Madurare - 038B
8. květen 2012 | 20.21 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 38B
Tak zlatíčka, je tu skutečně krátký závěr kapitoly, ale věřím, že si ho užijete.
Děkuji za komentáře a tento kousek dnes patří:
Nixerwil, Máje, Ekolisias, Zuzaně, Belldandy, Bacílkovi, Amo, Martě, Saskyi, Grid, Slimčince, Marci, Mononoke, Nade, Patoložce a Soře.
Díky, že nikdy nezapomínáte alespoň v krátkosti napsat.
Další pokračování by mělo být 20.5. – tak a teď hezké čtení.
-
Kapitola 38B - závěr.-
"Ano, chci, abyste to viděli."
Harry sice stále neměl hlad, ale myslel si, že trocha rozptýlení, by mu pomohla se s tím vším vyrovnat.
"Podívejte se s Ronem společně, jo? Vezmu si zatím něco k jídlu."
Přešel k Brumbálovu stolu a požádal o sendvič. Jen něco jednoduchého, pšeničný chléb se sýrem a trochou majonézy.
Dostal ho na talíři, který při každém dotyku vrněl.
-
Hermiona se otřásla, když nakonec zvedla hlavu z myslánky.
Ron vypadal ještě hůř. Jako kdyby létal příliš dlouho kolem dokola hřiště.
"Sakra, kamaráde. Co za... Tohle nejsi ty. Nikdy bych si nepomyslel, že máš..."
"Co?"
Ron se podíval stranou.
"Promiň."
"Mám, co?"
"Ne co, ale koho. Zlé dvojče. Ty... ty ses choval stejně, jako..."
-
"Jo, říkal jsem to." -odpověděl Harry a odložil zbytek sendviče.
"Vždycky jsem si myslel... no, víš že jsem nikdy o sobě neměl vysoké mínění. Ale vždycky jsem si myslel, že jsem lepší... lepší, než abych s někým zacházel tak, jako Severu jednal se mnou. No je jasné, že nejsem."
Ron přešel k němu a spustil se na kolena vedle Harryho křesla.
Naklonil se k němu s vážným výrazem v obličeji.
-
"Tohle neříkej. Je to tím kouzlem, copak to nechápeš? Přesně to, čeho jsme se od začátku báli.
Pamatuješ - když jsme si mysleli, že vás Cambiare Podentes donutí si se Snapem vyměnit těla? Jasně, tehdy jsme ještě o tom vůbec nic nevěděli, ale je dost možný, že se něco podobného děje. Nemusí jít zrovna o těla, ale třeba jsi dostal část jeho povahy - takže to není tvoje vin, a..."
-
"Je mi líto, že tě zklamu, ale to je nesmysl," -přerušil Harry kamaráda.
"Bylo by snadné říci, že se jedná o vliv kouzla, ale to není pravda. Ten v té myslánce jsem já, Rone. Jenom já."
Hermiona měla dostatek taktu, aby nerozebírala to, co udělal, a nevyptávala se, proč Bolea tolik nenávidí.
Snad právě proto, se dokázala soustředit na to nejdůležitější - ostatně v tom byla nejlepší.
"Co na to řekl Severus?"
Harry se pokusil vzpomenout.
Když přemýšlel o jejich rozhovoru se Severusem, tak si většinou vzpomínal jen na vlastní hněv.
Spravedlivý hněv, protože jaké vůbec měl zrovna Severus právo mu dělat kázání o spravedlnosti?
-
"Hmm... převážně mluvil o tom, že s tím musím přestat. Že má o mě obavy. Ale já jsem mu nevěřil. Byl jsem si jistý, že si dělá starosti jen kvůli ztrátě bodů," -povzdechl si Harry.
"No a potom jsem vybouchnul a obvinil ho, že je pokrytec. Ale to taky je! Vždyť jeho chování ke mně bylo přesně takové, jaké mi teď zakazuje."
"Možná teď ví, že zacházet tak s tebou byla velká chyba," -pohladila mu Hermiona ruku.
Harry její dlaň odstrčil.
"Oh pravděpodobně. Jistě. Jenže to vidí jako strategickou chybu, vzhledem k tomu, že nás v budoucnu čekalo Cambiare Podentes. A zaklínadlo může fungovat jen tehdy, pokud spolu vycházíme. Nemyslí si, že by to tehdy byla chyba. Myslím, ne doopravdy.
-
"No, v každém případě já ho za pokrytce nepokládám," -prohlásila Hermiona.
"Cože?"
Harry a Ron vykřikli rozhořčeně oba dva najednou a vyměnili si nevěřící pohledy.
"Ne," -řekla pevně Hermiona. -"Je to jako... deset lidí v záchranném člunu. Loď se potápí. Člun je navržený pro jedenáct lidí. Připlave k němu někdo další a ostatní mu pomohou dovnitř. Jenže ten člověk sám pak nechce dovolit nikomu jinému, aby k nim vylezl a všechny odstrkuje. Taky ho nemůžeš považovat za pokrytce. Musí dělat to, co je nejlepší v daný okamžik pro většinu."
