Madurare 041A
5. srpen 2012 | 16.06 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 41A
Miláčkové, tentokrát je kapitolka kratší, protože v originále má hrozně moc stran. Bohužel trhat ji v jiném místě mi nepřišlo správné, a ani jako nejlepší nápad. Ale nezoufejte. Příští část bude o to delší. Tenhle kousek bych chtěla věnovat komentujícím, kterými jsou:
Animik, Gleti, Péťa, Mája, Nix, Saskya, Eliss, Grid, Bellandy, Nade, Nora, Patoložka, Ekolisias, Janpis, Mononoke, Sora a Veronika J. Snape.
Vám patří mé díky a tato kapitola.
Pokračování bude 19.8. – tak se těšte.
-
Kapitola 41 A-
Pondělí, 7. Prosince 1998 - 19:12
-
Když se Severus vrátil do svých komnat, Harryho nebylo nikde vidět.
Zpočátku se zamračil, ale pak si pomyslel, že je to tak vlastně lepší.
Mladík potřeboval čas, aby vychladl a trochu se uklidnil.
-
Lektvarista s povzdechem uchopil láhev Ohnivé whisky a nízkou silnostěnnou sklenku.
O chvíli později si uvědomil, že pití a pobíhání kolem k ničemu nevede.
Se zamumláním něčeho nesrozumitelného se posadil do křesla před krbem, zadíval se do ohně a jen občas po malých doušcích upíjel ze sklenice.
-
Pravděpodobně to byla chyba, mluvit s Harrym o jeho skutečných přáních.
-
Pravděpodobně?
Severus se hořce zasmál. Byla to stoprocentní chyba.
Obrovská chyba. Možná horší, než postoj * chladné lhostejnosti * z období před rituálem, což byla zatím Severusova poslední vážná chyba v jednání s mladíkem.
Nakonec čas na chladnou lhostejnost byl spíš právě teď. Na to Severus neměl zapomenout.
Měl vědět, že Harry není připraven slyšet pravdu o tom, co od něj chce.
-
Severus zaklonil hlavu a na jedno polknutí dopil zbytek whisky ve sklenici.
Bylo načase ukončit přemýšlení a obviňování. Stejně to nemělo žádný smysl, a Severus nebyl typem člověka, který by zbytečně ztrácel čas.
Nikdy by nepřežil službu a svůj první odchod od Temného pána, kdyby nebyl schopen nechat minulost a všechny své chyby za sebou – tak, aby zůstaly tím, čím teď byly – jen odpornou minulostí.
-
Nyní bylo nejdůležitější, vytvořit si nějakou strategii pro budoucnost, což nebyl tak těžký úkol, pokud vzal v úvahu všechny okolnosti.
Ani on – a ani Harry neměli příliš možností na výběr.
Nedalo se dělat nic jiného, než žít tak jako předtím.
Harry se už téměř dostal ze své averze k sexu – k úplnému uzdravení zbývala jen jedna překážka. Ale ta nemohla být překonána jen tak z rozběhu – a jen proto, že Severus po té ceně toužil.
-
Harry musel být na její překonání připravený.
A dokud se úplně neuzdravil – tak aby si mohl nadšeně užívat sex ve všech jeho podobách – nemělo smysl ho do toho tlačit.
Severus by se ani o ničem nezmiňoval, kdyby se Harry sám nezeptal.
-
Lektvaristovy prsty se sevřely kolem prázdné sklenice.
Nakonec vůbec nezáleželo na tom, jestli právě on bude na Harryho tlačit, nebo ne.
Denní tisk na něj vyvíjel dostatečný tlak.
A pokud Temný pán nezastaví svou poslední vlnu útoků – což bylo podle Severuse vysoce nepravděpodobné – budou novinové články i nadále Harryho mučit.
-
Jenom pomyšlení na to stačilo, aby Severus zatoužil po další dávce alkoholu.
-
Harry se objevil až dlouho po soumraku, ale přinejmenším se vrátil. Nedalo se říct, že by měl Severus strach z mladíkova útěku. Na to byl Harry příliš zodpovědný. Smysl pro povinnost by mu nedovolil opustit magický svět a zanechat jej svému osudu – a i kdyby takový nebyl, samo Podentes by mu připomnělo, že musí spát doma.
A nejspíš by mu to připomnělo velmi krutým způsobem.
