Madurare 035B
5. březen 2012 | 00.53 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Zlatíčka, omlouvám se, ale kapitolka je jen v hrubém překladu. Před hodinou jsme se vrátily s H2003 z Ústí. Nestihla jsem ji projet, jestli tam nejsou chyby.
-
Kapitola 35B-
Pondělí 25. října 1998 - 7:02
-
Severus dobře věděl, jaká budou po probuzení první Harryho slova.
"Lektvar na kocovinu," -vydechl, když se ho Severusovi konečně podařilo vzbudit.
Samozřejmě lahvička s lektvarem už byla připravená. Snape Harryho nehodlal mučit - dokonce by ho s radostí nechal vyspat - ale rozhodl se, že by nebylo dobré, kdyby se tak od mládí učil problémy utápět v pití.
Nakonec je to přece jedna z povinností dospělého - vyrovnat se s následky vlastního jednání.
-
Harryho slova, která pronesl minulý večer, znovu potvrdila, jak nejistě se cítí ve svém postavení dospělého člověka. Tím méně si Severus přál vlastním jednáním třeba jen naznačit, že se Harry není schopen postarat sám o sebe.
"Otázka Řádu je uzavřená?" -zeptal se opatrně. Kdo ví, co všechno Harry ze včerejšího rozhovoru zapomněl.
"No jo,"-odpověděl se zasténáním mladík při slézání z postele.
"Já to chápu. Proč si myslíš, že jsem nežádal o vstup do Řádu už dřív?"
Podle toho, co si Severus dobře pamatoval, Harry o vstup žádal - ale lektvarista neviděl žádný smysl ve vracení k protivnému tématu.
-
Mladík se postavil, napjal v celé své výšce a se zíváním se protáhl.
Stál s lehce rozkročenýma nohama, ruce natažené do stran... a kdyby při zívání nezavřel oči, viděl by, s jakým potěšením si Severus prohlíží jeho tělo, tak nepokrytě vystavené na odiv.
Lektvarista se při sledování partnera lehce pousmál.
Díky každodennímu létání Harryho svaly vypadaly fantasticky. Skutečná pastva pro oči.
A hlavně - Harry už necítil žádný ostych. Jeho penis vyčníval z černého kudrnatého porostu, a když se mladík prohnul v zádech, ten kousek v broskvově zbarvené kůži se zhoupnul kupředu.
Vypadalo to, že si Harry svou nahotu ani neuvědomuje, natož aby se nějak styděl.
-
Klidně přešel místnost a magickým průchodem se přemístil do vrchních pokojů, kde měl uložené všechno své oblečení.
Ve chvíli, kdy se Harry vrátil, Severus už seděl u stolu prostřeném k lehké snídani.
Jenom tousty a čaj.
"Díky," -řekl Harry a plácnul sebou na židli. -" Do Velkého sálu zatím určitě nemá cenu chodit. Hlava mě ještě bolí... zdá se, že tvůj lektvar potřebuje trochu poupravit."
"Říkal jsem ti, že máš pít hodně vody."
-
"No ano,"-ukousl si mladík malý kousek toustu a s povzdechem ho rozžvýkal.
"Vždycky mě mohl čert vzít, když nás při hodinách nutili dělat si výpisky z učebnic, ale dnes na praktické cvičení nemohu ani pomyslet. Určitě nemám sílu na to, abych pobíhal po třídě a na všechny dohlížel. Takže si děti budou muset prostudovat další kapitolu. Cha, cha."
Severusovi se podařilo skrýt ušklíbnutí.
-
Pondělí, 25, října 1998 - 20:45
-
°Tak a konečně je tenhle den u konce. ° -pomyslel si Harry, když se blížil v pondělí večer k hlavním dveřím do hradu. Právě skončil hodinu tréninku a byl naprosto utahaný.
Už jen hodina obrany s mladšími ročníky ho tak vyčerpala, že měl chuť si lehnout a spát. Ale bylo potřeba se přichystat na famfrpálový trénink, a musel se postarat, aby to byla skutečně dobrá tréninková hodina.
