CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 40 A
Miláčkové, tak a je tu část kapitoly s odpovědí na otázku, která tu poslední dobou často zaznívala. Děkuji vám za komentáře a trpělivost. Doufám, že se vám kapča bude líbit a přeji
Hezké čtení.
-
-
Kapitola 40 A
-
Neděle, 22. listopadu 1998 - 20:14
-
* Zdá se, že se za poslední týdny opravdu nic nezměnilo,* -pomyslel si Severus.
Rukou si podepíral bradu a sledoval, jak se Harry pokouší o další kouzlo.
Používání spojené magie pomocí Cambiare Podentes - nebo přinejmenším její části - vždycky doprovázely záchvaty slabosti. Proto Severus už dávno věděl, že vždy když bude Harry zkoušet kouzla, bude nejlepší sedět.
Harry tak bude nohem méně panikařit kvůli vlivu jaký jeho zaklínadla na něj měla.
-
Ne že by byl efekt tak silný, aby si musel dělat zbytečné starosti.
Slabost v kolenou a menší závrať. Nicméně při několika příležitostech se Severus z náhlé ztráty magie ocitl na pokraji bezvědomí. Někdy to pro jeho organizmus přece jen byl šok. Zpočátku se Severus divil, jak mohli být staří mágové, kteří Podentes vymysleli tak neopatrní. Jaký kouzelník pán by se smířil s takovými záchvaty slabosti a dobrovolně se jim vystavoval?
-
Ale pak si uvědomil pravdu.
Staří mágové samozřejmě nikdy nezažili nic podobného, co vždycky cítil Severus, když z něj Harry jeho magii vytahoval. Konec konců Podentes bylo vytvořeno pro velmi slabé kouzelníky. Skoro motáky. Otrok, který neměl téměř žádnou svou magii, mohl jen stěží ze svého pána vytáhnout příliš síly. A silný kouzelník by se nikdy nenechal svázat zotročujícím rituálem.
-
Jenže Harry se dokonce ani vzdáleně nemohl nazvat * téměř motákem *.
Od narození disponoval ohromnou silou. Dokázal vykouzlit Patrona dřív, než složil zkoušky NKU.
Magicky řečeno - Harry sám byl síla, se kterou se muselo počítat.
Takže bylo jasné, proč bylo použití zkřížených sil doprovázeno pro Severuse tak nepříjemnými pocity.
Vlastně to bylo trochu znepokojující, vzhledem k tomu, že k jejich zkřížení sil dosud docházelo jen v malé míře. Jaké to bude, až pouto mezi otrokem a pánem bude definitivně vyzrálé?
To Severus nedokázal odhadnout.
-
V každém případě se v Harryho přítomnosti nechystal žádné domněnky pronášet.
Poslední co by potřeboval, bylo, aby Harryho napadlo udělat nějakou pitomou nebelvírsky vznešenou věc, jako zaváhání v bitvě s Temným pánem, jen proto, že by ho napadlo, jak nepříznivý vliv by to mohlo mít na Severuse.
-
Ano, v určité míře by mu použití a odčerpání jeho magie mohlo uškodit.
Co ale bylo jisté, že kdyby Harry v bitvě prohrál, Pán zla by se zcela svobodně Severusovi pomstil. A o tom, že by to na lektvaristovo zdraví mělo mnohem větší dopad, nemohlo být pochyb.
Takže případná slabost - přesněji nemožnost čarovat několik vteřin, během kterých Harry používal magii svého partnera - byla určitě tím menším ze dvou zel.
-
"Nic," -podrážděně zavrčel Harry a plácnul sebou na postel, která se najednou v Komnatě
nejvyšší potřeby objevila.
Zajímavé... Severus neměl zrovna náladu na sex, a jak to vypadalo Harry také ne.
Možná byl mladík jen unavený a chtěl si lehnout.
"Neřekl bych, že Aguamenti, které dovolí proudu vody leštit kameny - je možné označit jako nic."
-
Harry na Severuse hodil zamračený pohled.
