Invocare 061
4. červenec 2010 | 20.28 |
CAMBIARE PODENTES - INVOCARE
Autor : Jordan Grant
Překlad . Hajmi 50
Kapitola 44B
Kapitola 44B
Neděle 14. června 1998 - 18:11
Harry se probudil s trhnutím a protáhl se.
Otevřel oči a uviděl blízko postele sedícího Severuse, jak si podpírá rukou bradu. Když se Harry pohnul, lektvarista zvednul hlavu. Ve tváři měl jakýsi... zvláštní, Harrymu nepochopitelný výraz. Zdál se napjatý víc než obyčejně.
"Jak se cítíš?"
Harry shrnul pokrývku a podložil si záda polštářem.
"Zpocený a trochu hladový.
Severus zamyšleně přikývnul.
"Dobré znamení."
---
Harry se natáhnul na noční stolek a vzal do ruky pergamen, který tam ležel. Ukázalo se, že je to článek o lektvarech s tak dlouhým názvem, že ho Harry ani nedokázal celý přečíst.
"Bavíš se nějakým lehčím čtením?" zeptal se žertem a podal svitek Severusovi. "Já... myslel jsem, že mě nebudeš sledovat, když spím."
Lektvarista si vzal podávaný svitek.
" Ve skutečnosti jsem čekal, až se vzbudíš," řekl a trochu upjatě dodal – "Myslel jsem, že bychom se mohli společně navečeřet."
Harry se na chvíli zarazil – ten návrh ho z nějakého důvodu překvapil. Možná proto, že se jim tak často spolu jist nepodařilo. Mladík se rozhlédl.
"Ano to je výborný nápad. Jenom se převléknu a spustím se k tobě do sklepení."
---
"Snad bychom se mohli najíst tady. Tvůj stůl je podobně začarovaný, jako ten můj."
Harry zamrkal. Tohle bylo překvapení. Ale pochopitelné, vlastně to bylo logické.
" To abych zmátl domácí skřítky? No ano, vypadalo by to podivně, kdybych se v příštích sto letech, pokaždé kvůli jídlu spouštěl do sklepení."
Severus se ušklíbnul.
"Domácí skřítkové nemohou určit, kdo jmenovitě jídlo objednává. Určitě ne tak, jak si myslíš. V každém případě, po začátku školního roku, budeš muset jíst za učitelským stolem ve Velké síni."
"Opravdu?"
"Mladší profesorský asistent – je také učitel."
Najednou to Harry plně pochopil – vždyť on je skutečně mladší učitel. Vzpomněl si na dlouhé studentské stoly a okamžitě ho napadlo, že většina studentů, s ním chodila do Bradavic současně.
Stejně jako Ginny.
---
"Ehm... Severusi. Já... musím ti říct, něco důležitého, jen slib, že nikoho neprokleješ, ano?"
Severus si založil ruce.
"Uvidíme. Tak v čem je problém?"
Harrymu se nechtělo mluvit, dokud nedostal slib. Ale na druhou stranu nic neříci – znamenalo jen se vystavovat nepříjemnostem. Proto si povzdechl – a snažil se všechno vysvětlit dřív, než se vrátí Ginny do školy. Takže protahovat to nemělo smysl.
---
"Ginny Weasleyová," odkašlal si Harry, – "je do mne už dlouho zamilovaná. Není to vzájemné, to ne – přísahám!" dodal rychle pro případ, kdyby to Severus nepochopil a myslel si, že si Harry dělá starosti, jak to může zasáhnout do ceremoniálu.
"Prostě... bude v nebelvírské skupině na hodinách Obrany a ve famfrpálovém, nebelvírském týmu. Já... budu s ní muset v tu dobu být, a... ona až doposud nechápala narážky. Proto může... no, může jí napadnout mě políbit, nebo něco podobného."
Harry doufal, že se nic podobného nestane – alespoň už ne potom všem, co jí na večírku řekl. Ještě pořád mu kvůli tomu bylo trapně, ale řečené už zpět vzít nemůžeš. Ostatně snad je to tak lepší.
---
Severus se zamračil.
"A to dělá často?"
"Ne, ale stává se to." povzdechl si Harry, a podložil si záda druhým polštářem, aby se mohl lépe opřít.
