CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 34A
Zlatíčka, omlouvám se, ale kapitola se v jiném místě nedá přerušit.
Takže pokračovat budeme 5. 2. 2012. Znovu všem moc děkuji za pochopení a za komenty.
A sex pokračuje... Hezké čtení a studený obkládek na čelíčko...
-
-
Kapitola 34 A
-
Neděle - 24, října 1998 - 20:13
-
Harry se s úsměvem uvolněně natáhnul na posteli.
Patrně ze strany musel vypadat hloupě, ale to mu bylo jedno.
Tento víkend byl tím nejlepším v jeho životě.
-
Sobotu v Kolíně prožili jako obyčejní turisté prohlížením památek - pochopitelně po ránu stráveném v posteli.
Harry si znovu na Severusovi procvičil, jak zvládá felaci, a tentokrát se mu trik s " hlubokým uvolněným hrdlem " podařil i bez použití magie. Několikrát se sice musel zastavit, aby zvládl křeče, ale rychle si uvědomil, na čem to vlastně celé závisí. Opravdu to nebylo tak složité. Skutečně!
Jenom se musel přestat neustále bát, jestli dokáže polknout takovou ohromnou věc, bez pomoci zaklínadla, nebo něčeho jiného.
-
Dokázal.
Když na to nakonec přišel a Severusův penis mu začal lehce klouzat dovnitř a ven, lektvarista se sám natolik uvolnil, že div nezačal blábolit.
Skoro.
Ale ne úplně.
Harry už dávno přemýšlel - no vlastně ho to poprvé napadlo ještě před rituálem - jestli se zvládne naučit minet tak dobře, aby jeho partner nad sebou úplně ztratil kontrolu.
-
Severus sice někdy během sexu zasténal, ale dokonce i tehdy to znělo, jako by se hlídal a nedovolil si dát najevo své skutečné emoce. Ale Harry si přál, aby zapomněl na celý svět a končil s hlasitými výkřiky potěšení.
Konec konců jeho samotného Snape téměř pokaždé změnil na uzlíček čisté, ničím neředěné, velmi hlasité touhy - neschopného ničeho jiného než zoufale Severuse prosit, aby mu dovolil vyvrcholit.
A Harry chtěl dokázat to samé.
Snape se musí cítit jako lektvar, který vře v kotlíku a vybuchne, pokud ho ještě jednou zamíchá... jen jedinkrát.
Ano, to byl Harryho cíl - být v posteli natolik dobrý, aby Severus prostě nedokázal dál zůstat zticha.
-
Tuto sobotu se mu nakonec podařilo uslyšet prosbu vyslovenou selhávajícím hlasem.
I když to nebylo přesně to, co by si přál, pro tentokrát mu to stačilo.
-
Po snídani v posteli se vydali do města.
První zastávkou byla katedrála Kolína nad Rýnem.
Poslechli si, co jim o tomto na světě druhém nejvyšším, gotickém chrámu vykládal průvodce, a potom lektvarista navrhnul, aby po schodech vyšli až na vrchol věže. Harry ze začátku s tímto návrhem nesouhlasil, ale Severus trval na tom, že pohled shora za vynaloženou námahu stojí - a měl pravdu. Panoramatický pohled na město, který se jim otevřel, byl ještě působivější, než samotná katedrála. A to už když se k budově jen blížili, Harryho oči se překvapením rozšířily. Nebylo divu. Nikdy neměl příležitost vidět podobný chrám - natož takový, který stavěli víc jak šest století.
Po pravdě řečeno to byla ostuda, vždyť u nich doma bylo také dost stejně starých a zajímavých chrámů.
-
Poobědvali v malé hospůdce, kde podávali klobásky se slibovaným kyselým zelím.
Jídlo bylo docela chutné, i když Harry pochyboval, že by si ho nyní začal schválně u domácích skřítků objednávat. Ovšem o kolínském pivu by to neřekl. Před tím Harry pivo skoro nepil - až na máslový ležák, ale tahle věc, jak se ukázalo, byla mnohem chutnější. Lehčí než britský ležák a míň hořká...
Harry v rekordním čase vypil celou pintu a málem požádal o druhou.
Ale rychle si to rozmyslel - hlava se mu totiž začala trochu točit už po té první.
A jak zjistil - dobře udělal.
-
Po obědě se společně vypravili na klidnou plavbu po Rýnu.
Pohodlně usazení na palubě si vychutnávali čerstvý podzimní vzduch. Mírné pohupování člunu by se sotva dobře snášelo s dvěma pintami, které si Harry původně chtěl dát. Ovšem teď ho lehké vlny uvolňovaly stejně jako pivo a přiváděly ho do stavu blaženého omámení.