"Myslíš, že nad ním můžu vyhrát, když vykouzlím vodní smršť? Nezáleží na tom, jak silné to zaklínadlo bylo - pořád je to málo. Je to tak daleko od toho, co doopravdy potřebujeme, že to vlastně nic neznamená.
Harry měl pravdu, ale Severus jen pokrčil rameny.
"Kolikrát budu muset opakovat, že potřebujeme víc času? A neříkej zase, že ho nemáme."
-
"Jistě, nebudu," -odpověděl Harry trochu jízlivým tónem.
Ale možná to byl jen projev únavy ze života v neustálém napětí.
"Sám víš, že teď dělám všechno, co řekneš. Byl jsem si jistý, že úplná poslušnost dokáže celý proces urychlit. No asi je potřeba, abych poslouchal ještě víc.
Máš tu kuchyni, i když ji obvykle neužíváme. Věř tomu, nebo ne, ale já vím dost o vaření. Bylo by těžké se to nenaučit, vzhledem k tomu kde jsem vyrůstal. Takže ti každé ráno budu připravovat snídani místo toho, aby sis ji objednával přes stůl u domácích skřítků. A taky bych mohl zvládnout večeře, i když to bude snazší, jakmile začne druhý semestr. To už budou všechny tréninkové hodiny přesunuté na ráno.
K čertu! Na snídaně vlastně mít čas nebudu, a oběd je vyloučený kromě víkendů... "
-
Severus byl příliš unavený, aby ho přerušil dřív.
I když někdy poslouchat jak pracuje Harryho mysl, bylo docela zajímavé. Ovšem teď už mu to stačilo.
"Já nechci, abys mi vařil."
"Ale mohl bys mi říct, na co máš zvlášť chuť, a já bych tak měl víc možností, jak tě poslechnout - copak to nechápeš?"
-
Mohl bych mu říct hned, na co bych měl zvlášť chuť, -pomyslel si v duchu Severus.
Ta myšlenka mu dokonce i v hlavě zněla zatrpkle.
To na co by skutečně měl chuť, nemělo s gastronomickými požitky nic společného.
Ovšem, vyslovit nahlas, co by si přál, by s největší pravděpodobností mělo přesně opačný účinek.
Protože to co Severus skutečně chtěl, nebyly vybrané lahůdky, ale Harryho pevný, mladý zadek.
Představoval si, jak se do něj noří a jeho penis svírají silné svaly. Věděl, že Harry bude úzký a těsný - že bude báječným milencem.
-
Jenže ne teď. Nyní by je i pouhá zmínka vrátila o kus zpět.
Až bude Harry připravený slyšet pravdivou odpověď, zeptá se sám, co Severus chce. Přestane se nakonec sám klamat bláznivými myšlenkami o poslušnosti a podřízenosti.
-
Stejně byly k ničemu, protože v podřízenosti se ani zdaleka smysl Cambiare Podentes neskrýval.
Pro zaklínadlo bylo důležité, do jaké míry otrok svého pána dokáže potěšit - přímo záviselo na úrovni Severusovy spokojenosti s Harrym. A protože to hlavní co Severus chtěl, byl sex - spousta ochotného a nadšeného sexu s jeho pohledným, mladým milencem - bylo i zaklínadlo zaměřené na sex.
-
Ať by byla Harryho touha zavděčit se svému partnerovi jakkoliv upřímná, hra na kuchyňského otroka by byla k ničemu. Ve skutečnosti by nepomohla hra na cokoliv.
Harry si to musí skutečně přát, musí chtít Severuse uspokojit. Skutečně se o to snažit.
Musí Severuse požádat, aby si ho vzal, představovat si jak bude Severusův penis pronikat do jeho těsného otvoru, klouzat dovnitř a ven.
A co je nejdůležitější, až k tomu dojde, musí z toho i on sám cítit potěšení.
Protože právě to - a nic menšího - chtěl Severus od jejich vztahu.
-
Ze začátku Severus zaklínadlo tak úplně nechápal. Věděl, jak kouzlo funguje v hrubých obrysech, ale ne v detailech. Jenže teď mu to bylo všechno jasné.
