Time out of Place
Autor : Cosmic
Překlad : Hajmi 2003
Kapitola 5B + 6A
Miláčkové, dnes to máte trochu roztrhané. Je tu závěr páté kapitoly , a protože je krátký, přidala jsem vám i začátek šesté kapči.
-
KAPITOLA 5B
-
Harry se na profesora Brumbála usmál a pak hodil letax do ohně.
"Nest." Řekl zřetelně a vstoupil do plamenů. Brumbálova kancelář se proměnila jen v barevnou změť a on vyskočil ven, když uviděl obývací pokoj ve svém bytě.
Tentokrát dopadl trochu elegantněji, skončil na kolenou. Draco již odešel z pokoje a nebylo ho nikde vidět.
Harry si povzdechl a vstal. Měl práci.
---
O dvě hodiny později, seděl Harry v kavárně oblečený v mudlovských šatech a četl mudlovské noviny. Přesto měl stále svůj opasek. Začal ho vnímat, jako nějakou bezpečnostní pokrývku. Měl v něm hůlku, nůž a lahvičky s lektvary. Teď byl ale schovaný pod sakem a svetrem. Před sebou měl na stole šálek čaje a napůl snědený vdolek. Na protilehlé straně ulice byl Carlův obchod se zbraněmi. Bylo to malé místo, ale skvěle zapadalo mezi ostatní sousední obchody. Bylo zde tetovací studio, bar, který ještě nebyl otevřen a obchod se starými a obnošenými oděvy. Obnošenými víc , než kdy Harry viděl.
Přemýšlel, jak některý mudla může v něčem takovém vůbec chodit. Zdálo se, že drží pohromadě silou vůle. A boty! Jak někdo může chodit na deseticentimetrovém podpatku.
---
Carl sám byl atraktivní muž s hnědočervenými vlasy, světlou pletí a svalnatým tělem. Byl asi stejně vysoký, jako Harry. Nos měl mírně zahnutý, přesně tak, jak ho Harry viděl na jedné z fotografií. Možná ho měl někdy zlomený ve rvačce? *V každém případě vypadal jako někdo, kdo se o sebe umí postarat.* - myslel si Harry.
Obchod otvíral v devět hodin. Podle Brumbálových špehů přišel dnes a včera o hodinu dřív trénovat. Ve sklepení pod obchodem byla střelnice, kde piloval svou dovednost. Na stěně v obchodu visely medaile ze střeleckých soutěží a několik diplomů z military.
Harry znovu přemýšlel, co asi Voldemort chce zrovna ze všech věcí právě s mudlovskými zbraněmi. Čarodějové měli příliš mnoho ochranných kouzel proti objektům letícím na ně na to, aby kulky byly efektivní. I když možná Voldemort chtěl vnést strach mezi mudlovskou populaci, potom by byly tyto zbraně účinné. A mudlové byli proti kulkám bezbranní.
---
Neměli proti nim nic, až na takzvané neprůstřelné vesty. Harry ale pochyboval, že byly absolutně neprůstřelné. Mimo to, žádný obyčejný mudla v ní každý den nechodil.
Takže to mohl být dobrý způsob, jak mudly zabíjet. Ale dalo se s kulkami nebo zbraněmi něco udělat, aby byly také zároveň nebezpečné čarodějům? Harry si bude muset o téhle možnosti s někým promluvit. Možná s Hermionou? Nakonec vždycky věděla kam se podívat po odpovědích. Ano, to je přesně to, co udělá.
---
Zákazníci chodili do obchodu a odcházeli. Harry viděl, jak jim pan Hanawalt ukazuje různé druhy pistolí a k nim příslušné kulky a zdálo se, že diskutují o tom, jaká zbraň jim bude vyhovovat. Pak se vyplnily objednávky a potřáslo rukou před odchodem. Harry dopil poslední doušek čaje a přešel ulici.
Když vcházel, zazněl zvonek a pan Hanawalt vykoukl zpoza pultu.
"Mohu vám s něčím pomoci?" zeptal se. Měl velmi britský přízvuk a usmál se na Harryho.