Harry také dobře věděl, že bez ohledu na svou náladu, musí vždycky spát v Severusově posteli.
-
Severus si nemohl pomoci, ale díky tomu zvláštnímu aspektu kouzla cítil radostné uspokojení, i když v hloubi duše chápal, jak to občas muselo být pro Harryho trpké a frustrující.
-
"Dobrý večer,"-řekl Severus, když uslyšel zvuk zavíraných dveří.
Byl trochu překvapený, proč si mladík ke svému návratu nezvolil kratší cestu přes horní pokoje, ale pak si pomyslel, že se asi potřeboval ještě projít. Vypadal rozcuchaný, jako po dlouhém tréninku. Mokré vlasy přilepené na čele, kůže vlhká od potu.
"To určitě."
* Dobře, alespoň mluví *, pomyslel si Severus, i když by dal přednost trochu zdvořilejší odpovědi.
"Už jsi jedl?"
"Umím se o sebe postarat sám."
-
Severus měl dojem, že podrážděnost v hlasu mladíka hraničila se zuřivostí, která mohla při sebemenší provokaci přerůst v další výbuch vzteku.
Lektvarista si to uvědomoval a byl odhodlaný mu k tomu žádný důvod nedat.
-
"Dobře. V tom případě mám nějaké známkování esejí, které potřebuji dohnat,"-řekl a postavil se na nohy. Dřív než stačil odejít, Harryho ruka se vymrštila jako had, sevřela jeho paži a přitáhla si ho blíž.
-
"Známkování? To si nemyslím, Severusi. Máš mnohem důležitější práci. Musíš mě ošoustat. Nemám pravdu? Nemám?"
Severus ztuhnul, když ucítil žár mladíkova těla, přitisknutého k jeho hrudi. Mohl cítit tlukot Harryho srdce, rychlý tep, který mu jasně říkal, jak se zběsilým létáním pokoušel vyrovnat se svým hněvem.
-
Ano, Severus chtěl cítit Harryho srdce takto bít – ale chtěl, aby to bylo díky vzrušení.
Sexuálnímu vzrušení.
Přál si, aby Harry ležel pod ním a užíval si to. Aby sténal potěšením při každém Severusově pohybu uvnitř. Toužil uslyšet, jak s lapáním po dechu vyráží – ano, ano, víc, tvrději... a nakonec jak Harry při vyvrcholení křičí jeho jméno.
To bylo přesně to, co Severus chtěl. Ne tuhle rozhněvanou nabídku sexu, jen pro samotný sex.
-
"Nedomnívám se, že jsi na to opravdu připravený," – řekl tak jemně, jak jen dokázal.
"Oh, tak ty teď víš líp než já, na co jsem připravený a na co ne?"
-
V tu chvíli jakoby se cosi uvnitř Harryho zlomilo. Oči pohasly a jejich zářivá zeleň zmatněla.
Harry prudce Severuse odstrčil a sám klesl do křesla.
"Už jsem se zmínil, že jsi naprostý hajzl?"
"Ano, a také že mě nenávidíš,"-odpověděl Severus.
Harry mu věnoval zlý pohled.
"Lituješ se? No nevadí. Nemáš nač si stěžovat."
-
Pokud mohl Severus soudit, důvodů k nespokojenosti by měl docela hodně.
Do doby než prošli rituálem, si představoval svůj budoucí život úplně jinak... ale jaký mělo smysl blouznit o něčem nedosažitelném. Jak Harry mnohokrát říkal – co je, to je.
-
"Proč se nemůžeš spokojit s tím, co máš?" -zeptal se Harry unaveným hlasem. Mladíkův hněv se kamsi vypařil, a on teď vypadal poraženě.
"Víš, že máš spoustu sexu. Copak jsem tě někdy odmítl? Myslím tím od té noci, kdy jsme se poprvé skutečně dali dohromady?"
-
Severus si pomyslel, že tohle už probírali – ale pokud si to Harry potřeboval projít znovu...
"Byl jsi úžasný. Samozřejmě jsi báječný vždycky. Ovšem to nijak nemění mé pocity – to co si přeji a jaký druh sexu mám nejraději."
Na chvíli se Severus odmlčel, protože si uvědomil, že ztrácí nit hovoru. Chvíli přemýšlel a pak se naklonil kupředu, aby se pokusil chytit Harryho ruce do svých, ale ten se odtáhl z jeho dosahu. No budiž.
