V nesprávném čase - 12
29. listopad 2010 | 21.05 |
Time out of Place
Autor : Cosmic
Překlad : Hajmi 2003
Kapitola 11
Kapitola 11A
-
Ten kdo tě rozzlobí a přemůže
-
Pearle je probudila o dvě hodiny později, když křičela, co jí plíce stačily a dožadovala se tak toho, aby jí předali její matce. Harry a Draco se vydali hledat Penelopu, kterou našli po pár minutách. Děcko skoro okamžitě ztichlo. Podle krátkého rozhovoru s matkou děvčátka Harry zjistil, že to nebylo poprvé, co se Draco staral o její a Percyho dceru. Také se dozvěděl, že Penelope a Percy mají ještě další dítě, dvouletého chlapečka jménem Peter.
Harry a Draco se rozloučili s Hermionou a Ronem, stejně jako s pár dalšími lidmi než si stoupli do krbu a vydali domů. Bylo něco kolem jedenácté večer, když si lehali do postele.
-
Následující dny probíhaly klidně, jako klid před bouří. Zdálo se, že se tomu přizpůsobilo i počasí. Stále se zhoršovalo, ale plná bouře měla teprve přijít. Nepřetržitě pršelo a foukal stále silnější vítr, až dosáhl bodu, kdy to sovám trvalo dvakrát tak déle doručit dopis.
Harry šel do Hanawaltova obchodu – který byl po únosu víceméně opravený – a přihlásil sebe a Draca na lekce pro začátečníky. Carl z toho byl nadšený a ptal se ho, jestli stále chce zbraň, kterou si vybral před únosem. Harry řekl ano. Carl mu slíbil, že vyplní znovu objednávku. Harry se ho také zeptal na to, jak se mají děti a zda nechtějí někdy přijít na návštěvu.
"Určitě." Smál se pan Hanawalt. "Stačí si, když si je vyzvednete!"
-
Harry si brzo všiml, že Draco byl na konci s trpělivostí. Odsekával mu, více než obvykle. Pak se na něj omluvně podíval předtím, než odešel do ložnice a zavřel za sebou dveře. Příliš spolu nemluvili a dokonce i hledání způsobu jak se dostat domů bylo odsunuto stranou. Draco nepokojně přecházel po bytě, zatímco Harry zkoušel najít způsob, jakým by dokázal blondýnovi pomoci, až ho zasáhne vize. Nemohl vůbec na nic přijít. Přemýšlel, co by se stalo, pokud by měli mezi sebou telepatické spojení během vize. Mohl by tak sdílet bolest s Dracem? Byl by schopen ho uklidnit?
§§§
Harryho ani moc nepřekvapilo, jak dychtivě chtěl Draca ochránit. Během minulého měsíce se – i když nevědomky – velmi sblížili. Navzdory faktu, že Draco na něj teď každých třicet sekund štěkal. Harry věděl, že to tak doopravdy nemyslí. To se jen blondýnova nervozita potřebovala nějak ventilovat. Prostě něco poznamenal, pak řekl Harrymu, aby sklapnul a nakonec ho ignoroval. Když ho, ale na to Chlapec-který-přežil upozornil, blondýn se na něj podíval pohledem, který říkal ´promiň´.
Před dvěma měsíci by Harry tento vývoj označil za nemožný. Samozřejmě před dvěma měsíci by se nic z tohohle nestalo.
-
Bylo to zvláštní – tak trochu neuvěřitelné – co nový svět, budoucnost nebo cokoliv to bylo, mohla udělat. Stál u okna vedle krbu v obývacím pokoji s šálkem čaje v ruce. Déšť bušil do okna a šedé mraky zakrývaly oblohu. Na ulici pod ním pobíhali mudlové, všichni celí promočení. Jaká smůla, že neznali vodu odpuzující kouzla.
"O čem přemýšlíš?" zeptal se ho zezadu hlas.
"O všem možném." Odpověděl Harry.
"To je hodně věcí na přemýšlení." Řekl Draco s úsměvem a kývnutím.
