Madurare 034B
5. únor 2012 | 22.32 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 34B
Kapitola 34B-
"Ehm... Já vím, že jsem říkal, že se nebudu ptát, ale opravdu se potřebuju něco dozvědět," -zamumlal a trochu se napjal. Určitě byla hloupost se o tom znovu zmiňovat. Zejména po tak úžasném týdnu. Skutečně po tom nejlepším v Harryho životě.
Před tím nechápal, jak ohromný může sex být. Nevěděl, kolik radosti může jeho životu dodat.
-
Severusův hlas zněl ospale.
"O čem?"
Harry přemýšlel, jak to nejvhodněji zformulovat.
"No, o tom bordelu."
Vycítil, i když ve tmě nic neviděl, jak se lektvaristovo tělo také napjalo, a v hlasu se ozval tvrdý tón.
"To už je pryč. Jestli si myslíš, že se chystám..."
"Ne, nemyslím, - rychle se ohradil Harry. I když v tomto směru tak trochu lhal. Nicméně v tuto chvíli se chtěl zeptat na něco jiného.
Dostal na sebe zlost - bylo by lepší, kdyby poslechl hlas rozumu a mlčel.
Vždyť dobře věděl, že to je pro rozhovor příliš ošemetná věc.
"Dobře, zapomeň na to."
Otočil se tváří ke stěně a zchladil si své podráždění na nevinném polštáři.
Několik vteřin bylo ticho, ale pak Harry uslyšel Severusův povzdech.
"Na co ses chtěl zeptat? Kolik jsem zaplatil?"
-
Z těch slov se Harrymu div neudělalo špatně. Nikdy ho nezajímalo, jaké tam mají ceny - a už vůbec nechtěl přemýšlet o tom, že Severus byl za to ochotný platit.
A také tam někomu za sex platil!
Vlastně ne někomu - ale Renardovi.
To jméno přímo nenáviděl.
-
"Ne," -odpověděl stručně a otočil se zpět.
"Jen mě pořád vrtá v hlavě, proč jsi alespoň nepoužil zastírací kouzlo, když jsi tam šel. Myslím, že jsi měl štěstí, když jsem tě viděl jen já." -prohlásil a rozhodl se o Hagridovi raději nemluvit.
"Pro všechny svaté, vždyť ten den se po Prasinkách courala celá škola. Co kdyby si někteří žáci povšimli, kam jsi zapadl?"
"Jak by mohl někdo z nich vědět, co je to za podnik? Nevzpomínám si, že by měli tabulku na dveřích."
Harry si podrážděně odfrknul.
-
"To ti není podobné - nezdá se ti? Teď jsme v Kolíně nad Rýnem, kde nás nikdo nezná, dokonce jsme v jiné zemi, a bez změny zevnějšku z pokoje nevycházíme. Ale tam ses před nevěstincem klidně procházel jako po vlastním dvorku i když tě mohl kdokoliv vidět!"
Severus chvíli mlčel, než odpověděl.
"Nezapomínej, že v kouzelnickém světě se nikdo křivě nedívá na muže, který takový podnik navštěvuje," -řekl Severus a rychle zvedl výstražným pohybem ruku. - "Ale přiznávám, že jsem udělal chybu, když jsem nevzal do úvahy tvé mínění."
-
Ovšem kvůli tomu Harry ve skutečnosti tento rozhovor nezačal.
O zvycích v magickém světě už mluvili několikrát.
Jenže mladíkově pozornosti neunikla jakási lektvaristova nerozhodnost, nebo váhavost.
Něco nebylo v pořádku.
Harry cítil nějaký podfuk.
Posadil se a otočil se na partnera s nasazeným milým úsměvem.
"Přesto si myslím, že bude lepší, když mi řekneš pravdu. Něco skrýváš. Vidím to a slyším. Tak mluv."
-
Severus si také sedl. Opřel se zády o záhlaví postele, založil si ruce na hrudi a stiskl rty.
