CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 41B
Miláčkové, protože je v těchto dnech moje situace trochu komplikovaná, dostáváte jen hrubý překlad.
Doufám, že v něm moc chyb nezůstalo. Kapitola patří všem, kteří napsali některý z komentů,
za něž moc děkuji. Pokračování opět za čtrnáct dní.
-
Kapitola 41 C
-
Harry pokrčil rameny, i když to gesto vypadalo trochu nuceně.
"Musíme... prostě potřebujeme cvičit."
Podíval se Severusovi do očí, a i když se snažil o lehký tón, třpytivá zelená a chvění hlasu prozrazovaly jeho neklid.
Víš přece, co se říká -* s cvičením jde všechno snáz * - no a takové ty řeči... "
-
Severus polkl. Takový návrh bylo těžké odmítnout, protože Harryho chtěl. Strašně moc ho chtěl. Ale ne za takovou cenu.
-------------------------------------------
"Nemyslím si, že to platí i v tomto případě. Nechceš přece, aby se opakovala situace s Compulsiem?"
"Ne nechci," -zavrtěl hlavou Harry. - "A takové to nebude. Protože teď je to moje volba."
"Tehdy to byla také Harryho volba." -pomyslel si Severus. Vlastně požadavek, protože chlapec na použití kouzla vytrvale naléhal. Ale v červenci, kdy se mladíkovy narozeniny neúprosně blížily, bylo potřeba jednat rychle. V té době ve skutečnosti neměli na výběr.
-
Na druhou stranu, jak moc na výběr mají teď?
Každý týden - a častokrát ne jen jednou - přináší Denní věštec zprávy o nových a nových úmrtích.
"Znovu se k tomu nutíš," -řekl Severus s potřesením hlavy.
-
Harry si propletl prsty a sevřel je tak silně, že mu zbělely klouby.
"Ty to stále nechápeš, že?" Jeho hlas se ztišil téměř do pouhého šepotu.
Možná jsi měl pravdu, co se týká toho, že nejsem vinen za neštěstí, která se odehrála v posledních měsících. Jak se ukázalo, musel jsem se opravdu nejdřív vzpamatovat, než jsem s tebou mohl mít sex. Ale sakra, teď už jsem na tom mnohem líp... vím to. A také si dobře uvědomuju, jak je důležité, abys ty cítil rozkoš a uspokojení - bez ohledu na to, co ti ji přinese.
Prostě já se nemohu chovat tak jako dřív. Všechno se změnilo. Je to sice těžké, ale jestliže se musím naučit... zvyknout si na penis v zadku, potom bych se už měl zatraceně začít snažit, ne?"
-
Nemyslíš, že bychom měli počkat, dokud to nebudeš chtít skutečně udělat?"
Harryho zuby se zablýskly spíš v úšklebku, než úsměvu.
"Severusi, já si nic takového, sám od sebe, přát nikdy nebudu."
"To jsi říkal i o jiných způsobech sexu, pamatuješ?"
-
"Sakra, ale tohle je něco jiného." Harry se odstrčil s křeslem zpět.
"Něco úplně jiného. Vím, co dělám, Severusi. A jestli mě alespoň trochu respektuješ, dovol mě znovu rozhodovat, jako předtím. I když si budeš myslet, že nás vedu do smyček Ďáblova osidla. Do mojí hlavy nevidíš, ale já ano, a když... podívej, jestli mi nevěříš, jako jsem vždycky já věřil tobě - a pořád věřím - tak bys mi to měl říct."
-
Nic takového Severus pochopitelně říci nehodlal.
Sotva by chtěl žít s mladíkem rozhněvaným a roztrpčeným nad takovým prohlášením.
Kromě toho, on Harrymu věřil.
Samozřejmě tato víra neznamenala, že každé jeho rozhodnutí byl ochotný považovat za ideální, nebo bezchybné.
-
Myslím, že překrucuješ význam slov," -řekl opatrně.
"Já ti věřím. Věřím, že všechno děláš s nejlepšími úmysly. Obětuješ se, pokud je to nutné - a dokonce možná i tehdy, když není. Věřím, že uděláš cokoliv, abys ochránil své přátele, Harry. Jenže to neznamená, že věřím tvému úsudku. Je ti devatenáct, a v mnoha ohledech se máš ještě hodně co učit."
