Invocare 041

 

Když nakonec Severus vešel, uviděl, jak Harry stojí na kraji prázdné koupele.

Mladík mávl hůlkou a v ten okamžik kapradí, které ohraničovalo bazének, zmizelo a z kohoutku začala téci voda. Harry odložil hůlku a přešel blíž k lektvaristovi.

"Měl bych dokončit, co jsem začal," řekl a ukázal na Severusovu napůl rozepnutou košili.

Ten přikývl, a když ucítil, jak se mladíkovy prsty dotýkají jeho kůže, zavřel oči. Svlékání teď nebylo tolik vzrušující, jako před jejich roztržkou, ale v každém případě to byla událost, která si určitě zasluhovala pozornost.

A jistě větší, než dřív. - pomyslel si Severus, když Harry upustil košili na podlahu, přisunul se do těsné blízkosti a přitiskl rty na jednu z nejhorších jizev, které hyzdily lektvaristovu hruď.

Tohle nebyl žádný projev lítosti, spíš skutečné zvědavosti a upřímného obdivu.

Severus nevěděl, jestli se Harry naučil o tolik lépe skrývat svou nervozitu, nebo se mu konečně podařilo zbavit se svých komplexů, které mu dřív bránily v uvolnění.

Plamenné jazýčky se tam dole už rozhořely a nyní nezadržitelně postupovaly k jeho údu. To když Harryho rty přešly od jizev na tu část Severusovy hrudi, kde kůže zůstávala pružná a hladká. Mladík tiše zasténal a lektvaristovu pokožku ožehl horký dech.

 

"Chápeš teď, do jaké míry je příjemné - dávat druhému potěšení, Harry?" Zeptal se Severus kvůli tekoucí vodě sotva slyšitelně.

Víš, proč zbožňuji, když tě mohu laskat?"

"M-m... " zamumlal Harry a natáhl se, aby mohl olíznout Severusovu vystupující klíční kost.

Pak ztuhnul.

"Ale líbí se ti to? Nevím totiž, jestli to všechno dělám správně?"

"Jestli se to líbí tobě - pak to správné je." uklidnil ho Severus. "Ale pokud máš nějaké pochybnosti, tak... je můžeš rozptýlit docela jednoduše."

 

Harry hned nepochopil, co tím druhý muž myslel.

"Aha, " nakonec poznamenal a skousnul si ret. "Ty chceš, abych se tě dotýkal... no, tam?"

"Ve skutečnosti má dneska význam jen to, co chceš ty, ale nebudu skrývat, že bych si to samozřejmě přál."

Harry kývnul, ale neudržel se, aby se nezeptal.

"Jenom dneska? Myslel jsem, že jsi řekl... "

"Do rituálu, správně. Své slovo nezměním."

"Uf, sláva Merlinovi." usmál se mladík, i když stále vypadal, jakoby nevěděl co dělat, nebo přesněji řečeno, co si má vlastně přát.

 

Znovu se naklonil a zasypal Severusovu hruď polibky. Tentokrát chlapec položil ruce na mužova holá ramena. Patrně se mu takové postavení nezdálo zrovna moc pohodlným. Proto se za okamžik přitiskl blíž a lektvaristu během líbání skoro celého objal.

Vlastně ho nejen líbal - spíš se dalo říci - vychutnával. Právě teď Harry jemně okusoval lektvaristovu levou bradavku a pevně ho svíral v pase.

 

Ach ano, doslova si ho vychutnával. A tentokrát se opravdu nedalo mluvit o nějaké přetvářce, nebo bonusu pro Severuse.

Tentokrát mezi nimi planula nepředstíraná touha. I když byl mladík nezkušený, navzdory všemu, Severuse skutečně chtěl.

 

Sotva si to lektvarista pomyslel, ucítil, jak se Harryho ruce pomalu sunou níž, níž, níž... rovnou k pásku kalhot. Tam se mladíkovy prsty zastavily - protože jestli měl chlapec v úmyslu dál svého partnera svlékat, tak právě zjevně v tento okamžik ztratil odvahu.

 

"Jsi na řadě." řekl, a tím, že trochu odstoupil, dal Severusovi možnost svléknou na oplátku košili jemu.

Jakmile ji měl také svlečenou, udělal Harry nejasné gesto, které mohlo znamenat cokoliv, a zamumlal vysvětlení.

"Víš,... myslel jsem, že můžeme... no, pokračovat se vzájemným svlékáním až do konce. Ale zatím... to ještě nedokážu. Uvědomuju si, že je to hloupost, protože jsme byli spolu úplně nazí v posteli, ale..."

"Ne, to není hloupost," tiše tu domněnku odmítl Severus. "Všechno, co chceš - je normální, Harry."

 

Jenže vypadalo to, že se Harry cítí stísněně, když měl vyslovit, co si přeje a čemu dává přednost. Byť i jen náznakem.

Severus tedy s hranou lhostejností protáhl:

"Směl bych udělat návrh?"

Harry přikývnul, i když byl očividně nervózní z toho, co by mohl uslyšet.

"Svlékat se v jedné místnosti, ve společnosti toho druhého... to by mohlo posloužit, jako přechodná etapa."

"Já... "

Znovu přikývnutí - ještě víc nejisté, ale přesto to byl jasný souhlas a proto se Severus pustil do rozepínání svých kalhot.

 

Harry doslova zkameněl - jako zloděj překvapený nečekaným Lumos domácích - a zůstal s široce rozevřenýma očima, zatím co si lektvarista rozepínal knoflíky na kalhotách.

"Ehm... to nemají zip?"

