Madurare 002A
19. prosinec 2010 | 20.00 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor: Jordan Grant
Překlad. Hajmi 50
Kapitola 2A
Kapitola 2A-
Čtvrtek, 18, června 1998 - 10:47
-
Harry se díval na dveře, a poslouchal doznívající ozvěnu po úderu, která se dosud rozléhala po sklepení. Zoufale si přál vyběhnout ven a vrhnout se za Severusem, chytit ho za ruku – ksakru, za obě ruce – a přimět ho, aby zůstal. Donutit ho poslechnout hlas rozumu.
Ale copak to bylo možné? Severus prostě poslouchat nebude. Nejspíš jediné, čeho by se Harry mohl dočkat, by bylo přivolat na sebe znovu Compulsio, aby konečně zmlknul.
-
A kdyby se kvůli němu Severus opozdil a byl potrestaný, tak by to byla Harryho vina...
Ne, za něco takového zodpovědný být nechtěl...
-
Jenže přesto všechno by se Harry stejně za lektvaristou rozběhl, kdyby měl třeba jen tu sebemenší šanci ho zastavit. Ale doufat v něco takového byla hloupost a jakékoliv námitky by celou situaci jen zhoršily – což by nebyl ten nejlepší způsob, jak začít nový život se Severusem.
-
Harry s povzdechem přešel ke krbu. Chápal, že je nezdvořilé vtrhnout do ředitelny bez oprávněného důvodu, ale současná situace byla dostatečně vážná. Mohl pouze doufat, že Brumbál nezůstal kvůli jakýmsi svým záležitostem na ministerstvu a byl dnes ráno ve své pracovně.
Mladík vstoupil do krbu a hodil si pod nohy letaxový prášek.
-
Když Harry vystoupil z plamenů, spatřil ředitele sedícího za bohatě zdobeným, pracovním stolem. Klobouk se mu trochu svezl stranou, jak se starý čaroděj nachýlil a udělal na pergamen před sebou jakousi značku.
Harry nejistě vykročil z krbu a Brumbál se na něj překvapeně podíval.
"Nečekal jsem, že tě uvidím tak brzo po ceremoniálu," řekl mladíkovi měkce na uvítanou - "ale samozřejmě tě tu rád přivítám kdykoliv, ať už ve dne nebo v noci." Ředitel se na okamžik odmlčel, a ihned se zeptal:
"Něco se stalo?"
Harry se musel zhluboka nadechnout, aby se uklidnil a dokázal promluvit.
"Severus právě dostal předvolání."
-
"Ah. Není divu, že jsi tak otřesený." Brumbál nespokojeně mlasknul. "Pojď dál a posaď se do křesla, Harry. Dáš si šálek té kouzelné čajové směsi, kterou jsi před nedávnem ochutnal?"
Před nedávnem... Zdálo se, že od té doby uplynula snad celá věčnost.
"Ne, děkuji." Ve skutečnosti Harry nepochyboval, že by ve svém nynějším stavu prostě jakýkoliv šálek rozbil, pokud by se mu opovážil v ruce zavrnět.
"Neslyšel jste, co jsem říkal? Severus právě dostal předvolání!"
-
"Harry, já tě slyšel velmi dobře. Ale Severus bývá povolaný dost často, takže si myslím, že se vůbec nemusíš znepokojovat."
Harry vytřeštil oči.
"Podle mne ho ale tak často nepředvolávají hned druhý den potom, co mě starobylý rituál k němu neodvratně připoutal."
"To je pravda, ale jak by o tom Voldemort mohl vědět?" usmál se Brumbál, který přímo zářil soucitným porozuměním a dobrotou. "Nemá žádný důvod domnívat se, že ty a Severus... jste tak či onak navzájem svázáni."
-
Jenže důvod existuje, - pomyslel si Harry a tělem mu projelo zachvění hrůzy. Bole a Talmadge. Jestli ti dva zbylí Smrtijedi slyšeli něco z toho, co mu říkala Bellatrix, něco o tom, jak on *vzdychá po Severusovi*?
