Madurare 031 A
13. listopad 2011 | 19.38 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 31A
Miláčkové,- moc děkuji za komentáře a za to, že tak dlouho zůstáváte se mnou.
Tentokrát kapitolka patří všem, kteří napsali komentík u té minulé.
Díky - Zuzaně, Martě, Nixerwil, Miriabar, Sharlaid, Grid, Slimčince, Clare, Symphony,
Severině, Gleti, Soře, Anině, Adelaine, Mononoke, Kiki, Saskyi a Nade.
-
Kapitola 31 - A-
Úterý, 19, října 1998 - 20:37
-
"Severusi!" -vykřikl Harry, když přes magické dveře vrazil do dolních pokojů.
"Severusi!"
Žádná odpověď nepřišla, ale nebylo těžké se dovtípit, proč - Harry v tu chvíli zaslechl zvuk tekoucí vody.
-
Sotva dokázal ovládat emoce, které v něm vířily, a tak v běhu ke koupelně ze sebe za chůze strhnul trenérský plášť. Odhodil ho směrem k posteli a ani si nevšiml, že je umazaný. Místo toho ihned otevřel dveře dokořán plný jistoty, že když se okamžitě nepodělí se Severusem o tu novinku - tak prostě vybuchne.
Měl chuť oslavovat - objednat galon šampaňského, padnout Severusovi kolem krku a líbat ho do bezvědomí, protože tohle byl svátek pro oba. Kdyby jejich sex nebyl tak fantastický, Harry by nikdy ten prudký vzestup síly na stadionu nepocítil.
-
A jaké síly... Harrymu se na vteřinu zastavil dech.
Uvědomoval si, že ta bláznivá rychlost byla jen začátkem. Teď už vůbec nepochyboval, že na něj toho čeká mnohem víc. Bude mít k dispozici spoustu magické síly, kterou bude moci používat podle svého vlastního přání. Nikdo už se na něj neopováží vztáhnout ruku.
Pro Harryho to byl dost neobvyklý pocit.
Když byl malý věděl, že ho Vernon může kdykoliv chytit za ruku a zkroutit mu ji jen proto, aby ukázal, kdo je tu pánem. Nebo smýknout Harrym na stranu, aniž by se staral o to, že by se mohl hlavou udeřit o okraj krbu. A co bylo naprosto jisté, strýc div Dudleyho nepovzbuzoval, když ten svého bratrance mlátil.
-
Dokonce i tehdy, když začal chodit do Bradavic a naučil se dostatečně zaklínadel, aby se dokázal ubránit, Harry se nikdy necítil v bezpečí. Moc dobře věděl, že jestli použije magii mimo školu, tak ho ministerstvo nějakým hrozným způsobem potrestá. Třeba mu sebere kouzelnou hůlku, nebo ho donutí navždy zůstat v té odporné rodině.
A také, nejednou dostal na srozuměnou, že dokonce i magie může být zbytečná, jestliže proti tobě stojí někdo mnohem zkušenější.
-
Harry se mnohokrát bez úhony dostal z nebezpečných situací, ale většinou jen díky štěstí. Samozřejmě svou úlohu v tom hrály i určité magické faktory. Moudrý klobouk mu dal meč Godrika Nebelvíra, Brumbál a sochy mu přišli na pomoc ve vestibulu ministerstva. A právě v tom to všechno bylo .
Prakticky pokaždé mu přišla na pomoc cizí magická síla, a ne jenom jeho vlastní. Dokonce i v případě Patrona na břehu jezera - kdyby Hermiona neměla obraceč času, Harry by nikdy neměl šanci ho vyvolat.
Výhra v turnaji také nebyla jeho zásluhou. Harry moc dobře věděl, že by už dávno zemřel, kdyby se jeho rodiče během souboje na hřbitově nečekaně neobjevili a nedali mu tak čas na útěk.
-
Ale s touhle silou to bude všechno jinak.
Jenom on jí bude ovládat a jen on bude rozhodovat. Ano, Severus vždycky bude mít možnost Harrymu k magii uzavřít přístup, ale kromě těch ojedinělých případů - tím si byl jistý - kontrola bude vždycky v jeho rukách.