Severus se naježil.

"Vždycky pro mě zůstávalo záhadou, proč se normální, duševně zdravý muž dobrovolně vystavuje riziku uvíznutí, mezi dvojitou řadou ostrých, kovových zubů."

 

Zvláštní, právě tato poznámka dokázala odstranit napětí. Harry se pousmál, i když se nepřestal dívat na Severusovu tvář a ne na odhalující se kůži.

"Prozradím ti tajemství: právě kvůli tomu, aby se zabránilo podobné věci, byly vymyšlené spodky."

"No právě - hedvábí se tak snadno zachytává a trhá."

 

Ta slova přiměla mladíka podívat se dolů. V tu dobu už měl Severus sundané boty, ponožky a právě si svlékl kalhoty, které pak nepořádně odhodil stranou. Zůstal jen v černých hedvábných trenýrkách, přesně takových jako ty, o kterých mluvil v Norsku. Trenýrky šité na míru, obepínaly tělo trochu víc, než normální, standardní model. A tohle byl výsledek.

 

Harry se usmál koutky úst - dokonce bez ohledu na to, že Severusův penis téměř stál a hedvábné trenýrky mohly stěží tento fakt skrýt.

Skvělé znamení, - pomyslel si lektvarista.

"Něco tě pobavilo?"

"Ahm - to, že tam někde je celá zásuvka stejných, šitých speciálně pro mne." řekl Harry. "Já... nemyslím si, že by to byl můj styl. Mám raději pohodlné bavlněné spodky."

"Jak ti bude libo."

 

"A vůbec, kde je všechno to oblečení, co jsi pro mě koupil?" zajímal se Harry, ale na odpovědi už netrval, protože v tu chvíli Severus stáhnul i trenýrky a odhodil je ke kalhotám.

"Och... "

"Už jsi mě viděl." připomenul mu lektvarista.

"No ano, samozřejmě." vydechl Harry a marně se snažil předvádět dospělé chování. "Jen... je to pro mě ještě pořád docela silný šok. Myslím, že jsi byl trochu skromný, když jsi tvrdil, že máš... no obyčejnou velikost."

"Dobře, přiznávám - můj rozměr je trochu výš než průměr." Severus se pozorně zadíval na svého mladíka, který už byl bez košile, ale stále v džínách a botaskách.

 

Cítil se trochu zranitelný, když tu stál první svlečený.

Ta skutečnost, ho přinutila s lítostí a soucitným porozuměním si uvědomit, co vlastně musel večer co večer cítit Harry.

Na druhou stranu si dobře uvědomoval, že mladík zrovna neprožíval zvláštní nadšení při jejich společném striptýzu. Stejně jako nikdy nehořel touhou plně se Severusovi oddat.

 

"Ještě pořád se obáváš, že tě tím zraním?" zeptal se Severus a přejel opačnou stranou dlaně, po celé délce svého údu.

"Ehm... Harry zrudnul, i když jeho pohled zůstal upoutaný k lektvaristově penisu, který docela předvídavě zareagoval na lehký dotek.

"Oh, Merline."

*Ne, to jsem pouze já* málem jedovatě poznamenal Severus, ale naštěstí se včas zarazil.

"Já... na něco ses ptal?" Promluvil Harry, jako by byl v hypnotickém stavu.

To bylo příjemné.

 

"Ach ano,... zranit. Ve skutečnosti... no myslel jsem, že jsi už s mužskými takové věci dělal."

"Pochopitelně. A jak už sem říkal, všichni jsou celí a neporušení, co bys potřeboval, aby tě to přesvědčilo o naprosté bezpečnosti aktu?"

"No právě, co potřebuji," zabručel Harry. Ještě pořád nebyl schopný odvrátit pohled od té části lektvaristova těla, která ho nejvíc znepokojovala.

"Něco bych si přece jen chtěl ujasnit. Už jsi spal s někým mojí velikosti?"

 

Po pravdě řečeno, Severusovi partneři byli většinou muži trochu vyšší, ale v daném případě se lektvarista domníval, že přiznat to by byla chyba, protože ve skutečnosti mladíka právě teď znervózňovalo jen to, jestli není příliš malý, aby přijal Severuse do svého těla.

Samozřejmě o nějakých problémech nemůže být ani řeč, jestliže Severus bude opatrný.

"Jistě." Odpověděl přesvědčivě lektvarista.

"To je jakoby..." Harry se zamračil, ale pak si raději rozmyslel vyslovit to, co ho napadlo. "To znamená, že jsi nikomu z nich ani jednou nezpůsobil bolest..."

 

Severus se prozíravě vzdal svého úmyslu vysvětlit, že *způsobit bolest* je cosi naprosto jiného než *zranit* - nebo že při patřičné kontrole může bolest dokonce působit eroticky. Když se na to Severus naposledy pokoušel udělat narážku, mladíkova reakce nebyla zrovna kladná, což nebylo nic překvapujícího. Určitě to byla jedna z těch věcí, které pro Harryho bude lepší poznat z vlastní zkušenosti.

 

Chlapec hlasitě vydechl.

"Dobře. Pokud to chceš vědět - tak ano - pořád jsem nervózní, ale už se necítím naprosto ochromený strachem, jako dřív. I když ještě stále... no mírně řečeno nemám žádnou radost z vyhlídky - ulehnout a myslet na Vol... Temného pána."

"Promiň, Tohle jsem nepochopil?" Severus byl přesvědčený, že špatně slyšel.

Ani na vteřinku by ho nenapadlo, že Harry fantazíruje o Temném pánovi. Jen při pouhém pomyšlení na to, jeho penis klesnul.