"Ty jsi přece tak uzavřený a opatrný člověk," -pokračoval Harry rozhodnutý zkusit přemlouvavý tón, když výčitka nepůsobila.
"Co se stalo? Nerozumím tomu. Vždyť šlo jen o to použít na sebe zastírací kouzlo. Proč jsi to neudělal?" -ptal se, a protože Severus dál zachovával mlčení, dodal.
"Prosím. Prostě mi to řekni. Vždyť to vidím, že mi něco zamlčuješ."
-
Severus se dlouze nadechl.
"Harry, patrně bude lepší tohle téma nechat být."
"Ale já nechci, aby mezi námi bylo nějaké tajemství."
Místo odpovědi mladík obdržel sardonický úšklebek.
"Obávám se, aby se mezi nás spíš nepostavila pravda."
"Bezvadný. A to se mám po takové poznámce uklidnit a na všechno zapomenout?"
Harry div nezaskřípal zuby.
"Severusi? Podívej - slibuji, že se nebudu zlobit."
"Takový slib nemůžeš dodržet."
"To řekl kdo?" -narovnal se Harry.
Mluvit se Severusem ve tmě bylo těžké, proto se natáhl pro hůlku a slabým Lumos osvětlil postel.
"Tenkrát jsem ti taky slíbil... vzpomínáš, že se nebudu zlobit kvůli..."
"Vím, o čem mluvíš."
"Copak jsem nedodržel slovo? Fuj, co ty jsi za člověka? Jestli jsem si doposud nezasloužil tvojí důvěru, tak co jsme vůbec dělali celé ty měsíce?"
Lektvarista zvrátil oči vzhůru.
"Nezačínej..." -Harry se zhluboka nadechl a začal znovu. - "Nech toho, Severusi. Je jasné, že to je něco důležitého. Takže?"
-
"Dobře," -odsekl muž. -"Pokus se neztratit nervy. Nemohl jsem tenkrát použít zastírací kouzlo, protože by zničilo mnoholičný lektvar."
Harry otevřel pusu.
"Mnoholič... děláš si legraci, že?"
Severusova ústa zkřivil úsměšek.
"Domníváš se, že jsem schopný na toto téma žertovat? Ale když potřebuješ podrobnou zprávu o tom, co jsem dělal, prosím.
Před tím jsem si dovolil využít služeb toho podniku jen jednou. A tehdy jsem zastírací kouzlo skutečně použil..."
"Jenom jednou?"
"Od rituálu, ano."
"Oh."
"Mohu pokračovat?"
-
Harry teď sám div nezvedl oči, ale udržel se a jen máchnul rukou.
První návštěva se mi zdála... neuspokojivá. Proto jsem se podruhé rozhodl uchýlit k mnoholičnému lektvaru v naději, že Renarda udělá tím, koho jsem ve skutečnosti chtěl."
"A udělal?"
Severus si povzdechl.
"Ne tak úplně. Očekával jsem trochu jiný výsledek."
Harry stiskl zuby, ale vzpomněl si na svůj slib a snažil se utišit hněv, který uvnitř něj vzplanul.
Konec konců, to všechno je už minulost. Severus tam už víckrát nepůjde.
Ne, zvlášť když ví, co je pro něj lepší.
-
"Nevěděl jsem, že kouzelníci používají mnoholičný lektvar také na tohle." -vymáčkl ze sebe nakonec Harry.
"Zní to... nevím... nějak šíleně."
"Dřív jsem to nikdy nedělal," - řekl Severus trochu napjatým tónem. - "A jak víš, nehodlám to znovu zkoušet ani v budoucnu."
Harry zdrženlivě přikývnul a vyslovil otázku, která se mu převalovala v hlavě od té chvíle, co se Severus zmínil o mnoholičném lektvaru.
-
"Ehm... a do koho jsi ho proměnil?"
Severus se podíval na Harryho tak, jako by mu vyrostl druhý nos.
"Co myslíš?"
