Invocare 038

V slunečním letním dnu se hradní nádvoří zdálo pro rozhovor celkem vhodné, rozhodl se Harry. Alespoň zrovna teď tu nikdo nebyl. Hermiona vybrala vzdálenější část pohodlného trávníku, odkud se otevíral dobrý výhled všemi směry, a bez meškání ho obklopila protizvukovými čarami Důležitě se posadila na trávník a škrobeně si podkasala sukni.

Harry se chvíli rozmýšlel, než si přisedl. Mladík skutečně nevěděl, o čem by měl s Hermionou mluvit, ale sedět tu a vychutnávat si svěží větřík bylo příjemné.

Vždyť proč by ne. Bylo celkem pravděpodobné, že po sedmnáctém - bude cesta sem pro něj zakázaná.

 

"Máš celý den nějakou divnou náladu." začala váhavě Hermiona. "Harry, je mi líto, jestli se moje rada ukázala, jako špatná. Já... to jak jsi líčil vaše vztahy se Snapem... Skutečně jsem si nemyslela, že se pokusí udělat něco, co se ukáže jako katastrofa... "

Harry se zamračil a snažil se pochopit, o čem dívka mluví. Vzpomněl si, že když mluvili o Snapeovi minule, Harry se zmínil o prstech, které mu dělaly starosti. Hermiona mu poradila, aby se odvážil Snapeovi dovolit...

Směšné - zdálo se, že od té chvíle, kdy seděli na břehu jezera a s Hermionou to probírali, uplynula už celá věčnost...

 

"Ne, ne. K tomu jsme dokonce ani nedošli." rychle ji ujistil Harry.

"Tak co se děje?" naléhala Hermiona. "Celý den se tváříš a vypadáš, jakoby ses něčeho bál, Harry. Prohodil jsi sotva dvě slova, tak co jsem si měla myslet, když ne, že jsem ti špatně poradila?"

"Ano, ale dneska jsem nijak zvlášť nemluvil vůbec s nikým, že?" pokrčil rameny mladík.

"Co tě tedy trápí?"

"Trápí, patrně není přesné slovo." Harry se s povzdechem zaklonil, opřel se o ruce a zkřížil natažené nohy. "Jsem jen... prostě jsem roztržitý. Nedokážu se dneska soustředit. Pokud se ti zdá, že se něčeho obávám... tak to vůbec nevím. Možná jen... " Rozhodnutý použít Hermioninu metodu, kterou už tak úspěšně použil v sobotu, Harry se hluboce nadechl a při výdechu vyhrknul:

"Měl jsem sex se Severusem."

 

Hermiona si dlaní zakryla ústa a oči se jí široce rozevřely.

Harry nervózně vytrhával trávu a zarýval prsty do země.

"Stejně je to jedno, po rituálu to budu tak jako tak muset dělat, takže není nutné..."

"Proč ne?"

Harry zavřel oči.

"Protože... protože to není správné - proto!"

Hermiona si soucitně povzdechla.

"Oh, Harry, to ne. Dva muži spolu - na tom není nic špatného... "

"No díky za to čertovsky užitečné vysvětlení!" vybuchl Harry a zaryl se prsty do země takovou silou, že si o skrytý kámen zlomil nehet.

Hermiona si skousla rty.

"Promiň."

Harry nespouštěl s kamarádky uražený pohled.

"No ano, promiň. Za to, že jsi mne pokládala za pokrytce, a to i potom všem, co jsme spolu prožili... "

 

Cosi se mu bolestivě sevřelo v prsou, ale s povzdechem se rozhodl nevěnovat tomu pozornost.

"Tohle jsem vůbec neměl na mysli, rozumíš. Prostě pro mě to není správné."

"Ale proč to pro tebe není správné?"

"Prostě proto. Mě muži vůbec nezajímají, a teď celý život budu muset... oh, Merline!" Harry si třel spánky. "Vždyť on končil přímo na mě - a celou tu dobu to vypadalo... No, vůbec mi ani nenapadlo bránit se. Dokonce jsem nejdřív končil já na něho. Proto mi připadalo tak normální, že on musí také... a kromě toho... já jsem chtěl, aby končil. Cítil jsem, jak se blíží stále blíž a blíž a... "

Najednou Harry zmlknul.