-
Černovlasý mladík po něm hodil pohledem.
"Jako kdybys ty o tom něco věděl."
"Mám takový dojem, že jste právě urazil moji schopnost myslet, pane Pottere." řekl Draco s obočím zvednutým a rukama zkříženýma přes prsa.
"To máš správný dojem."
Draco našpulil trucovitě pusu a došel k pohovce. Máchl hůlkou směrem ke krbu.
"Incendio." Zamumlal a plameny se rozhořely. Harry se otočil od okna k blondýnovi.
"Jsi v pořádku?"
"Jo." Odpověděl zmijozel s malým kývnutím. "Je mi vážně fajn, víš."
"Jsi nervózní."
§§§
"Nějak nemá cenu to před tebou skrývat, co?" zeptal se Draco a prohlížel si svoje prsty.
"I když jsme to nebyli přesně my, kdo podstoupil rituál *pouto srdcí*, tak i přesto můžu zcela jasně cítit to, co otevřeně vysíláš." řekl jemně Harry.
"Já svoje pocity nevysílám." odpověděl rozhořčeně Draco.
Harry se podíval z okna a klidně řekl.
"Pro mě ano."
"To jen... jednoduše tu chodím a vím, že mě to může kdykoliv postihnout a to je k vzteku. Malá část mě chce, aby už to přišlo. Měl bych to tak už alespoň za sebou. Až na to, že tím to neskončí. Stane se to znova, znova a zase znova... " Draco se smutně díval na své ruce. "Nerozumím tomu – proč mám tyhle vize? Měl jsem za to, že jsou spíš tvoje parketa a ne moje."
-
Harry si náhle uvědomil, že neřekl blondýnovi, co zjistil od ředitele.
"Brumbál mi řekl, že Lucius měl stejné spojení – jako máš ty – s Voldemortem a Smrtijedy," řekl Dracovi. "Když jsem... když byl zabit, tak jsi to spojení tak-nějak zdědil. Ale neptej se mě, kde se spojení mezi tvým otcem a Voldemortem vzalo, protože to nevím."
"Já-já to mám po otci?" podíval se Draco s neradostným úsměvem znovu na své ruce. "To musí být poprvé, co od něj něco mám, co mi skutečně zůstalo."
"Hádám z toho, co jsi mi doposud řekl, že jsi se svým otcem nikdy moc dobrý vztah neměl."
"Ne, já jsem s ním nikdy neměl moc dobrý vztah, jak jsi hezky řekl." Ušklíbl se Draco. "Byl jsem šťastný, když jsem ho viděl jen jednou týdně, a i během té doby, jsem neměl povoleno mluvit, nebo něco dělat bez jeho dovolení. Jsem – byl jsem – to je jedno – jeho sluha, nikdy ne jeho syn. Naučil jsem se poslouchat příkazy ještě dřív, než jsem vůbec uměl mluvit."
-
"Jsi rád, že jsem ho zabil?" pomalu se zeptal Harry.
Blondýn se na něj podíval – šedé oči se setkaly se zelenými.
"Ne, Harry, nejsem rád. Nikdy nemůžu být rád, že je můj otec mrtvý. Je stále mou součástí. Co můžu být, je asi... jen lhostejný. Vypadá to, že jsem v téhle budoucnosti šťastný, tak to znamená, že smrt mého otce neznamenala i mojí smrt. Ale nikdy nemůžu být rád."
§§§
Harry měl dojem, že rozumí tomu, co Draco říká. Dávalo smysl, že blondýn nemohl být doopravdy šťastný z toho, že jeho otec je mrtvý. I když se ten muž nikdy jako otec nechoval, Dracovi bude chybět rodič a to bylo všechno, co Lucius představoval. A jak Draco řekl, Lucius byl stále jeho součástí. Harry přemýšlel, kde je nyní Dracova matka. Položil tu otázku Dracovi, který opět sklonil zrak ke svým rukám.