-
"Počkej, ale chlap v tvém příběhu neudělal nic špatného tím, že vlezl do člunu. Byl tam první. Jenže Severus se ke mně ohavně choval od mé první hodiny lektvarů. Od prvního dne."
Hermiona pokrčila rameny.
"Ano, to bylo chybné přirovnání. Chci tím říct, že Severus vidí, jak sám sobě škodíš, že to co děláš, není pro tebe dobré. Nevím, proč toho chlapce nemáš tak rád, ale zcela určitě vím, že nechci vidět, jak se měníš na starého zahořklého muže. A podle toho, co jsem viděla v myslánce..." -otřásla se Hermiona.
-
"Jasně," -řekl Harry hluše.
Bylo těžké nevědět o čem Hermiona mluví. Viděl se sám na vlastní oči. Jakmile se ocitl v myslánce nedalo se přehlédnout, jak se chová... zle.
"Je ale dost bolestivé, když mě v takové věci má dávat rady Severus. Ze všech lidí právě on. Pořád si myslím, že je to od něj pěkná drzost, aby mě poučoval, že není hezké sekýrovat studenta."
"Možná dobře ví, že se choval příliš zatrpkle a hněvivě, a nechce, aby se to samé stalo tobě."
"Hmm. Možná."
-
"Přemýšlel jsi někdy, jestli měl někoho, kdo by si s ním promluvil, tak jako on s tebou?"
Harry rozpačitě zamrkal. Ne, to ho nikdy nenapadlo.
Hermiona teď pokračovala velmi jemným tónem.
"Všichni víme, že ti Brumbál nikdy moc nepomáhal odrážet Snapeovy útoky, že ano? Ale neznamená to taky, že sotva kdy pomáhal Severusovi vyrovnat se s jeho hněvem? Neměl nikoho, kdo by ho zastavil, když tě viděl a vzpomněl si na tvého otce. Ale ty..."
"Já někoho mám," -řekl Harry a odkašlal si. –"Severuse."
Hermiona přikývla.
-
Harry chvíli mlčel a pak pokračoval.
"Já... oh, bože. Řekl jsem mu tak hrozné věci." Harry svěsil hlavu, když si teď na všechno vzpomínal.
"Řekl jsem mu, že všechno o co se stará jsou jen ty prokleté body," prohlásil Harry a podíval se vzhůru, než pokračoval: -" i když si pořád myslím, že se mu moc nelíbilo, že jsem jich Zmijozelu strhnul tak hodně."
Ron si odfrknul.
"Jasně, že ne, Harry. Vždyť to je Snape, o kom mluvíme. Tedy Severus, myslím. Ale řekni mi něco upřímně. Kdybys měl takový problém s někým z Havraspáru a Severus by to zjistil, myslíš, že by to nechal prostě jen tak plavat?"
"Ehm..." Harry zavrtěl hlavou. -"Ne... ne, myslím, že ne."
"Takže to nejsou jen body, na čem mu záleží," -řekla tiše Hermiona.
-
"Ne, myslím, že ne." Harry měl pocit, že to je narážka na něj a trochu se zamračil.
"Ovšem docela určitě nejde o to, co stále naznačuješ. Ano, vycházíme spolu v těchto dnech docela dobře, ale jsme jen přátelé, rozumíš?"
"Jenom přátelé," -usmál se Ron se zdviženým obočím. -"No tak, Harry. My víme, že nejste jenom přátelé. Ale věř tomu, že i kdybys neměl zakázané mluvit s námi o podrobnostech, stejně bychom se na ně neptali."
"Přátelé s určitými zvláštnostmi," -opakoval tvrdohlavě Harry. -"To je všechno."
Ron ani Hermiona nic neříkali, jen si vyměnili pohled.
-
Harry si dlouze povzdechl. Nenapadalo ho, jak by je skutečně přesvědčil.
"Hele, já jsem tu věc ohledně gayů už pochopil. Je mi jasné, že to není nic divného, nebo tak, ale to neznamená, že když si vzpomenu na Severuse, začnu sentimentálně slintat. A on určitě..."
"To je v pořádku, Harry," -přerušila ho Hermiona a věnovala Ronovi varovný pohled, který jasně říkal, že bude lepší, toto téma nechat být.
"Pojďme se raději bavit o tom, co dělat dál. Máte někdo v hlavě nějaký nápad?"
-
Harry se jí div nezeptal, kde jinde by mohly nápady být než v hlavě.
Ale řekl si, že Hermiona je jeho kamarádka a jenom se mu pokouší pomoci, takže sarkasmus by - mírně řečeno - nebyl na místě. Nevěděl, proč se najednou cítí tak podrážděný a rozčiluje ho kdejaká maličkost.
Patrně tak na něj působila vyhlídka na rozhovor se Severusem.
Nedokázal si představit, jak se bude omlouvat.
