Madurare 030
5. listopad 2011 | 23.50 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 30 - závěr
Zlatíčka, - dneska je kapitolka dost krátká. Proto ji dostáváte už s předstihem. Začala jsem totiž už pracovat na další, která bude naopak trochu delší.
Za komentáře k minulé kapitole moc děkuji a tenhle kousek věnuji těm, kteří je napsali.
Jmenovitě : Symphony, Guidita, Severina, Sora, Zuzana, Sharlaid, Leona, Lady Corten, Saskya, Miriabar, Mája, Bacílek, Eliss, Eliot s, Nixerwil, Marta, Emm2010, Clare, Slimčinka, Grid, Sora, Fin, Mononoke, Lilith3913 a Nade. Díky vám.
-
-
Kapitola 30 - závěr.-
Úterý, 19, října 1998 - 20:12
-
"Je to velmi prosté – jen si musíte zvyknout." -vysvětloval Harry těm dvěma, kteří se vznášeli na koštěti pár stop nad zemí. Zmijozelští chytači ho pozorně poslouchali a nespouštěli z něj oči.
-
Už bylo taky na čase. Harry si Severusovi nechtěl stěžovat, ale mužstvo Zmijozelu, mu od samého začátku, jako famfrpálovému trenérovi, působilo jen velké bolení hlavy. Harry si uvědomoval, že to je většinou spojené s dlouhou historií hry ve škole. Všechna ta vítězství Nebelvíru.
Jelikož tohle byl první rok, tak bylo pochopitelné, že všichni hráči v době kdy Harry hrál, už v Bradavicích studovali. Dokonce měl podezření, že se po zápasech ve zmijozelské společenské místnosti, jeho jméno určitě ozývalo ve všech rozhovorech. Nemluvě o tom, že někteří z těchto studentů, byli stále kamarády Draca Malfoye.
-
Všechno to dohromady vedlo k tomu, že mužstvo nechtělo spolupracovat, a na začátku se dokonce chovalo dost nevraživě. Ale časem se situace začala lepšit.
Zmijozelové ho stále neměli rádi, ale přesto ho alespoň respektovali. Nebo spíš jeho funkci.
Zvlášť když Harry před nějakou dobou začal v praxi používat Severusovu radu - což znamenalo, že strhával body. Někdy i hned větší množství.
A také se nebál udělovat tresty.
-
Zmijozelové té narážce rozuměli, a teď když mluvil, raději poslouchali.
A uctivě, protože Harry dal jasně najevo, že nebude trpět nějaké postraní zlostné pohledy.
Navíc Zmijozel prohrál dva tréninkové zápasy. Nejdřív s mužstvem Havraspáru a pak i Mrzimoru.
"A budete stále prohrávat," -řekl jim chladně Harry na dalším tréninku, - " pokud se nebudete snažit, aby jste si zapamatovali, co vám říkám. Ještě vás neomrzelo ignorování mojí osoby? Ostatní fakulty mají dost rozumu, aby pochopily, že já jim opravdu mohu pomoci, aby se naučily lépe hrát. Brzy vás předběhnou o desítky mil, jestli nakonec nevytáhnete hlavy ze zadku a nevezmete rozum do hrsti."
-
Budiž, profesor by asi neměl používat slova jako "zadek" v přítomnosti studentů.
Ale na druhou stranu - trenér má určitě trochu víc svobody. V každém případě, když si jeden ze zmijozelů něco zabručel pod nos, rozhodl se Harry, že je s nimi zapotřebí mluvit ještě jednodušeji.
"Pět bodů." -štěknul a obrátil se na koštěti tváří k provinilci.
"Co je to s vámi? Myslel jsem, že jste ze Zmijozelu. Máte myslet strategicky! Místo toho se necháváte ovládat svými osobními pocity a dobrovolně odmítáte využívat výhody, které vám jsem ochotný navrhnout."
Skončil trénink dřív než normálně a poznamenal, že má zajímavější práci, než učit studenty, kteří na to stejně nejsou zvědaví.
Od toho večera začal oddíl Zmijozelu dávat najevo větší snahu o spolupráci.
