13. březen 2010 | 19.42 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Slib.
Autor : Hajmi2003
Bylo již pozdě a pokoj osvětlovalo jen slabé světlo. Sedla jsem si do křesla vedle v rohu postavené postele. Z ní se na mě dívaly ty nádherné černé oči. Jeho tvář rozjasňoval nevinný úsměv. Pravou ruku natahoval mým směrem. Celý pokoj byl provoněn jeho nezaměnitelnou vůní. Zhluboka jsem se nadechla a nechala se tou vůní celá prostoupit. Jeho ruka se ke mně nepřestala natahovat a v očích měl jasně napsanou prosbu. Přivřela jsem oči a oplatila mu jeho úsměv. "Slib je slib viď." Pronesla jsem. Naklonila se nad postel a z čela mu odhrnula zatoulaný pramen jeho černých hedvábných vlasů. Spokojeně zavrněl.
Posadila jsem se zpátky na židli a otevřela knížku. Můj hlas se rozléhal po pokoji, když jsem začala číst. "Za devatero horami a devatero řekami v daleké zemi stál hrad...."
"Bladaviče." Pronesl sametovým hláskem spokojeně a oči se mu blaženě zavřely. Když jsem přečetla dvě stránky a odmlčela se. Podívala jsem se směrem na postel. Ležel tam schoulený na boku s palcem levé ruky v puse. Z koutku mu stékal tenký pramínek slin.
Ležel tam můj malý nevinný tříletý Sevík a spinkal.
"Bladaviče." Zamumlal opět nyní již ze svého hlubokého spánku. Neubránila jsem se úsměvu. Opřela jsem se hlavou o opěradlo křesla a pozorovala ho, než se mi zavřely oči a já usnula také.
Tak jsme tam spolu spali a spali. Jako ti broučci.
Zpět na hlavní stranu blogu