Madurare 032B
4. prosinec 2011 | 20.47 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 32B
Broučkové, moc se omlouvám, ale nestihla jsem kapitolku uhladit a opravit. Tak prosím omluvte případné kostrbatiny a chyby.
-
-
KAPITOLA 32B-
Harry se nesmírně styděl, že si na to nevzpomněl dokonce, i když se milovali a on si mohl všimnout ohavného znamení na partnerově předloktí.
"Ehm... co tvoje značka?"
Severus se otočil na patě takovým způsobem, že dolní okraj jeho hábitu zavlál, a on sám upřel oči na Harryho.
"Myslím, jestli hodně bolí, nebo..." -odkašlal si mladík. - "Volá tě často?"
"Ne častěji, než k tomu obvykle docházelo v posledních letech."
Harry si skousl rty.
Občas bylo nutné odpovědi ze Severuse páčit div ne kleštěmi.
Teď Harry tu myšlenku raději zahnal.
-
"Jak to zvládáš? Máš na to nějaký speciální lektvar?"
"Výzva Temného pána je cítit jako krátkodobý záchvat bolesti. Nic natolik strašného, jak si zřejmě představuješ." -odpověděl suše Severus. - "Dokonce i kdybych ji mohl potlačovat, nedělal bych to. I informace o tom, kdy svolává své stoupence, může být užitečná."
"Když jsi tehdy dostal výzvu v mé přítomnosti, nevypadalo to na krátký záchvat!"
Severus pokrčil rameny.
-
"Šok díky tomu, že předvolání následovalo tak brzy po ceremoniálu, nemluvě o tom, že jsme právě zkoušeli podstatu našeho spojení.
A teď, jestli ses už dozvěděl všechno, co tě zajímalo - nemohli bychom přejít k současnému naléhavému problému?" - řekl lektvarista a podal mu svou hůlku rukojetí napřed. Harry několik okamžiků trochu váhal, nežli si ji převzal.
Moc dobře se pamatoval, jak podivně se některé hůlky v jeho rukách chovaly.
-
Vzpomněl si na Olivanderovu radu a lehce s ní mávnul, ale nic zvláštního se nestalo.
Snapeovu hůlku v ruce necítil tak, jako svojí. Měla jinou váhu, vyvážení a i rukojeť.
A samozřejmě magicky s ním komunikovala naprosto jinak.
Přišla mu... těžká, ale ne že by víc vážila.
Spíš jako by ho Severusova hůlka nějak... deprimovala, jestli se to vůbec o kouzelné hůlce dá říci.
-
"Z čeho je udělaná?"
"Ebenové dřevo a blána z dračího srdce. Všechno? Tak ji zkus."
Harry si všimnul nedaleko stojícího křesla, i když by byl ochotný odpřisáhnout, že před vteřinou tam nebylo.
"Ehm... Možná bude lepší, když si sedneš."
"Nemyslím."
"Ale jestli ti bude špatně?"
"Zaklínadlo! Ihned!"
-
Bylo to řečeno natolik důrazně, že se Harry rozhodl raději neodmlouvat. Alespoň pro tentokrát.
Ještě párkrát zamával hůlkou, aby si postupně zvykl na ten pocit, a zároveň uvažoval, jaké zaklínadlo použít.
Při pohledu na studený krb dostal nápad.
"Incendio," - řekl nakonec Harry.
-
Proud magie se mu zdál trochu méně uspořádaný, než při použití vlastní hůlky, ale zaklínadlo přesto pracovalo.
Na konci hůlky se objevila jiskra a zapálila zuhelnatělá polena, která už ležela v krbu.
"Působivé," -jízlivě protáhnul Severus. -" Z takového pohledu je skutečně možné omdlít."
Harry mu věnoval zlostný pohled.
"Velmi legrační. Jestli to chceš vědět - moc jsem se nesnažil. Pro začátek jsem se musel přesvědčit, že tvá hůlka bude pracovat i v mých rukách. Příště zapojím víc sil, jako tehdy na stadiónu. Tak mně neobviňuj, jestli se ti bude točit hlava.
-
Ale tak či onak, na žádné důvody pro obvinění nedošlo.