-
"Na samém konci rozletu přetočíte koště, a to vám dá malou výhodu větší rychlosti. Mrňavou, ale i ta se může stát rozhodujícím faktorem v kritickém okamžiku," -Harry se obrátil, vylétl o několik stop vzhůru a potom ještě jednou předvedl celý manévr.
"Vyzkoušejte si to sami, ale nezapomeňte, že ten trik funguje teprve, když letíte tou nejvyšší rychlostí dřív, než začnete rotovat."
-
Stíhači si začali přetáčení zkoušet, ale nedosáhli žádných větších úspěchů, dokud jim Harry navrhnul závody v rychlosti. Zmijozelové.
Nejlepší způsob jak je rozhýbat - možná kromě obvinění, že se nechovají podle hrdého jména fakulty - změnit obyčejné cvičení v soutěž.
-
Hmm. Mladík se dokonce zamyslel, jestli by neměl stejný postup použít na Severuse v posteli.
Tedy ne že by zrovna ten potřeboval dodatečnou motivaci. Harry měl možnost se pokaždé znovu a v ještě větší míře přesvědčit, že Severus je skvělý milenec. Sice už dávno tušil, že tomu tak asi bude - ale vědět to a zažít na vlastní kůži, byl takový rozdíl, že se to spíš podobalo nečekaným narozeninám.
Ale jak by asi Severus zareagoval, kdyby se ho Harry pokusil zatáhnout do nějaké hry pro dospělé.
Například - kdo déle vydrží při minetu, nebo... ne,ne, to ne.
Že by on mohl vyhrát v takové soutěži? Nemá šanci.
Dobře, možná si to promyslí později, jestliže někdy ucítí potřebu zpestřit jejich sexuální život.
I když jenom představit si něco takového bylo hodně složité. Jak už mohl zjistit, Severus byl připravený na sex vždycky. Dokonce nepatrnou chvilku po orgasmu, kdy naprosto jasně potřeboval čas na odpočinek a nabrání sil, se rád a ochotně věnoval Harryho potěšení. Poskytl mu všechno cokoliv chtěl...
-
"Ehm... trenére Pottere?"
K čertu, znovu to udělal. Po tom pamětihodném víkendu stačila sebemenší narážka a Harry se ponořil do sexuálních fantazií. Dokonce i bez jakékoliv narážky jeho vědomí neustále přeskakovalo ke svůdným myšlenkám.
Jenže Severus byl tak bezvadný, že Harry s tím nedokázal nic udělat.
"Ano, slečno Tiddliwellová?" -podíval se na náhradního chytače Zmijozelu, kterého si ho konečně všimnul.
"Chtěla bych vám ukázat nový způsob střemhlavého letu."
Harry ji gestem vybídnul, aby pokračovala, a když si poslechl vysvětlení, rozhodl se, že tlumivé kouzlo bude na místě. Pro každý případ.
-
"Takže běž tam." - řekl a ukázal jí na malou plochu, kterou očaroval. -"Drž se nad tím místem."
Tara Tiddliwellová jen zvedla oči.
"Už jsem to dělala snad tisíckrát, pane. Nerozbiju se."
"Samozřejmě, že ne. No ale víš..." -Harry se naklonil blíž a pokračoval spikleneckým tónem, -" nemohu na to spoléhat. Ono to dokonce už jen zní až moc hrozivě."
"Ale vždyť vy jste byl v Nebelvíru!"
* Zajímavé použití minulosti *, -pomyslel si Harry.
"No ano. Ale to jen znamená, že pokud by šlo o mě, nejspíš bych se sám vrhnul hlavou dolů a zapomněl na všechna bezpečnostní opatření. Rozumíš?"
Tara se zachichotala.
-
"Raději se dívejte odtud. Doufala jsem, že by jste mi mohl dát pár rad, jak se držet víc rovně. Zdá se mi, že moje koště trochu vybočuje."
Harry poodletěl trochu dozadu, aby měl lepší výhled a podíval se k nebi, kde se v očekávání vznášela Tara.
Mávl na ní rukou, aby začala.