Poprvé se jejich síly začaly křížit v ten okamžik, kdy Harry konečně překonal svůj odpor k sexu.
Větší výsledek to sice nemohlo přinést, i když Severus byl tímto vývojem velmi potěšen. Během několika příštích dnů pak spolu dosáhli v sexu vysoké úrovně vzájemného porozumění.
Celý týden se vzájemně uspokojovali ať už rukama, nebo ústy. Dvakrát či třikrát denně se věnovali frotáži.
Rozhodně Severus nedostatkem sexu netrpěl, a Harry z něho měl stejný požitek, jako jeho partner.
Častokrát právě mladík sám byl tím, kdo dělal první krok a přiváděl Severuse k bolestivému vzrušení jen pár hodin po předchozím úžasném orgasmu.
-
Díky tomu jejich křížení sil postoupilo o několik dalších kroků.
A znovu to bylo jen proto, že Severus byl se svým životem velmi, velmi spokojený.
Jenže v současné době už nezbývalo nic jiného, co by mu mohlo přinést ještě víc potěšení, kromě jedné věci.
Nejtěžší ze všech.
-
Harry dole pod ním.
Severusovi při té představě div nezačaly téci sliny, ale dobře věděl, že svého partnera v žádném případě nebude k ničemu nutit. Ať už fyzicky, nebo slovy - nikdy a k ničemu.
-
Až bude Harry připravený slyšet, co od něj Severus doopravdy chce - až se sám zeptá, co je ještě zapotřebí k definitivnímu zkřížení sil - pak bude čas mu říci pravdu. Protože pak by měl být připravený ji přijmout.
Nebo alespoň připravený tak, jak je v jeho situaci vůbec možné.
Ale dokud se bude před pravdou dál schovávat za výmysly, že poslušnost a kuchyňské práce mohou nějak křížení sil ovlivnit - tak bude Severusovi jasné, že musí mlčet.
-
"Takže, co zítra," -řekl Harry a pohlédl lektvaristovi do očí.
"Přišly by ti vafle vhod? Počkat! Ty asi nemáš vaflovač. Budu muset jít do kuchyně a podívat se, na čem je skřítci dělají."
Severus mu sice nemohl říct, že to co by chtěl mít naservírováno, by byl Harryho zadek vysoko ve vzduchu, přichystaný na jeho penis - ale také se nehodlal klidně dívat, jak se jeho partner mění v jakýsi druh domovního skřítka. Vzhledem k Harryho otřesnému dětství bylo s určitostí možné předpovědět, že by takový vývoj událostí vedl k pocitům křivdy a nakonec ke zhoršení vztahů mezi nimi.
-
"Absolutně ti zakazuji vařit mi," -řekl rozhodným hlasem Snape.
"Ale..."
"Myslel jsem, že jsi měl v úmyslu mě poslouchat. Na vaření zapomeň!"
"Dobře, dobře," -povzdechl si Harry a posadil se na posteli. - "No tak... "
-
"Na okamžik se Severusovi zdálo, že jeho srdce vynechalo úder.
Byl si jistý, téměř jistý, že Harry chtěl položit otázku, na kterou Severus tak dlouho čekal.
*No tak... co tedy chceš? *
-
Ale mladík se nezeptal.
Někde hluboko uvnitř věděl, že není připravený přijmout odpověď, kterou by uslyšel.
-
"Můžeš přijít sem ke mně? Co bys řekl dlouhé uvolňující masáži a minetu?" -zeptal se Harry.
"Proto se tu objevila ta postel? Měl jsi tuhle nabídku v úmyslu? Chtěl jsi sex?"
"Ne, jsem vyřízenej," -odpověděl Harry.
Zívnul a nedbale si přikryl ústa rukou. Opravdu vypadal vyčerpaně.
"Jsi unavený víc než obvykle, když k zaklínadlům používáš naše spojené síly?" Severus přistoupil k posteli, zůstal vedle ní stát a díval se na Harryho. - "To je novinka."