Mladík vybuchl.

"To je fuk. Je to jen takové mudlovské přísloví."

 

Nicméně když Mistr lektvarů místo odpovědi jen zdvihnul tázavě obočí, Harry zamumlal:

"Znamená to ležet a myslet přitom na něco jiného. Prostě nechci jen ležet a snášet to, rozumíš?"

"Ty nebudeš * prostě jen ležet a snášet to *," S přivřenýma očima ihned namítl Severus. "Budeš chtít a přát si všechno, co budeme dělat a také si to budeš užívat a mít požitek z každé minuty, stejně jako já sám - slibuju."

Severusův penis se znova napřímil, protože v tom okamžiku už měl před očima obrazy Harryho v nejrůznějších pózách, lapajícího po dechu a prosícího o pokračování...

 

Harry zrudnul.

"Užívat? Víš,... mně se líbí, když mě laskáš a frotáž - ta je taky bezvadná, a když o tom budu chvíli přemýšlet, tak je to celkem pochopitelné. Ale nedokážu si představit, že někdo může mít požitek z toho, když do jeho zadnice vráží ohromná... věc.

Severus opět jen zvednul obočí.

"Domnívám se, že několik minut roztahování by ti dalo zcela dostatečnou odpověď na tvojí pochybnosti. Mimochodem, přemýšlel jsi o tom?" Pokusil se nedat najevo zklamání a pokračoval: "V sobotu ses o ničem nezmínil."

 

"No jo, protože zjištění, že jsi mě celou dobu pokládal za tak přitažlivého, mě přivedlo do určitých rozpaků. Ale - ano, od té doby jsem o tom přemýšlel."

"A došel jsi k nějakým závěrům?"

"Ne zcela, ale Hermiona si myslí, že zkusit to, stojí za to. Je totiž přesvědčená o tvé naprosté kompetentnosti v dané otázce.

 

Severus už měl na jazyku poznámku, že jejich intimní život se slečny Grangerové ani v nejmenším netýká, ale nakonec to nemohl říci.

Harry očividně potřeboval důvěrného přítele. Hmm, možná o trochu později, až se Harry bude cítit přirozeně v jeho společnosti, pak mu Severus vysvětlí, jakou nepříjemnou trapnost cítil při neustálých zmínkách o třetí osobě.

"Bude pro tebe pohodlnější svléknout se v mé přítomnosti, jestliže půjdu do vany, která mimochodem brzy definitivně přeteče?" navrhnul Severus, protože Harry z něho stále nespouštěl oči a na svlékání dokonce ani nevzpomněl.

 

"Co? Do háje... " Harry chytil hůlku a potom co zastavil vodu, ji nedbale hodil na lavici.

Severus se málem zamračil při podobném zacházení s magickým předmětem.

"Jo, perfektní nápad, díky. Tak běž, jdi tam a... "

Harry se pravděpodobně svléknul v rekordním čase.

Severus se k mladíkovi obrátil zády jen na pár okamžiků, aby sestoupil po schůdkách do teplé nehybné vody - tentokrát bez pěny - ale když se obrátil, byl už chlapec svlečený do trenýrek.

"Jsi moc rychlý." postěžoval si Harry a Severus musel skrývat úsměv.

"Mám zavřít oči?" neodpustil si popíchnutí. "Bude to pro tebe lehčí?"

"Ne." odpověděl Harry takovým způsobem, jakoby si přál na něho vypláznout jazyk.

 

Zůstal stát s rukama bezvládně svěšenýma, bez snahy zakrýt se, rudý až na břicho.

"Ani nevím, proč mě to tak přivádí do rozpaků. Je to jen kůže, a ty jsi stejně všechno viděl už předtím. Možná..." odvrátil pohled - "možná se bojím, že se mi budeš smát. Sice vím, že to neuděláš, ale přesto... "

 

Severus přešel ke kraji koupele, opřel se o stěnu a gestem přivolal Harryho.

Mladík se přiblížil, sedl si na okraj nevelkého bazénku a kýval nohama ve vodě vedle staršího muže.

"Jsem rád, že to chápeš," řekl tiše Severus. "Zbožňuji pohled na tebe. Podle mě to už velmi dobře víš. Proto nerozumím tomu, jak sis vůbec mohl vzít do hlavy, že něco takového je možné pokládat za směšné."

"No, když jsem tě poprvé uviděl..." Harry kýval nohama sem-tam a vyvolával kruhy na hladině.

 

Aha, tak to je ono, že! - tak se znovu vrátili k rozměru, i když tentokrát v úplně jiném kontextu.

Jak to vypadalo, Harry si myslel, že jeho vlastní * vybavení * prohrává ve srovnání s lektvaristovým. Samozřejmě tak naprostá pravda to nebyla, nicméně samotná myšlenka se ukazovala jako zajímavá. Vyplývalo z ní, že se Harry vlastně zřejmě snažil, aby se líbil...

Líbil se Severusovi.

Bože, vždyť on se smířil s tím, že jsme milenci. - najednou pochopil Severus.

Ta myšlenka vyvolala také okamžitou reakci v lektvaristových slabinách.

 

"Máš skutečně úžasnou barvu očí." vydralo se najednou ze Severuse a Harry se zamračil.

"Neměň téma rozhovoru."

"Ale já ho neměním. Vydrž chvíli, Harry. V porovnání s tvými, jsou moje oči docela obyčejné. Koho zajímá černá barva. Mají stále stejný odstín a nepřelévá se v nich miliarda různých tónů jako ve tvých očích. Takže podle tebe, by mi mělo dělat starosti, že se ti nikdy nevyrovnám v kráse očí?"