I když nemá takové bohaté zkušenosti, jako Voldemort a jeho přisluhovači z nejbližšího kruhu - tak tentokrát na zkušenostech nebude záležet. Ne proti takové síle, jakou bude mít k dispozici.
-
Poprvé za dlouhou, dlouhou dobu - možná poprvé za celý svůj život - se Harry cítil nejenom jistý svou budoucností, ale i svobodným. Protože od této chvíle mu nikdy a nikdo nic zlého neudělá.
Nikdo by ani nemohl - kromě Severuse - ale v současné době už Harry věděl, že jeho partner se něčeho podobného, nikdy nedopustí.
-
Jakási nedefinovatelná vlna zalila Harryho a naplnila ho od hlavy až k patám novým pocitem.
Teplým a laskavým, dokonce sladkým.
Harry tak zřídkakdy dostával dárky, tak pečlivě si chránil vzpomínku na každý z nich, že ten nový pocit snadno rozeznal. Samozřejmě.
Dřív Harry zaklínadlo vnímal jako trest, ale v jistém smyslu bylo Cambiare Podentes spíš darem.
Musel ztratit hodně času, aby to pochopil, ale opravdu dostal sílu, jako dar. Neomezenou magickou moc.
A jestli se kvůli tomu, aby ho síla naplnila musel stát otrokem...
-
Ne, Harry nebyl natolik pošetilý, aby měl radost ze závazků, které na něj zaklínadlo uvalilo, ale teď mu celá smlouva přinejmenším alespoň nepřipadala tak nespravedlivá.
Konečně začal dostávat to, kvůli čemu ji přijal. To co chtěl.
Důvod, kvůli kterému nakonec souhlasil a udělal tento neuvěřitelný krok.
Až se zkřížení sil dovrší, bude nezranitelný.
-
"Severusi!" - znovu zavolal Harry, rychle přeběhl ke sprchovací kabině a trhnul jejími dveřmi k sobě.
"Máme důvod slavit!"
Muž se otočil, aby se na něho podíval přes lesklou clonu mokrých vlasů, přihlazených proudem vody.
Ale Harry se vůbec na Severusovy vlasy nedíval.
-
Hmm. Voda stékala po Severusově dlouhém a silném údu. Její pramínky mu změnily porost v tříslech na hladký povrch a na špičce penisu tvořily velké kapky, které padaly dolů. Ovšem dřív než spadly, chvíli zůstaly viset. Třpytily se při tom, jako kapky rosy a lákaly, aby je někdo slíznul.
Severusův penis sice ani nestál, ale to nevadilo. Harrymu se už v ústech sbíhaly sliny. Zatoužil po svém milenci a najednou si uvědomil, že lepší způsob oslavy stejně nevymyslí.
Tak jak byl oblečený, udělal krok, klesnul na kolena rovnou na kachličkovou podlahu - natáhnul ruku a několikrát jí přejel po tom přitažlivém údu nahoru a dolů, nahoru a dolů.
-
"Harry,"...
Mladík se podíval nahoru a najednou se cítil drzý, přestože si byl jistý, že na to má právo.
Bylo to skutečně zvláštní, vzhledem k tomu že byl otrok. Na druhou stranu zcela jasně věděl, že v jejich vztahu se Severusem to nemá žádný význam. Zcela jistě ne.
"Chceš, abych přestal?" -zeptal se a palcem krouživým pohybem hladil okraj kůže na špici. Cítil, jak se penis v jeho ruce nalévá a zvětšuje svůj objem. Harrymu se to líbilo - ten pocit tíhy a jemné kůže ležící v jeho dlani.
Chytil celou délku jednou rukou a druhou položil Severusovi mezi nohy, aby potěžkal vejce.
Tak těžké a tuhé, kulaté a pevné - ukryté v obalu z měkké a zvrásnělé kůže.
Občas si Harry myslel, že se mu Severusova varlata líbí možná ještě víc, než penis. Rád je převaloval v dlani a cítil, jak se přitahují k tělu, když se lektvaristův úd naléval a napínal tak pokožku, která je skrývala.