"Přemýšlel jsem nad koupí nějaké zbraně."
"Tak to jste na správném místě" opověděl mu pan Hanawalt. "A víte, jaký druh zbraně byste chtěl?"
Harry zakroutil hlavou, že ne.
"Chci něco malého, co pasuje na takhle velký opasek." Zvedl si sako a svetr, aby ukázal velikost opasku. Pořídit si zbraň možná nebude tak špatný nápad, pomyslel si. Když bude mít jednu, bude na ní moct vyzkoušet kouzla a možná se mu podaří zjistit co Voldemort se zbraněmi zamýšlí.
---
"Dobře tedy." Hanawat pak začal vyndavat různé zbraně ze skleněných vitrín. Vysvětloval mu rozdíly mezi nimi - jejich kladné a záporné stránky. Harry konečně našel jednu, o které si on i pan Hanawalt mysleli, že by mu pasovala. Nazývala se Beretta Compact 9000. V ruce mu připadala lehká. Byla dobře vyvážená, stejně jako jeho hůlka a byla skoro 20centimetrů dlouhá. Ale Harrymu zbraň v ruce nepřipadala tak přirozená, jako hůlka. Mladík byl trochu nervózní z toho, že drží něco, s čím šlo tak lehce zabíjet. Pak si uvědomil, že i s jeho hůlkou může lehce zabít a tak se trochu uklidnil. Harry si, ale nemohl koupit zbraň a okamžitě s ní odejít. Byly tu formuláře, které se musely vyplnit. Pan Hanawalt musel zkontrolovat jeho trestní záznam a milion dalších věcí na které Harry jen kýval. Až tohle všechno bude splněno, teprve pak se zbraň objedná.
---
A teprve potom jí smí Harry dostat. Pan Hanawalt ho také zapsal do jedné z jeho tříd, tak bude mít příležitost, aby se naučil, jak správně se zbraní zacházet.
---
Harry poděkoval panu Hanawaltovi a otočil se, že odejde.
Měl jen čas zaregistrovat tmavou postavu předtím, než slyšel,
"NESCIOSA."
Pak svět ztmavl.
-
-
-----------------------------------------------------------
Kapitola 6A
-
Léčitelovo peklo
-
Harry otevřel oči a přemýšlel, jestli neoslepl. Svět kolem něj byl úplně temný. Pak si uvědomil, že je tu světlo, které proniká škvírou mezi dveřmi a zemí, možná? Zamrkal a zasténal, když ucítil, že má ruce pevně svázané nad hlavou tlustým provazem.
"Je tu někdo?"
Harryho hlava vylétla nahoru, když uslyšel vyděšený hlas.
"Pane Hanawalte?" zeptal se, protože si myslel, že ten hlas poznal.
"Ano." Řekla ta samá osoba znova. "Pane Pottere?"
"Ano to jsem já. Jste v pořádku?"
Bylo trochu k vzteku, že nemohl vidět osobu, se kterou mluvil, ale takto alespoň věděl, že je pan Hanawalt natolik v pořádku, aby byl vzhůru a mluvil.
"Ctím trochu bolesti, a myslím, že jsem byl chvíli v bezvědomí." Odpověděl. "Ale jinak jsem v pořádku."
"To je dobře." Ulevilo se Harrymu a po chvíli se zeptal. "Víte, kde jsme?"
"Myslel jsem, že mi to řeknete vy."
"Skvělé." - zamumlal Harry.
Pokoušel se cítit všechno kolem sebe, tak jak nejvíce mohl. Vypadalo to, že jsou připoutáni ke kamenné stěně, nejspíš v nějakém podzemí. Podlaha byla vlhká a studená. Harry také slyšel někde blízko kapat vodu. Moc se o vodu nestaral.
---
Snad až na fakt, že se mohli velmi vážně nachladit, nebo ještě něco horšího. Ale třásl se při představě, co za nechutné tvory v ní mohlo plavat.
"Viděl jste někoho?" zeptal se Harry.