Výsledkem druhého zaklínadla byla jen další jiskra, přesně stejná, jako ta první. Což bylo ještě méně působivé, protože oheň v krbu už hořel.
"Sakra," -rozčarovaně zaklel Harry. Měl za to, že úspěch v létání byl známkou toho, že jakékoliv zaklínadlo bude také pracovat lépe.
Zkusil to ještě jednou a přivolal k tomu na pomoc veškerou svou magii, stejně jako během toho památného letu, ale Incendio znovu pracovalo, jako obyčejné zaklínadlo.
-
"Zkus to se svou hůlkou," -zamračil se Severus.
Nicméně žádný zvláštní rozdíl se neobjevil, ani když Harry použil svou vlastní hůlku.
Nakonec se Severus posadil do křesla se staženým obočím.
"Mám dojem, že můj první předpoklad byl správný, a sjednocení sil nám bude trvat delší dobu."
Také zamračený Harry se posadil do druhého křesla.
"Tak co se tedy stalo na stadiónu?"
-
"Domnívám se, že máš přirozené nadání k létání. Logicky se tedy dalo očekávat, že se zesílená magie projeví právě v této oblasti. Jsem si jistý, že postupem času začneš předvádět i lepší výsledky při používání jiných zaklínadel."
"Možná se ti potřebuju ještě víc podrobit." -řekl zamyšleně Harry. Rukou si přitom podepíral bradu a díval se na plameny v krbu. - "Po úterku jsem se sice snažil, ale i když jsem tě o to žádal, nijak zvlášť jsi mi nerozkazoval. Jenom během té masáže, a to bylo všechno."
"Pochybuji, že podrobení je skutečně klíčem ke zkřížení sil," -odpověděl pomalu Severus.
"Jak je ti známo, Podentes je založené na tom, že mě máš uspokojovat a působit radost. Ty přece víš, Harry, že jsem nikdy nechtěl mít otroka, jako takového."
"Přesto si myslím, že bychom se měli pokusit..."
-
Severus se opřel v křesle, položil lokty na područky a sepnul prsty do stříšky před sebou.
Rty se mu zkřivily v úsměvu, který se Harrymu zdál prohnaný a zároveň mnohoslibný.
"Domnívám se, že se na tom můžeme zapracovat během našeho víkendu v Kolíně nad Rýnem.
"Čeho?"
Lektvaristův hlas najednou stal hladkým jako hedvábí a zněl zatraceně vemlouvavě.
"Snad jsi nezapomněl? Rozhodli jsme se přeci tento víkend strávit v zahraničí. A místo vybírám já."
-
Ano to byla pravda. Jenže vzhledem k tomu, co všechno se od té doby událo, Harry opravdu na jejich domluvu zapomněl.
"Ale to bylo ještě v době, kdy jsme spolu nevycházeli, a já si myslel, že trochu času o samotě nám pomůže."
Teď se vemlouvavé tóny odpovědi ještě prohloubily. Natolik, že Harryho penis sebou zaujatě škubnul.
"Znamená to tedy, že když se teď shodneme, pomyšlení na víkend ve dvou tě už neláká?
Jenom ty a já, nikdo jiný - dokonce ani domácí skřítci? Žádné nečekané volání přes krb. Čas pouze pro nás, abychom se ještě lépe poznali. Hmm, Harry?"
-
Patrně způsob, jakým bylo řečeno to "Harry", udělal svoje.
Mladík úžasem pootevřel rty, penis se mu okamžitě nalil a před očima se mu začaly míhat obrazy všeho, čím by se v takovém osamění mohli zabývat.
"Oh, ano. Zní to ohromně, v pořádku"
Severusovy oči se zableskly, jako obsidián který zachytil paprsek světla.
"A protože tak naléháš, budu se snažit poskytnout ti co nejvíc příležitostí, jak ukázat svou poslušnost. Už jsem pár úkolů vymyslel."
-
Dřív by podobný slib z Severusových úst Harryho jen vyděsil a roztřásl mu kolena. Ale teď jen podnítil jeho zvědavost. Trochu se zavrtěl v křesle a věděl, že podle zrychleného dechu není těžké domyslet si, co si teď přeje.
"Jakých úkolů?"