Harry se přitisknul k Severusovi, vzal ho za ruku, propletl si s ním prsty a kochal se pohledem na město, kterým proplouvali. V šťastném rozpoložení mlčel po celou dobu, dokud je člun nesl po proudu Rýna tam a zase zpět.
-
Později ten večer se ještě prošli po tržišti, kde si vybrali nějaké suvenýry a tretky.
Severus si pochopitelně neodpustil tu radost, aby nepronesl pár jízlivých poznámek o politováníhodném vkusu svého partnera, ale tentokrát tím Harryho nevyvedl z míry. Naopak napětí, které v něm bylo doposud nashromážděné, mizelo s každou minutou jejich procházky, a chvíli trvalo, než si mladík uvědomil, co se změnilo.
Během jejich minulých cest do zahraničí si připadal jako klubíčko nervů.
Tehdy měl buď obavy ze Severuse, nebo se celou dobu usilovně hlídal, aby na polibky a dotyky, na které nebyl připravený, nereagoval trhnutím.
-
Ale v současné době bylo možné jejich vztah v jistém směru označit za urovnaný.
Znovu se z nich stali milenci, tak jako tomu bylo před ceremoniálem - jenže tentokrát Harry neměl pocit, že se ocitl proti své vůli a navzdory zdravému rozumu v nějakém bláznivém víru událostí.
Možná, kdyby dokázal už dřív vidět skutečného Severuse - a taky znát sám sebe - možná by je to k sobě vzájemně přitáhlo v každém případě.
-
I když ne, to je hloupost.
To všechno způsobilo Cambiare Podentes. Bez zaklínadla by oni dva nikdy nebyli spolu.
Severus by nikdy Harrymu nevěnoval ani pohled, kdyby mu to nenařizovalo proroctví.
Ale Harry by také nikdy v lektvaristovi neviděl možného životního partnera.
A kdo ví, jestli by vůbec zjistil, že ho přitahují muži. Nebo by si uvědomil své skutečné preference mnohem později.
-
Přesto ta myšlenka - že by se z nich mohli stát milenci za jakýchkoliv okolností - i když vypadala šíleně, v sobě měla kousek pravdy byť jen malý. A Harry se přistihnul při pomyšlení, že se mu vlastně líbí.
Ano, je otrok - s tím se nedá nic dělat.
Ale stačí si jen vzpomenout, že je se Severusem svazuje něco víc než jen zaklínadlo - a při tom pomyšlení celá situace hned začne vypadat mnohem optimističtěji.
Ano, v poslední době se Harry nijak zvlášť smutku nepoddával a rozhodně se necítil sklíčený.
-
V sobotu večer si poseděli v baru Harry‘s Lounge v přízemí hotelu a potom strávili dlouhou dobu v ohromné vaně a dívali se při tom na město v zapadajícím slunci.
Harry si před tím neuvědomoval, jak moc mu chybí ten pocit, být vysoko nad zemí. Vždyť i Severusovy vrchní komnaty byly umístěné poměrně nízko v porovnání s nebelvírskou věží a ložnicemi v ní.
-
Večeřet šli do města.
Severus dal Harrymu možnost, aby vybral, kam půjdou - jestli do podniku a nejlepší kuchyní ve městě, nebo tam kde si bude moci sám přečíst menu.
Harry si vybral to první. Co na tom, že mu Severus bude muset jídelní lístek přeložit a pomoci s výběrem. Vůbec to nebylo takové, jako když byli v Norsku. Tehdy Harrymu připadalo, že mu Snape každým slovem něco vytýká a vysmívá se mu.
Ale teď spolu vycházeli. Doopravdy se snášeli.
-
V sobotu večer chtěl Harry opět zkusit hluboký minet.
Ještě pořád se nevzdal svého předsevzetí dovést Severuse do takového stavu, ve kterém by byl schopný jen nesrozumitelně blábolit.
Nicméně lektvarista řekl, že teď je řada na něm, aby rozhodoval, a tak všechno skončilo tím, že vypotřebovali celou lahvičku aromatického, rozmarýnového oleje, koupenou ten den.
Nejdřív se jím vzájemně natřeli od hlavy po paty.
-
Potom Severus rozkázal Harrymu, aby se posadil do křesla vzdáleného asi deset stop od postele, sám se uložil na postel a začal si laskat svůj penis a šourek bohatě natřený olejem.
Harry neměl ani tušení, že by tato podívaná v něm mohla vyvolat takové vzrušující a zároveň frustrující pocity.