"Jsem si jistý, že tohle tě nezajímá."

"Jestli mi o tom chceš povídat, tak tě mileráda vyslechnu." odpověděla Hermiona. "Poslyš, můžeme si přivolat slovník pro případ, že bys potřeboval zjistit význam nějakých slov."

 

Harry se rozesmál a napětí se vytratilo. Ano rozhovor mu pomáhal. Štěstí, že měl Hermionu, protože si nijak nedokázal představit podobnou diskusi se Snapem.

"No, háček je v tom, " pokračoval mladík, "že jsem si dokonce ani neuvědomil, jak ke všemu došlo! A to je nejhorší. Samozřejmě jsem tam byl, ale jedno nějak vyvolalo druhé a to zas přešlo k dalšímu a tak dál do té doby, než... "

" Ach, jaké utrpení!" s vážným výrazem zvolala Hermiona, a jako odpověď na Harryho rozpačitý pohled mu vysvětlila: "Vždyť víš, Harry, že tohle dobrý sex vždycky vyvolá."

"Jo, skutečně to tak bylo." přiznal neochotně mladík. "Ale ve skutečnosti si myslím, že je v tom zapletené Dračí štěstí. Stalo se to, když jsem si ho musel vzít. Nedokázal jsem se pak udržet, abych mu nepohladil vlasy, a ten samý pocit se mi pak vrátil, když mě požádal, jestli ho učešu a... " Harry si lehnul na záda dřív, než dodal: "A potom se už všechno stalo samo od sebe - to ti přísahám!"

 

Ozvalo se zašustění - najednou se nad ním skláněla Hermiona a svým tělem zaclonila slunce. Zamračeně ho citelně dloubla do ramene.

"Profesor Snape tě nakrmil Dračím štěstím a potom tě zatáhnul do postele? Zapomeň všechno, co jsem řekla - vždyť to je znásilnění, Harry! Není čemu se divit, když jsi pod vlivem drogy dokonce nepochopil, jak ke všemu došlo... "

"Ale ne, Hermiono!" zvolal Harry a prudce se posadil. "To vůbec tak nebylo."

 

Dívka se na něj dívala se směsicí pochyb a lítosti.

"Říkal jsi, že v posteli rád rozkazuje, Harry."

"Ano, jistě, ale... "

Nestačil se ani nadechnout a otevřít ústa, aby jí mohl říci o plánu, ve kterém *teď rozhodujeHarry* dřív, než Hermiona spustila mravoučné kázání.

"Poslyš, Harry, ty se nemáš za co stydět. Nevím, co si myslí Snape, ale ty o tom určitě musíš říci Brumbálovi. Dokonce i v synopsisu se mluví o tom, že všechno má být dobrovolné, pamatuješ? A vůbec, kašlu na to, jaké povinnosti ti ukládá ten váš Cambiare Podentes, Snape jednoduše nemá právo tak s tebou zacházet, slyšíš!"

"Ale on se mnou zachází normálně!" K čertu, opravdu zrovna hájil Snapea? - "Čestné slovo, Hermiono! Koupil dokonce i koupací župan speciálně pro mě... "

"Co?"

 

Harry si div nevynadal.

"Špatně to vysvětluji. Poslouchej mě, dobře? Vzal jsem si Dračí štěstí, abych zjistil, jestli na něj nebudu alergický, a to je všechno. Ta droga patří jako přísada do lektvaru, který budu muset během rituálu vypít. No a díky tomu jsem se div nepomátl ze Snapeových vlasů. Začal jsem je nadšeně hladit a přebírat... "

Čím víc Harry hovořil, tím zřetelněji si vzpomínal na události toho minulého dne.

"Ale tehdy si Snape dokázal poručit a ovládat se. Vůbec se nepokusil využít situaci, na mou duši!"

"Zato si to zřejmě později vynahradil!"