"Domnívám se, že bude lepší počkat, dokud nebudeme v Kolíně, a o samotě. Máme na to celý víkend, protože se na noc nebudeme vracet do Bradavic. Chci tě mít jen a jen pro sebe."
Harry se nedokázal přestat rozčileně vrtět v křesle. Ale copak bylo možné necítit vzrušení?
Ať Snape naplánoval cokoliv, určitě to bude něco úžasného. Zcela ohromného, dokonce i když Harry nevěděl, kde vlastně ten Kolín nad Rýnem leží. Ale jaký by v tom byl rozdíl? Vůbec by nemusel opouštět třeba tuto komnatu, kdyby se na něj Severus dál díval takovým pohledem.
-
"Ne, řekni mi to teď..."
"Zakazuji ti jakékoliv vyptávání," -přerušil ho lektvarista s lehkým úsměškem. - "Jak se ti líbí takový příkaz?"
* Chytré *, pomyslel si Harry s úsměvem.
"No je asi nadmíru panovačný, ale vzhledem k tomu, že jsem o to sám žádal, tak si nemohu stěžovat."
"Zcela správně, a žádáš dál," -pronesl Severus a tmavé oči šlehly dolů k mladíkovu rozkroku.
Harry se cítil jako nahý, i když měl na sobě hábit a Severus zcela určitě nemohl vidět vydutý poklopec jeho kalhot. Jenže ho ani vidět nepotřeboval. On to věděl. Protože Harryho znal.
A Harry začínal znát jeho.
Teď už nešlo jen o poslušnost, Harry začal cítit radost z toho, že může Severuse potěšit.
Mimochodem, co to Severus říkal o svých přáních?
-
"Poslyš, nechceš masáž? Já - milerád. Nebo bys dal přednost tomu lehnout si, uvolnit se a užít si dlouhý minet?"
V tom okamžiku se uprostřed pokoje objevila postel s baldachýnem a černou sametovou pokrývkou. Plameny v krbu vzplály víc a zářivěji, a naopak světlo v místnosti pohaslo.
"Tohle je ta nejlepší komnata na světě," -řekl Harry. Vstal a zamířil k Severusovi.
Napadla ho určitá věc - až legračně zřejmá a jednoduše ho zaplavila pocitem jistoty.
"Pokud se naše síly tak rychle nesjednocují, pak se možná nevěnujeme sexu dostatečně často. Bude lepší se do toho pustit. Co myslíš, jak dlouho mě bude trvat, než uspokojím takový velký penis..."
-
Harry položil ruku na zmiňovanou část těla a lehce ji stiskl přes spoustu vrstev látky, kterými se vždycky Severus izoloval od vnějšího světa mimo své osobní pokoje. Taková spousta oblečení. A spousta knoflíků.
Och... ty vrstvy v Harrym vyvolávaly jediné přání - strhnout jednu po druhé a dostat se k tomu, co ukrývaly.
"Jsi nenasytný," -zamumlal Severus a plynulým pohybem přitáhl mladíka k sobě. Ten klopýtl o jeho nohu a kecnul mu na klín. Ale okamžitě se rychle odtáhl, aby necítil Severusovu erekci na svém zadku. Byl mnohem klidnější, když se mu tvrdý úd opíral o stehno.
-
Severus nijak Harryho rychlý přesun nekomentoval. Prostě jen naklonil hlavu k dlouhému, pomalému polibku, a jeho ruce mezi tím uvolnily sponu na mladíkově hábitu, vklouzly pod něj a pustily se do rozepínání košile.
Nicméně nedošly ani do poloviny, když Severus přerušil polibek a odstrčil Harryho z kolen.
"Ne... Svlékni se pro mě. Pro začátek jen košili."
Harry si vzpomněl, že se Severusovi vždycky líbilo vidět ho do pasu svlečeného.
Stáhnul košili, odhodil ji kamsi stranou a okázale napjal svaly.
-
"Pojď sem," - následoval další příkaz trochu chraplavým hlasem.
Když se Harry přiblížil, zvedl muž ruku a zatáhl za kroužek v bradavce.
"Sluší ti."
Harry si nemohl nevšimnout, že jeho partner skutečně považuje značku za dráždivou a velmi vzrušující.