 

Harry trochu sklopil oči, než odpověděl.

"Ne, to není třeba."

"Proč ne?"

"Moc dobře vím, kam míříš, Severusi... "

"Nepochybně," souhlasil suše Mistr lektvarů. "jsem si vědom, že máš naprosto adekvátní intelekt. Ale přesto mě nech dokončit myšlenku. Takže řekni, prosím, proč se nemám hanbit, když se ty díváš do mých obyčejných černých očí?"

 

Harry znovu kopnul nohou do vody, tentokrát větší silou než předtím.

"Protože jsme různí, a kdyby měli všichni zelené oči tak by to prostě nebylo zajímavé. I když si nemyslím, že moje oči jsou něco zvláštního. A potom, černé oči - to je také hezké. No když pomineš zlověstné asociace, tak je černá barva vůbec nedělá obyčejnými. Ale to všechno nemá nic společného s naším předchozím rozhovorem."

 

"Jenže v tom se mýlíš. Každý jsme jiný, jak jsi právě poznamenal. A to je naštěstí dobře, protože vkus u každého je také jiný. Ano mohu být větší než většina ostatních mužů..."

"Cha, - věděl jsem, že tvůj je větší než je normální!" vykřikl Harry.

"To záleží na tom, co pokládáš za * normální *. Jak vidíš, netrápí mě žádná vada, nebo zvětšující prokletí. U mnohých mužů bys mohl najít stejný rozměr. Jak už jsem říkal, možná jsem trochu větší než ostatní, ale podobné srovnání neznamená žádný důvod k obavám, stejně jako srovnání naší barvy očí. Mně se skutečně velmi líbíš, přesně takový jaký jsi."

 

Na ta slova, jakoby se Harry lehce schoulil a odtáhl.

"Možná bych tomu věřil, jenže když ty sám tady chodíš s takovou věcí v kalhotách?"

"Tvoje tělo představuje - nejjemnější vybroušenost, včetně tvého údu." vysvětloval Severus a položil ruku na stehno mladíka. "Skutečně to tak je, Harry. Tvoje postava je dokonalá, celá tělesná stavba je ideální právě pro tebe. Harry?... Prosím, podívej se na mě."

 

Možná na něj tak zapůsobilo to nezvyklé slůvko * prosím *. Harry překvapeně zvedl hlavu.

"Nechci víckrát slyšet, jak se kritizuješ. Má to přesně takový smysl, jako moje přání vidět všechny lidi se zelenýma očima." Usmál se Severus a zvedl dlaň z Harryho nahého stehna.

"Na druhou stranu jsem velmi spokojen, že právě ty je máš zelené. A teď, když jsme si všechno vysvětlili, nechceš se ke mně připojit dřív, než voda definitivně vychladne?"

 

Severus si nebyl tak naprosto jistý, že se mladíkova nálada zlepšila, dokud se ten na jeho pozvání nerozesmál.

"Tvoje vana je plná očarované teplé vody, a ty to dobře víš."

"Samozřejmě, ale za pokus nic nedáš." odpověděl Severus.

Harry se znovu rozesmál, tentokrát trochu nuceněji. Což bylo v celku pochopitelné, protože v tu chvíli vytáhl nohy z vody, rychle si stáhnul trenýrky, zmuchlal je do koule a zůstal nepohnutě stát, aby umožnil Severusovi pokochat se tím pohledem.

 

Lektvaristu by nadchl mladíkův projev odvahy, kdyby veškerý jeho obdiv nepohltil Harryho penis.

Ano, byl menší než Severusův, ale absolutně ideální k Harryho menšímu vzrůstu. Barvy zralé broskve, jen lehce nakloněný vlevo, i když to mohla způsobit póza, ve které mladík stál. Vypadal... úchvatně, zejména s přihlédnutím k tomu jak reagoval na pohled staršího muže. Lektvaristova pozornost mu očividně lichotila - viditelně se začal prodlužovat, dokud se nezvedl a ze záhybů kůže na konci se nevynořil vrcholek narůžovělé hlavy.

 

Severusovi doslova tekly sliny.

Jeho vlastní penis už byl naprosto tvrdý a trčel dopředu. Severus stojící těsně stěny koupele se neudržel a v hledání potřebného dotyku se několikrát přitiskl a otřel o povrch dlaždic.

Jestli si Harry něčeho povšimnul, pak moudře mlčel. Jen poznamenal:

"Myslím, že bych měl raději jít do vody."

Silná narážka na decentní okolnosti, - pomyslel si Severus. Všechno bylo jasné - mladík byl nervózní a pokoušel se to skrýt. Docela přirozená reakce.

Harry sklouzl z hrazení a tentokrát se málem nedotkl zadkem vody. Tím pohybem se mladíkův penis dostal zrovna na úroveň lektvaristových úst. Lákavé...

Jenže Harry tak dlouho nezůstal. Co možná nejrychleji se ponořil do vody a ihned se otočil tváří ke stěně. Pak se teprve postavil vedle Severuse.

 

"Tak co navrhuješ dál?" projevil zájem Severus, když se mlčení protahovalo. "Nezapomeň, že rozhoduješ ty."

"Já jsem nezapomněl," odpověděl ostře Harry. "Jenže se zdá, že máš plno skvělých nápadů. Například... společný striptýz, to nebylo tak špatné. Takže, ehm... možná bude dobře, řídit se podle tvé předcházející rady. No víš, o tom, že polibky mě umí donutit, abych ztratil hlavu a zapomněl na rozpaky."