 

"Ale ne!" pokusil se znovu vysvětlit Harry. "Všechno je mnohem složitější. v tu dobu, kdy jsme došli k... e... sexu, Dračí štěstí už dávno vyvětralo. Severus mi dovolil vyspat se. A pak jsem strávil několik hodin čtením školních záznamů mého otce a to dokazuje, že droga už nepůsobila, protože pod jejím vlivem jsem zapomněl a nedokázal číst... a tak..."

"Proč jsi četl otcovy školní záznamy?"

"Ale, no byly tam také ještě máminy záznamy. Severus je vyhledal v naději, že tak zjistí, jaké alergické reakce jsou charakteristické pro moji rodinu a potom mě dovolil, přečíst si je. Ty víš, jak málo toho vím o svých rodičích."

"Uvědomil sis, že mu říkáš *Severus*?"

"Jo. Jenže *pane* nebo *profesore* mu teď nevyhovuje. "

Hermiona si odstranila z tváře pramen vlasů.

"Ale ty ho tak jmenuješ v rozhovoru se mnou."

"Harry zamrkal.

"Skutečně?"

Hermiona se nejistě usmála a přikývla.

"Skutečně."

"Oh... "

 

Harry nevěděl, co si má myslet. Pravděpodobně to znamenalo, že se začal v situaci, která vznikla, cítit víc volně a pohodlně. Přestože když se mu znovu v mysli promítly vzpomínky na svlečeného Snapea, který se o něj vášnivě tře, cítil se nějak podivně a nepochopitelně. V každém případě k definování jeho pocitů v ten okamžik slovo *volně* nepřicházelo do úvahy.

"Dobře, znamená to, že měl pádný důvod nakrmit tě Dračím štěstím, a nejenom... svést tě. Patrně by bylo lepší, kdybych tolik nespěchala se závěry. Ale, Harry, ono to skutečně znělo moc... no podezřele."

Mladík se téměř rozesmál.

"To věřím. Kdybys mi řekla, že tě nějaký kluk nadrogoval a potom jsi přišla k sobě v jeho posteli a dokonce si nepamatovala, jak ses tam dostala, asi bych dlouho nepřemýšlel a poslal ho k mozkomorově babičce. Doslovně. Proto tě dobře chápu."

 

Hermiona nervózně poklepávala prsty na koleni, když se tiše zeptala.

"Jenže proč si tedy nic nepamatuješ? Totiž,..." trochu si odkašlala, - "kdybys byl do něj blázen - no pak by to bylo jasné, ale v tom případě bys nechodil celý den s tak nešťastným výrazem."

"Protože mě nepřitahují muži, Hermiono, a teď já... no rozumíš. Bylo to..." zalapal po dechu Harry, - "oh, Merline. To bylo prostě neuvěřitelné. Já... myslel jsem, že snad ztratím vědomí." Na chvíli se odmlčel. Nechtěl už mluvit o svých dalších pocitech a vzpomínkách na to, jak silné a pružné bylo Snapeovo tělo, jak hebké byly jeho vlasy, když se dotýkaly Harryho nahého ramene, jak se pohybovali společně v ideálním rytmu... "

"Jak tě to napadlo?"

 

Harry zůstal na kamarádku nechápavě civět.

"Co? Že snad ztratím vědomí? No najednou mi všechno před očima plavalo... "

Hermiona zhluboka vydechla takovou silou, že jí ofina vyletěla nahoru.

"Ne, jak sis uvědomil, že tě nepřitahují muži?"

To už na ní Harry skutečně civěl.

"Protože to je pravda!" vykřikl. "Myslíš, že bych o sobě něco takového nevěděl?"

"Ano. Mimochodem u většiny lidí to trvá nějaký čas... no vyjasnit si své priority. Nebylo by nic zvláštního, kdyby sis uvědomil svou orientaci až teď v osmnácti letech, Harry. Kromě toho, nezapomeň, že ses celou tu dobu učil! Žádný div, že ti na romantiku nezbýval čas."

 

"A co Cho?" uraženě ji přerušil Harry.