Kdo by si to mohl pomyslet... Vlastně většinu času, který spolu strávili, si doposud malého, kovového půlkruhu nevšímal. Ale ne v poslední době.
Teď se kroužek stal neoddělitelnou součástí jejich milostných her a něžností.
Severuse nikdy neomrzelo popotahovat za něj prsty, nebo jazykem si jemně pohrávat s bradavkou, kterou byl protažený. Pocity, které to v Harrym vyvolávalo, ho zbavovaly rozumu. Sebemenší dotyk na této části těla dokázal vysílat vlny touhy směřující dolů, přímo do jeho údu.
-
"Sluší?" -vydechl Harry, trochu rozpačitý z toho, že tón jeho hlasu mu neponechával žádnou šanci, aby mohl utajit vzrušení. - "Jak může... Myslel jsem, že nechceš otroka... "
"Ano, nechci. Ale chci tebe. Chci, abys byl můj. Jenom můj. Nikoho jiného." -zavrčel Severus a hodil mladíka na postel.
Harry překvapeně zalapal po dechu. Zvuk Severusova hlasu mu pronikal rovnou pod kůži a někde hluboko uvnitř se dotýkal jakési citlivé struny.
-
Nakonec nedošlo na žádný minet, nemluvě o masáži.
Severus, který dopadl na postel zároveň s ním, se ihned přetočil na záda a přitáhl si Harryho na sebe.
Divoce ho líbal, rukama bloudil po celém mladíkově těle a majetnicky mu hladil ramena, záda i hýždě.
Harry se naopak čistě reflexivně začal třít o muže pod sebou, vyrážel boky dolů a kupředu.
"Svlékni si kalhoty!" -úsečně přikázal Snape hlasem natolik chraplavým, že budil dojem čehosi fyzického.
"Svlékni si všechno!"
-
"Ty také," -odpověděl Harry a během několika dalších okamžiků nebylo v komnatě slyšet nic jiného, než praskání ohně a šustot chvatně svlékaného oblečení, které z postele létalo na všechny strany.
Svlečení se k sobě přitiskli tentokrát ležíce na boku.
Ve chvíli, kdy se jejich boky pohnuly, se vedle nich objevila skleněná lahvička s hustou mastí. Severus se jako první po ní natáhnul a obsah nanesl na oba jejich penisy. Potom pevně objal Harryho a začal se o něj otírat v přesném stejnoměrném rytmu, aniž by ztratil kontrolu.
Každý výpad byl naprosto stejný, jako předchozí.
-
Harryho to připravovalo o rozum.
Pohyboval se trhaně, ve snaze zrychlit tempo a beze slov tak vyjádřit svou prosbu - víc, silněji,potřebuji tě - ale Severus pokračoval v pomalých metodických pohybech.
Síla touhy, která se v něm hromadila už tak dlouho vehnala Harrymu slzy do očí a na konec penisu uvolnila několik kapek, které byly okamžitě rozmazány po břichu.
V zoufalství Harry zvrátil hlavu a chytil do zubů kůži na milencově krku.
-
Severus se pouze sotva slyšitelně zasmál a neudělal sebemenší pokus, aby změnil tento k šílenství dovádějící rytmus. Ale když Harry zakňučel zklamáním a znovu ho kousnul, uvolnil si jednu ruku, vzal mladíka dvěma prsty za bradu a kousek ho odstrčil.
"Víckrát to nedělej, " -řekl chraplavě. - " Vyvrcholíš, teprve až já ti to dovolím."
S těmi slovy otočil Harryho tvář na stranu a silou si ji přitiskl na hruď.
-
Doposud Severus nikdy nebyl v posteli tak náročný, nedával najevo takový stupeň kontroly a dominance. Možná jen během rituálu.
Ale i před ním, během jejich sexuálních lekcí, prakticky vždycky vedoucí roli přenechával Harrymu. Teď mladík vedení neměl, ale všechno bylo tak nádherné, žhavé, kluzké a intenzivní, že ho ani nenapadlo něco namítat. Dokonce ani necítil chuť znovu kousat.
Chtěl jenom jedno - vyvrcholit.