"Ó Merline, co když si Severuse zavolal právě kvůli tomu?
Co když Bole a Talmadge oznámili Bellatrixinu smrt a řekli...
-
Stop, stop. Proud myšlenek se najednou zastavil, když si Harry uvědomil, jak se jeho závěry stávají čím dál víc absurdními. Severusovo předvolání nemohlo být nijak spojené s tím, co se téměř před týdnem stalo v Londýně. Copak by Smrtijedi čekali se zprávou několik dnů? Kdyby něco chtěli Voldemortovi ohlásit, udělali by to při první příležitosti, ne? Jistě už jen kvůli tomu, jak jejich pán reaguje na otálení.
-
V každém případě, pokud by Bole a Talmadge ohlásili to, že Harry zabil Bellatrix, tak by museli také přiznat, že oni tři měli v rukách Harryho Pottera a místo toho, aby ho zabili, nebo přivedli Temnému pánovi, dovolili jeho nepříteli uprchnout.
Že by se někdo něco takového odvážil říct, zvlášť když věděl, jaký trest by ze strany Voldemorta následoval - o tom Harry skutečně pochyboval.
-
Patrně má tedy Brumbál pravdu. Předvolání dnes ráno, musela opravdu být jen shoda náhod. Ne že by se Harry proto cítil líp. Merline, co se právě teď se Severusem děje? Harry ve svých snech viděl dost shromáždění Smrtijedů, aby věděl, jak zlá a nebezpečná se mohla situace stát
-
Nakonec se mu podařilo zvládnout nitroobranu a udělal tak podobným snům konec, ale schopnost ovládat svou mysl, nyní z jakéhosi důvodu nepomáhala. Všechno na co v daný okamžik Harry dokázal myslet - byli v kruhu seřazení, maskovaní lidé v černých pláštích, uprostřed s jejich rudookým vůdcem. A Severus, tvářící se jako věrný služebník...
-
V každém případě mladík spěšně zdvojnásobil úsilí při ochraně své mysli. Ve skutečnosti někde hluboko v něm cosi toužilo shodit štít, aby viděl, co se na shromáždění děje. Jenže Harry si až moc dobře uvědomoval, jak by podobný experiment mohl skončit. Zvláště nyní.
Nutně se od těchto myšlenek potřeboval odtrhnout.
Dobře, beztak se chtěl Brumbála na něco zeptat.
-
"Ehm... Vy jste náhodou neslyšel nic o zabití Bellatrix Lestrangeové?"
Brumbál si zamyšleně hladil vousy.
"Ve skutečnosti ne, Harry. Myslím, že Voldemort by se nezapomněl pomstít za smrt jedné ze svých nejvěrnějších služebnic. Jeho mlčení mě nutí, abych se domníval, že o této události ještě neví, natož aby věděl o tvé zodpovědnosti za ní."
Harry se s povzdechem opřel v křesle.
-
"Myslíte, že ještě nezpozoroval, její nepřítomnost? Nebo je možné, že své sluhy zas tak horlivě nesleduje? Hmm... a Towerský most je už opravený?"
"Ó ano. Bystrozorové už obnovili jeho strukturu a použili kouzlo pro změnu paměti na celém území Londýna. Ministerstvo se postaralo, aby se o tom ve zprávách mluvilo, jako o velké, hromadné, automobilové nehodě."
"Jenže oni beztak celou tu věc prošetří, ne?"
-
Brumbál si strčil do úst další ze svých cukrátek a nabídl oranžovou mísu s cukrovím i Harrymu, ale ten jen zavrtěl hlavou.
"Mně se zdá, že ministerstvo samo neví, co si má myslet. Jak dobře víš, Voldemort prozatím ještě neoznámil svou účast na tomto incidentu. Proto v tuto chvíli předpokládám, že Belatrix jednala samostatně, protože se tak snažila Voldemorta překvapit, nebo proto, že už definitivně zešílela.