-
Vyvádět Severuse z míry bylo zábavné, napadlo Harryho. Zdálo se, že muž ztratil řeč.
Bohužel se ze šoku, který zažil, když se Harry úplně oblečený k němu připojil ve sprše, dostal během pár vteřin.
Podíval se dolů na mladíka klečícího před ním.
"Budeš promočený."
No, možná se s překvapením ještě tak úplně nevyrovnal, když dokázal říci natolik zřejmou věc - spíš nesmyslnou.
Harry si dovolil věřit, že díky něčemu takovému se také nemusí stydět za své vlastní, občasné, ne zrovna geniální poznámky.Jak je vidět, Severus také dokáže vypustit podobný, hloupý komentář.
-
"Cože?" - rozesmál se mladík, ale nesmál se Severusovi.
To jen mu celá situace ještě víc zvedla náladu, takže se div nevznášel nad zemí. Stejně jako tehdy, když pokapal šťávou nejen celého Severuse, ale i postel, a přitom si uvědomoval, že je mu to úplně jedno. Teď si zase nevzpomněl na to, aby za sebou zavřel dveře sprchy. Voda už určitě zalila půlku koupelny, ale jeho to nijak nevzrušovalo - naopak, jakýmsi podivným způsobem ho to osvobozovalo.
Mohl se cítit zkažený, špatný.
A zjistil, že se mu to líbí.
-
Vzal mužův penis do úst, objal žalud vlhkým teplem a přejel jazykem po uzdičce.
Severus to měl rád, to Harry věděl. Tohle dráždění vždycky dokázalo přinést ovoce v podobě drobného chvění, které začínalo v lektvaristových nohách a přebíhalo po celém těle. Někdy se mu podařilo přinutit Severuse vydat takový zvuk, jako by se musel ze všech sil ovládat, aby nezasténal, zvláště když napjal jazyk a jen špičkou ťukal do uzdičky a škádlil jí.
Harry chtěl, aby jeho partner sténal. Nebo ještě raději křičel.
Nebo cosi nesrozumitelného blábolil, stejně jako samotný Harry, když Severus sál jeho penis a udržoval ho na krajíčku orgasmu tak dlouho, až se mu zdálo, že umře, jestli okamžitě nevyvrcholí.
-
Chtěl slyšet, jak Severus ztrácí sebekontrolu a chtěl to tak silně - že se to v současné chvíli stalo jeho nejhoroucnějším přáním. Vzal úd ještě hlouběji do úst, alespoň tak hluboko, jak dokázal. Ne, že by to bylo nějak hodně.
Nechápal, jak Severus dokázal pohltit jeho penis, aniž by se začal dávit, nebo nepotřísnil slinami, všechno kolem. Pochopitelně, Harryho penis byl kratší, ale stejně...
* Praxe *, -pomyslel si Harry a duchu se usmál. - * Když budu trénovat, půjde mi to líp, takže...*
Začal pohybovat hlavou dopředu a zpátky. Bral Severuse div ne do krku a pak ho zase pouštěl skoro úplně ven.
Jak si mohl myslet, že penis bude mít nepříjemnou chuť, když to ve skutečnosti bylo tak dobré.
Tedy alespoň se Severusem.
-
Harry sice nemohl srovnávat s žádným jiným penisem, ale to mu nevadilo.
Jeho drobné... okouzlení Bryersonem, se mu teď zdálo směšné. Proč by měl ztrácet čas fantazírováním o něm, když má Severuse vždycky vedle sebe - jen na dosah ruky.
Ano, Harrymu se líbilo to, co měl - chuť i to ostatní. Zvlášť chuť.
Obvykle Severus voněl pižmem - opojně a hutně - a Harry to zbožňoval. Ale minet ve sprše, jak zjistil, měl své nedostatky. Lektvarista se patrně zrovna umyl, a tak penis i šourek teď měly chuť obyčejné vody.
Na tom nebylo nic hrozného, ale Harrymu pižmová vůně prostě chyběla.
-
Přál si dostat víc ze Severuse, víc té zvláštní a jen jemu vlastní vůně, proto napjal jazyk a zatlačil na štěrbinu na špičce údu.