Datum prvního utkání roku bylo stanovené na příští víkend.
Původně měl Harry v úmyslu znovu s týmem procvičit pohyby, které se naučili při minulé hodině, ale ten nápad musel ihned zamítnout. Havraspárští by propadli hysterii.
Pro ně byl tento trénink generální zkouškou před zápasem s Mrzimorem, a tak se všichni museli snažit na sto procent - mužstvo i trenér.
-
Harry v duchu proklínal všechny a všechno, ale pak se umoudřil a trénink připravil.
Jenže praxe se ukázala být opravdovým peklem.
Havraspárští byli z očekávaného zápasu nervózní a zaboha se nedokázali dát dohromady.
A to nakonec taky byla Harryho chyba. Bylo to jeho rozhodnutí, postavit v sobotu proti sobě Havraspár a Mrzimor. Vůbec se mu nechtělo sledovat zápas, kterého by se účastnil Nebelvír, nebo Zmijozel. Takhle nemusel fandit některému z týmů, nebo jeho protivníkovi.
Přinejmenším s mrzimorskými se sejdou až ve středu, -pomyslel si s úlevou Harry.
Kupodivu měl radost z toho, že před nimi v úterý má trénink Zmijozel.
-
Ve chvíli kdy překročil práh jejich bytu, byl Harry připravený svalit se a prospat nejméně týden.
Ale Severus přišel s návrhem jít do Komnaty nejvyšší potřeby, a zjistit jestli se díky jejich víkendu v Kolíně nad Rýnem, nezměnila úroveň spojení jejich sil.
Podle blýskání temných očí, očekával Severus kladný výsledek.
-
Prudký nával adrenalinu zahnal Harryho ospalost jako mávnutím ruky.
Před očekávaným experimentem ožil natolik, že dokonce bez reptání snesl přemístění na sedmé poschodí krbem. Komnata vypadala přesně jako minule.
"Incendio?" -zeptal se Harry. - "Ehm... tvoje nebo moje hůlka?"
"Vyzkoušej obě." -rozhodl se Severus.
Harry nakonec usoudil, že by měl začít s vlastní.
-
V první chvíli neviděl žádný rozdíl, ale potom se soustředil a přivolal na pomoc veškerou dostupnou magickou sílu. Cítil, že aby dosáhl výše, která mu dřív byla nedostupná, musí se do pokusu vložit celou svou bytostí a vůlí.
"Incendio!" -vykřikl. Udělal dlouhý krok kupředu a zároveň máchnul napjatou rukou před sebe.
Ze špičky hůlky vylétla ohnivá koule a vybuchla v krbu.
Výbuch nebyl nijak zvlášť silný - nic působivého.
Ale Harry si všimnul, že tři kameny v krbové stěně, praskly žárem.
-
Severus se zapotácel a udělal několik rychlých kroků zpět. Narazil do křesla a div do něho nepadl.
Harry se k němu okamžitě vrhnul.
"Co je s tebou?"
"Cítil jsem proud magie." -odpověděl Severus a posadil se zpříma. Lehce mladíka odstrčil.
"Už je všechno v pořádku."
Ale jeho prohlášení Harryho nepřesvědčilo.
-
"Zbledl jsi, a... nevím... třeseš se." Natáhl ruku s úmyslem sáhnout lektvaristovi na čelo.
Zdálo se mu, že Severus musí mít kůži jako led, ale muž jeho dlaň odstrčil.
"Vypadám stejně jako vždy. Byla to jen chvilková slabost, takže nedělej z toho problém. Teď to zkus s mojí hůlkou."
Harry nepochyboval, že Severus chtěl prostě odvést řeč jinam.
Rozhodl se nehádat, ale tentokrát se při svém pokusu postavil tak, aby na Severuse po celou dobu viděl.
Na štěstí lektvarista už alespoň seděl, a tak nehrozilo, že upadne a nějak se zraní.
-
Se Severusovou hůlkou se úspěch opakoval.