-
Uvědomoval si, že tvář má ztuhlou do napjaté masky, protože musel vynakládat ohromné úsilí, aby dokázal skrýt své pocity. Bylo to lepší, než ukázat Harrymu, jak moc pro něho znamená.
Jak hrozně by ho chtěl ušetřit veškerého trápení, ale současně, jak strašně by ho chtěl mít pod sebou a skutečně se s ním milovat. Tak aby se to líbilo oběma.
Jenže situace vypadala čím dál tím víc beznadějně.
-
"Kouzlo mě zná a ví, co očekávám od svého partnera..."
"Mluv na rovinu – otroka. Neříkal jsi mi právě ty, že bych se tak měl raději nazývat i já sám?"
"Dobře. Zaklínadlo ví, co očekávám od svého otroka. A i když chápu, že se nedokážeš smířit s mojí touhou..."
"Po mém zadku."
Severus sklonil hlavu.
"Jak říkáš. Vím, že se ti to nelíbí. Samozřejmě. Ale, Harry... já s tím nemohu nic dělat. Moje priority se zformovaly dávno před tím, než jsem tě vůbec potkal, a dlouho před tím, než bylo zřejmé, že to pro tebe bude představovat problém."
-
"Jo. Ale kdybys mohl, udělal bys to?"
Harryho tón neměl daleko k sžíravému útoku, a Severus nevěděl proč. Dokonce ani hned nepochopil, k čemu se vztahuje položená otázka.
"Udělal bych, co?"
"Změnil své priority."
Severus potřeboval na zvážení své odpovědi jen vteřinu.
"Samozřejmě, že bych to udělal."
"Nevěřím ti."
-
Severus to vzal bez urážky. Pravdou bylo, že nevěděl, jestli svým slovům věří on sám.
Změnil by v sobě cokoliv, pokud by tak rychleji zničil Temného pána. Ale na to se Harry neptal. Dokázal by se vzdát touhy po té sladké zadnici a spokojil se jen s potěšením, jaké mu uměly přinést Harryho ruce a ústa, nebo dobrá frotáž? Mohl by zbytek života prožít bez skutečného sexu, bez ponoření do toho těsného mladého zadku, který by se svíral kolem jeho penisu a vysával z něho rozkoš? Bez toho, aby měl Harryho?
Pro válku, ano... i když by z toho nebyl moc šťastný, rozhodně ano.
Ale udělal by to samé, jenom kvůli Harrymu?
To Severus nevěděl.
A také o tom nechtěl ani přemýšlet. Nemělo smysl ztrácet čas na takové * co kdyby * myšlenky.
-
"Trochu ironické,"-řekl jemně – "že jsi tak odhodlaný donutit mě, abych se cítil vinný, když právě dnes ráno jsem se já pokoušel přesvědčit tebe, že ničím z toho, co se kolem děje, vinný nejsi."
Harry na něj zíral trochu jako hipogryf posuzující novou známost.
"Nerozumím."
"Nemohl ses uzdravit rychleji. Nemůžeš změnit svůj postoj k sexu. Jenže zamysli se, Harry... já se také nemohu změnit."
Severus při posledních slovech pokrčil rameny.
Mladík chvíli jen mlčky seděl a díval se před sebe.
Potom se zamračil.
-
"To není fér."
Severus se ani neobtěžoval s upozorněním, že takový bývá život jen zřídka. Harry to sám dobře věděl.
"Ale je to pravda. Já nemohu zaklínadlu lhát stejně jako ty."
"Jenže ty chceš jen tu jednu věc."
Nebyla to tak docela pravda, ale Severus se nehodlal dohadovat o slovíčka.
"Dobře. Takže to prostě uděláme,"-dodal Harry a narovnal se. - " Jak jsem navrhoval už na začátku."
-
"Vůbec jsi nepochopil, co jsem ti říkal, pokud si myslíš, že nabídnout se mi jako oběť kouzelnického světa je nějak přitažlivé, nebo vzrušující."
"Kašlu na to, co jsi říkal,"-odsekl Harry. - "Vím, že jsem tvůj otrok, jenže taky znám tebe, takže vím dobře, jakého otroka potřebuješ. Nechceš rohožku, po které můžeš šlapat. Chceš po mně, abych byl silný a dokázal se ozvat, takže přesně to teď dělám. A víš, co ti chci říct? Seru na tvou přecitlivělost a obavy, víš!"
