se Harry k hradu sám. "Počkej tu na mě," navrhl, "Připravím je na tvůj příchod." Bohužel, jako první potkal Ginny Weasleyovou, které ho tajně milovala. Dívka využila nečekanou příležitost a vrhla se zachráněnému Nebelvírovi do náruče a zasypávala ho polibky. V tu chvíli Harry omdlel, a když se probral na ošetřovně, nevzpomínal si na nic ze svého zajetí.

Dracovi, který na něj čekal na kraji Zakázaného lesa, se vedlo ještě hůř. Cítil, jak se jeho nohy propadaly do země a přetvářely v kořeny, ruce se vztahovaly k obloze a měnily ve větve. Plavostříbřité vlasy zezelenaly, kůže mu hrubla, dřevěněla, za chvíli ji nahradila bělošedá kůra. Na místo mladého aristokrata zde stála štíhlá bříza.

Snad by to s oběma chlapci dopadlo zle, kdyby se z Malfoyva panství nevrátil Severus Snape. Když našel zmateného Nebelvíra na ošetřovně, ihned pochopil, co se přihodilo. Luciusova kletba se naplnila. Neprodleně běžel za Brumbálem, aby ho o všem informoval a zrušil Dracovo zakletí.

Zatímco se Harry vzpamatovával z následků mučení, Snape a Hagrid pátrali v Zakázaném lese po zakletém Zmijozelovi. Netrvalo dlouho a narazili na nově vzrostlou břízku. Nyní však nastal problém, protože síla otcovského prokletí byla mimořádně účinná a nelze je odstranit pouhým Finite Incantatum.
Ani tak mocný kouzelník jako Brumbál nebyl sto chlapce vysvobodit. Už to vypadalo, že je osud Voldemortových přemožitelů zpečetěn.

I když se Harry vzpamatoval fyzicky, jeho paměť zůstala zastřena neprostupným závojem. Proto se Snape rozhodl, že ho seznámí s průběhem zajetí, jeho dramatickým vysvobozením, ale i s jeho následky. Pohnut Dracovým neštěstím, vydal se k tajemné břízce. "Tolik jsi pro mě obětoval a já ti nemohu ani poděkovat," litoval. " Kéž bych jen věděl, jak ti pomoci, kéž bych tu místo tebe stál já," povzdechl si a objal břízku. Pojednou místo stromku držel v náručí Draca, který k němu láskyplně vzhlížel. Pak se společně vydali k hradu, aby s ostatními oslavili vítězství nad Voldemortem.

Konec.