"Upozornil jsem jí otevřeně – alespoň do té míry, do jaké to bylo možné bez zmínky o Podentes,-že nemá žádnou šanci. Že mě nepřitahuje, a bude pro ni lepší najít si někoho, kdo bude její city opětovat. Poctivě řečeno, tehdy jsem jí dost urazil a myslel jsem, že si takové nápady potom odpustí, ale ona se na mě vrhla s polibky... ehm... myslíš, že mě rituál potrestá? Bude skutečně nutné ji očarovat?"
---
"Rituál tě nebude trestat za její činy, pokud je samozřejmě ty sám nějakým způsobem nevyprovokuješ." V Severusových očích se objevil Harrymu už dobře známý výraz. Takový, co se objevoval, pokud v rozhovoru padlo Hermionino jméno.
"Nebudeš muset nikoho očarovávat. Se slečnou Weasleyovou si promluví Albus."
Harry si představil, jak by to pro ni bylo trapné. Chudák Ginny.
"Ne-ne, to nebude nutné. Totiž, jestli Podentes nebude reagovat, tak jí přežiju..."
"Naproti tomu ty, stejně jako kterýkoliv člen profesorského sboru, máš nárok na naprostou úctu a vážnost," přerušil ho Severus. "Studentům není dovolené lepit se a dotírat na učitele, ani na ty mladší. Slečně Weasleyové se dostane náležitého vysvětlení a jestliže to nepochopí, bude poslána dokončit své vzdělání jinam."
"To je příliš kruté."
Severus se postavil a pergamen zašelestil, když spustil ruce.
"Nemyslím. Tedy večeře?"
---
Jistě. Tohle byl Severusův způsob, jak změnit téma rozhovoru.
*No což. * pomyslel si Harry, *je to lepší, než kdyby tě požádal, abys držel hubu, nebo – ještě hůř – připomněl ti, že vůbec nemáš právo něco namítat, nebo cokoliv říkat. *
Proto Harry zůstal zticha a bez dalšího protahování vstal z postele.
Ozval se zvonek oznamující čas na užití dalšího lektvaru. Severus vytáhl potřebnou lahvičku z kapsy mladíkova županu, podal mu ji a Harry ji vypil.
"Tak to byl poslední. Hmm, večeře. Třeba za půl hodinky? Chtěl bych se vykoupat a převléknout do čistého."
---
"V tom případě si převlékni pyžamo."
Stačil pohyb lektvaristovy hůlky a dolní zásuvka skříně se otevřela. Objevilo se odtamtud složené pyžamo a přilétlo na postel, kde zůstalo ležet vedle Harryho. Měkká, bavlněná látka, tmavě-zelené barvy. Veškeré oblečení koupené v magické části Strasgaardu, bylo ve zmijozelských barvách. V mudlovské části města Severus povolil Harrymu svobodný výběr. Hmm, možná se ještě naučí nalézat kompromisy.
Harry chtěl sice říci, že ho už nebaví chodit v pyžamu, ale stačilo se jen postavit, a okamžitě ho zalila vlna slabosti. Ano, přál si obléknout a projít se kolem hradu, jenže bude lepší ještě chvíli počkat.
Možná zítra.
---
"Škoda, že nemám co číst." posteskl si nahlas Harry. " Je to přece jen nuda, nečině se povalovat celé dny. Ne, že bych byl ve formě na famfrpál..."
"Severus ukázal na truhlu stojící v koutě.
"Ještě ses svých věcí nezbavil, takže všechny tvé knihy jsou na místě."
"Učebnice?" Harry se neudržel a vyprsknul. "Mám přece prázdniny, Severusi. Nevadí, něco vymyslím." řekl Harry a vydal se do koupelny.
---
Neděle 14, června 1998 - 19.12
Severus byl z nějakého důvodu nervózní. Harry přece řekl, že nemá co číst. Ty knihy, které přinesl z knihovny... rozhodně to nebyly učebnice a jistě by se Harrymu líbily. Přesto mu bylo trapně a nevěděl, jak se o nich v rozhovoru zmínit.
Alespoň že se mladíkovi vrátila chuť k jídlu. Severus už dávno s jídlem skončil – teď pozoroval Harryho a pohrával si při tom se sklenkou vína.
Když nakonec chlapec talíř odsunul, byl úplně čistý.
---
"Dezert?"Navrhnul Severus.
"Ne, bude lepší, když přestanu."
"Pohár vína?"
"Když tak půl sklenky." rozhodl se Harry a první se dotknul hůlkou stolu. "E... třeba nějaké sladké víno. Vyber něco sám."