-
*Tak samostatně ne, * - pomyslel si Harry. Byli s ní dva Smrtijedi, kteří ji poslouchali na slovo. Jenže pokud most opravdu nebyl oficiální operací, tak skutečně nemají žádný důvod podávat o tom hlášení. Cha, jestli ti dva pracovali pro Bellatrix, znamená to, že jejich postavení mezi Smrtijedy je až někde dole, rozhodně ne o moc výš. Pravděpodobně jen málo kdy proto dostávají předvolání.
"Vypadáš ustaraně, Harry,"- mírně podotknul ředitel. "Opravdu, musíš Severusovi víc věřit. Řadu let se před Voldemortem přetvařuje, a dobře ví, kdy a co od něj může čekat."
-
"Ano,"- chraplavě odpověděl Harry. - "Ale nezdá se vám, že to riziko je příliš vysoké? Jestli teď Severuse odhalí, bude to znamenat, že nemám s kým svou sílu spojit. Kdybyste mu nařídil se špionáží přestat, nechal by toho."
"Asi tě to překvapí,"- povzdechl si ředitel, - "ale Severus umí být dost tvrdohlavý i vůči mně."
Harry se ušklíbl. Tak o tom už byl dobře informovaný.
"Harry, zatím nemůžeme nic dělat - jen čekat." pokračoval ředitel. Proto, abychom neztráceli čas, můžeme projednat ještě další otázku. Předpokládám, že ti už Severus řekl o tvé budoucí práci?"
Mladík se poctivě zkusil soustředit jen na tohle, a nevěnovat pozornost úzkostlivým myšlenkám.
-
"Ach, ano. Je to báječný nápad - prostě perfektní. A pro mě ohromná úleva. Myslím... před tím jsem nevěděl, co budu ve sklepení celé dny dělat, ale pokud mě můžete dát práci... "
"Nemluv hlouposti," zarazil ho Brumbál s dalším povzbuzujícím úsměvem. "Škola z tebe bude mít velký prospěch, a já jsem rád, že ses k nám rozhodl připojit."
"Ve skutečnosti jsem neměl na výběr. "- poznamenal suše Harry. Protože si uvědomil, co a jak řekl, rychle dodal. - "Ale stejně jsem šťastný, vlastně víc než šťastný. Zvlášť, co se týká famfrpálu. Ne, že by se mi nelíbila obrana, ale... "
"Ale?"
-
Harry si pročistil krk.
"Vlastně o obraně jsem s vámi chtěl mluvit. Víte, jsem si jistý, že mě Severus naučí všechno, co bude potřeba, abych porazil Vol... Temného pána... "
"Ty už ho nechceš dál jmenovat Voldemort, jak jsi to vždycky dělal?"
"Severus říkal, že to nemám dělat."
"Ah." - Brumbál se trochu zamračil, ale souhlasně přikývnul.
-
Harry se taky zachmuřil. Cítil se trapně, když musel přiznat, že je nucený podřídit se Severusovi i v takových maličkostech. Možná v tom svou roli hrálo i to, že Brumbál věděl o jeho postavení otroka, ve kterém se nyní nacházel. Ale Harry si také okamžitě pomyslel, že tak či onak bude potřeba, aby si na novou pozici co nejdřív zvykl. Alespoň v chování ředitele se vůči němu nic nezměnilo, a také Severus s ním jednal úplně stejně jako dřív. Přitom všechno mohlo být mnohem horší.
-
"Zkrátka, Vím, že mě Severus naučí všechno možné, pomůže mi s tréninky a tak," - pokračoval Harry a snažil se nemyslet na to, jak asi pro Severuse probíhá schůzka Smrtijedů.