"No nemá cenu to odkládat,"-prohlásil nakonec. -" Bylo príma vás oba vidět a myslánka, jak se ukázalo, byl zatraceně dobrý návrh, Hermiono. Ale teď... asi půjdu a zkusím se udobřit se Severusem.
Postavil se, aby kamarády vyprovodil ke dveřím ředitelovy pracovny.
"Díky za návštěvu, opravdu."
-
Ron se s nechápavě podíval na Harryho, který zůstal uvnitř.
"Eh... ty z ředitelny neodcházíš?"
"Zdejší krb je přímo spojený s tím ve sklepení."
"Aha,"- řekl Ron a povzbudivě se na kamaráda usmál. –"Tak potom hodně štěstí. I když si nemyslím, že ho budeš potřebovat. Nikdy bych nevěřil, že bych byl schopný něco takového říci, ale vsadím se, že ti Snape dlouho dělat výčitky nebude."
-
"To stačí, Rone," -řekla Hermiona vážně a tahala ho za ruku, aby odešel s ní. - "Ahoj, Harry."
"Ahoj, Harry," -opakoval Ron těsně před tím, než se k ní obrátil a tiším hlasem řekl: -"Ale ty jsi ho neviděla s Harrym v nemocnici, když ho držel za ruku..."
"Ahoj,"- zavolal Harry na oba.
To už bylo podruhé, co Ron něco takového řekl. Podle všeho kamaráda strašně překvapilo, že Severus dával pozor na Harryho, když ten byl slabý a nemocný.
-
Potom co Harry přešel k myslánce, aby si vzal své vzpomínky zpět, měl sto chutí prohlédnout si ty ze začátku srpna, kdy ležel na ošetřovně a Severus byl u jeho postele...
Ale raději ne. Nechtěl znovu sledovat sám sebe, jak tam leží a každou chvíli jím otřásá příšerná křeč.
Takže Severus si o něj dělal starosti? No a co je na tom, každý slušný člověk, by si je dělal.
A Severus k nim měl ještě další důvody. Nakonec jenom Harry ho mohl osvobodit z moci Vol... Temného pána.
Samozřejmě, že chtěl, aby se Harry uzdravil. Bylo normální, že se staral.
-
Hodil na myslánku poslední pohled, obrátil si k ní zády a zamířil ke krbu.
S radostí by rozhovor odložil. Ale kdyby to udělal a někdo další zemřel - věděl, že by to nesnesl.
Jeho hlavním úkolem je zkřížení sil. Na ničem jiném nezáleží - a pokud to znamená, že bude muset dát stranou svou hrdost, pokořit se a přiznat, že se mýlil - dobře.
Neměl pravdu.
Bylo těžké se s tím smířit. Tím spíš říci to Severusovi.
Ale on to musí udělat.
-
Harry si povzdechl a zaťal zuby, když ho letaxová síť uchopila a se zavířením ho nesla dolů do sklepení.
-
-
-
Pokud nechcete nechat koment - nezapomeňte na hodnocení. Díky.
-
-
-
Komentáře
| RE: Madurare - 038B | saskya | 08. 05. 2012 - 20:57 |
| RE: Madurare - 038B | bacil | 08. 05. 2012 - 21:20 |
| RE: Madurare - 038B | ekolisias | 08. 05. 2012 - 21:23 |
| RE: Madurare - 038B | zuzana | 08. 05. 2012 - 21:29 |
| RE: Madurare - 038B | janpis | 08. 05. 2012 - 22:11 |
| RE: Madurare - 038B | mája | 08. 05. 2012 - 22:48 |
| RE: Madurare - 038B | nixerwil | 09. 05. 2012 - 00:25 |
| RE: Madurare - 038B | sora | 09. 05. 2012 - 09:43 |
| RE: Madurare - 038B | belldandy | 09. 05. 2012 - 10:20 |
| RE: Madurare - 038B | grid | 09. 05. 2012 - 15:04 |
| RE: Madurare - 038B | marta | 09. 05. 2012 - 17:08 |
| RE: Madurare - 038B | ann | 09. 05. 2012 - 17:31 |
| RE: Madurare - 038B | nade | 09. 05. 2012 - 18:15 |
| RE: Madurare - 038B | ekolisias | 09. 05. 2012 - 18:34 |
 RE(2x): Madurare - 038B |
m-a-mprovasi | 10. 05. 2012 - 09:15 |
| RE: Madurare - 038B | slimča | 09. 05. 2012 - 19:03 |
| RE: Madurare - 038B | mononoke | 09. 05. 2012 - 21:40 |
| RE: Madurare - 038B | marci | 10. 05. 2012 - 12:32 |
| RE: Madurare - 038B | animik | 12. 05. 2012 - 20:50 |
| RE: Madurare - 038B | lanevra | 12. 05. 2012 - 22:15 |
| RE: Madurare - 038B | patoložka | 13. 05. 2012 - 17:50 |
| RE: Madurare - 038B | anina1 | 13. 05. 2012 - 20:34 |
| RE: Madurare - 038B | amo | 17. 05. 2012 - 08:43 |