Severus se dokázal udržet od jízlivé poznámky, ale zřejmě měl všechno napsané ve tváři, protože se Harry rozesmál a řekl:
"Já vím, chceš, abych si ty názvy vín zapamatoval."
---
Jenže když se pohár s vínem na stole objevil, mladík se ho ani nedotkl. Dobrá nálada ho pojednou opustila a zelené oči potemněly. Harry mlčel a nervózně prsty pobíral třásně na ubruse.
"Harry?"
"Merline, právě mě něco napadlo... když si budeš skutečně přát, abych se ty názvy naučil, budu se muset podřídit a poslechnout – nebudu mít jinou možnost. Vždyť budu muset splnit všechno, co si budeš přát, dokonce i když to neřekneš nahlas.
Severus se naklonil a přikryl Harryho dlaně svými.
"Kdyby to pro mne bylo důležité tak ano, potom bys to samozřejmě musel udělat. Ale ve skutečnosti, Harry, tvoje... dětinské předpoklady a priority, jsou pro mě bezvýznamné."
---
Teď alespoň bylo lektvaristovi jasné, že je vhodný čas přejít k předmětu, který ho tolik znepokojoval.
"Abych nezapomněl, připomínal jsi, že nemáš co číst, kromě učebnic. Zašel jsem do knihovny, abych ti vybral nějaké knížky podle tvého vkusu."
Harry se trochu uvolnil a křivě se usmál.
"Co tedy je podle mého vkusu?"
Zřejmě předpokládal, že Severus nemá ani ponětí.
"Famfrpál."
---
Harrymu se rozšířily oči.
"Cože – ty jsi šel a vybral pro mě knížky o famfrpálu? Opravdu?"
Severus se cítil velmi potěšený, že hádal správně.
"Mluvil jsi o tom už dřív."
"Aha." Mladík si několikrát loknul vína a odstrčil sklenku.
---
"Víš, trochu jsem začal pochybovat, jestli jsem dost kompetentní, do funkcí které jsi mi vybral. No, Obrana... nemyslím, že by s tím byly nějaké problémy. Vždyť budu asistentem a tak budu dělat, co mi řekne profesor. I když se asi zblázním, jestli Brumbál do té funkce jmenuje nějakého idiota.
Ale dělat famfrpálového trenéra? Na to budu sám. A potom, nikdy jsem profesionální famfrpál nehrál. Takže nejsem žádný expert."
"Potom ti tyto knihy možná pomohou udělat si plán budoucích lekcí."
"Tak proto jsi mi je přinesl?
---
"Ne." ohradil se lektvarista a doufal, že tomu Harry bude věřit. Nevěděl tak jistě, proč byla pro něho mladíkova důvěra tak důležitá, ale popírat to by bylo zbytečné.
"Jen jsem myslel, že se ti budou líbit. Mám je v obýváku. Můžeme si tam chvíli číst, než se ti bude chtít spát."
Severus se zvedl a dotkl se hůlkou stolu, ze kterého okamžitě zmizelo použité nádobí. Možná by měl poskytnout Harrymu tu možnost, aby to udělal sám. Ale na druhou stranu byl Severus de facto ve svých pokojích. Jestli na to začne příliš často zapomínat, může se stát, že se to nebude líbit rituálu... který se teď stane hlavní složkou jejich životů. A je zřejmé, že si i Harry velmi dobře uvědomuje závažnost této choulostivé situace, vzhledem k jeho nedávné poznámce o jménech vín.
---
S pokrčením ramen Severus následoval Harryho ke dveřím spojujícím jejich ložnice. Bylo to trochu nešikovné procházet přes dvě ložnice, aby se dostal do obývacího pokoje. Vlastně úplně nesmyslné, když bylo možné použít krb, ale Severus nic neřekl.
Když do obýváku konečně vešli, byla v něm tma. Severus mávnutím hůlky zažehnul světlo a litoval, že se budou muset omezit na čtení místo více intimních cvičení. Toužil Harryho objímat a líbat. Přemluvit chlapce, aby si svlékl pyžamový kabátek, nabídnout mu masáž...
---
Jeho touha se zmírnila, když si vzpomněl na jizvy na mladíkových zádech, které před několika hodinami léčil. Pochopitelně teď už byly zahojené, ale vzpomínka na ně pomohla lektvaristovi, aby se vzpamatoval. Harry sice vypadal v pořádku, ale ve skutečnosti byl ještě stále zraněný.