"Ale mám za to, že bych se mohl obranu naučit mnohem líp, kdybych měl skutečně zkušeného učitele, se kterým bych pracoval. Myslím tím, dalšího kromě Severuse. Nic ve zlém, ale v naší škole je smutnou tradicí na tuto funkci najímat Smrtijedy, idioty a ministerské tupce. Chápu, že Umbridgeovou vám vnutili, ale všichni ostatní? Vážně, Remus Lupin byl jediný normální učitel za celá léta. Ale vy jste mu to místo dal jen proto, že jste mě chtěl chránit před Siriusem, že? Myslím v té minulé době, kdy Siriuse všichni nenáviděli a odsuzovali, rozhodl jste se postavit Remuse mezi nás?"
-
"Ano, to byl hlavní důvod, kvůli kterému jsem si ho vybral." Přikývnul pomalu Brumbál. " A co se týká učitelů, kteří přišli po Umbridgeové? Byli také k ničemu?"
"Ne tak hrozní jako ti před nimi, ale nic moc." Harry si nechtěl stěžovat, ale otázka "Obrany proti černé magii" byla příliš důležitá na to, aby ji mohl ignorovat.
"Dobře minulost už nemůžeme změnit, alespoň ne za normálních okolností. Proto navrhuji na to všechno zapomenout a soustředit se na výběr dobrého učitele obrany na příští rok. Jistě si uvědomuješ, že prokletí, které nad touto funkcí visí, nám zrovna život lehčí nedělá. Všichni nabyli dojmu, že postavení učitele obrany se nedá brát - jako úspěšná etapa kariéry."
"Ano, předpokládám, že to je další problém."
-
"Tak, tedy pro zlepšení musíme udělat všechno možné." - usmál se znovu Brumbál. - "Možná bys mi mohl pomoci podívat se na kandidáty, Harry. Jelikož budeš muset s novým učitelem úzce spolupracovat, myslím, že potřebujeme vybrat někoho, koho si budeš vážit."
Otřesený Harry přikývnul.
"Samozřejmě s radostí pomohu. Doufám, že dokážeme najít někoho trochu vyhovujícího. Myslel jsem především kvůli kletbě, protože ta může všechno ohromně zkomplikovat... "
-
"Tady."- řekl Brumbál a lusknutím prstů přivolal balík pergamenů ze zásuvky stolu. "Pomůže ti to seznámit se s čarodějkami a čaroději, kteří mají zájem o volné místo."
"Vy už jste uveřejnil výzvu?"
"Ne. Ale noviny hodně psaly o té neúspěšné potyčce profesora Sandpipera s masožravými rostlinami. Vezmi si ty papíry, přečti si je a potom mi řekni, kteří kandidáti si podle tebe zaslouží, abych se s nimi seznámil osobně."
Harry trochu rozpačitě a nerozhodně potřásl hlavou.
"Nechtěl jsem zasahovat do vašeho rozhodování."
-
"Harry, můj chlapče, vzhledem ke zkušenostem, které jsi získal, když jsi stál v čele Brumbálovy armády, předpokládám, že lehce poznáš, kdo z nich si zaslouží, aby se ucházel o místo učitele obrany."
"Tak... tedy dobře." - Harry si vzal pergameny, které mu ředitel podával. "Děkuji, profesore Brumbále."
"Óh, teď když jsi prakticky členem učitelského sboru, můžeš mi jednoduše říkat Albusi."
Harry se nemohl nepousmát.
-
"Albusi. Dobře, budu. Řekněte, nemohl bych dostat povolení ke vstupu do knihovny?"
"Jistě, jistě." - Albus strčil ruku do zásuvky stolu a dal Harrymu malý kámen s nerovným povrchem.
"Vezmi si ho."
Harry se překvapeně na tu věc podíval a dal si ji do kapsy.
"Ehm... Děkuji. Nu tak máte určitě nějakou práci, že? Takže já půjdu a počkám na Severuse dole... "
"Harry," - nabídl mu tiše ředitel - "můžeš klidně počkat tady se mnou. Vůbec mi nepřekážíš."