 

Severus se posunul za mladíkova záda a voda mu přitom drobnou vlnkou zapleskala o hruď. Přitiskl se celým tělem - boky i penisem - k Harrymu, naklonil se a hluboce políbil svého mladíka na rameno a potom na to místo, kde přecházelo v šíji.

Harry ostře vydechl a sklonil hlavu, aby dal Severusovi větší přístup, i když řekl tichým zadrhávajícím hlasem:

"Myslel jsem tím obyčejné polibky, Severusi..."

"Běda, potom se budu muset chovat obyčejně," zašeptal mu lektvarista přímo do ucha a jemně ho kousl do lalůčku.

"Škoda, potom se budu snažit, být víc obyčejný."zašeptal mu lektvarista do ucha těsně před tím, než ho jemně kousl do lalůčku.

K Severusově obrovské radosti se Harry zasmál. Bylo jen dobře, že se byli schopní navzájem škádlit. Vlastně si nemohl vzpomenout, že by to někdy dělal Harry. Hmm, možná jeho věta o hře *zvedni kámen* by se za škádlení dala považovat.

Oh ano,... určitě, rozhodl se Severus a teplo které se mu rozlilo po těle, pomalu v lenivých vlnách - místo náhlým otřesem - začalo klesat a spouštět se přímo k jeho údu.

"Podle mne, dobře víš, že v tomto umění, ani zdaleka nejsi obyčejný." zasténal Harry a posteskl si: "Ale ty zase vedeš, a to není čestné."

"Vůbec ne. To ty jsi projevil zájem o polibky, vždyť já jen dělám všechno možné, abych ti vyhověl." namítl Severus.

"O polibky na ústa." ihned upřesnil Harry, třebaže se lektvaristovi zdálo, že na ukřivděného člověka se mladík nijak zvlášť nesnaží o změnu situace.

"Když na tom tedy trváš..."

"Trvám." konečně převzal iniciativu Harry.

Otočil se ve vodě tak prudce, že Severus ztratil rovnováhu. Uklouzl a už se nedokázal udržet na nohách. Potopil se pod hladinu vody dokonce i s hlavou.

Když se prskající lektvarista vynořil na povrch, cítil se jako napůl utopená krysa. Bohužel mokrý vzhled, mu nikdy nesvědčil. A už vůbec nepomohlo to, že když se konečně postavil na nohy a odhrnul si z čela zmáčené prameny vlasů, uslyšel Harryho smích.

"Takže ty ses bál, že budeš směšný, mám pravdu?" zavrčel a natáhl se k mladíkovi.

Harry se pokorně podvolil a nechal se obejmout. S neustávajícím smíchem položil tvář na Severusovu holou hruď.

"Bude jen správné, jestliže tě taky potopím." zabručel Severus.

Harry mu položil ruce na ramena a přitáhl si ho k hlubokému polibku.

Nakonec - pomyslel si Severus - to je docela příjemný způsob umlčení.

Harryho bezpochyby dobrovolný polibek, měl velmi předvídatelný účinek na lektvaristovu fyziologii a postavení tváří v tvář toho nechávalo pro představivost, skutečně málo. Mužův penis se postavil jako na povel a bedra samovolně vyrážela dopředu, při hledání možného tření.

Harry ostře vydechl a správně odhadl situaci. Byl nižší než Severus a stát tváří proti sobě nebyla pro frotáž ta nejlepší posice.

V každém případě o ní nemohlo být ani řeči. Severus se rychle donutil skončit s přírazy, i když ještě dlouho pokračoval s líbáním Harryho.

"Já... Harry si opřel hlavu o lektvaristovu hruď což znamenalo, že se nyní díval dolů skrz průzračnou vodu přímo na Severusův zdvižený penis.

"Já... proč jsi přestal? Mě to... ehm... nevadilo."

Ne, o tom Severus nepochyboval, vždyť Harryho penis... nejenom stál, ale jasně vykazoval zjevný zájem o probíhající dění.

"Domnívám se, že pokud cvičíme kvůli ceremoniálu, tak není radno zapomínat na jeho požadavky." s lítostí pronesl Severus.

"Ale jaké jeho požadavky? No když nepočítám to, že musím končit třikrát."

"Já nemám povolené dosáhnout orgasmu."

"Och ano, ale ty jsi říkal, že ti pomůže lektvar impotence." namítl Harry.

Severus viděl, že Harry stále nemůže spustit oči z jeho údu. Bezesporu to všechno bylo velmi potěšující a milé, ale za daných okolností to bylo poněkud zavádějící, proto ukazováčkem zvedl chlapcovu tvář.

"Koupel - je jen pro tebe,"

Harry přikývnul. Severusovi nezbylo než hádat, jestli se mu jen nezdálo, že na mladíkově tváři zachytil nikoliv úlevu, ale lítost.

"Dobře, ale...e... jak dlouho bude lektvar působit? To nebudeš smět končit celou noc?"

"Přesně tak."

Harry se na chvíli zamyslel.

"Znamená to, že sobotní frotáž, byla vážnou chybou?"

"Kousni se do jazyku." napůl žertem zvolal Severus a Harry se usmál. "To vůbec nebyla chyba - nesmíš zapomínat, že ceremoniál je určený pro milence. A čím víc se za ně budeme pokládat, tím lépe."

"Jasně: Ty prostě doufáš, že se tomu budeme věnovat později." obviňoval ho Harry a píchal prstem lektvaristu do hrudi.

"Vůbec, já..."

"Och, ty se tomu nechceš později věnovat?"