Mladík potřeboval minutu, aby to pochopil.
Celou minutu, během které z něj Severus nespouštěl nevěřící pohled, jako by odpověď byla naprosto jasná a on nemohl pochopit, že si jí Harry ještě pořád nedomyslel.
-
"Ouha. Ty... myslíš mě?"
Souhlasné přikývnutí Harryho div nesrazilo na zem. Čekal cokoliv, ale tohle ne.
"Nechápu, co je na tom tak překvapujícího," -prohlásil suše Severus a trochu se odsunul stranou.
"Pro mě bylo mučením, chtít tě. Tebe - ne jenom nějakého muže. Zejména když jsi mě právě ty, každý den přiváděl k bolestivému vzrušení a pak jsi utekl do své sprchy.
-
Harry sevřel ústa ve snaze zabránit smíchu, nebo se alespoň pokusit o jeho zamaskování hlubokomyslným pochrchláváním, ale to jen stěží mohlo pomoci.
Najednou se mu Severusova výprava do nevěstince nezdála tak strašným přestupkem.
Vždyť on chtěl Harryho. Dokonce se mu to s tím Reném, nebo jak se jmenuje, natolik nelíbilo, že ho donutil vzít si mnoholičný lektvar. Ale ti tak mu ta napodobenina nevyhovovala.
-
On chtěl Harryho.
-
Ve skutečnosti mladík díky tomu všemu cítil jakousi hrdost. I když následující myšlenka ho trochu zchladila.
"Ehm... nenapadlo tě, že si ten tvůj René všimne, do koho se proměnil?"
"Žádná zrcadla."
Harry kývnul a jen horko-těžko zadržoval úsměšek.
Severus se lehce zamračil.
"Ty se nezlobíš?"
-
"Ne. Dokonce to v určitém směru pokládám za lichotivé." Harry zvedl ruku, aby lektvaristovi zabránil promluvit.
"Říkal jsi už dřív, že se ti líbím, ale nemyslel jsem si, že se ti líbím natolik. Nalít do něj mnoholičný lektvar... Ty mě skutečně pokládáš za přitažlivého!"
"Nedokážeš si ani představit, do jaké míry."
Harry se znovu rozesmál.
-
Severus ho vzal za ruku a jemně mu pohladil dlaň.
"Kdybych věděl, že ti to tak zvedne náladu, řekl bych ti to ještě ten den."
"Možná že tehdy by mi jí to nezvedlo," -pokrčil Harry rameny. Kdo ví? Možná by to zmírnilo hořkost, kterou ohledně nevěstince cítil - nebo by to vůbec nepůsobilo.
"Mimochodem, co se stalo, že jsi tam přišel za tak dlouho. To ráno jsem zašel do sklepení za tebou, ale ty už jsi byl pryč."
-
"To tě určitě rozveselí ještě víc," -zabručel Severus, ale v dobrém, jak si uvědomil Harry.
"Byl jsem tak vzrušený vyhlídkou, že tě konečně budu mít, že jsem si vzal mnoholičný lektvar, ale zapomněl jsem vzít sebou tvůj vlas. Musel jsem se vrátit na hrad a najít si ho."
"To vzrušení chápu," -pousmál se samolibě Harry. "Ovšem ty nikdy na nic nezapomínáš. Asi na tebe opravdu působím rozptylujícím způsobem."
"Trochu," -odpověděl velmi zdrženlivě Severus.
-
"Takže náhrada nebyla až tak dobrá?"
Lektvarista si ho změřil pohledem.
"On byl dobrý, ale nemělo to žádny význam. Nebyl jsi to ty."
První část odpovědi Harryho donutila slétnout z oblaků, ale druhá část poněkud rozčarování kompenzovala.
A pokud i dobře vzpomínal a to všechno už skutečně byla minulost, tak ta kompenzace byla dokonce ještě větší.
-
"Kéž bychom se zítra nemuseli vracet zpět. Nemůžeme poslat sovu se zprávou, že jsme onemocněli a zůstat tu ještě den?"