-
Harry polknul. Jistě, byl řediteli za pohostinství vděčný, ale zdálo se, že už si s ním nemá co říct. Doposud si nedokázal bez hněvu vzpomenout, s jakou lehkostí Brumbál souhlasil s Harryho změnou v otroka. Samozřejmě, jiná volba nebyla, ale přesto...
Teď, když první nával rozčilení kvůli Severusovu předvolání pominul, Harry už dál nechtěl zůstávat v ředitelově pracovně a předstírat, že vede normální rozhovor.
"Myslím, že raději půjdu, pane. Vlastně Albusi. Podívám se na ty dokumenty." - Mladík vstal a přitiskl k sobě balík pergamenů. "Pomůže mi to nemyslet na... ehm."
-
"Jak si přeješ, Harry, jak si přeješ." Albus také vstal a vyprovodil chlapce ke krbu.
"Jen... chápu, že v případě jakékoliv potřeby se především musíš obracet na Severuse, ale Harry...! Vždycky si pro tebe udělám čas, když si budeš chtít o něčem promluvit. Rozumíš?"
Harry si povzdechl.
"To je v pořádku. Prostě... musím si zvyknout, chápete? Ale Severus se mnou zachází opravdu dobře."
Ředitelovy oči se slabě zatřpytily a zteplaly.
"O tom nepochybuji, i když jak víš, nemá zrovna lehkou povahu, je náladový a občas dokáže být hodně mrzutý."
-
Najednou měl Harry pocit, že když nebude obezřetný, poruší podmínky kouzelné smlouvy, které mu zakazují s kýmkoliv hovořit o jejich vzájemných vztazích se Severusem, mimo obecných vět.
"Ano, samozřejmě, všichni máme dobré a špatné dny." – zamumlal rychle.
"Takže pokusím se vám brzy dát vědět, co si o těch kandidátech myslím. Uvidíme se později."
A Harry udělal krok do krbu dřív, než ředitel stačil říci něco dalšího.
-
Čtvrtek, 18, června 1998 - 15:13
-
Harry polykal oběd a smutně přemýšlel, kolik času ztratil, když se pokoušel s dokumenty seznámit. Přečtení těch písemností by mu nemělo trvat tak dlouho. Jenže přesně od okamžiku, kdy opustil ředitelnu, si nemohl najít příhodné místo, kde by se dokázal náležitě soustředit. Napadlo ho, že změna prostředí by mu mohla pomoci. Vzal si tedy pergamenové svitky, vystoupil do horních pokojů a otevřel okno, aby do místnosti pustil čerstvý vzduch a slunce. Přesto se jeho myšlenky umíněně vracely ke shromáždění Smrtijedů a k otázce, proč trvá tak dlouho.
Na druhou stranu, odkud by měl Harry vědět, jak dlouho takové setkání obvykle trvá?
-
Když si Harry uvědomil, že mu horní pokoje nedokáží pomoci, aby se těchto myšlenek zbavil, spustil se znovu do sklepení. Možná mu víc temné a vážné prostředí umožní soustředit se do té míry, aby se konečně seznámil s obsahem pergamenů. Například dělat si úkoly v knihovně, bylo pro něj vždycky snazší.
Ale ani sklepení na tom nic nezměnilo. Harry se nějakou dobu trápil, ale potom se konečně vzdal a objednal si trochu jídla. Nic zvláštního, jen talíř polévky. Na to aby dokázal sníst celý oběd, byl příliš nervózní.
Zatraceně, kvůli ceremoniálu prošel všemi zkouškami, a vlastně nač? Jenom proto, aby zemřel v den svých narozenin, protože doposud neexistovala jediná věc, která by ho před předpovězeným útokem mohla a dokázala ochránit.
-
Severusovo sperma, uvnitř jeho těla... uvnitř určité části jeho těla... Harryho náhle zalil takový hněv, že okamžitě dostal chuť něco rozbít. O zeď a napadrť. Copak má málo problémů?
Ani ne před týdnem ho surově znásilnili. Zdálo by se, že to už samo o sobě bylo dost, s čím se musel vypořádávat - ale ne, pro Harryho to nestačilo.