-
"Oh, bože," -vydechl Harry, zarývajíc prsty do Severusových vlasů a zuřivě vyrážejíc kupředu.
Jeho boky stačily provést dva přírazy tam a zpět na každý jednotlivý pohyb partnera. Doslova jako by mu elektrické impulzy projížděly dolní částí těla a nedovolily mu zastavit se.
"Teď, Severusi, nech mě, potřebuji..."
Lektvaristovo tělo se prohnulo do oblouku. Přitáhl si Harryho tvář ke své a žádostivě ho políbil.
Polibek byl nemilosrdný, krutý a bolestivý, ale nakonec Severus svému milenci dal to, oč tak prosil.
-
Žhoucí, silné otřesy, donutily Harryho ztratit poslední nitky spojení s realitou a poslaly ho do bezedné propasti slasti. Pád byl rychlý a dlouhý. Zdálo se mu, že to bude pokračovat snad věčně.
Mladík vykřikl pod silou přicházejícího orgasmu - skutečně vykřikl, ale Severus ten zvuk pohltil hlubokým polibkem a také vyvrcholil. Svíral přitom Harryho pevně v náručí.
-
"Wau," -řekl nakonec Harry, když všechno skončilo. - "Bože můj. Ano. Lepší to už prostě být nemůže."
Vedle ležící Severus se tiše rozesmál.
"Může. Čím častěji se budeme milovat, tím lepší to bude."
"Opakování - matka dokonalosti?"
"Něco v tom smyslu."
Harry se uvelebil v Severusově náručí, díval se do ohně a jezdil prstem po přikrývce.
-
"Skvělá věc. Žádné mokré skvrny. Vůbec ta nejlepší komnata. Musíme sem chodit častěji."
"Nezval jsem tě sem kvůli sexu. Měli jsme strávit večer užitečnou prací na tvé magii."
Možná by připomínka, že jejich síly mají ještě velmi daleko do úplného zkřížení, dokázala Harrymu pokazit náladu, kdyby to neznamenalo jedno.
Sex, ke kterému právě došlo, byl velkolepý - tak jak by mohl něco namítat proti tomu, aby získal ještě víc potěšení.
-
"Na mé magii jsme pracovali,"- zamumlal a sjel v posteli trochu níž. - "Magie sexu. Hmm. Ohromné."
Mladík zívnul neschopný bojovat s ospalostí, ale sykot použitého zaklínadla ho donutil probrat.
Oh, jenom čistící kouzlo. Když Severus sklonil hůlku, znovu se uvolnil.
"Nic takového," - řekl Snape. - "Vstaň, půjdeme domů."
"Ahm, domů. Tak jdem." -přitakal Harry a začal se oblékat. Po pravdě řečeno, zrovna moc mu to nešlo, jenže na to prostě neměl dost sil, cítil se unavený a bylo mu teplo a dobře.
Uvažoval o tom, že velet, když provozovali sex, bylo vždycky ohromné, ale když začal rozkazovat Severus, bylo to mnohem lepší.
Nikdy nezažil takový orgasmus a nikdy necítil, že stačí ještě vteřina - a jeho srdce se zastaví, že zemře přímo na tomto místě a zemře šťastný.
-
Severus se oblékáním nezatěžoval. Prostě jen sebral šaty válející se na podlaze a teď stál a držel ten balík v rukách.
"Projdeme přes krb. Můžeš jít, tak jak jsi."
"Krbem?"
"Albus ho pro nás otevřel. Jenom pro nás." S lehkým zamračením lektvarista zavřel oči a vypadal, že se na něco soustředí. Postel zmizela, jako by nikdy neexistovala. - "Domnívám se, že až sem příště přijdeme, bude lepší se nerozptylovat."
-
"Oh, komnata se vrátí k předchozímu stavu, jestliže sem přijdeme krbem, místo dveřmi z chodby? Ehm... a, co když už někdo bude uvnitř?"
"Předpokládám, že potom by nás prostě odmítla přijmout. Nepochybně bychom zůstali v mém krbu."
"Buď to, anebo by nás mohl vyhodit v ředitelově pracovně," -prohlásil Harry a zachechtal se, když si všimnul, že si obul boty na nohy bez ponožek. -"To by vypadalo jako něco, co by mi krb mohl klidně provést."