"Sám víš, že to není možné."
Harry se přitisknul k Severusovi celým tělem a uvelebil se v jeho náruči.
"No alespoň nám zůstává ještě jeden den."
* Jeden den abych tě přinutil blábolit. * -doplnil v duchu.
-
V neděli vstávali pozdě a vypravili se do muzea podívat na sbírku Picasových obrazů.
Severus Harrymu vysvětloval základy kubismu – zřejmě tento styl pokládal za fascinující - ale mladík žádné nadšení neprojevil. Lidé v Picasových dílech mu připadali zmrzačení, jako by je k nepoznání změnila nějaká magická síla.
Pohled na ně se mu nelíbil, vypadali jako oběti Cruciatusu.
-
Sotva se znovu ocitli na ulici, Harry okamžitě vypustil z hlavy vzpomínky na hrozné obrazy.
Pomohlo mu v tom i to, že Severus navrhnul, aby se prošli po městě a prohlédli si nějaké románské kostely.
Harry je shledal velmi uklidňující. Upokojující.
Možná proto, že mu kamenné zdi připomínaly Bradavice.
-
Povečeřeli opět v krásné drahé restauraci, s vyhlídkou na Rýn, a potom se vrátili do hotelu, do svého pokoje s fantastickým pohledem na město rozprostírající se dole pod nimi.
Severus vyčaroval hudební nástroje a s Harrym zvolna tancovali při měkkých tónech džezového kvarteta.
Harry se rozhodl, že se mu tanec líbí. A moc.
Byla to další věc, kterou by se o sobě nedozvěděl, kdyby nebylo Severuse.
Přemýšlel o tom plný jakéhosi nezvyklého pocitu.
-
Pocitu, který nebylo možné popsat, nebo zcela přesně definovat.
Ale o jednom Harry nepochyboval - nechtěl by tento víkend prožít s někým jiným.
Přitiskl si k sobě Severuse ještě silněji, přitulil se k němu a úplně se uvolnil.
V okamžiku, kdy hudba začala umlkat už Harry věděl, jaký musí být závěr dnešního večera.
Záblesk v očích prozrazoval jeho odhodlání, když postrčil Severuse ke křeslu, přinutil ho posadit se a sám se před ním spustil na kolena.
Jemně pohladil mužův tuhnoucí úd přes kalhoty, dřív než je rozepnul a vytáhl z nich penis ven.
Nastal čas uspořádat Severusovi menší svátek.
Čas předvést, co Harry dokáže.
-
Teď už Harry nepochyboval o tom, co všechno je v jeho silách.
A skutečně. V příštích chvílích žádné těžkosti nevznikly. Věděl, jaký trik použít a dokázal se natolik uvolnit, aby ten dlouhý penis klidně pustil do svého hrdla. Celý až ke kořenu.
Jakmile si ten fígl osvojil, ani nemohl věřit, že to kdysi pokládal za cosi nemožného.
Hmm, bezvadné.
Ale Harry si přál ještě víc.
Jeho vlastní penis odpovídal pulsováním na každý pohyb úst a jazyka kolem Severusova údu.
Byl to tak báječný pocit, že mladík zasténal, aniž by pustil lektvaristův penis ze rtů.
A v ten okamžik také poprvé zaslechl tichý, zajíkavý nářek, který splynul z Severusových rtů.
-
"Ano, tak," -zhodnotil jeho snažení Severus - prsty zaťaté do područek křesla vyrážel boky vzhůru ve stejném rytmu, jakým Harry pohyboval hlavou nahoru a dolů.
*Ano, tak? * -pomyslel si Harry. Byl si jistý, že dokáže mnohem víc. Může Severuse donutit nesrozumitelně mumlat, žebrat a úpěnlivě prosit. Jen se musí víc snažit.