Boky muže sebou trhly kupředu a prsty sklouzly po hladké stěně, při pokusu se o cokoliv zachytit.
"Do postele... "
Jistě, Harry byl promočený od hlavy až k patě, ale podřídil se nejen kvůli tomu. Ve skutečnosti si přál dokončit to, co začal tady, ve sprše, třeba jen proto, že před tím nikdy nic takového nedělal.
A kašlal na to, že ho už kolena začala bolet.
-
Jenže... Severus řekl do postele, a Harry najednou chtěl vyzkoušet, do jaké míry by poslušnost mohla pomoci dalšímu zkřížení sil. Po té opojné rychlosti, kterou se mu podařilo na koštěti dosáhnout, se Harry nemohl dočkat něčeho dalšího - čehokoliv - jenom aby viděl, že proces pokračuje.
"Jo, do postele," - souhlasil a neohrabaně se zvedl na nohy.
-
Brrr. Severus vypnul vodu. Harry cítil, že má šaty skrz naskrz promočené a navíc rychle chladly, což nebylo zrovna příjemné. Ovšem lektvarista znovu nedopustil, aby taková drobnost Harrymu zkazila náladu.
Silné ruce s dlouhými prsty už rozepínaly knoflíky, stahovaly dolů zip na kalhotách a osvobozovaly pokožku od nepříjemně se lepící tkaniny. Ale to nebylo tak jednoduché vzhledem k tomu, že Harry byl ještě pořád obutý.
Nemluvě o brýlích, které se prakticky zamlžily v okamžiku, kdy vešel do koupelny. Na ty úplně zapomněl. Pochopitelně. Vždyť po určitou dobu byl plně soustředěný na chuť, hmat a čich.
-
Nakonec svlečení, i když ještě mokří ze sprchy, dopadli do postele a celí roztřesení se zahrabali pod tlustou deku. Oba schoulení se přitiskli jeden k druhému a zůstali tak. Ale jen na chvíli.
Jakmile se trochu zahřáli, Severus zatlačil mladíka do pozice, kterou když ji poprvé zkusili, nazval "soixante-neuf". To pojmenování se tehdy Harrymu zdálo exotické a zvláštní, stejně jako frottáž - ještě pořád si na to slovo docela nezvyknul. Severus mu ho přeložil a byl udivený, že Harry místo odpovědi jen pokrčil rameny.
Šedesát devět? No a co?
-
Mladík i tak pojmenování nepochopil, dokud mu Severus ve vzduchu nenamaloval rozmáchlou šestku a těsně vedle ní devítku. Lektvaristova hůlka po sobě zanechala zelenou, dýmovou stopu a on sám se mnohoznačně podíval na mladíka.
"Oh..." Harry se ušklíbnul. Opravdu výstižný název.
"Jen počkej, až ti ukážu sedmdesátku."
Harry se rozplýval v úsměvu a Severus se také div nerozesmál.
"Ty..." -taková potměšilost musela být naprosto jistě potrestaná - přinejmenším ranou polštářem - i když na oplátku Harry dostal naštvaný pohled.
Ale výraz, který se při tom lektvaristovi objevil na tváři, mladíka donutil už naprosto otevřeně se dát do smíchu.
-
"Nikdy jsem si nemyslel, že to mezi námi bude tak..." - řekl nedávno po stejném záchvatu smíchu, tlumeným hlasem Harry. - "Tak... já nevím. Asi bezstarosný..."
Jenže to přiznání tehdy Severusovi řeklo mnohem víc.
"Takže jsi šťastný?" - zeptal se. Otázka zazněla trochu váhavě. Jako by muž nevěděl, jestli ji má vůbec položit.
"Jo, jsem šťastný," -odpověděl Harry a s úsměvem se ještě víc přitiskl k Severusovi.
"Ta věc se zotročením... no když o tom přemýšlím, tak si samozřejmě uvědomuju, že to není něco, co bych chtěl. Ale zároveň... prostě ve skutečnosti na to moc nemyslím - jenom někdy."