"Potom bude lépe se zcela obléknout, dřív než sem půjdeme."
Severus to pronesl s obvyklým sarkastickým úsměškem, ale cosi na té poznámce Harryho přesto zarazilo.
-
"Ty... nechceš, aby ředitel věděl, jak to mezi námi vypadá? Když jsem se ptal na stadión, myslel jsem tím ve skutečnosti, jestli jsi mu řekl o... " -mávl neurčitě rukou - "o nás."
Lektvaristův úsměšek zmizel.
"Jestli mu to chceš říci - tak to udělej."
"Nemůžu mu nic říkat," -vykřikl Harry. -"Smlouva mě připraví o hlavu."
Zvednuté obočí, byla jediná změna v Severusově tváři.
-
"Co konkrétního bys mu chtěl vyprávět. Myslím, že žádné důvěrné detaily určitě ne, že?"
Harry cítil jak se červená, jenom když si představil, jak Brumbálovi líčí podrobnosti jejich sexuálního vztahu.
"Ne, ale... no dost dlouho jsem se na něj zlobil. Kvůli tomu, že nic neudělal, aby mi pomohl zbavit se Podentes.
Ne, že by to bylo v jeho silách, ale stejně mě to dopalovalo. Jsem si jistý, že to věděl. Proto si myslím, že by měl taky vědět, že to funguje - a že jsem spokojený."
"Jinými slovy - chtěl bys ho jen všeobecně ujistit, že je všechno v pořádku." -poznamenal suše lektvarista a pokračoval. -"Nevidím důvod, proč by tě v tom případě měla smlouva potrestat."
-
Harrymu se očima podařilo najít ztracenou ponožku, sebral jí a posadil se, aby si zul boty.
To mu poskytlo chvíli na přemýšlení. Severus měl ohledně smlouvy pravdu, tak proč stále váhal promluvit si s ředitelem?
"Hmm. Myslím, že bude lepší, když mu to řekneš ty. No o tom, co se týká sexu."
Severus si kleknul před Harryho a zvedl druhou ponožku. Navlékl ji mladíkovi na nohu, narovnal na kotníku a pokračoval v hovoru.
-
"Albus ví, že spolu máme sex, tím jsem si jistý. Určitě dobře ví, co znamená ten prudký vzestup tvé rychlosti na famfrpálovém stadiónu. A taky tě viděl během ceremoniálu - viděl potěšení, které ti přináší mé dotyky. On ví, že se spolu... snášíme."
"Asi ano. Jen jsem ho chtěl ujistit, že teď se cítím v pořádku i já."
Severusův hlas zněl velmi měkce.
"Pak mu to řekni."
-
Harry nespokojeně vyprsknul. Uvědomoval si, že se chová hloupě, ale nedokázal se ovládnout.
"Ale to potom bude naprosto určitě vědět, že spolu provozujeme sex. Něco takového mu nemůžu říct."
"Harry, pochop, že v jeho životě existuje sex také."
Mladík zvedl oči k partnerovi.
"Myslíš?"
"Samozřejmě."
Oh, bože. Harry si jen stěží dokázal něco takového představit. Bylo těžké byť jen na vteřinu připustit, že by to mohla být pravda.
-
"Ale je tak starý... mohl by klidně být něčím dědou! Nebo spíš pra pra... "
"No a co?" -podíval se na něj Severus vychytrale a úkosem. Ten pohled odstranil Harryho napětí, takže se úlevně rozesmál a lektvarista pokračoval.
"Mám v plánu holdovat s tebou sexu, i kdyby mě postihla stařecká demence. A teď se zvedni, jdeme domů. Uvidíš sám, kdy a co budeš chtít Albusovi říci."
*Dobrý nápad *, -pomyslel si souhlasně Harry při obouvání bot.
Tkaničkami se nehodlal zdržovat.
-
"Ehm... jestli Albus provozuje sex, tak s kým myslíš, že to dělá... eeeh, s Minervou?"
Pokusil se představit si McGonagalovou nahou, ale okamžitě to vzdal, a uznal v tomto případě naprostou porážku své fantazie. Něco takového bylo nemožné.