-
Dívka pevně chytila násadu koštěte, zamířila dolů a začala se otáčet ve vývrtce stále rychleji podle toho, jak se blížila k zemi. Rotace jí pomohla nabrat rychlost.
Harry ten trik taky dobře znal, ale Tařinou novinkou byly natažené nohy a celé tělo přitisknuté ke koštěti, aby se ještě víc zrychlilo otáčení.
Tím způsobem se dokázala rozletět mnohem rychleji, než normálně.
Harry nikdy dřív neměl příležitost sledovat takový střemhlavý let.
Zaujatý předváděným výkonem studentky se podíval kolem a čekal, že uvidí, jak ostatní spolužáci z mužstva obdivně celý manévr pozorují.
-
Ale nikdo se nedíval. Všichni se zápalem dál pokračovali v plnění úkolů, které jim zadal. Přesněji větší část sledovala samotného Harryho. Zmijozelové to vůbec dělali velmi často. Mnohem častěji, než hráči ostatních týmů. Jako by bylo životně důležité neustále ho sledovat, kontrolovat jakýkoliv jeho pohyb a přesun.
Harrymu se to moc nelíbilo, ale už si začal zvykat.
Jak se ukázalo, Harry se ohlédl právě včas. Právě v tu chvíli jeden z odražečů vší silou odpálil potlouk.
Správně to byla jeho úloha, ale problémem bylo to, že potlouk neletěl tam kam měl. Místo toho ohromnou rychlostí zamířil k místu, které Harry očaroval, aby zajistil Taru.
-
Zaklínadlo bylo schopné vydržet přesně jeden silný úder a kdyby potlouk do polštáře narazil, kouzlo by vyhořelo.
A co by bylo horší, vlna magie vytvořená nárazem, by určitě narušila Tařinu rovnováhu.
Bez jakýchkoliv pochyb, dopad potlouku na zem v tom místě, by vedl k pádu dívky.
Harry v duchu zaklel, přitiskl se ke koštěti a plnou rychlostí se rozletěl kupředu. Jednou rukou přitom šátral po odpalovací holi, kterou vždycky během tréninku měl u sebe.
Nikdy nemohl vědět, kdy se potlouk rozletí směrem k němu... zejména, když kolem byli zmijozelové.
Ne nestihne to. Zcela jasně viděl, že míč nezadrží.
-
Rozletěl se ještě rychleji a do krajnosti napjal své magické schopnosti.
Za posledních sedm let Harry nasedal na koště při každé příležitosti a tak měl zcela jasnou představu o svých možnostech. Dokázal létat rychle, velmi rychle, ale ne tak rychle, jako teď.
Jenže tentokrát, když se pokoušel zrychlit - stalo se cosi nečekaného.
Koště poskočilo vpřed a nabralo takovou nepředstavitelnou rychlost, že se všechno kolem rozplynulo do rozmazaných skvrn.
Letěl rychleji než kdykoliv ve svém životě, stihl doletět k cíli a odrazit potlouk ke vzdálenějšímu kraji stadionu.
-
Tara ostře zabrzdila a její koště vydalo skřípavý zvuk, když se dívka silou zastavila a přistála blízko trenéra.
Ten stál na kraji očarovaného místa a těžce dýchal.
"Velký Merline, viděli jste to?" -zaslechl Harry něčí výkřik - hlas zněl jakoby z daleka.
* Následky šoku *, -pomyslel si mladý muž. Když otočil hlavu, Guy Golsuorský se vznášel hned vedle. nohama se téměř dotýkal země a překvapeně otevíral pusu.
-
A bylo čemu se divit. Harry nevěděl, jak rychle se mu podařilo překonat tu malou vzdálenost. Cítil jen, že to udělal mnohem rychleji - mnohem - než by se kdykoliv jen odvážil snít.
Rychle se vzpamatoval - nesmí dát studentům najevo, že ho jeho vlastní úspěch nečekaně překvapil.
Několikrát zamrkal a zapojil svůj rozum natolik, aby se ušklíbl. Kdyby se jednalo o jiný tým, tak by to neudělal, ale zmijozelové si vážili jistoty a sebevědomí.