-
Než Harry domluvil, Severus ztratil dech. Poprvé si nebyl jistý, jak by měl reagovat.
Harryho jasný záměr, dát svému partnerovi co chce, ho nemohl nepotěšit, ale zároveň měl dojem, že se mladík s tou myšlenkou stále nevyrovnal.
"To není přecitlivělost." Severus se téměř usmál, protože takovým slovem ho nikdo v životě ještě nepopsal. - "Je to prostě životní fakt. Nebudu mít ze sexu potěšení, když se k němu budeš nutit... "
"Tak to budeš muset taky přetrpět. To je toho!"
"Když použiji tvůj slovník – ve skutečnosti * toho je * opravdu. Zaměření rituálu předpokládá moje potěšení."
-
"Jo, já vím,"-povzdechl si těžce Harry. - "Hele, nevím, jak ti to líp vysvětlit. Prostě... není to tak, jako dřív, kdy jsem na sex nemohl ani pomyslet. Tehdy stačila jen myšlenka na něj, abych si chtěl lehnout a umřít. Ale teď se mi sex líbí, mám ho rád."
"Právě proto musíme počkat... "
-
"Ne, ne,"-vykřikl Harry a zavrtěl hlavou.
"Copak to nechápeš? Posledně jsem se skutečně musel uzdravit, aby se mi sex začal líbit. V tom jsi měl pravdu. Ale vzhledem k tomu, co se mnou ty svině provedli... je mi jedno i kdybychom čekali třeba deset let. Opravdu si myslíš, že bych se mohl jednoho dne probudit a rozhodnout se, že chci mít podobný druh sexu? Už nevím, jak bych ti to měl ještě říci. Nemám prostě žádný důvod, abych to chtěl. A pokud jde o mě nikdy ho mít nebudu... a tečka."
-
Severus zbledl. Cítil, jak mu krev v žilách zchladla.
"Co tím myslíš?"
Harry pokrčil rameny, i když to gesto vypadalo trochu nuceně.
"Musíme... prostě potřebujeme cvičit."
Podíval se Severusovi do očí a i když se snažil o lehký tón, třpytivá zelená a chvění hlasu prozrazovaly jeho neklid.
"Víš přece, co se říká – * s cvičením jde všechno snáz * – a takové ty řeči..."
-
Severus s námahou polknul.
Takový návrh bylo těžké odmítnout, protože Harryho chtěl. Strašně moc ho chtěl.
Ale ne za takovou cenu.
-
-
-
Prosím nezapomeňte komentovat, nebo alespoň klepnout na hodnocení. Díky.
-
-
-
Komentáře
| RE: Madurare 041A | mamba | 05. 08. 2012 - 18:04 |
| RE: Madurare 041A | ekolisias | 05. 08. 2012 - 19:26 |
| RE: Madurare 041A | belldandy | 05. 08. 2012 - 19:28 |
| RE: Madurare 041A | nix | 05. 08. 2012 - 20:31 |
| RE: Madurare 041A | eliss | 05. 08. 2012 - 20:31 |
| RE: Madurare 041A | bacil | 05. 08. 2012 - 20:37 |
| RE: Madurare 041A | nade | 05. 08. 2012 - 20:56 |
| RE: Madurare 041A | marci | 06. 08. 2012 - 09:13 |
| RE: Madurare 041A | grid | 06. 08. 2012 - 11:20 |
| RE: Madurare 041A | sora | 06. 08. 2012 - 14:02 |
| RE: Madurare 041A | mája | 06. 08. 2012 - 16:18 |
| RE: Madurare 041A | janpis | 06. 08. 2012 - 18:10 |
| RE: Madurare 041A | saskya | 06. 08. 2012 - 20:35 |
| RE: Madurare 041A | patoložka | 06. 08. 2012 - 21:10 |
| RE: Madurare 041A | vjp | 07. 08. 2012 - 11:52 |
| RE: Madurare 041A | mononoke | 08. 08. 2012 - 12:11 |
| RE: Madurare 041A | enari | 11. 08. 2012 - 04:12 |
| RE: Madurare 041A | slimča | 11. 08. 2012 - 14:21 |
| RE: Madurare 041A | zuzana | 12. 08. 2012 - 10:40 |
| RE: Madurare 041A | rwen | 13. 08. 2012 - 00:19 |
| RE: Madurare 041A | animik | 18. 08. 2012 - 08:58 |