Lektvarista sám se ale v křesle zhroutil a bezděčně zavřel oči - i když jen na chvíli.
Harry nad ním nezůstal stát, místo toho si vedle křesla klekl na kolena, a trpělivě čekal, až si ho muž všimne.
"Nezačínej zase." -řekl suše Severus, když se vzpamatoval. - "Něco takového se dalo předpokládat. Nakonec energie se musí od někud brát."
"Prostě mi jen řekni, jestli ses cítil hůř, než když jsem použil sjednocenou sílu tehdy při letu, nebo stejně?" - zeptal se Harry a nespustil ze Severuse vzdorovitý pohled, který jasně říkal, že by bylo lepší nelhat.
-
Snape na okamžik zaváhal a Harry všechno pochopil i beze slov.
"To znamená - hůř."
Lektvarista přikývnul.
"A čím víc se budou naše síly spojovat, tím silněji se to bude na tobě odrážet." -pronesl zvolna Harry.
"Možná, ale ten efekt může být různý v závislosti na použitém zaklínadle."
Harry spatřil, jak se vedle něho objevilo ještě jedno křeslo, a posadil se do něj.
-
"To není v pořádku," -začal přemýšlet nahlas.
"Myslím tím, že to není správné. Jsem přesvědčený, že křížení sil, by nemělo mága pána... zraňovat."
"Jsem jen stěží zraněný."
"To je jedno, stejně je to nesmysl."
"Zkřížení sil bylo původně vymyšlené, aby pomáhalo slabému kouzelníkovi," -řekl Severus s pokrčením ramen.
V ruce teď držel broušenou sklenku a prokládal svá slova malými doušky vody.
"Jenže ty zdaleka nejsi slabý. Hned od začátku jsem upozorňoval, že v našem případě se všechno může vyvíjet nepředvídatelně. Patrně naše sjednocení sil je poněkud extrémní povahy."
-
Harry se pokusil něco říci, ale Severus ho nenechal promluvit.
"Jenže pro nás je to nezbytnost. Pochop, Harry - Jenom mimořádná síla je schopná jednou provždy osvobodit svět od Temného pána."
"Ale pokud cítíš slabost dokonce už při běžném zaklínadle, co bude při Neodpustitelných?"
"Nevím," -odpověděl Snape. - "Mimochodem, měl by sis uvědomit, že když se jedná o Temného pána, Avada Kedavra nic nezaručuje. Nikdo neví, jaké experimenty se sebou dělal v touze po nesmrtelnosti, ale tohle zaklínadlo určitě zná."
"Samozřejmě." -zabručel Harry.
-
"Přesto, nemáš právo v rozhodujícím okamžiku zaváhat." -pokračoval tvrdě Severus.
"Během bitvy musíš myslet jenom na to, co musí být uděláno. Jenom na to, Harry. Na nic jiného."
Mladík si olízl rty a okamžitě uviděl druhou sklenici. Ale s vínem místo vody. Brr. Tohle vůbec nechtěl.
Skutečně mohla Komnata špatně chápat přání?
"Co když ty také umřeš, když ho zabiju?"
Severus si odfrknul, i když Harry ve své otázce neviděl nic legračního.
-
"Bereš všechno příliš doslovně. Incendio mě také nezabilo. Věř mi, že mám v úmyslu prožít dlouhý a šťastný život potom, co přízrak Temného pána zmizí navždy."
V Severusových očích se zablýsklo a Harry přemýšlel, na co lektvarista naráží. Na Merlinův řád, který určitě dostane, nebo na samotného Harryho, kterého už jako otroka dostal.
Harry polknul. Všechno bude v pořádku.
Ano, on sám by si takový osud nevybral, ale už se tak stalo a všechno bude určitě dobré.
-
Jenže představa Severusovy smrti... byla znepokojující. Bez ohledu na to, že to byla jediná šance na to, aby Harry znovu získal svobodu. Copak by se mohl ze svobody radovat, kdyby věděl, jaká cena za ní musela být zaplacená?