"Jistě, pochopitelně, ale já... "

"Severusi, uklidni se," řekl měkce Harry, "jen tě prostě škádlím."

"Ano, to jsem pochopil." Trochu strojeně odpověděl Severus, ale bylo zřejmé, že mu mladík tak docela nevěřil.

Rozhodně za těchto podmínek se tomu přece jen budou věnovat. A upřímně řečeno, všechno směřovalo právě k tomu - protože Harry se stále víc a víc cítil v jeho společnosti volně a svobodně, víc než Severus kdy viděl.

Dokonce se uvolnil natolik, že se bez uzardění zeptal:

"A čím si to vysvětluješ? No to, že žadatel končí třikrát, a mág-pán ani jednou?"

Lektvarista se přemístil do protějšího rohu koupele, znovu si otřel mokrou tvář a uvelebil se na široké lavici, ukryté pod vodní hladinou. Když se Harry usadil vedle něj - přiznal se.

"Ano, přemýšlel jsem o tom."

"A k čemu jsi došel?"

Teď byla řada na Severusovi, aby lehce zčervenal, což se mu stávalo velice zřídka. Nicméně to bylo silnější než on, protože se opravdu styděl za svůj dřívější postoj k Podentes.

"Dřív jsem si myslel, že to symbolizuje... že je tak žadatel donucený koupat se ve vlastní pokoře. Ale teď jsem pochopil, že význam koupele je docela jiný." Severus vzal Harryho ruku do svojí a propletl dohromady jejich prsty.

"Po ceremoniálu přejdeš... staneš se plně závislý na mě. Rituální koupel, která do obřadu patří... symbolizuje současně mojí povinnost starat se o tebe, a na druhou stranu tvojí víru ve vlastní spokojený život a plnou důvěru k tvému milenci."

Harry neklidně pohnul prsty.

"Stejně to nechápu. Proč je nutné končit třikrát?"

Severus byl trochu překvapený, že to musí vysvětlovat.

"Rituální koupel - ztělesňuje mojí povinnost uspokojovat tvé sexuální potřeby, Harry. Navzdory tvým obavám, že po ceremoniálu se nebudu starat o tvé uspokojení, v samotných základech Podentes, jsou uloženy vztahy, ve kterých jsou moje vlastní potřeby až na druhém místě."

"Nezdá se ti, že to je příliš divoký výklad?" zeptal se nedůvěřivě Harry. "Otrokem tu přece jen budu já, že? Kde je napsáno, že máš stavět moje potřeby výš, než své vlastní? A z jakého důvodu?"

"Protože jsi především můj milenec." vysvětloval Severus vážně. "Mimo to nezapomínej - naše síly se nespojí, jestliže nenajdeme cestu ke klidnému soužití."

Jakoby se strachem, Harry stiskl mužovu ruku.

"Myslel jsem, že odpovědnost za zkřížení sil, leží naprosto celá jen na mně."

"Ano, vím, v synopsisu to tak bylo míněno..." řekl zaraženě Severus. "Vím, že jsem to tak v synopsisu napsal, ale teď o tom velmi pochybuji. Klíčovým prvkem Podentes je naše spolupráce a vzájemná snášenlivost.

Harry přikývnul, i když zdaleka nevypadal přesvědčeně.

"Jaké další části obřadu ještě symbolizují tvou povinnost uspokojovat moje potřeby?" zeptal se mladík.

"Nepochybně rituální hostina." Při odpovědi se Severus obrátil tváří k chlapci. "Nebo ty si to nemyslíš?"

"Nic o ní nevím, mimo toho, že... Zmiňoval ses o něčem v souvislosti s ní... o nějakých rituálních zvláštnostech."

"Ano. Nemáš dovolené jíst sám s výjimkou přijetí jídla z mých rukou."

Harry sebou trhnul.

"Takže ty mě budeš krmit? A já jsem předpokládal, že to já budu muset všechny obsluhovat!"

"To by bylo nemožné, vzhledem k tomu, že budeš mít svázané ruce. Stěží bys mohl nakrmit sám sebe. Konec konců to je nepodstatné protože to nebudeš mít dovolené."

"A ty si pořád myslíš, že to všechno nepodtrhuje mojí závislost? Budu mít právo na jídlo, jen tehdy, když mi ho dovolíš."

"Vůbec ne. Považuji to za varování pro mne, připomínku toho, jak je důležité, abych nezapomínal na tvé životní potřeby."

"A to, že musím strávit noc v tvé náruči?"

"To symbolizuje moji nekončící odpovědnost vůči tobě."

Harry nedůvěřivě potřásl hlavou.

"Cha. Jenže z nějakého důvodu se mi zdá, že to spíš zdůrazňuje moje nekončící otroctví. Že ti nebudu moci uniknout, nebo schovat se před tebou ani na okamžik. Že nemám jinou možnost a musím se s tím smířit."

Severus se zamračil.

"Ne! To ne! Musím tě držet celou noc v náručí, protože ty jsi můj milenec a starat se o tebe je moje bezprostřední povinnost."

"Severusi," pochmurně ho přerušil Harry. "Budu mít svázané ruce. Zrovna jsi to sám říkal. Budu muset splnit každý tvůj rozmar, a být ti k dispozici pro cokoliv budeš chtít bez sebemenší možnosti, jak ochránit sám sebe. To nevypadá zrovna jako... ochrana, nemyslíš? Byla to jen řečnická otázka. Ve skutečnosti mladík žádnou odpověď nečekal, když pokračoval.

"A ve vaně to bude stejné. Budu bezmocný, svázaný, zatím co ty mě budeš nutit, abych znovu a znovu končil."