"Je na psychiatrickém oddělení v St.Mungu." odpověděl zmijozel plochým hlasem. "Našel... našel jsem deník, který si Draco z tohoto času psal. V něm píše, že mámu v St.Mungu navštěvuje. Myslím si, že zešílela potom, co byl otec zabit."
-
Harryho uši zachytily dvě věci – jedna byla to, že Draco o Narcise mluvil jako o mámě, zatímco o Luciusovi mluvil méně vřele a vždycky jen jako o otci. Druhá věc, kterou jeho mozek zaregistroval, byla ta, že Draco našel deník – a neřekl mu o tom.
"Promiň, že měním téma tak náhle Draco, ale neřekl jsi právě, že jsi našel deník? Proč jsi mi o tom nic neřekl?"
-
Blondýn vzdorně vzhlédl nahoru.
"Je to můj osobní deník, Pottere." řekl. "Mého budoucího já, ale stále je můj a nedám ti ho přečíst. Je tam stejně jen pár zajímavých věcí."
"Jen pár zajímavých věcí?" vybuchl Harry. "Nevíme tunu věcí o všem co bychom měli vědět o tomhle místě. Tvoje budoucí já si píše deník – a ty si nemyslíš, že je v něm něco zajímavého?"
Draco se postavil a v očích měl chlad.
"Je to můj soukromý deník. Já tě ho nenechám číst a nezajímá mě, jestli chceš vědět něco o tomhle místě. Je můj a je velice, velice osobní."
"To už říkáš nejmíň po desátý." Harry tvrdě zíral zpět na Draca.
"Pak bys mě s tím prosím mohl přestat obtěžovat, nebo ti to mám hláskovat písmenko po písmenku?" odsekl Draco. Pak se otočil na patách a rozzlobeně odešel z místnosti. Za sebou nechal kypícího Harryho.
-
Věděl jen, protože osud a Voldemort chtěli zničit každý okamžik jeho života jakýmkoliv způsobem, že Draco bude mít vizi v příštích 24hodinách, zatímco se na sebe budou oba ještě stále zlobit.
Najednou cítil, že se potřebuje na chvíli dostat od všeho pryč. Vzal si do ruky hrst letaxového prášku, hodil ho do ohně a řekl.
"U tří košťat."
Vstoupil do plamenů a zmizel.
§§§
O chvíli později dorazil do hospody v Prasinkách.
Hospoda byla plná. Byla sobota, a jak se zdálo, byla to zrovna doba, kdy měli Bradavičtí studenti výlet do Prasinek. Děti různého věku – no, dobrá hoši a dívky od jedenácti do osmnácti – pobíhali po hospodě, někteří seděli u stolů, povídali si a pili Máslový ležák. Ostatní jen procházeli kolem.
Harry si našel místo u baru a objednal si také Máslový ležák. Číšník ho před něj postavil za minutku a Harry ho začal pomalu usrkávat. Jeho mysl se toulala, když zaslechl.
"Harry! Jsi to ty, nebylo to zrovna včera, co jsme se tu naposled viděli!"
Harry se otočil a na tváři měl široký úsměv.
"Hagride!"
-
Poloviční obr a první Harryho přítel, kterého našel v kouzelnickém světě, si razil cestu davem k místu vedle něj. Rubeus Hagrid si rychle také objednal ležák, než se otočil k Harrymu.
"Jak se máš Harry?" zeptal se.
"Dobře." Automaticky odpověděl Harry.
"Kde je tvoje druhá polovina?" zeptal se Hagrid, rozhlížel se po baru a hledal Draca.
"Je doma." Řekl krátce, protože chtěl mluvit o čemkoliv jiném kromě problémů, které nechal doma. Zdálo se, že to Hagrid chápe. Protože přikývl a začal mluvit o jiných věcích.
"Už mě nechodíš navštěvovat." Řekl.
Harry se na něj omluvně zašklebil. "Omlouvám se, poslední měsíc jsem toho měl moc."
"Slyšel jsem, a měl jsem strach. Když tě unesli a tak." Řekl Hagrid a lokl si svého ležáku.