"Alespoň jste viděli, čeho můžete dosáhnout pravidelným cvičením," -poznamenal nedbale.
-
Teď už se kolem něho shromáždilo celé mužstvo.
Harry v šeptaných poznámkách a mumlání slyšel zároveň obdiv i závist. Většina hráčů viděla trik na vlastní oči, a ti kteří jej nezahlédli, už o něm věděli od ostatních.
"Můžete nám ukázat, jak to děláte?" -řekl Leonard Brimston se zlostným zábleskem v očích. - "Nebo podobné věci předvádíte jen ostatním fakultám?"
"Nemluv hlouposti. Vůbec bych něco takového neudělal, kdybych nepotřeboval odstranit ten potlouk slečně Tiddliwelové z cesty." Pokrčil Harry rameny, jako by podobné události byly zcela běžnou záležitostí. - "Konec konců existuje rozdíl mezi normální výukou a vychloubáním."
-
"Dokázal jste něco takového, když jste tady ve škole studoval?" -zeptal se jeden ze sedmáků hlasem plným podezření.
"Ne. Abych měl takové výsledky, musel jsem cvičit celé léto."
Když bylo jasné, že proud otázek jen tak neskončí, zvedl Harry ruku upozorňujícím gestem. Potom vytáhl hůlku.
"Tempus. Konec. Už je víc než půl deváté, takže pro dnešek jsme skončili. Dobrou noc."
Ozvalo se brblání, že nebelvíři mají určitě dovolené zůstat na stadiónu jak dlouho chtějí.
Nebyla to pravda, ale Harry necítil potřebu se bránit. Ať si říkají co chtějí - to ho nijak netrápilo.
-
Jedinné na co dokázal teď myslet bylo, jak se co nejrychleji dostat domů a podělit se o skvělé zprávy se Severusem.
Konečně se to stalo. Jejich síly se začaly křížit.
* Jistě, vzhledem k tomu, jak probíhaly poslední dny, se to dalo čekat *, pomyslel si Harry, když se na koštěti blížil ke dveřím hradu - velkou rychlostí, ale ne tou neskutečnou.
Byl přece šťastný, Severus byl šťastný taky a sex byl báječný.
Takže jejich síly se musely samozřejmě spojit.
Harry seskočil z koštěte, promnul si oteklé ruce a spěchal do svých pokojů.
-
-
Nezapomeňte kliknout na hodnocení. Díky.
-
-
Komentáře
| RE: Madurare 030 | zuzana | 06. 11. 2011 - 00:39 |
| RE: Madurare 030 | marta | 06. 11. 2011 - 01:22 |
| RE: Madurare 030 | nixerwil | 06. 11. 2011 - 12:39 |
| RE: Madurare 030 | miriabar | 06. 11. 2011 - 15:42 |
| RE: Madurare 030 | sharlaid | 06. 11. 2011 - 18:17 |
| RE: Madurare 030 | grid | 06. 11. 2011 - 19:22 |
| RE: Madurare 030 | slimča | 06. 11. 2011 - 19:48 |
| RE: Madurare 030 | clare | 06. 11. 2011 - 22:51 |
| RE: Madurare 030 | symphony | 06. 11. 2011 - 23:55 |
| RE: Madurare 030 | severina | 07. 11. 2011 - 00:03 |
| RE: Madurare 030 | gleti | 07. 11. 2011 - 00:19 |
| RE: Madurare 030 | sora | 07. 11. 2011 - 00:33 |
| RE: Madurare 030 | anina1 | 07. 11. 2011 - 18:09 |
| RE: Madurare 030 | adelaine | 07. 11. 2011 - 18:44 |
| RE: Madurare 030 | mononoke | 07. 11. 2011 - 21:17 |
| RE: Madurare 030 | kiki | 08. 11. 2011 - 10:40 |
| RE: Madurare 030 | saskya | 08. 11. 2011 - 12:26 |
| RE: Madurare 030 | nade | 08. 11. 2011 - 19:37 |
| RE: Madurare 030 | mamba | 13. 11. 2011 - 21:21 |