Dovedl lektvaristu až k orgasmu, ale těsně před ním se odtáhl. Začal sát a olizovat jen Severusův žalud a při tom si nepřestal pohrávat s jeho varlaty. Zároveň jemně dráždil napjatou kůži vzadu za šourkem.
Potom se znovu naklonil kupředu a přijal penis tak hluboko, že se Severusovi opřel čelem o břicho.
-
Lektvarista zalapal po dechu.
"Harry... "
Mladík pevně oběma rukama sevřel jeho boky a začal polykat. Tiskl a masíroval tak krčními svaly celou Severusovu délku.
Jako odpověď zaslechl proud nesrozumitelného blábolení, které se pro něho stalo pravou hudbou sfér.
Bylo to prostě fantastické.
Vědět, že se pod jeho rukama a ústy může Severus přestat ovládat.
Vědět, že je v posteli natolik dobrý, že dokáže přimět Severuse lapat po dechu, sténat, svíjet a nakonec i prosit o uvolnění.
-
Teprve teď Harry dovolil svému milenci vyvrcholit, tak jak chtěl.
Dal by přednost tomu, kdyby mohl cítit chuť spermatu na jazyku. Ale dnes si dal za úkol dělat jen to, co má rád Severus. A ten miloval, když při orgasmu zůstal celý ponořený do Harryho hrdla.
Mladík se pak vyšplhal na postel a sledoval lektvaristu. který potřeboval určitou dobu, aby se vzpamatoval.
Harry na to byl tajně docela pyšný.
-
Nakonec Severus zastrčil penis zpět do kalhot a upravil se.
"Hmm, dokonce jsme se ani pořádně nesvlékli. Cítím se nemravně," -poznamenal Harry a pokračoval.
"Tak mě napadá... Mohl bych tě třeba vysát v kabinetě, kdyby nikdo nebyl ve třídě, a...
"To není nejlepší nápad."
Mladík se rozesmál.
"Proč ne? Nikdo se nebude ptát, co tam dělám, a i kdyby ano, mohu říci, že jsem potřeboval probrat chování jednoho zmijozelského studenta s ředitelem jeho koleje."
Čím víc o tom nápadu Harry přemýšlel, tím víc se mu zamlouval.
Jediný problém, se kterým se minulý týden setkal, spočíval právě v tom, že se musel od rána obejít bez sexu až do večera.
A čí to byla vina?
Jenom jeho.
Pitomý famfrpálový rozvrh.
Teď už Harry věděl, proč s ním Severus nesouhlasil.
-
"Vidím, že už vůbec nejsi rozpačitý," -řekl Severus. Vstal z křesla a posadil se k Harrymu na postel. -"Není to tak dávno, kdy v tobě vzbuzovala hrůzu jenom představa, co by si mohli lidé kolem pomyslet, kdybych tě požádal o podání mísy s jídlem.
"No tak daleko to nikdy nezašlo," -ohradil se Harry a na chvíli se zamyslel.
Ne, Severus má pravdu.
"Dobře, choval jsem se hrozně. Prostě jsem se bál, aby nikdo nezjistil, že jsme spolu. Jenže to nebylo, kvůli tobě. Nechtěl jsem, aby se všichni dozvěděli, že se mi líbí muži. Ale teď... vlastně nevím. Teď se mi to všechno zdá úplně normální."
Severus si ho přitáhnul blíž.
"Dobře."
-
"Kdybych tak jen mohl někam utéci od svých idiotských příbuzných," -povzdechl si Harry.
"Je mi líto, co se ti stalo s tvým otcem, ale v určitém směru to je vlastně dobře, protože mě dokážeš pochopit. Alespoň trochu."
Harry nechtěl znovu zabíhat do tohoto tématu, což by pro oba bylo nepříjemné.
Proto se natáhnul pro dálkové ovládání ležící na nočním stolku.
-
"Tak co říkáš seriálu "Simpsnovi", nebo něčemu jinému?"
"Raději cokoliv jiného," -zabručel Severus.