-
"Tím to není," - odpověděl Harry a znovu sebou plácnul na záda.
"Prostě jen je všechno trochu hektické. Zvlášť když je famfrpálová soutěž v plném proudu. Od té doby, co Mrzimor vyhrál, chtějí ostatní týmy, delší tréninky. Myslí si, že jsem schopný naučit je cokoliv nemožného."
"Neřekl bych, že to je zrovna hloupý nápad."
"Díky," -usmál se chabě Harry. - " Ale to co jsem tím myslel je, že se cítím, jako by mě trhali na čtyři kusy. Je to vyčerpávající."
-
"Řekni jim ne."
"To už jsem udělal." Harry se nadzvedl, chytil Severuse za ruku a přitáhl ho k sobě na postel.
"Zmijozelové chtěli, abych jim dal tréninkovou hodinu ještě v sobotu ráno, ale já jsem jim řekl, aby na to zapomněli."
Lektvarista se tiše zasmál.
"A pokud by se tě zeptal jeden zmijozel...?"
"Ha, ha. Velmi legrační." Harry se zamračil.
"Pravda je, že by mi ani moc nevadilo naplánovat občas trénink v sobotu ráno pro některý z týmů. Ale pokud to udělám pro jedno mužstvo, budou ostatní vyžadovat stejnou pozornost."
"Samozřejmě, bylo správné, že jsi odmítl."
Harry přikývl.
-
Ten pohyb byl jasný a podivně rozhodný.
"Zkrátka, zůstalo mě právě dost sil, abych tě jednou vysál," -pokusil se zažertovat a už mířil prsty ke knoflíkům Severusových kalhot.
Lektvarista mohl vidět, že to bylo řečeno s minimálním nadšením.
-
"Někdy je pěkné prostě jen ležet a držet svého milence v náruči, víš?" -řekl Severus a jemně odstrčil mladíkovu ruku. Zatlačil mu na hruď, aby ho přinutil si lehnout zpět na záda, sám se natáhl vedle něho a položil si Harryho hlavu na rameno.
"Není nutné mi stále nabízet sex," -řekl a dodal - "nejpříjemnější ze všeho je slyšet to...když mě skutečně chceš."
"Hmm,"-odpověděl Harry. Lehce do Severuse strčil, aby se mohl uložit pohodlněji.
"V pořádku. Rozumím."
-
Několik dalších minut tam leželi v klidu a tichosti.
Severus překvapeně sledoval, jak se komnata přizpůsobuje tak, aby to odpovídalo jejich náladě.
Osvětlení pohaslo a potom se ve vzduchu objevilo několik svíček, které okamžitě vzplály a naplnily místnost jemnou, uklidňující září. Odkudsi se ozval měkký zvuk klavíru.
-
"...chci udělat. Máš nějaký nápad?"
Lektvarista se vytrhnul ze svých myšlenek, když si uvědomil, že mu Harry celou dobu něco tiše povídal.
"Na co ses ptal?"
"Říkal jsem, že příští sobotu hrají zmijozelové, a já bych se chtěl na zápas dívat s tebou. Pakliže si ale sedneme na zmijozelskou tribunu, bude to vypadat, že jim fandím. Proto by bylo lepší společně nesedět, pokud nemáš nějaký nápad."
-
Pochopitelně nejjednodušším řešením by bylo, kdyby Harry seděl jinde.
Ale Severus se přichytil při myšlence, že se mu líbí mladíkova žádost, být vedle něho nejenom při jídle. Ve Velkém sále jejich sousedství vypadalo, jako předem určené, ale když se posadí vedle sebe na stadiónu, tak už nikdo nebude moci pochybovat, že to Harry udělal dobrovolně.
-
Harry nemusí být připravený oznámit světu, že jsou milenci, ale je rozhodnutý dát najevo, že jsou přátelé.
*A to už něco znamená *, -pomyslel si Severus. -* Možná víc, než by mělo *.
Přitom on už málem Harrymu poradil, aby se posadil vedle Albuse. Jenže to si teď rozmyslel.