Ne, on potřeboval, aby mu ho Severus vrazil do zadku, a přitom co nejdřív, aby příště až lektvarista bude trvat na tom, že půjde na jistou smrt - na další shromáždění, byl Harry alespoň připravený na cokoliv, co se třicátého prvního června může stát!
-
Harry začal přecházet po místnostech, z pokojů ve věži do sklepení a zpět. Úplně zapomněl, jak ho poprvé překvapil magický průchod mezi horními a dolními prostory.
*Potřebuji odtud někam vypadnout*- pomyslel si najednou Harry. *Prostě to není možné vydržet. Umřu, jestli tu budu jen tak čekat. Mohl bych teď skočit do Prasinek a koupit tam klec. Potom bych mohl jít do sovince a zjistit, jestli se mnou bude Hedvika mluvit...*
Ale to všechno měl zakázané. Severus jasně řekl, že má zůstat uvnitř hradu. A Harry se musí podřídit, že?
Je otrok. Nesmí dělat to, co by chtěl - nesmí se řídit vlastním přáním - nesmí...
-
Zvláštní hluk, jakoby cosi těžkého udeřilo na vstupní dveře do Snapeových komnat, vytrhlo Harryho z jeho emocionálních úvah.
"Severusi!" - vykřikl mladík, vrhnul se ke dveřím a škubnutím je otevřel.
-
-
Pokud nechcete nechat koment, nezapomeňte, prosím, kliknout na hodnocení. Děkuji.
-
-
Komentáře
| RE: Madurare 002A | ankaj | 19. 12. 2010 - 20:18 |
 RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 17:44 |
| RE: Madurare 002A | gigi... | 19. 12. 2010 - 20:33 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 17:46 |
| RE: Madurare 002A | misule | 19. 12. 2010 - 20:34 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 17:48 |
| RE: Madurare 002A | miriabar | 19. 12. 2010 - 20:34 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 17:52 |
| RE: Madurare 002A | veronica jane snape | 19. 12. 2010 - 20:50 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 17:55 |
| RE: Madurare 002A | jahavi | 19. 12. 2010 - 20:58 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 17:58 |
| RE(3x): Madurare 002A |
jahavi | 20. 12. 2010 - 19:38 |
| RE: Madurare 002A | mája | 19. 12. 2010 - 20:59 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:04 |
| RE: Madurare 002A | nade | 19. 12. 2010 - 21:42 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:09 |
| RE: Madurare 002A | bacil | 19. 12. 2010 - 21:44 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:15 |
| RE: Madurare 002A | salazaret | 19. 12. 2010 - 21:50 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:24 |
| RE: Madurare 002A | mamba | 19. 12. 2010 - 22:14 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:34 |
| RE: Madurare 002A | zuzana | 19. 12. 2010 - 22:15 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:51 |
| RE: Madurare 002A | lady corten | 19. 12. 2010 - 22:18 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:53 |
| RE: Madurare 002A | bara1982 | 19. 12. 2010 - 22:20 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:59 |
| RE: Madurare 002A | mononoke | 19. 12. 2010 - 22:29 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:57 |
| RE: Madurare 002A | symphony | 19. 12. 2010 - 22:52 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:55 |
| RE: Madurare 002A | slimča | 20. 12. 2010 - 09:12 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:41 |
| RE: Madurare 002A | grid | 20. 12. 2010 - 15:59 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:47 |
| RE: Madurare 002A | cory | 20. 12. 2010 - 16:26 |
| RE(2x): Madurare 002A |
hajmi | 20. 12. 2010 - 18:44 |
| RE(3x): Madurare 002A |
cory | 20. 12. 2010 - 19:03 |
| RE: Madurare 002A | jean | 21. 12. 2010 - 20:25 |
| RE: Madurare 002A | larkinh | 21. 12. 2010 - 21:01 |
| RE: Madurare 002A | sisi | 08. 01. 2019 - 20:38 |