"Ne, ne od doby co jsem se probral, ale muži kteří přišli do obchodu, měli na sobě černé pláště a masky... Jako nějaká alternativní verze Klux klux klanu nebo tak něco. V rukách měli tyčky."
Harry byl překvapen, jak moc si pan Hanawalt z toho krátkého útoku pamatoval. On sám stěží zaregistroval smrtijedy. Samozřejmě, Hanawalt nevěděl, kdo ti maskovaní lidé byli.
A tyčky? Správně to byly hůlky a ne tyčky. Harry si nadával, že byl tak hloupý a nebyl ostražitější a nevšímal si víc věcí okolo sebe. Možná by pak tady nebyli. Měl na práci jedinou věc a selhal.
Dokonale selhal.
---
Harry nepřestával dál prozkoumávat tu malou oblast, na kterou dosáhl a pak se pokusil trhat provazy. Doufal, že by mohly povolit a on se z nich dokázal dostat. To poslední o co se mohl pokusit, bylo dostat z téhle situace pana Hanawalta.
---
"To je zbytečné." Řekl nový hlas, který zcela určitě nepatřil Hanawaltovi.
Byl chladný, nízký, skoro jako šepot smrti.
"Jsou to kouzelné provazy a nepovolily by, ani kdyby ses je pokusil rozřezat nožem."
"Kdo jsi?" zavrčel Harry.
"Oh omlouvám se, ale to ti nemohu říct. Alespoň ne teď. Mému pánovi by se nelíbilo, kdybych neposlechl jeho příkazy."
Harry si přál, aby měl hůlku v ruce a mohl tak alespoň osvětlit místnost a vidět tu novou osobu. To by bylo lepší.
Pan Hanawalt zůstal potichu na druhé straně místnosti.
Harry za to byl rád, vůbec by mu nepomohlo, kdyby promluvil.
---
"Tak jaké jsou tvoje rozkazy?" zeptal se Harry a doufal, že neznámý bude dál mluvit. Chtěl informace, chtěl pochopit, proč byl pan Hanawalt unesený, a daleko víc než cokoliv jiného, chtěl zůstat naživu.
"Udržet tě naživu. Nebude proti, když budeš mít nějaké... zranění... ale můj pán tě chce živého." Odpověděl mu chladný hlas.
Voldemort nebyl proti, když bude zraněný?
Tak to bylo něco čemu, neměl Harry problém věřit. Háček byl v tom, že představa smrtijedů o ´naživu´ bývala velmi odlišná od představy normálního člověka.
"A teď, aby to bylo trochu zábavnější," řekl ten hlas. "Lumos."
---
Pan Hanawalt vydechl, když uviděl černě oděnou postavu s odpornou maskou. Smrtijed se k němu obrátil.
"Vůbec nedáváš najevo respekt!" řekl nahlas. "Ale já tě respektu naučím! Crucio!"
Pan Hanawalt vykřikl, když ho kletba zasáhla a obracel se sem a tam v bolesti. Řetězy mu, ale nedovolovaly, aby se příliš hýbal. Harry viděl, jak mužovým tělem probíhají křeče.
On sám cítil ostrou bolest projíždějící jeho vlastním tělem, která ho pálila, jakoby uvnitř hořel. Kousl se do rtu, aby sám nekřičel bolestí.
---
Smrtijed se obrátil na Harryho.
"Cítíš to, že ano, léčiteli." Řekl. "Harry Potter, slavný léčitel. Jak snadné je tě ovládat."
Pak se obrátil na Hanawalta a zastavil kletbu. "Teď... už jsi ochotný trochu spolupracovat?"
Muž přejížděl v hrůze pohledem z Harryho na smrtijeda sem tam. Harry kývl, naznačoval mu, že by měl.
"A-ano." Zašeptal.
"Dobrá. Release." Řekl směrem k provazům a ty spadly z Hanawaltových zápěstí. Carl spadl na zem, protože nohy ho nedokázaly udržet. Smrtijed se otočil znovu na Harryho. "Tak, pane Pottere, vás taky přemístíme. Věřím, že oceníte nějakou společnost."
-
-
----------------------------------------------------------------
Pokračování příště.