"No ano, a potom neúspěchu... Harry, vždyť to bylo před sto lety."

"Hermiono, to že jsem bojoval s temnými kouzelníky, místo běhání po schůzkách vůbec neznamená, že já... že jsem... " nemohl to slovo dokonce ani vyslovit.

"Ovšem že ne!" vykřikla Hermiona. "Poslouchej, Harry, dřív jsem o tom vůbec nepřemýšlela. Žádný člověk, který by prožil to, co ty by nezačal myslet na schůzky, zejména potom, co se stalo Siriusovi. Pro tebe bylo skutečně nebezpečné pocítit k někomu podobné city a to je všechno. Vážím si tě kvůli tomu víc, než si myslíš. Chtěla jsem tím jen říci, že jsi prostě neměl čas, aby sis vyjasnil, jestli dáváš přednost mužům nebo ne."

 

"Ubezpečuji tě, že ne." celý bez sebe jančil Harry. Myslím si, že se to všechno nějak vymklo kontrole, protože jsem byl celý den tak naštvaný. Celou sobotu se mi úplně třásly ruce přáním něco rozbít. Musel jsem se držet ze všech sil. A on pak ještě všechno obrátil vzhůru nohama - což jsem samozřejmě nečekal - takže jsem byl přirozeně trochu zmatený."

Hermiona zvedla ruku.

"Kvůli čemu jsi byl naštvaný?"

 

Harry si znovu lehnul na záda.

"Protože Severus... zatraceně, mělas pravdu. Dobře, je to fuk - prostě je to hnusný lhář."

Byl rád, že v tu chvíli Hermiona nepronesla cosi jako, že o tom vždycky věděla, nebo ještě hůř, že nezačala vykřikovat *no vždyť jsem ti to vždycky říkala*.

"V čem ti lhal?"

"To je fuk." povzdechl si Harry. "Prostě je to všechno hrozně trapné."

Když pak Hermiona prudce vydechla, Harry okamžitě zjistil, že tento výdech je možné označit kódovým názvem *Teď se konečně dopátrám podstaty*.

"Jestliže hodláš svést všechno, co se stalo na svůj hněv, tak si myslím, že to je dokonce velmi důležité. A vůbec, není mi jasné, jak můžeš ještě teď upadat do rozpaků, Harry. Vždyť už všechno vím, že jsi provozoval sex se Snapem... no a, že se ti to líbilo."

 

"No jo, líbilo." - mrzutě souhlasil Harry a přál si, aby tomu tak nebylo. "Dobře, tak ti to řeknu. Celou dobu se tvářil, že jsem mu lhostejný, rozumíš? Myslím tím po sexuální stránce. Jistě v jaké jiné, že? Jakoby ve mně někdy mimo postele viděl něco zvláštního! Dobře pokračujeme. Takže předevčírem jsem zjistil, že používal lektvar impotence! ,No a když ho bral, tak potom on... e... e... "

 

Harry se znovu pokusil uchýlit k metodě vypálení.

"Postaví se mu jenom při pohledu na mně!"

"No ano, to jsi měl dávno vědět." moudře přikývla dívka.

"Hermiono," pokoušel se znova Harry. "Nechápeš? Vždyť on... chce mě. V tom smyslu."

"No tak teď je mi konečně jasné, proč tě tak umíněně nazývá svým milencem." pousmála se dívka, ale její úsměv okamžitě zmizel.

"Tebe to rozčiluje?"

"A co si jako myslíš!" div nezařval Harry.

"Počkej, ať si to přeberu." Hermiona si podložila pod sebe nohy a přelétla ho rozzlobeným pohledem.

 

"Hodláš s tím člověkem prožít celý život. Budeš s ním muset spát. Právě jsi to zkusil a zjistil, že to je... no docela příjemné. A teď se zlobíš, že tě pokládá za přitažlivého?"

Harry se vzepřel na rukách a zůstal v této posici, opřený o ně s nohama nataženýma před sebou.

"No právě." povzdechl si úlevou a radostí, že se to dívce konečně povedlo všechno správně pochopit.