"To všechno je otázka důvěry. Moje úloha je uspokojovat tvé potřeby a tvoje - věřit tomu, že to také udělám."

"Nepochybně, včetně mojí potřeby neutopit se, jak předpokládám." zavrčel Harry. "A jak si vysvětluješ, že mám po podpisu smlouvy zakázáno mluvit v přítomnosti svědků? Symbolizuje to odevzdanost a jistě veřejnou ukázku pokory."

"Spíš se domnívám, že to je varování pro tvého majitele. Nemusíš být pokaždé schopný dát najevo, co potřebuješ: pokud budeš nemocný, v bezvědomí, nebo si třeba jen nebudeš jistý, co přesně potřebuješ... Pak je mojí povinností, abych byl připravený postarat se o tebe a vyplnit tvé požadavky za jakýchkoliv okolností."

"Věřím, že to uděláš," řekl se začervenáním Harry. "Dokonce i... ehm, sexuální požadavky. Promiň, že jsem dřív o tom pochyboval,... no že nehodláš myslet jen na sebe." Při těch slovech se mladík posadil Severusovi na kolena a jednou rukou ho objal kolem krku.

"Víš, dnes mě voda nijak nerozptyluje."

A s nepatrně nataženou šíjí se mladík přitiskl k Severusovým rtům s dlouhým a hlubokým polibkem.

Dlouhotrvající hovor o skrytých významech ceremoniálu, zchladil lektvaristův zápal, ale Harryho polibek ho vrátil zpět v plné síle. Mužův penis sebou trhnul, zvedl se a napřímil v celé své délce, čímž se přitiskl k lákavému zakřivení chlapcova svalnatého zadku.

Harry ukončil polibek, ale spíš to bylo kvůli nedostatku kyslíku, než na protest.

"Mohl bys... už začít? No, dotýkat se mě?"

Severus se dotkl mladíkova údu a posouváním prstů lehce dráždil jemnou předkožku na špici.

"Třeba tak?"

Harry sklonil hlavu na lektvaristovo rameno a políbil ho na krk.

"M-m..."

"Nebo tak?" zašeptal Severus a opatrně pohyboval okrajem kůže na jednu a potom na druhou stranu.

Netrvalo dlouho a Harryho tvrdý penis se už vzpínal v dlani staršího muže.

"O ano, tohle se ti očividně líbí."

Severus klouzal dlaní nahoru a dolu po lehce zvednutém Harryho údu. Vychutnával si přitom, okusování lalůčku ucha, kterým mu mladík vyvolával chvění v páteři a požitek, když mu začal otevřeně líbat ramena a krk.

"M-m... " zasténal nevědomky Harry, zjevně naprosto ztracený ve svých pocitech.

Nepřestával hladit Severusovu hruď, potom dlaň přesunul na mužova záda a objal jej zezadu. Polibky se stávaly víc než intenzivními. Mladíkova bedra se pohybovala kupředu a lektvarista pochopil, že vyhnout se vlastnímu orgasmu nebude tak jednoduché, zejména díky jejich posici, ve které se jakýkoliv Harryho pohyb, přenášel přímo do jeho vlastního údu.

A také s přihlédnutím k tomu, že se svým penisem dotýkal a narážel právě do těch mladíkových nádherných a pevných hýždí.

Alespoň, že mu při ceremoniálu pomůže lektvar. Přesto tak nebo onak, bude lepší dnes uspořádat koupelovou lekci jen pro Harryho. Po obřadu budou mít dost času na to, aby si oba mohli užívat vody v klidu a bez napětí. Teď bude rozumnější změnit pozici...

Jenže Severus už nestihl cokoliv udělat, protože Harry zvrátil hlavu a hlasitým zasténáním dal současně najevo svou rozkoš, potěšení a uspokojení. Zároveň s tím mladíkův ještě stále tvrdý penis, začal v Severusově dlani rytmicky pulzovat.

Lektvarista se pokusil tryskající sperma zadržet a shromáždit v dlani, ale pod vodou to nebylo možné. Škoda, i když pochopitelně - magie vody, která byla neoddělitelnou součástí ceremoniálu podobnou oběť přímo vyžadovala.

Harry při vyvrcholení málem sklouzl mimo lektvaristův klín. Bezvládné ruce mu s prudkým šplíchnutím spadly do vody, ale Severus ho dřív než mu definitivně sklouzl dolů, stihl zachytit a přitáhnout si ho k hlubokému neuspěchanému polibku. Tentokrát na ústa. Když si uvědomil, že znovu vede, chtěl se Severus odtáhnout, ale Harry se ho pevně zachytil a s široce otevřenými ústy převzal iniciativu sám.

"To bylo fantastické," zasténal Harry a odtáhl se. "Mimochodem, už dlouho jsem se chtěl zeptat, proč jsou všechny pocity mnohem ostřejší, když se mě dotýkáš ty, než když já... No vždyť víš, to dělám sám?"

"To je výhoda, když provozuješ sex s vnímavým partnerem." usmál se Severus a odhodil z tváře pramen vlasů. "Notabene sám sebe určitě nedráždíš. Jinými slovy všechno je přímočaré a omezené na dosažení žádaného výsledku.

Harry slezl z jeho klína, přesunul se do protilehlého rohu a natáhl za kapradinovou bariéru pro mýdlo. Severus očekával, že po zběžném opláchnutí mladík opustí koupel, ale Harry se vrátil a začal mu mydlit hruď. Důkladně pěnou masíroval svaly a dokonce ponořil ruce pod hladinu, aby staršímu kouzelníkovi umyl i břicho. Potom pokračoval od shora dolů pažemi a nakonec i boky.