§§§
"Zase je mi to líto." Řekl mu černovlasý mladík s polovičním úsměvem. "Nechtěl jsem se nechat unést – prostě se to – no, stalo."
"Slyšel jsem, že ty Víš-kdo se teď zajímá o zbraně?"
Harry kývl. "Pokoušíme se zjistit, co s nimi zamýšlí. Tým, který Brumbál sestavil, udělal nějaké pokroky, ale ty nestačí. Tak se teď budu také učit střílet."
"Ty se budeš učit jak střílet lidi?" překvapeně se zeptal Hagrid.
"Brumbál si myslí, že by bylo dobré, abychom oba, Draco i já věděli, jak s nimi zacházet, takže ano. Začínáme v úterý."
"Já nepotřebuju zbraně." Řekl Hagrid. "Zbraně nejsou dobré."
Harry s ním nemohl víc souhlasit. Od Dracovy první vize, všechno co zažil, a co o zbraních slyšel, bylo mimořádně zlé. Byl kvůli nim unesen, jednou z nich ho postřelili, Draco o nich měl vize a Voldemort kvůli nim získával na síle.
-
"Tak jak se ti daří?" zeptal se Hagrida ve snaze změnit téma.
"Dobře, dobře." Odpověděl mu obr. "Učil jsem a pak mě Brumbál poslal do Francie."
"Do Francie?"
"Neřekl jsem ti to?" Harry potřásl hlavou. Bylo možné, že to Harrymu z tohohle času řekl, ale to Hagrid nepotřeboval vědět. Tak se chlapec, který přežil, rozhodl hrát hloupého.
"No víš, snažím se udržet obry jednotné, pro ředitele?" Harry kývl, i když to nevěděl. "Měli setkání před několika dny, spolu se mnou a s několika Brumbálovými špehy. Řekli jsme jim o zbraních. Neměli z toho radost."
"Kdo ji z toho má?" zamumlal si Harry.
"I tak mají větší štěstí než většina kouzelníků – kulky obrům neublíží tak moc jako lidem. Na to jsou příliš malé."
§§§
"To je pravda." Pravdivě odpověděl černovlasý mladík. Škoda, že nebyl obr, nemusel by se tolik bát. Ať to bylo jakkoliv, když o tom přemýšlel, zabíral mu problém se zbraněmi většinu času spolu s jeho myšlenkami o Dracovi.
Ne, pomyslel si. Teď o Dracovi nepřemýšlím.
Harry s Hagridem pokračovali s mluvením o všem možném a tak jim uteklo celé odpoledne. Hagrid se vracel zpět do Bradavic se studenty. Harry se s obrem rozloučil a slíbil, že ho navštíví častěji.
Zůstal v baru ještě i potom, co studenti odešli a usrkával ze svého třetího medového ležáku.
"Neměl bys být doma a líbat se s tím tvým milým?"
-
"Ne, Severusi, neměl." Řekl Harry a divil se, jak lehce mu nyní Snapeovo jméno klouzalo přes rty. Otočil se a podíval na svého bývalého učitele lektvarů.
"A proč ne, jestli se můžu zeptat?" zeptal se muž a posadil se vedle Harryho. "Snad jste se zase nepohádali?"
Harry po něm hodil pohledem. " No, když se to tak vezme tak jo, pohádali, ale to není tvoje starost."
"Nic z vašeho života není moje starost a ani mě to nezajímá, pane Pottere – jen jsem se snažil o konverzaci."
"Potřebuješ praxi." Řekl Harry.
-
Severus se zasmál a tím Harryho překvapil.
"Ano, to tedy věřím, že potřebuju. Konverzace konec konců není moje silná stránka, když se nejedná o lhaní a klamání. To byly myslím přesně tvoje slova, ne?"
"Nepamatuju se." zamumlal upřímně Harry do sklenice.
Oba seděli mlčky v baru. Severus si nic neobjednal, jen tam seděl.