 

Jenže jak zjistil, nepochopila vůbec nic.

"Ale co tě na tom rozčiluje." divila se Hermiona. "Harry, co vlastně! Copak bys skutečně dal přednost tomu, spát s někým kdo k tobě cítí odpor? Kdo by se nutil dotknout se tě?"

"Možná by to bylo lepší, než... "

"Ne! To by nebylo! Jsi... přitažlivý mladík a zasluhuješ si, aby to někdo ocenil."

"Jo. Jenže on bude chtít sex pořád, Hermiono."

"Vždyť jsi před chvílí řekl, že sex s ním byl neuvěřitelný, Harry." zopakovala jeho slova dívka.

 

Mladík zavřel oči. Ano - právě že neuvěřitelný! Přitom neuvěřitelný od začátku do konce. Kdo by si to pomyslel.

"Ano, sex nebyl špatný. Ale je jedno, jestli dobrý nebo špatný. Možná se mi nebude chtít celou dobu se zabývat jen sexem!"

V tu chvíli se Hermiona usmála, jakoby plácnul nějakou hloupost. Nebo jakoby se hádal kvůli samotné hádce.

"Proč ne?"

"Co třeba kvůli tomu *Protože to je - Snape* ?"

Hleďme, spokojeně si pomyslel Harry. Tentokrát jsem mu neřekl *Severus*.

"Harry, poslouchej, já chápu, že se jedná o něho - a vím, jak jste se chovali jeden k druhému od samého začátku, ale ty teď s ním jdeš do postele a líbí se ti to. Takže to znamená, že vaše minulost už nemá takový význam - není tak podstatná jako dřív. Podle všeho se prostě jen ze všech sil bráníš myšlence, že by se ti to mohlo líbit. Nebo spíš tomu, že se můžeš líbit právě jemu - protože to je zrovna Snape. Ale to je jaksi dětinské, ne? Copak bys chtěl, aby se k tobě choval jinak jen kvůli tomu, že jsi - Harry Potter?"

"Ne." přiznal Harry.

"Samozřejmě, že ne. Mohl by ses tedy nad to všechno povznést - mimochodem o tvé velkodušnosti vůbec nepochybuji - a zapomenout na vaši společnou minulost? Představ si, že je to úplně neznámý člověk, kterého jsi právě potkal. Se kterým jsi právě strávil... bouřlivou první noc. Možná ti to pomůže."

 

Hermionina poznámka o velkodušnosti, naplnila Harryho rozporuplnými pocity. Dostal chuť ujistit přítelkyni, že v těchto dnech se Snapeovi docela daří vnímat ho jako pouhého Harryho.

Ale to znamená, že Snape byl výš a víc... alespoň v tom jednom konkrétním smyslu.

Zajímavé, proč si tolik přál podělit se s Hermionou o intimní podrobnosti Snapeovy postavy?

"To nepůjde." smutně odpověděl Harry. "Nepotkal jsem ho právě teď. A on je - ten, se kterým budu muset být - ať si to přeju nebo ne."

 

Hermiona přikryla jeho dlaň svojí teplou a měkkou.

"Já chápu, Harry, jak je ti těžko. Zvláště, když jsi nedostal šanci samostatně zjistit svou orientaci. Ale i když tě to jak chce, rozčiluje, nemůžeš popřít, že jsi měl potěšení z vašeho společného večera se Snapem. Proto si myslím, že prostě musíš využít to, co máš. Nemá smysl pokoušet se být nešťastný, jenom proto, že za jiných okolností by sis nevybral Snapea, jako svého partnera."

"Nepokouším se být nešťastný." odsekl Harry.

 

Skutečně ne? Projevil zájem vnitřní hlas. Copak se proto tolik neobáváš dnešního večera,protože dáváš přednost, tomu, být nešťastný a víš, jaké tě to bude stát úsilí? Skutečně se nebojíš toho, že ti povolil dělat rozhodnutí, že bude držet slovo a dovolí ti to znovu? Protože jak by ses potom mohl dál pokládat za oběť a být nešťastný kvůli tomu, že máte spolu sex, když ty sám určuješ, co se bude dít?