"Myslím, že to je jeho věc."
Harry polknul, přikývnul a pochybovačně se zahleděl na krb.
"Hele... já fakt tohle nenávidím. Jestli ti to nebude vadit, raději půjdu chodbou."
"Zavaž si tkaničky," -doporučil Severus a během okamžiku zmizel v zelených plamenech.
-
Harry vyšel na chodbu a zabočil směrem k ředitelově pracovně, ale rychle své rozhodnutí změnil.
Opravdu se napřed potřebuje zamyslet nad tím, co mu vlastně hodlá povědět.
V Albusově případě metoda "zhluboka se nadechnout a vypálit", nebyla zrovna k použití ta nejvhodnější.
Bylo jen dobře, že se rozhodl zamířit do Severusových horních pokojů - pomyslel si Harry už za chvíli.
Podívejme, kdopak se to kradl z kuchyně s rukama plnýma zákusků?
Sám Charles Bole.
-
"Týdenní trest s panem Filchem," -řekl Harry a mávnutím ruky nechal všechny dobroty zmizet.
"Už je po večerce, Bole. Jsi opravdu mizerný zmijozel. Žádná mazanost."
Jak si Harry všimnul, ta slova chlapce pěkně popíchla.
Pravděpodobně víc, než všechno co řekl, nebo udělal předtím.
Prvák zrudnul a ustrnul v napjatém postoji.
-
"Ještě pět bodů ze Zmijozelu," -dodal Harry. - "I když tebe je jen sotva možné řadit do této fakulty, když ji s takovou lehkostí poškozuješ. A to jsem se dneska ani nechystal číhat na jakékoliv provinilce."
"Vy... Boleovy tváře zrudly ještě víc a z očí mu svítila neskrývaná zuřivost. - "Já... "
Chlapec byl dostatečně opatrný, aby nevyslovil pravdu nahlas, ale Harry si ji bez námahy mohl přečíst v jeho tváři.
"Ty co, Bole? Nenávidíš mě?"
Harry se zle rozesmál, naklonil se blíž a úplně tiše, tak aby ho nemohly slyšet ani portréty visící na zdech řekl:
"To je dobře, Bole. Prostě báječné. Protože ty se mně taky moc nezamlouváš." -čím déle zadržoval svůj hněv, tím silnější emoce mu vířily uvnitř.
"Teď jdi. Okamžitě."
-
Harry počkal, dokud se provinilec nedostal do poloviny dlouhé chodby, než nakonec vykřiknul.
"Ještě jeden týden trestu, za to že jsi mě správně neoslovil."
-
-
Pokud nechcete nechat koment, nezapomeňte na hodnocení. Díky.
-
-
Komentáře
| RE: Madurare 032B | saskya | 04. 12. 2011 - 21:19 |
| RE: Madurare 032B | nixerwil | 04. 12. 2011 - 21:25 |
| RE: Madurare 032B | mononoke | 04. 12. 2011 - 22:39 |
| RE: Madurare 032B | severina | 04. 12. 2011 - 23:00 |
| RE: Madurare 032B | symphony | 04. 12. 2011 - 23:21 |
| RE: Madurare 032B | nade | 04. 12. 2011 - 23:44 |
| RE: Madurare 032B | bacil | 05. 12. 2011 - 10:00 |
| RE: Madurare 032B | mája | 05. 12. 2011 - 15:26 |
| RE: Madurare 032B | slimča | 05. 12. 2011 - 16:06 |
| RE: Madurare 032B | anina1 | 05. 12. 2011 - 16:33 |
| RE: Madurare 032B | sora | 05. 12. 2011 - 17:00 |
| RE: Madurare 032B | mamba-nasumpa | 05. 12. 2011 - 19:55 |
| RE: Madurare 032B | marta | 05. 12. 2011 - 20:47 |
| RE: Madurare 032B | zuzana | 05. 12. 2011 - 21:00 |
| RE: Madurare 032B | fallagela | 05. 12. 2011 - 21:47 |
| RE: Madurare 032B | meeting | 07. 12. 2011 - 13:41 |
| RE: Madurare 032B | accuracy | 11. 02. 2012 - 16:20 |