Na jednu stranu - Severus pouze masturboval. Ovšem současný zákaz jakéhokoliv dotyku z toho udělal skutečné mučení. Harry se díval na Severuse a cítil, jak se mu slabinami rozlévá tupá bolest.
Když Severus nakonec s exhibicí skončil, připadalo mu, že umře, pokud se nebude smět sám sebe dotknout.
-
Jako další lektvarista přikázal, aby si vyměnili místa.
Teď se zase on chtěl dívat, jak se Harry uspokojuje. Prohlásil, že si konečně bude moci toto představení vychutnat, a že jen Merlin ví, jak dlouho se vzrušoval fantaziemi o Harrym masturbujícím ve sprše.
Harry samozřejmě okamžitě navrhnul, že mohou jít do koupelny - kdyby byli oba dva ve sprše, Severus by se nemohl jen dívat a nedotýkat, že?
Ale Snape jen zavrtěl hlavou.
-
Ne, Harry musí splnit nařízení.
Sice to pronesl rozmarně ironickým tónem, ale mladík vycítil skrytý příkaz.
Vždyť to on sám o tohle žádal, sám se chtěl podřizovat rozkazům, aby jim jeho poslušnost pomohla ještě silněji zkřížit síly.
Takže během okamžiku už Harry ležel na posteli, opřený o polštáře naskládané v záhlaví. S roztaženýma nohama - přesně jak poručil Severus - jednou rukou si pohrával se svou levou bradavkou a prsty druhé ruky pevně objímal vlastní úd. Sevřená pěst se s jistotou pohybovala nahoru a dolů.
-
Bylo to tak zvláštní - laskat se a vidět, jak pozorně ho při tom lektvarista sleduje.
Harry raději zavřel oči. Což byla možná chyba.
Jako by se mu okamžitě v hlavě začal odvíjet barevný film, ve kterém se Severusem leželi v posteli tvářemi k sobě. Navzájem si jemně hladili penisy a lektvarista mu při tom líbal šíji.
Podle všeho emoce, které se mu odrážely ve tváři, tuto hru představ prozradily - protože ve stejnou vteřinu mu do fantazie vtrhl Severusův hluboký hlas.
"Řekni mi, na co myslíš...!"
-
Harry s námahou polknul a zvedl víčka.
V té chvíli byl zachycený tím pevným, utkvělým pohledem temných očí.
To ho okamžitě jakýmsi záhadným způsobem donutilo plně si uvědomit sám sebe. Vteřinu před tím byl příliš hluboko ponořený ve své vlastní mysli.
Ale jakmile zaslechl Severusův příkaz, najednou si představil, jak musí z povzdálí vypadat.
Nahý, celý vystavený na odiv, bez sebemenšího ostychu si hraje se svým vlastním penisem, zatím co ho lektvarista sleduje.
-
Cítil se jako... no, vlastně ani nevěděl, jaký výraz pro to použít. Necudně?
Ne, něco takového se spíš hodilo pro osobu ženského pohlaví. Jenže on, ať v daný okamžik jednal jakkoliv nepřístojně, neměl sebemenší pocit, že by se choval jako děvče.
Možná... nemravně - nebo nezvedeně?
-
Harrymu se líbilo, být nemravným, i když to co se teď dělo, zdaleka překračovalo hranice jeho fantazie.
Pomyslel si, že se mu tohle taky líbí, a že se není za co stydět.
Ve skutečnosti se k takovému postoji rozhodl už před nějakou dobou.
Severus je jeho milenec a oni dva jsou spojeni nadosmrti.
Má tedy právo chovat se s ním tak volně, jak chce.
A ke všemu - nemůže zapřít, že příkaz onanovat - zatím co se Severus bude dívat - byl... no dobře, vzrušující.
-
Harry použil dodatečně ještě nějaký olej a zavřel oči.
Potřeboval pár okamžiků, aby udělal to, co od něj žádal Severus a znovu se vrátil do fantazie, ze které byl tak nečekaně vytržený...
Ale jakmile ucítil ve varlatech znovu stoupající, dráždivý tlak, pomohlo mu to, začít mluvit.
-
"Jsme v tvé posteli ve sklepení," -řekl a byl sám překvapený, jak rozechvěně a trhaně zní jeho hlas.
"Jsme svlečení, ležíme přitisknutí celým tělem k sobě a líbáme se. Otvírám ústa ještě víc..."
Harry si při té představě olízl rty. Kéž by Severus skutečně přišel k posteli a políbil ho doopravdy.
Bylo by to nádherné onanovat a líbat se současně.