-
"No, jednu věc vím jistě," -řekl Harry.
Naklonil se a pokračoval jen pár centimetrů od Severusovy tváře, i když stále tichým hlasem.
Alespoň to bylo dobré znamení.
"Vím jistě, že to můžu začít zkoušet. Nemusí to být ten nejlepší nápad na světě, ale je jediný, který mám. A Severusi... já musím něco dělat. Nedokážu si odpustit, jestliže zemře ještě víc lidí, zatímco se tu budu třást. A nezačínej znovu o uzdravování. Znamenalo by to jen zbytečné protahování času, když další čekání nám nic nového nepřinese.
Takže jsi se mnou, nebo ne," -usmál se jemně Harry.
"Protože já to sám udělat nemůžu. Potřebuji tě."
-
Jak dlouho Severus toužil uslyšet tato slova. Ale teď se do sladkosti naplněného očekávání, mísila hořká příchuť vědomí, co se za tou prosbou skutečně skrývá.
-
"Pomoz mi, Severusi," -řekl Harry a padl na kolena před lektvaristovým křeslem.
Položil ruce na jeho předloktí a stiskl je.
"Řekni, že mi pomůžeš. Nechci číst žádné další titulky a přemýšlet, že jsem měl něco udělat, abych... Temného pána zastavil. Vážně, vážně nechci."
-
Temného pána.
Harry mírně zaváhal, ale nezačal vyslovovat Voldemortovo jméno, jak se to stávalo dřív.
V tu chvíli si Severus něco uvědomil.
Spoustu let se snažil odnaučit Harryho používat jméno Temného pána, ale teď když dosáhl svého, necítil žádnou spokojenost. Vítězství chutnalo jako popel.
Říkat * Voldemort *, když se téměř nikdo jiný neodvažoval pronést to jméno nahlas... ano, i v tom spočívala Harryho jedinečnost.
-
Ale Severus přece nechtěl, aby se Harry změnil.
Cenil si ho přesně takového, jaký skutečně byl - bral ho se všemi přednostmi i chybami.
-
"Jenže on se změnil," -uvědomil si náhle Severus a ucítil, jak mu přejel mráz po zádech.
Vina dokáže člověka změnit jako nic jiného.
Kdo jiný by to mohl lépe vědět, než Severus.
-
Harry potřeboval, aby ty tragédie skončily. Potřeboval, aby strašné titulky z novin, co nejdřív zmizely.
Ovšem, co když Harrymu bude trvat roky, než snese pomyšlení na sex v pasivní roli. Než se vyrovná s představou, jak leží pod Severusem?
Za tu dobu může vina vysát jeho duši, že z ní nezůstane nic než prázdná skořápka.
-
Ne. Takovou budoucnost Severus pro Harryho nechtěl - a ani pro sebe.
Nakonec bude muset s mladíkem strávit zbytek života.
Vlastně on nemusí.
Podentes nic takového od pána nevyžadovalo - jen od jeho otroka.
Ale Harry už pro Severuse znamenal příliš mnoho, a lektvarista byl rozhodnutý dodržet svůj slib.
-
Také proto by raději viděl Harryho alespoň relativně spokojeného se svým životem, než trápeného představami, že všechno mohlo být jinak, že mohl zachránit stovky životů, ale nic pro to neudělal.
Jestli to znamenalo, že sex - opravdový sex s průnikem - se u nich zařadil na špici programu, tak bylo jen dobře... když Harry sám udělal první krok.
Severus nebyl tím, kdo by ho do něčeho nutil.
Takže se nemusí cítit provinile, že sebou jeho penis začal trhat.
-
"Dobře," -řekl klidně, postavil se a přitáhl si mladíka k sobě.
Jeden dlouhý, hluboký polibek. Harry reagoval citlivě, jako vždy a Severus nepochyboval, že se dnes večer nebude opakovat červencová noc, kdy museli použít Compulsio.
Tentokrát se Harry všeho zúčastní. Pokusí se o to namísto ležení bez vlády a snažných proseb, aby ho Severus přinutil mlčet a neslyšel tak jeho vzlyky.