-
Tenhle rozhovor se vlastně odehrál ještě před tím, než Harry zjistil, že se jejich síly začaly křížit.
Teď, když se rychle otočil, aby se položil na Severuse, tváří k jeho nohám, a vzal do úst jeho penis tak hluboko jak dokázal, Harry už s určitostí věděl, že je šťastný. A právě sex se Severusem byl jednou z těch věcí, které by bylo škoda nevyužít, když už se nabízely.
Říci o něm, že je * báječný *, zdaleka nemohlo vyjádřit to, co mezi nimi bylo - a to bez ohledu na možné sjednocení magických sil.
-
Harry vydal spokojené zasténání. Začal olizovat Severusův penis a ucítil, jak byl jeho vlastní pohlcen až ke kořeni. Nádherné. Tak bezvadné.
Mladík se to pokusil říci nahlas, ale díky tomu, že jeho ústa byla zaneprázdněna fantastickým, horkým penisem, ven se dostalo jen něco jako zabublání.
Kdo ví proč, se Harrymu zdálo legrační, že mluví s nacpanými ústy, ale Severus se ho tentokrát ani nepokouší napomenout.
-
To byla poslední Harryho rozumná myšlenka pro několik následujících chvil, Severus totiž zdvojnásobil svou snahu o jeho uspokojení. A moc dobře se mu to dařilo, bez ohledu na to, že byl dole.
Oh bože. Harry začal pomalu přirážet do Severusova krku, jak se pokoušel zvýšit tření, ale jeho pozice - byl na všech čtyřech - mu příliš nevyhovovala. Se zasténáním se rozhodl klesnout a větší část své váhy přenést na lektvaristu. Hned se také oběma rukama chytil za mužovy holeně, aby lépe dokázal kontrolovat úhel, pod kterým jeho úd pronikal do rtů, tak dychtivých ho přijmout.
-
Harry nohy široce roztažené, teď už prudce přirážel dolů. Vyžadoval větší kontakt, víc Severuse.
Dával tak doslova najevo svou touhu mít ho. Jako by tyto zběsilé pohyby byly svým způsobem žádostí a uplatněním nároku na úplné vlastnictví. Harry se cítil stejně jako ten večer, kdy opakoval stále znovu a znovu, že mu Severus patří, a kdy lektvaristu donutil, aby to zopakoval.
-
Severus mu patřil - to Harry věděl. Právě proto ho chtěl vzít do sebe hlouběji, než se mu zatím kdy podařilo. Udělat něco, aby se doslova stal jeho součástí, ale pokaždé kdykoliv semknul kolem toho velkého a přitažlivého údu rty a začal po něm klouzat dolů, všechny jeho fantazie se rozpadly na prach.
Harry musel veškeré své úsilí vynaložit na to, aby přemohl dávicí reflex, i když mu to nešlo tak dobře, jako jeho partnerovi.
Poprvé pozice šedesát devět mladíka ohromila, ale teď byly všechny pocity stokrát lepší. Vyvrcholil prakticky ve stejnou chvíli se Severusem.
-
Harry nemohl přesně říci jestli se on sám přestal ovládat, když ucítil ostrou chuť Severusova sperma, nebo jeho vlastní orgazmus se stal důvodem pro ten lektvaristův.
Bylo těžké se v tom vyznat a tak se o to ani nijak zvlášť nepokoušel. Nakonec záleželo jen na jednom - že jejich synchronní pohyby a oboustranné napětí vedly k dokonalému uspokojení - u obou.
Nějakou dobu pak Harry zůstal ležet na Severusovi, snažil se uklidnit dech a okukoval lektvaristův klesající penis. Jen občas po něm lenivě přejel jazykem, dokud ho Severus nedonutil sklouznout zpátky na postel.
-
Teď leželi na boku, ale ještě stále se nevrátili hlavami k sobě.
"Ještě?" -zeptal se muž. Jeho teplý dech ovanul Harryho šourek.
Harry věděl, že to byl návrh - ne žádost. To byl celý Severus - v posteli neustále stejně štědrý.