"No jo, protože ty alespoň rozumíš tomu, co říkají. Poslyš, vlastně bys mi to mohl překládat..."
"V to nedoufej."
Harry poznámku ignoroval a zapnul televizi.
"Měl jsem takový dojem, že jsem vytáhl šňůru ze zásuvky."
Mladík se ušklíbl.
-
"Tomu se říká obsluha v drahém hotelu. Pokojská se postarala o naprostý pořádek." -prohlásil Harry.
Začal přepínat kanály a vybírat programy. Ale nic příhodného nenašel.
Škoda. Chtěl znovu popíchnout Severuse další prosbou o překlad.
Nakonec narazil na kanál, kde mluvili anglicky.
Jakési zprávy BBC.
S pokrčením ramen se Harry zadíval na obrazovku.
-
"... na severu déšť," -hezká tmavovlasá hlasatelka končila s předpovědí počasí.
Širokým gestem obkroužila mapu Velké Británie.
"Ve středu v odpoledních hodinách se dá očekávat pouze občasný déšť."
Obraz se změnil a v televizi se objevil vážně se tvářící muž, který se díval přímo do kamery.
-
"Zatím nemáme videozáznam potvrzující tato fakta, ale během posledních minut jsme získali několik ústních svědeckých výpovědí ze západní části středního hrabství.
Obyvatelé Wolverhamptonu si stěžují na silný vítr, který vyvracel stromy z kořenů. Padající větve poškodily několik automobilů. Podle zatím nepotvrzených údajů byla zcela zničena jedna budova v Golthorn Parku, i když sousední domy zůstaly kupodivu neporušené. Obyvatelé zřícené budovy byli podle všeho v době tragédie doma a jsou pravděpodobně mrtvi.
A teď následují zprávy ze světa..."
-
Harry vypnul zvuk.
Musel vyvinout velké úsilí, aby odstranil hroudu v krku. Teprve potom se obrátil k Severusovi.
"Zdá se mi, že to zdaleka nezpůsobil vítr," -neovládl se a zalétl pohledem k mužově levé ruce.
"Ty jsi nic necítil? Značka tě nepálila?"
Severus se zamračeně díval před sebe.
"Dnes kolem poledního."
Harry vydechl skrz zaťaté zuby.
"Ale neřekl jsi, že se musíme rychle spojit s Albusem."
"Nevidím, jaký by to mohlo mít smysl. Nemuselo to nutně znamenat cosi zlého, a my nemáme žádného špióna, kterého by bylo možné poslat pro informace."
-
Možná bylo opravdu hloupé chtít po Severusovi, aby začal panikařit při každém neobvyklém pocitu ve svém znamení.
Harry znovu dělal ukvapené závěry.
"Je docela možné, že to mohl být skutečně vítr," -připustil pomalu. -"Náhlá bouřka, nebo něco podobného. Slyšel jsem, že tornádo dokáže zvednout dům do vzduchu a nedotknout se těch vedle... "
"Zprávy zněly příliš neurčitě, což může znamenat, že už je do toho zapojené ministerstvo a tohle byl krycí příběh."
"Oh, bože," -Severus má pravdu - zcela jistě. - "Co budeme dělat?"
"Teď je důležitější si ujasnit, co dělat nebudeme." -prohlásil klidně lektvarista.
"Určitě se nezačneme honit za Temným pánem jenom proto, že začal být víc aktivní. Budeme čekat. Do té doby, než budeš připravený."
-
Harryho zalila vlna ledového strachu.
"Nikdy nebudu připravený. Tehdy na hřbitově jsem byl úplně bezmocný. Věděl jsem, že hůlky jsou dvojčata, ale stejně mi máma s tátou museli říkat, co mám dělat. A ten další rok na ministerstvu ve vestibulu to všechno bylo ještě horší..."řekl Harry.
Severus ho pevně chytil za ramena, ale bolestivé sevření z nějakého důvodu působilo, jako uklidňující lék.
"Tentokrát to bude jiné. Teď máš mě."