"Stále myslíš na špatné věci." -prohlásil Severus a vstal z křesla.
"Přestaň! Okamžitě s tím přestaň. Neprošel jsem s tebou rituálem kvůli tomu, aby ses teď začal mučit nějakými pochybami. Já to chci. Chci, abys ho donutil zmizet, a ty musíš plnit má přání - vzpomínáš?"
-
Ano, to byla Harryho povinnost.
Když nebude poslouchat, veškeré jejich předchozí úsilí vyjde naprázdno. Pokud neudělá všechno možné, aby Voldemorta zabil, tak Severus nemá šanci a brzy bude mrtvý. Nebo ještě hůř - Voldemort ho umučí strašlivým způsobem.
A lektvarista mluvil dál.
"Bereš si toho na sebe moc. Nic, absolutně nic, nevypovídá o tom, že mně hrozí jakékoliv nebezpečí. Ano, cítím se na okamžik slabý, když používáš mojí sílu, ale to tě nesmí znepokojovat."
-
Harry nedokázal nemít starosti, ale zároveň si uvědomoval, že pokračovat v dohadování nemá cenu.
"Takže se podíváme, co dalšího jsi schopný udělat," - řekl Severus tónem nepřipouštějícím námitky.
V tu dobu už adrenalin vyprchal a Harryho znovu zalila únava.
Podle toho, jak Snape vypadal, nebyl unavený o nic méně. Ale lektvarista měl pravdu.
Harry se musí cvičit v používání zkřížené síly, jinak všechno čím prošli, bylo zbytečné.
Všechno, čím oni oba museli projít.
-
Harry vyzkoušel několik dalších zaklínadel - a také s úspěchem. Dokázal zvednout do vzduchu několik těžkých předmětů, ačkoliv dřív to byla jen kniha, nebo něco podobného.
Zároveň zjistil, že se nemusí obávat, že by to byla jen náhoda. Musel se jen zvlášť soustředit, aby si dokázal přivolat na pomoc magii svého partnera.
Pokud na spojené síly nemyslel, jeho zaklínadla pracovala tak, jako dřív.
-
Severus cítil převzetí své magické síly, ale chvilková slabost byla jediným následkem. Dokonce, i když Harry zdvojnásobil své úsilí a vytahoval z něho víc a víc energie důsledek pro lektvaristu zůstával stejný.
Možná že organismus reagoval jen na okamžik začátku předávání magie.
Takže nebylo proč se rozčilovat.
Nicméně na konci večera Harry přišel na nový důvod k obavám.
-
"Aguamenti, mění mojí hůlku na požární hadici - což je jistě působivé - ale copak to může stačit?" -povzdechl si rozčarovaně. - " Potřebujeme ještě silněji zkřížit síly, protože zatím jsme toho moc nedosáhli."
Severus, který sledoval Harryho pokusy z křesla, pokrčil rameny.
"Patrně to musí být postupný proces."
"A čím víc tě budu uspokojovat, tím lépe nám to bude vycházet." -zamumlal Harry.
Jakoby mu v hlavě něco zacvaklo.
-
"Poslyš, tenhle víkend jsi mi dal spoustu příležitostí, abych plnil tvá přání! Myslím, že právě v tom to vězí - to je důvod, proč se naše síly kříží. Takže musíme ještě lépe pokračovat ve stejném duchu. Mohl bys mi třeba nařídit, co mám jíst k večeři a tak. Cokoliv, jen aby zaklínadlo pochopilo, že všechno děláme, jak je potřeba."
Severus se lehce zamračil.
"Harry... "
Mladík zaťal zuby.
"Já vím, já vím. Ty nepotřebuješ otroka. Taky nechci být otrokem - zvlášť ne takovým, co panáčkuje před svým pánem na zadních - ale jestli to pomůže víc zkřížit síly, musíme se o to alespoň pokusit."
"Nepředpokládám, že by spojení sil bylo rychlejší, když se budeš přede mnou plazit." -řekl tiše lektvarista.