Chtěl mít Harryho po svém boku. Chtěl to tolik, že se rozhodl na nic se neohlížet.
-
"Pokud budeš sedět se mnou, zmijozelové si samozřejmě budou myslet, že jim přeješ vítězství. Ale jelikož problém tvých vztahů s mou kolejí ještě není zcela vyřešen, bylo by to pro tebe jen užitečné. Jak dobře víš, oni nepokládají trenérovu nezaujatost za jeho hlavní přednost."
"A co Nebelvír?"
Severus se usmál.
"Upřímně řečeno, Harry, ty přece víš, jak přemýšlí. Prostě jim řekni, že pro tebe bude jednoduší vyslídit něco proti hráčům zmijozelu, když budeš sedět se mnou. Že se mě můžeš zeptat na jejich slabé stránky a pak je prozradit ostatním týmům. Staneš se tak všeobecným hrdinou."
-
"Ze všeho toho hrdinství se mi už chce zvracet."
"Chápu."
"Kéž by už ten pitomý Prorok byl zticha. Dělám, co můžu."
"Já vím."
"Není to moje vina, že každý týden dochází k novému útoku, a stále víc lidí je zraněno, nebo zabito."
Bylo by ohromné, kdyby si to Harry doopravdy myslel. Ale podle obranného tónu, kterým to řekl, bylo jasné, že vinu za to všechno ve skutečnosti připisuje sobě.
Přinejmenším alespoň její část.
-
Severus se zamračil. S tím bylo potřeba něco udělat.
Něco víc, než jen neustále opakovat, že Harry za to nenese žádnou odpovědnost. Jenom slova nemohla v tomto případě stačit.
Určitě ne pro člověka tvrdohlavého jako Harry, který se cítil zodpovědný za jakékoliv nešťastné události.
Pro Merlina, vždyť on se dokonce obviňoval i za smrt Cedrika Diggoryho!
-
"Tak jak ses rozhodl, ohledně sobotního famfrpálového zápasu, Harry?"
Severus v současné chvíli považoval za nejlepší převést rozhovor na jiné záležitosti.
"Budeme společně sedět na zmijozelské části tribuny?"
"Ahm... asi dobrý plán, " -zívnul Harry a přitiskl se blíž.
"Dobrou noc, Severusi."
"Jsi víc unavený, než jsem myslel. Domů a do postele."
Lektvarista zatáhl za mladíkovu ruku, až ho donutil posadit se.
"Jdeme."
-
Mladík se pochybovačně podíval na krb a pak přenesl pohled na dveře.
"Ehh..."
"Obejmi mě. Pomohu ti s přenosem," -navrhnul mu Severus a postrčil ho ke krbu.
"Jo... v pořádku. Hm... až budeme doma, jsi si jistý, že nebudeš něco chtít?"
"A ty bys něco chtěl?"
Harry sebou mírně trhnul.
"Ehm, ne. Na to jsem příliš vyřízenej. Je to s tebou vždycky ohromné, ale ne dnes. Dneska už mi to stačilo."
"A co jsem ti od začátku říkal. Od prvního dne, kdy ses stal doopravdy mým?"
-
Harry pokrčil rameny.
"Říkal jsi spoustu věcí."
"To, že můžeš říci * ne *. Ve skutečnosti chci, abys to udělal, pokud nebudeš mít náladu. Na křížení sil to nemá žádný vliv. Pamatuješ?
Pro naši sjednocenou sílu je nejdůležitější, abys dělal to, co chci já a plnil má přání."
-
Severus nechal narážku viset ve vzduchu, ale jak předpokládal, Harry nebyl připravený uslyšet skrytý smysl toho, co říkal.
"Výborně," -odpověděl s dalším zívnutím a překročil kraj širokého krbu, s rukou položenou na lektvaristově rameni.
"Znamená to, že jdeme spát."
Severus dokázal potlačit hlasitý povzdech.
Místo toho si povzdechl jen v duchu.
-
-
Pokud nechcete nechat koment, nezapomeňte na hodnocení. Díky.
-
-
-
-