"Chtěl jsi říci - tvojí sílu," -odpověděl hluše Harry. - "To je jedno, stejně ji nemám. Myslíš si snad, že se s ním budu honit na košťatech? Protože to je všechno, co umím. Jenže to taky nemá žádný význam, pokud bych se nerozhodl před ním utéci."
-
Severus si přitáhnul Harryho k sobě a pohladil ho po zádech.
"Podaří se ti to. Budeme na tom pracovat společně."
"Ale..."
Lektvarista se prudce postavil a vytáhnul mladíka za sebou.
"Navrhuji se okamžitě vrátit domů a promluvit si s Albusem. On bude jistě vědět, jestli nad Wolverhamptonem bylo vidět temné znamení."
-
Horší konec bezoblačné idylky v Kolíně nad Rýnem, se nedal vymyslet.
Harry nad tím uvažoval, zatím co Severus balil pomocí zaklínadla jejich věci.
Ale s tím se nedalo nic dělat.
Co bylo - to bylo.
A on se musí svému osudu postavit.
-
-
Pokračování 19.2.
Pokud nechcete nechat koment, nezapomeňte na hodnocení.
-
-
Komentáře
| RE: Madurare 034B | zuzana | 05. 02. 2012 - 23:39 |
 RE(2x): Madurare 034B |
m-a-mprovasi | 07. 02. 2012 - 08:41 |
| RE: Madurare 034B | marta | 06. 02. 2012 - 00:16 |
| RE(2x): Madurare 034B |
m-a-mprovasi | 07. 02. 2012 - 08:43 |
| RE: Madurare 034B | marci | 06. 02. 2012 - 08:02 |
| RE(2x): Madurare 034B |
m-a-mprovasi | 07. 02. 2012 - 08:47 |
| RE: Madurare 034B | nade | 06. 02. 2012 - 10:00 |
| RE(2x): Madurare 034B |
m-a-mprovasi | 07. 02. 2012 - 08:51 |
| RE: Madurare 034B | bacil | 06. 02. 2012 - 10:17 |
| RE(2x): Madurare 034B |
m-a-mprovasi | 07. 02. 2012 - 08:52 |
| RE: Madurare 034B | mononoke | 06. 02. 2012 - 11:09 |
| RE(2x): Madurare 034B |
m-a-mprovasi | 07. 02. 2012 - 08:58 |
| RE: Madurare 034B | kiki | 06. 02. 2012 - 11:52 |
| RE(2x): Madurare 034B |
m-a-mprovasi | 07. 02. 2012 - 09:01 |
| RE: Madurare 034B | saskya | 06. 02. 2012 - 13:20 |
| RE(2x): Madurare 034B |
m-a-mprovasi | 07. 02. 2012 - 09:04 |
| RE: Madurare 034B | mája | 06. 02. 2012 - 13:25 |
| RE(2x): Madurare 034B |
m-a-mprovasi | 07. 02. 2012 - 09:07 |
| RE: Madurare 034B | grid | 06. 02. 2012 - 15:22 |
| RE(2x): Madurare 034B |
m-a-mprovasi | 07. 02. 2012 - 09:13 |
| RE: Madurare 034B | katka br. (patolozka) | 06. 02. 2012 - 23:27 |
| RE(2x): Madurare 034B |
m-a-mprovasi | 07. 02. 2012 - 09:18 |
| RE: Madurare 034B | slimča | 07. 02. 2012 - 11:25 |
| RE: Madurare 034B | mejbi | 07. 02. 2012 - 21:45 |
| RE: Madurare 034B | accuracy | 11. 02. 2012 - 20:14 |
| RE: Madurare 034B | symphony | 13. 02. 2012 - 00:09 |
| RE: Madurare 034B | belldandy | 15. 02. 2012 - 20:31 |
| RE: Madurare 034B | mamba | 17. 02. 2012 - 15:01 |
| RE: Madurare 034B | sora | 18. 02. 2012 - 23:58 |