-
Jistě, Harry tehdy nebrečel - i když chtěl. A to bylo mnohem horší.
-
Severus se rozhodl, že musí na tu noc přestat myslet.
Položil ruku na mladíkova záda a přitáhl si jeho tělo blíž k sobě. Hmm... Harry byl napůl tvrdý, což bylo dobré, ale přesto se Severus nemohl ubránit pocitu lehkého zklamání.
Obvykle sevření v náručí a vášnivý polibek stačil, aby byl Harry plně vzrušený.
Ve skutečnosti se už v tu chvíli mnohdy horečným tempem svlékal.
-
Teď už se Harry za nahotu nestyděl. Už dávno se začal před Severusem volně svlékat.
-
Lektvarista ho znovu políbil a propletl jejich jazyky.
Přitiskl mladíka k sobě, vklouzl mu rukou do kalhot a začal přes látku spodků hladit jeho penis.
"Jak uspokojující, mít plnou hrst," -pomyslel si Severus a v duchu se usmál. Jistými pohyby dál přejížděl rukou nahoru a dolů a lehce tlačil.
Za odměnu ucítil, jak se Harry sám pohnul a začal vyrážet boky kupředu - a nezdálo se, že by se k tomu musel nutit. Naopak. Všechno jasně mluvilo o tom, že je každou vteřinou stále víc vzrušený.
-
Povzbuzený tou reakcí, odtáhl Severus gumu mladíkových spodků a uchopil jeho penis do ruky.
-
Harry zasténal.
Výborný začátek, ale po několika okamžicích horkých polibků si Severus trochu zmateně uvědomil, že neví, co má dál dělat. Se zkušeným partnerem by bez obav prostě pokračoval, ale Harry byl zvláštní případ.
Trochu se odtáhl, zrychleně dýchal a jeho vlastní penis teď usilovně tepal.
-
"Už jsi... " Měl tak chraplavý hlas, že si musel odkašlat, než mohl pokračovat.
"Už jsi přemýšlel o pozici?"
Harry sebou trochu trhnul.
"Oh. Um-m... ne. Chci tím říct - já vím, že je trochu hloupé myslet si, že jsou jen dvě - ta kterou použili oni a ta ve které jsi to dělal ty. Ale abych byl upřímný - nelíbila se mi ani jedna z nich."
-
Severus přikývnul a vytáhl ruku z Harryho kalhot.
"Já vím, že chceš začít co nejdřív zkoušet, ale opravdu si myslím, že bude lepší, pokud si nejdřív trochu promluvíme. Souhlasíš?"
"Jenom v případě, že nechceš změnit názor?"
"Ne, přesvědčil jsi mě."
-
Nebylo to poprvé, co byl Severus ohromený ironií, kterou byl propletený celý jeho vztah s Harrym.
Harry přesvědčuje Severuse, aby si ho konečně vzal.
"Potřebujeme si promluvit o tom, jak to uděláme."
"Ah. Dobře."
-
Harry se posadil na pohovku a poklepal na polštář vedle sebe.
"No?"
Severus se na chvíli mlčky zamyslel. Vzhledem k Harryho boku přitisknutému k jeho vlastnímu, bylo přemýšlení trochu složité. Nebo to možná bylo tak obtížné, protože se jeho mysl točila kolem příslibu toho, co by se dnes večer mohlo odehrát?
"Samozřejmě existuje víc pozic, které bychom mohli zkusit."
-
"To je dobře, protože na všech čtyřech to znovu zkoušet nechci. Nikdy. Za žádnou cenu. Cítil jsem se tak... bezmocný..."
Harry se kousl do rtu.
"A taky protože oni mě prostě používali, jako bych byl nějaká věc. Jo, předpokládám, že jsem pro ně nic víc nebyl. Jsem rád, že zdechli.
Sakra... nehodláš mi teď říct, že jí taky potřebuješ, že ne? Tu pozici?"
-
Ve skutečnosti ta pozice byla Severusova oblíbená.
Měl rád ten pocit nadvlády, který mu dávala.
Ale byly i jiné, které byly zrovna tak příjemné.
"Ne. Toho se nemusíš obávat."
"Dobře," -přikývl rázně Harry.
-
"Co se ti nelíbilo na tom, když jsi ležel na boku přede mnou?"