Podle mladíkova mínění to nebylo moc zmijozelské, ale na druhou stranu Severus sám měl potěšení z toho, když ho mohl dát Harrymu. Skutečně si to užíval, takže se nedalo říci, že by jen dával a nic za to nezískal.
* Ve skutečnosti *, - přemýšlel Harry, když se otáčel o 180%, aby se uvelebil v Severusově náručí - * když je sex natolik dobrý, jako teď mezi nimi, tak o to kdo dává a kdo bere vůbec nejde. Všechno jde tak nějak samo od sebe a přináší radost oběma *.
-
"Báječné."-zašeptal Harry a ukazováčkem maloval vzory na Severusově hrudi, pokryté řídkými chloupky.
Jak se často stávalo, jeho pozornost znovu přitáhly jizvy, pokrývající mužovu kůži. Nevěděl proč, ale rád se jich dotýkal, hladil je a líbal. Dokud se nezačal vyptávat na jejich původ, nedával Severus najevo žádnou nelibost kvůli tomu, že si jich Harry všímá.
Zřejmě přesvědčený, že Harryho "báječné" znamená chuť na pokračování, sklouzl Severus dlaní z mladíkovy hrudi na břicho a níž, kde začal pevnými a jistými pohyby laskat jeho penis.
-
"Ou. To bolí," -vydechl Harry a trhnul sebou nazpátek.
"Já vím, že ses ptal, jestli nechci pokračovat, ale jak to vypadá, zatím na to nejsem připravený."
"Dobře," -odpověděl Severus a položil ruku na Harryho bok. Hlasitě zívnul a zatřásl celým tělem, aby zahnal ospalost.
"Tak o čem jsi to mluvil, když jsi vešel? Něco o oslavě?"
-
Bez ohledu na únavu a celkovou ochablost si Harry prudce sedl.
Jistě, vždyť zapomněl. Tedy ne tak úplně - ve skutečnosti na to myslel každou vteřinu.
Ostré a pronikavé pochopení toho faktu, že se jejich síly začaly křížit, jako by osvítilo jeho mysl nějakým novým světlem. Prostě jen zapomněl a Severusovi o tom ještě neřekl. Možná trochu čekal, že o tom lektvarista už nějak bude vědět. Vždyť mág-pán by měl mít takové věci pod kontrolou, ne?
Ale zaklínadlo vždycky nepracovalo zrovna předvídatelně.
Například spojení myslí se projevilo z úplně neočekávané strany.
-
"Naše síly se začaly spojovat!" -vykřikl.
Postel pod ním trochu popojela, ale Harry si uvědomoval, že to on sám ji popostrčil tím, jak nadskakoval na místě díky emocím, které ho naplňovaly a draly se na povrch. Rychle začal vyprávět o tom, co se stalo na stadiónu - jak letěl takovou rychlostí, o které dřív ani nesnil, a že to vysloveně bylo potvrzením jeho zvýšené magické síly.
"Nadechni se," -suše mu doporučil Severus.
-
Tedy ne že by Harry toužil po takové radě, ale přesto se zhluboka a dlouze nadechl.
Líbila se mu představa, že plní Severusovy rozkazy, byť jen naprosto bezvýznamné. Zajímalo by ho, jestli i uposlechnutí takového příkazu může mít nějaký smysl při nárůstu síly.
"Myslel jsem, že budeš rád, až se dozvíš, že jsme se konečně pohnuli kupředu."
"Dělalo ti starosti, kdy to začne?"
Harry na něj zůstal civět.
"No jistě, vzhledem k tomu, jaké zprávy pořád čteme v novinách. I když po Towerském mostu útoky trochu zřídly..."
"Nepochybně náhlá smrt Bellatrix někoho přinutila změnit plány. Nemluvě o záhadném konci Talmadgea a Bolea."
-
"Záhadné?"
"Docela by mě potěšilo, kdyby Temný pán pochopil, kdo v tom má skutečně prsty. Nicméně s mnohem větší pravděpodobností si myslí, že Bellatrix zabili právě oni, a její přívrženci ji pomstili."
Harry polknul.
"Copak na ně nikdy nepoužil nitrozpyt? Neví, že jsem ji zabil já?"