"Proč jste se hádali?" zeptal se konečně a učinil tak další pokus navázat rozhovor s Chlapcem- který-přežil.
Harry pokrčil rameny. "Kvůli něčemu hloupému."
"To tak většinou je."
§§§
Harry se na něj usmál. "Asi jo."
"Tak proč teď nejdeš domů k tomu svému milému a neudobříš se s ním. Jsem si jistý, že sedí doma a trucuje stejně jako ty."
"Já netrucuju." Ozval se Harry rozhořčeně.
"No určitě se snažíš, aby to tak nevypadalo." Řekl Severus a v hlase mu znělo pobavení.
"Prosím tě běž pryč?"
"Jen pokud půjdeš ty. Harry?"
Černovlasý mladík se postavil. "Už jdu." Zamumlal.
A pak se náhle zhroutil, když jeho smysly zasáhly vlny bolesti.
-
Severus ho popadl za límec, jak padal dopředu a držel ho vzpřímeného. Harry nechal oči pevně zavřené a pokoušel se blokovat bolest a nevolnost. Věděl, že je to jen iluze – byla to Dracova bolest ne jeho vlastní. Měl by jí být schopen blokovat.
"Na co jsi myslel, ty hlupáku, nechat Draca samotného s blížící se vizí?" zasyčel mu profesor lektvarů do ucha.
"Jen – mě – k němu – dostaň." Sykl Harry a držel si hlavu v rukách. Před očima mu probíhaly bílé blesky a on tušil, že se blíží chvíle, kdy bude sdílet s Dracem vizi. Bolest se mu rozlévala po těle. Připadalo mu, jako kdyby měl vnitřnosti v ohni. Klopýtl, když ho Severus vedl ke krbu a kdyby nebylo profesora lektvarů, vůbec by se k němu nedostal.
-
Krev.
Stála před ním osoba, okolí kolem něj se úplně změnilo a Harry věděl, že je uvnitř Dracovi vize.
-
-
---------------------------------------------------
Pokud nechcete nechat komentář, klikněte prosím na hodnocení. DÍKY
-
-
Komentáře
| RE: V nesprávném čase - 12 | gigi... | 30. 11. 2010 - 00:03 |
 RE(2x): V nesprávném čase - 12 |
hajmi | 30. 11. 2010 - 12:52 |
| RE: V nesprávném čase - 12 | lady corten | 30. 11. 2010 - 08:47 |
| RE(2x): V nesprávném čase - 12 |
hajmi | 30. 11. 2010 - 14:17 |
| RE(3x): V nesprávném čase - 12 |
lady corten | 30. 11. 2010 - 21:01 |
| RE: V nesprávném čase - 12 | balduin | 30. 11. 2010 - 10:45 |
| RE(2x): V nesprávném čase - 12 |
hajmi | 30. 11. 2010 - 14:20 |
| RE: V nesprávném čase - 12 | bara1982 | 30. 11. 2010 - 11:06 |
| RE(2x): V nesprávném čase - 12 |
hajmi | 30. 11. 2010 - 14:18 |
| RE: V nesprávném čase - 12 | misule | 30. 11. 2010 - 11:45 |
| RE(2x): V nesprávném čase - 12 |
hajmi | 30. 11. 2010 - 14:22 |
| RE: V nesprávném čase - 12 | salazaret | 30. 11. 2010 - 15:19 |
| RE: V nesprávném čase - 12 | ivet | 30. 11. 2010 - 16:06 |
| RE: V nesprávném čase - 12 | bacil | 30. 11. 2010 - 20:56 |
| RE: V nesprávném čase - 12 | nade | 01. 12. 2010 - 14:40 |
| RE: V nesprávném čase - 12 | mirek* | 04. 12. 2010 - 14:34 |
| RE: V nesprávném čase - 12 | lukas | 30. 12. 2010 - 21:24 |
| RE: V nesprávném čase - 12 | starvation | 14. 02. 2011 - 13:20 |
| RE: V nesprávném čase - 12 | zuzana | 22. 06. 2011 - 23:37 |