Harry si odfrknul.
"Bez urážky, ale bylo to skoro stejně hrozné, jako ta druhá poloha."
"Proč?"
Mladík se na chvíli zarazil a přemýšlel, jak to nejlépe vyjádřit.
"Myslím proto, že jsem si musel v duchu neustále opakovat: Severus, Severus, Severus...Je to Severus. Raději bych viděl tvou tvář, když jsme to dělali, víš?"
-
"Rozumím." Lektvarista zvedl ruku a udělal s ní zvláštní vířivý pohyb.
"Mohl by ses mi posadit rozkročený na klín. Samozřejmě tváří v tvář."
Harry vydal zvuk, který zněl mírně přiškrceně.
"Hm, jo. Myslím, že jsem něco takového viděl v knize, co jsem si prohlížel. No tehdy v Blackwell's. Vypadalo to trochu divně."
"Možná by se ti to líbilo víc, než si myslíš. Navíc, budeš se cítit volný a můžeš sám řídit rychlost pohybů."
"Myslím, že se budu cítit hloupě."
-
Severus viděl, že Harry mluví vážně.
"Dobře. Ostatně tato pozice má také určité nevýhody. Díky gravitaci bych jen těžko mohl kontrolovat, jak hluboko do tebe pronikám."
Harry se roztřásl.
"Pak tedy ne. Je potřeba, aby ses mohl vytáhnout okamžitě, jakmile bych ti řekl. Samozřejmě to nemám v úmyslu udělat, ale... Nějaké další nápady?"
-
Severus by jeden měl.
Ve skutečnosti to byla jeho nejoblíbenější pozice ze všech, ale pochyboval, že by Harrymu vyhovovala, proto jen pokrčil rameny.
"Co? Vidím, že tě něco napadlo."
"Existuje řada pozic," -vyhnul se přímé odpovědi Severus. - "Ale pokud si myslíš, že by ses cítil na klíně hloupě, tak nemá cenu o nich diskutovat. Většina z nich je poněkud extravagantních."
"Ale tebe napadlo něco konkrétního. Viděl jsem to na tobě."
"Stejná pozice, jako při frottáži. Ale já navrchu."
"Oh."
"Už chápeš ten problém."
-
"Jo, pořád se mi nelíbí, mít někoho nad sebou, aby mě tlačil dolů," -povzdechl si Harry.
"A co normálně frottáž, ale kdybych byl nahoře já? To by se mi docela líbilo."
"Přirážet, když budu dole... bude pro mě mnohem obtížnější mířit na cíl, jestli chápeš, co tím myslím. Celkově to bude těžší. Ale jestli chceš..."
"Tobě se taková pozice nelíbí?"
"Upřímně řečeno, ne," -odpověděl Severus.
Odkašlal si a přejel špičkami prstů po Harryho tváři.
"Otázkou je, jak si vybrat správný úhel. Mohu se o to pokusit, ale velká zábava to nebude."
-
Harry se naklonil do Severusova doteku. Vypadal ztracený v jakýchsi svých myšlenkách.
Po nějaké chvíli promluvil.
"Ne. Myslím, že bude lepší začít s pozicí, která se ti skutečně líbí. Protože je jasné, že tvoje potěšení je tím nejdůležitějším."
"Harry... "
"To je v pořádku. Už jsem se s tím smířil. A vůbec jsem tím nemyslel, důležitější pro zaklínadlo, ale pro tebe. Ty přece také chceš, aby se mi to líbilo. Teď už to chápu."
-
"Jsi přesvědčený, že dokážeš cítit váhu jiného muže nad sebou? Sneseš, abych tě přitiskl k posteli svým tělem?"
"Ne," -usmál se Harry nervózně.
"Hele, co když dnes večer začneme znovu s frottáží, ale ty budeš nahoře. Určitě se mi to bude líbit, jakmile si zvyknu, že jsem dole. A pokud to půjde dobře, můžeme se zítra pokusit o stejnou frottáž, ale ty už budeš uvnitř mě."
"A když to dobře nepůjde?"
"Pak vymyslíme něco jiného."
-
Harry se kousnul do rtů.