"Ne, na posledním setkání, kde jsem byl přítomný, Temného pána hlavně zajímaly změny ve vašem vzájemném, mentálním spojení, ke kterým, jak víme došlo díky rituálu. Mimochodem, udržuješ štíty nitroobrany?"
Harry pokrčil rameny.
"Jistě, neustále. Nechci, aby se dozvěděl, že se naše síly spojují. Každopádně, když si na to zvykneš, nitroobrana prakticky nevyžaduje žádné úsilí."
"Dobře, že jsi jí zvládnul. Zejména nyní."
-
"No a ty? Nemáš z té novinky radost? Něco není v pořádku?"
"Teprve nedávno jsme se sblížili. Nepočítal jsem s objevením jakéhokoliv magického efektu tak brzy. Domníval jsem se, že bude zapotřebí, aby uběhla mnohem delší doba, možná několik měsíců."
"Přece víš, že porušovat pravidla je už dávno můj zvyk," -řekl žertem Harry. Ale potom se na Severuse podíval nečekaně samolibým pohledem, protože mu to najednou došlo.
Ano, chlubit se tím bylo hloupé - ale nepochlubit se bylo nemožné.
Nakonec - bylo příjemné konečně se přestat cítit, jako neohrabaný a nezkušený chlapec.
"Možná právě proto vím, jak to zařídit, aby ses cítil příjemně. Nebo to není pravda, že jsem v sexu dobrý?"
-
Na Severusových rtech se objevil lehký úsměv.
"Zcela určitě si nemohu na nic ztěžovat."
Harry přikývnul.
"To je jasné. Myslím, že já taky. Takže ke všemu došlo dřív, než jsi čekal. Ale na tom není nic špatného. Možná se nám podaří zkřížit síly úplně, než začnou vážné útoky - přesněji řečeno, než budou pokračovat.
V každém případě bude lepší to dokázat před tím, než vyčenichá, co se mezi námi děje, že? Víš, nemohu přestat myslet na svědecký zápis o našem ceremoniálu. Na to, že ho mohli omylem založit někam, kam nepatří. Novinky se můžou provalit kdykoliv.
Ale já bych chtěl, aby až se s ním setkám, nevěděl, jaké překvapení na něj v mé hůlce čeká."
-
-
Prosím, komentujte a nezapomeňte na hodnocení. Díky.
-
-
Komentáře
| RE: Madurare 031 A | sharlaid | 13. 11. 2011 - 20:18 |
| RE: Madurare 031 A | nixerwil | 13. 11. 2011 - 20:26 |
| RE: Madurare 031 A | symphony | 13. 11. 2011 - 20:44 |
| RE: Madurare 031 A | eliss | 13. 11. 2011 - 20:57 |
| RE: Madurare 031 A | slimča | 13. 11. 2011 - 22:03 |
| RE: Madurare 031 A | saskya | 13. 11. 2011 - 23:06 |
| RE: Madurare 031 A | miriabar | 13. 11. 2011 - 23:20 |
| RE: Madurare 031 A | sora | 13. 11. 2011 - 23:40 |
| RE: Madurare 031 A | mája | 13. 11. 2011 - 23:45 |
| RE: Madurare 031 A | marta | 14. 11. 2011 - 00:04 |
| RE: Madurare 031 A | zuzana | 14. 11. 2011 - 01:21 |
| RE: Madurare 031 A | mononoke | 14. 11. 2011 - 09:09 |
| RE: Madurare 031 A | bacil | 14. 11. 2011 - 09:43 |
| RE: Madurare 031 A | grid | 14. 11. 2011 - 12:10 |
| RE: Madurare 031 A | mamba | 14. 11. 2011 - 15:56 |
| RE: Madurare 031 A | lady corten | 14. 11. 2011 - 18:35 |
| RE: Madurare 031 A | clare | 14. 11. 2011 - 18:43 |
| RE: Madurare 031 A | severina | 14. 11. 2011 - 21:59 |
| RE: Madurare 031 A | gleti | 14. 11. 2011 - 22:40 |
| RE: Madurare 031 A | nade | 16. 11. 2011 - 08:10 |