-
"Bradavka, Harry!" -Snapeův hlas teď přicházel z mnohem větší blízkosti. Harry dokonce mohl cítit mužův teplý dech na tváři.
"Řekl jsem ti, že si musíš hrát se svou značkou. Neplníš rozkazy."
-
Ach, ano.
Ohledně značky měl skutečně lektvarista pravdu, ale Harrymu to právě teď nevadilo.
Někdy, když o tom v střízlivějších okamžicích přemýšlel - kladl si otázku, jestli je normální, že je Severus tak přitahovaný značkou v bradavce. Jakoby mu znak Harryho zotročení dělal radost.
Ale na druhou stranu to dával najevo pouze v ložnici, takže to mladíkovi nějak zvlášť nevadilo.
-
Ostatně Severus svá přání spojená s Cambiare Podentes nijak netajil.
Chtěl získat milence, který by mu s radostí a potěšením zahříval postel.
Jenže v celé té historii s otroctvím se choval tak báječně, že si Harry nehodlal stěžovat na jeho podivnou závislost na značce v bradavce - dokonce i když to zavánělo fetišismem.
-
Chytil značku levou rukou a trochu s ní zakroutil.
Ostře se nadechl, když mu na bradavku dopadlo několik kapek oleje.
"Neotvírej oči," -zašeptal Severus tentokrát přímo do Harryho rtů. - "Mluv dál."
"Polibek..."
"Teď ne."
Harry div nezasténal zklamáním.
Místo toho jen víc sevřel rukou penis, zvedl boky a začal energičtěji pohybovat pěstí.
-
"Líbáme se," -vydechl, a dál mluvil o fantazii, jako by popisoval skutečnost.
"Cítím tvé ruce všude. Ale tobě to nestačí. Rád mě líbáš, tvůj penis je už tvrdý a co nevidět budeš končit...
Vyrážíš kupředu a já se o tebe třu... je to tak vzrušující, tak žhavé, ohnivé... celý hořím, ale je to nádherné...
a já chci ještě víc a..."
-
Severusova ruka dopadla na mladíkovo zápěstí.
"Zastav!"
Jemně, ale rozhodně odtáhl Harryho prsty z jeho pulzujícího údu.
Harry škubnul boky vzhůru ve snaze se znovu přitisknout k čemukoliv - ale kolem byl jen vzduch.
"Už jsem blízko, skoro... !"
"Hmm, já vím." -ozval se Severus. - "Zavři oči."
-
To co pak začal dělat, se nedalo jinak nazvat než mučením.
Líbal Harryho - ale ne na ústa.
Mladíkova levá a potom i pravá bradavka byly podrobeny důkladnému olizování, sání a dokonce okusování.
Harryho tělo se třáslo touhou po marně hledaném, konečném uvolnění.
Potom se Severus celým tělem natáhnul vedle mladíka a vylil na oba poslední zbytky oleje - převážně na boky.
Harry byl přesvědčený, že se vyplní jeho fantazie.
Budou se líbat a ve stejnou chvíli bude jeden penis klouzat podél druhého.
-
Ale místo toho se něžně laskali navzájem, aniž by přerušili hluboký polibek.
Bylo to žhavé a kluzké. Z nějakého důvodu se tohle jednání Harrymu zdálo mnohem intimnější, než normální frottáž. Během té se mohl jen pohupovat na vlnách libosti a potěšení. Mohl zapomenout na všechno kolem.
Ale teď nesměl přestat kontrolovat své ruce a svá ústa.
Ovšem co bylo nejdůležitější - Severus nedělal něco s ním - oni oba to dělali zároveň... jeden pro druhého.
-
Později se Harry nemohl ubránit hloupému úsměvu, když viděl, v jakém stavu byla postel.
Bylo vysloveně zapotřebí čisticích kouzel. Dokonce jejich několikeré opakování.
Ani s použitím magie nebylo jednoduché vyčistit povlečení od oleje.
I potom, co byla prostěradla znovu bílá a čistá, stejně z nich byla cítit lehká vůně rozmarýnu.
-
Harry ležel v Severusově náručí a usmíval se sám pro sebe.
Bylo tak zvláštní cítit se jako doma - i když doma nebyli a dokonce ani ve své zemi.
Už jenom podle toho bylo možné posoudit, jak spokojeně a dobře se cítí v Severusově společnosti.
Tak klidně, že se v zcela uvolněné mysli opět začaly vynořovat staré otázky.
Otázky, které zatlačil daleko do pozadí paměti.
Ale teď je prostě potřeboval položit.
-
-
Pokud nechcete nechat koment - nezapomeňte na hodnocení. Děkuji.
-
-
-