"To od tebe nečekám."
"Ale musíme to alespoň zkusit." -vykřikl Harry
V hloubi duše si uvědomoval, že křik k poslušnosti sotva patří, ale tady se mluvilo o vážných věcech.
-
"Wolverhampton - vzpomínáš? Lidé tam zemřeli. Mohli být naživu, kdybych začal dřív dělat to, co je potřeba.
Copak chci tak moc? Vždyť se budu podřizovat já tobě. Ty budeš muset jen dávat příkazy."
Severus zamračeně stáhl obočí.
"Výborně.
Harry přikývnul a považoval věc za vyřízenou.
"Dobře."
"Krbem do sklepení a ihned do postele."
-
Tohle sice Harry zrovna nečekal, ale byl za celý den tak vyřízený, že mu takový rozkaz docela vyhovoval.
Postel se v Komnatě nejvyšší potřeby tentokrát vlastně ani neobjevila.
Kdyby chtěl Severus sex, tak už by tady byla, ne?
Eh, každopádně Harry sám dnes po sexu netoužil, i když ho trochu mrzelo, že lektvarista neprojevil zájem.
"Hmm... mám se svléknout?"
Severus zavrtěl hlavou a jeho hlas zazněl stejně pochmurně, jako se tvářil.
"Dnes ne. Prostě si jen lehni. Přijdu později."
"Co máš v úmyslu dělat?"
"Musím přemýšlet."
"O čem?"
Severus se zamračil ještě víc.
"Jdi do sklepení a lehni si."
Harry procedil skrz zaťaté zuby:
"Nezacházej se mnou jako... "
"Jako s kým? S otrokem? Copak jsi právě to nechtěl?"
"Ne! Jenže to potřebujeme."
-
Severus se k němu naklonil a promluvil tónem nevěštícím nic dobrého.
"Tak udělej, co jsem ti řekl!"
Harryho nozdry se zachvěly, ale nezbylo mu nic jiného než poslechnout.
-
-
Pokračování - 18.3.2012
-
Prosím nezapomeňte na komenty, nebo hodnocení. Díky.
-
-
Komentáře
| RE: Madurare 035B | sharlaid | 05. 03. 2012 - 06:14 |
 RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 06. 03. 2012 - 09:08 |
| RE: Madurare 035B | slimča | 05. 03. 2012 - 10:05 |
| RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 06. 03. 2012 - 09:12 |
| RE: Madurare 035B | bacil | 05. 03. 2012 - 10:14 |
| RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 06. 03. 2012 - 09:15 |
| RE: Madurare 035B | nade | 05. 03. 2012 - 11:23 |
| RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 06. 03. 2012 - 09:18 |
| RE: Madurare 035B | saskya | 05. 03. 2012 - 12:59 |
| RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 06. 03. 2012 - 09:21 |
| RE: Madurare 035B | mája | 05. 03. 2012 - 19:44 |
| RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 06. 03. 2012 - 09:24 |
| RE: Madurare 035B | belldandy | 05. 03. 2012 - 22:22 |
| RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 06. 03. 2012 - 09:29 |
| RE: Madurare 035B | zuzana | 06. 03. 2012 - 19:35 |
| RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 12. 03. 2012 - 10:24 |
| RE: Madurare 035B | alissea | 07. 03. 2012 - 13:45 |
| RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 12. 03. 2012 - 10:26 |
| RE: Madurare 035B | mononoke | 09. 03. 2012 - 19:27 |
| RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 12. 03. 2012 - 10:28 |
| RE: Madurare 035B | amo | 09. 03. 2012 - 21:17 |
| RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 12. 03. 2012 - 10:40 |
| RE: Madurare 035B | sora | 10. 03. 2012 - 00:54 |
| RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 12. 03. 2012 - 10:42 |
| RE: Madurare 035B | patoložka | 10. 03. 2012 - 17:33 |
| RE(2x): Madurare 035B |
m-a-mprovasi | 12. 03. 2012 - 10:51 |