Poslušný mladíkova gesta, se Severus obrátil a nechal si umýt záda.

"Jsi na řadě." podal mu nakonec mýdlo Harry.

Zůstal nehybný celou dobu, po kterou ho Severus umýval, ale trochu se lekl, když lektvaristova pozornost zašla dál než na břicho a záda. Díky jí byl mladíkův penis důkladně vymydlený, stejně jako zadek a všechno mezi, včetně citlivého úseku za varlaty.

Když Severus skončil, byl Harry rudý jako rak.

"Tam jsem tě já nemyl." vymáčkl nakonec ze sebe.

"Nevadí," máchl rukou Severus a začal s vlastní hygienou.

"Ne," natáhl ruku Harry. "Chci to udělat."

Severus měl stěží jakékoliv námitky, i když si povšiml, že Harry zrovna nedával najevo přílišné nadšení. Mlčky vložil chlapci do natažené dlaně kostku mýdla a zůstal stát s rukama volně spuštěnýma.

Mladík si pohrál s mýdlem, pak zavřel oči a ponořil ruce do vody, kde naslepo našel lektvaristův penis. Jakmile se ho dotkl, prudce se nadechl, určitě kvůli tomu, že Severusův penis byl tvrdý, jako skála.

Muž ucítil, jak po celé délce jeho údu přejíždí mýdlo a potom stejnou cestu tam a zpět rychle zopakovala Harryho dlaň. Na to mladík okamžitě odskočil a doslova hodil mýdlo na polici. Kostka se odrazila a spadla na podlahu.

"Tak, hotovo."

Severus se zamračil. Chápal, že teď nebyla vhodná doba, aby kritizoval Harryho postup a techniku, nicméně si přál, aby mu příště na citlivé hlavičce nezůstala pěna.

"Děkuji." řekl naprosto upřímně, bez ohledu na nespokojenost.

Harry zrudnul.

"Když jsi umyl mě, tak jsem musel... ehm... no, určitě jsi pochopil, vždyť jsi sám řekl, že to nemůžeš udělat ve vodě, ne? Kvůli rituálu. Jinak já bych... no vynaložil větší úsilí."

Kdyby to nebyla tak důležitá situace, Severus by asi nepochopil ani slovo z toho, co Harry řekl. Ale teď mu bylo všechno naprosto jasné.

"Pokus se vynechat slovo *musel* ze souvislosti s naším milováním." stroze mu doporučil Severus. "Není zrovna příjemné, když se tě milenec dotýká pouze z pocitu povinnosti, nebo dluhu."

Mladík sebou trhnul, vypadal překvapeně a mrzutě. Nakonec všechno přešel a raději se rozhodl pokračovat.

"Proč nevylezeme z vody, a já ti zarovnám vlasy. Myslel jsem, že nebude tak špatné, vyplnit přestávku něčím takovým. Podívej, já potřebuji čas, než se dokážu... znovu vzrušit."

Severus už byl z koupele venku.

"Uvědom si, že já jsem také muž, kterému je velmi dobře známý pojem *Akční perioda*.

Harry trochu s nechutí také vylezl ven. Bleskurychle se oblékl do županu, který mu Severus podal.

"Máš nějaké nůžky?"

Lektvarista se zamračil.

"Jistě, v laboratoři. Občas potřebuji vyvrhnout nějaká zvířata, která mají kůži nebo tělo odolné proti magickému ostří... "

Harry se zašklebil.

"Severusi, já se neptal na podrobnosti, jak kucháš ty své potvory. Jenom jsem požádal o nůžky."

Lektvarista si zavázal pásek od županu a teprve potom odpověděl.

"Pokud mi chceš zarovnat vlasy, nechápu, proč nepoužít zaklínadlo Cortus... "

"Proto." přerušil ho Harry. "Uvědom si, že kdyby byl Cortus tak skvělý způsob, nevšimnul bych si křivých konců tvých vlasů."

"Zkoušel jsem mu to vysvětlit." ozval se ze stěny čísi křaplavý hlas. "Říkal jsem mu: *Drahoušku měl by ses raději postarat o své roztřepenékonečky, ale když jsem mu chtěl dál poradit, začal mi vyhrožovat okysličením!"

Harry se rozchechtal.

"To je ale cirkus. A to jsem si myslel, možná ne u kohokoliv jiného, ale u tebe, že se zrcadlo chová slušně."

"Není v ničí moci, donutit zrcadlo chovat se slušně." zabručel Severus a sežehnul nešťastné zrcadlo pohledem. "Maximálně je můžeš rozbít."

Zrcadlo rychle umlklo a jeho povrch se pokryl matnou, tmavou vrstvou.

Harry se ještě pořád smál.

"Prostě mi dej nůžky, Severusi. Ale nezapomeň na ně použít něco jako Scourgify. Skutečně se nechci dotýkat toho, co s nimi občas kucháš."

"Každý kompetentní lektvarista, pečlivě dezinfikuje nástroje bezprostředně po jejich použití!" ohradil se pobouřeně Severus.

"Ano, a člověk, který očekává, že něco dostane v nejbližší budoucnosti, rychle vstane a beze slov přinese nůžky."

Severus, který už-už otvíral pusu k odpovědi, ji okamžitě zavřel.

S úšklebkem jen pronesl *Accio*, a když mu do ruky vlétla kostka mýdla, transfiguroval ji na pár ostrých nůžek, které strčil Harrymu dřív, než vyšel z koupelny.

Beze slov - tak, jak nařídil mladík.