 

"Doufám, že ne!" poznamenala Hermiona. "A nevypadá to, že by zrovna tohle bylo Snapeovým cílem. Vždyť jsi sám řekl, že s tebou jinak zachází normálně... Dokonce ti dovolil přečíst si školní záznamy rodičů. No ano, jistě... kdybys mohl, nevybral by sis pro sebe takovou budoucnost. Ale pořád je tu možnost, že to vyjde. Sex - to je dobré znamení, Harry, samozřejmě jen v případě, že se ti tak líbí."

 

"A to prohlašuje ženská, která zakládala SPOŽÚS." zabručel Harry. "Kdo by si pomyslel, že prohlásíš o otroctví, něco jako *ono to nějak vyjde*."

"No na rozdíl od domácích skřítků, tady nemůžu nic dělat." Hermiona sevřela pěsti. "Harry mě to leží na srdci. Nenávidím tu situaci, víc než si myslíš. Jenže v současné době to už nemá význam. Ty tím rituálem projdeš a staneš se otrokem. Smířila jsem se s tím. Ano, vím, že ty také. Ale to neznamená, že musíš být obětí. Dobrý sex je dobrý sex. Tak si ty chvíle vychutnávej a užívej si ho. Nebo Snapea."

"Užívat si Snapea." pomalu opakoval Harry. "Ty ses naprosto pomátla."

Hermiona se klidně usmívala.

"Ale ty už si ho užíváš, Harry. Já jen nevidím žádný užitek ve tvých pokusech přesvědčit se o opaku."

 

Harry se nejistě přiznal.

"Jestli mám říci pravdu, bál jsem se, že řekneš, že je to všechno hrozné."

"Kvůli Snapeovi?" - zeptala se Hermiona a potřásla hlavou. "Mám tě ráda Harry a chtěla bych tě vidět šťastného. Dobrý sex - no myslím, že to není tak špatný začátek. Pokud to je samozřejmě všechno dobrovolné."

"No o tom nepochybuj... "

"Tak se uvolni, Harry. Zjisti do jaké míry je fajn. A možná, až přijde čas rituálu, nebudeš se tolik trápit, kvůli vaší společné budoucnosti. Protože, Harry,... když jsi dospělý, sex skutečně hraje v životě velkou roli."

 

Zajímavé proč si to myslí? Možná ona a Ron... ne, to ne. Spíš je to tím, že dokáže o takových věcech svobodně přemýšlet. Její rodiče musí být skutečně velmi liberální.

"Pojďme večeřet." řekla Hermiona. Vstala a začala se oklepávat dřív, než dodala: "Samozřejmě pokud jsme už všechno probrali."

"Potřebuji si něco promyslet." mávnul rukou Harry. "Nějaké plány."

Hermiona si zastrčila vlasy za uši.

"Něco plánuješ?"

 

Ještě nevím." odpověděl Harry. "Ale v každém případě to je jen mezi mnou a Severusem. Víš, v poslední době se v něčem spoléhá na mě. A já se zatím vyhýbal rozhodnutí. Jenže máš pravdu, Miono. Co se má stát, to tě nemine, a neustálá sebelítost zatím nevedla nikdy k ničemu dobrému. Možná skutečně stojí za to prostě se uvolnit a... získat potěšení."

Dívka široce rozevřela oči údivem.

"On ti důvěřuje a spoléhá se na tebe v takových věcech?"

"Vždyť jsem ti říkal, že mě nenutí, ne?" vyjel Harry, ale okamžitě dodal: "Promiň. Jsem nervózní. Ale skutečně si chci promyslet, co bych měl dnes večer dělat. Takže jdi na večeři." řekl Harry a zamračil se. "Řekni Ronovi, že jsem moc rozčilený, abych teď jedl."

"To je doopravdy?"

"Ale ne, moc ne. Prostě nemám hlad."

Na to mu Hermiona kývla a nechala Harryho o samotě s jeho myšlenkami.