"Jen doufám, že dnes večer nedojde k žádným útokům. Jinak si budu muset ráno nakopat, pokud nebudeme mít dnes večer skutečný sex, a... "
"Frottáž je skutečný sex."
Harry pokrčil rameny.
"Jo, já vím. Prostě jen... ty víš, co tím myslím."
-
"Nedovolím ti, aby ses trestal. Děláš všechno co je ve tvé moci. Už jsme o tom mluvili. Můžeš dělat jen to, co je v tvých silách. Pro dnešní večer to je všechno co zvládneš."
"Hmm. Asi ano," -přitakal Harry.
"Dlaně se mi při tom pomyšlení zpotily."
-
Severus se rozhodl nepoukazovat na to, že dlaně jen stěží mají vlastní myšlení.
Místo toho vzal Harryho ruku do svých a pevně ji sevřel.
"Zkus si vzpomenout, jaké to bylo mezi námi před rituálem. Říkal jsi, že je frottáž vždycky báječná, bez ohledu na to, kdo byl nahoře. Vrať se v myšlenkách zpět do té doby."
"Nepředpokládám, že bys mi dal nějaký lektvar na paměť, abys mi s tím pomohl?"
"Víš, že nemohu."
-
Harry si povzdechl, přisunul se blíž a opřel se o Severuse celým tělem.
"Jo, já vím. Ale možná... kouzlo není tak naladěné, jak si myslíme. Netrestalo mě za můj podíl v obchodu dvojčat, dokud jsem o něm nevěděl."
"Záměrně zapomínat a skutečně o něčem nevědět jsou dvě naprosto různé okolnosti. Nemůžeme nechat kouzlo, aby tohle rozhodlo. V neposlední řadě ani já nechci, abys byl schopný se milovat, jen když budeš pod vlivem lektvaru. Ale pokud potřebuješ pár dnů, aby sis to mohl promyslet...?"
-
"Ne, ne," -vykřikl Harry a vyskočil z pohovky.
Pojďme si dát společnou, relaxační koupel. Se spoustou bublinek, nějakým líbáním a mazlením - no a trochou hloupostí dokud nebudeme oba uvolnění. Potom až budu hezky připravený, přesuneme se do ložnice a budeme se navzájem třít," -řekl a změřil si pohledem Severuse odshora dolů.
"Směšné - zase přemýšlím, jak to udělat, aby se mi to líbilo, přestože ve skutečnosti musíš být spokojený především ty. Ale ty sám jsi vždycky říkal, že potěšení má být oboustranné, takže snad je to v pořádku."
-
V Harryho očích bylo jasné porozumění a ještě cosi. Mohly to být obavy?
Ale mluvil jako člověk s jasným cílem - člověk rozhodnutý udělat všechno, co uděláno být musí. Severus neviděl žádný náznak sebelítosti a ani zlosti.
Jen odhodlání.
-
A naprostou oddanost lidem, kteří ho potřebovali.
-
Ne poprvé byl Severus omráčený Harryho nezlomnou statečností.
Cambiare Podentes od něho žádalo víc, než mělo jakékoliv kouzlo právo žádat, a Harry nepřestal stále jen dávat všechno, co měl.
-
"On bude pořád dávat, dokud se sám nevyčerpá," -uvědomil si najednou Severus.
"Dá cokoliv bude potřeba."
-
To co samotný Harry potřeboval, byl někdo, kdo by ho zastavil, až bude čas.
A Severus se zapřísahal, že se tím člověkem stane.
Jestli potom, co bude Pán zla zničený, kouzelnický svět nepřestane klást na Harryho další požadavky - nepřestane ho využívat - Severus jim řekne, kam mohou jít se svými rozhovory a články na titulních stranách.
-
"Takže co, vana," -zeptal se Harry. - "Nebo bychom se měli napřed něčeho napít?"
"Alkohol na mužské libido nepůsobí příznivě."
"Pak si ho necháme na později. Až budeme slavit."
-
Severus jen doufal, že bude co oslavovat.
Všechno záleželo na tom, do jaké míry se Harry uzdravil a jestli bude schopný snést takový typ frottáže, jaký sám navrhoval.
-
-
Pokud nechcete nechat koment - nezapomeňte na hodnocení. Děkuji.
-
-
-
-