Bude lepší si prostě jen číst, jak měli původně v úmyslu.
---
Harry se usadil s nohama skrčenýma pod sebou a s opřenými zády v koutku na pohovce. Vždycky tak seděl, když sem přicházel studovat, ale teď vypadal uvolněně, jako u sebe doma a Severusovi se to nesmírně líbilo.
Knihy o famfrpálu ležely na konferenčním stolku a Harry se rozesmál, jakmile pohledem přejel jejich hřbety.
"Co se děje?"
Ještě jeden úsměv.
"Víš, když jsi řekl *knihovna*, začal jsem být zvědavý. Prostě... už jsem je, Severusi, všechny četl. Ujišťuji tě, že jsem četl všechny knihy o famfrpálu, které v Bradavicích jsou."
---
Severus se znovu cítil, jako tehdy, když speciálně pro Harryho koupil kolu, jenže pohled na ni mladíka nepovzbudil, ale naopak jen rozrušil. Rozumí se, že nyní Harry rozrušeně nevypadal. Dokonce si už jednu z knih vybral a listoval v ní se zamračeným čelem, ztracený ve svých myšlenkách.
"Hmm, celkem dobrý způsob tréninku kličkování před potlouky. Jen jestli studenti zůstanou celí... "
"Harry."
Lektvarista počkal, dokud chlapec nezvedl hlavu.
"Také jsem byl nervózní, když jsem zjistil, že budu muset učit studenty, téměř stejně staré, jako já."
---
Harry se ušklíbnul.
"Aha, najednou. Ty, a nervózní. To říkej někomu jinému."
"Ujišťuji tě, že ten pocit dobře znám."
Z mladíkových očí se ještě dala vyčíst nedůvěřivost, ale Severus si svým přiznáním prokazatelně získal jeho pozornost.
"Jistě. Tvoje práce byla také... vybraná zvlášť pro tebe. Brumbál chtěl vzbudit dojem, že plníš rozkaz a přitom špicluješ."
---
Severus si vzpomněl na pocit křivdy a rozhořčení, který ho tehdy ovládl. A nejen na Albuse, ale také na Temného pána. Samozřejmě si uvědomoval, že když si zvolil temné znamení, sám sebe uvrhnul do podobného postavení. Vnucená učitelská kariéra ho šíleně popouzela, bez ohledu na lásku k lektvarům.
Ale Harry si počínal mnohem lépe než Severus, vzhledem k tomu, že sám chlapec se o svůj osud nijak nezasloužil, a pro rozhořčení by tedy měl pádné důvody. A přesto, místo toho se jakýmsi způsobem dokázal se svým údělem smířit a podrobit se nevyhnutelnému.
---
Harry odložil knihu a mávnul hůlkou.
"Jak vytváříš ve vzduchu ty zářící koule. Mám rád hodně světla na čtení."
"Pamatuji si na tvůj růžový Lumos."
"Ah, světelné zvýrazňovací čáry." rozzářil se Harry. " Naučím tě je, jestli chceš."
"Na tu nabídku nezapomenu. Co se týká tvých potíží, tak uvidíš, že Orbus luminare může... "
"Vrhnout na ně světlo?" rozesmál se Harry a vyslovil zaklínadlo. "Hmm, trochu jiné a ne tak silné, jako tvoje, ale docela ujde.
---
Harry se na pohovce uvelebil v pololežící posici a soustředil se na knihu. Severus následoval jeho příklad, i když si ve skutečnosti přál vstát z křesla a posadit se vedle Harryho. Jenže na pohovce téměř nezůstalo žádné místo, ledaže by zvednul mladíkovy nohy a položil si je na kolena.
S povzdechem se Severus ponořil – tento den už po třetí – do peripetií tepelně izolačních lektvarů. Nakonec se mu i podařilo soustředit.
---
Po uplynutí nějaké doby Harry zívnul, protáhl se a vstal z pohovky.
"Podle všeho je načase, abych šel do postele. Myslíš, že bych mohl znovu dostat nějaký *Spánek beze snů*?"
Severus přivolal lektvar a zůstal stát proti Harrymu.
"Uvědomuješ si, že je lepší jeho užívání nepřehánět?"
"Rozumím. Jen... " Harry se začal třást a jeho dobrá nálada byla pryč. Knížky o famfrpálu na chvíli dokázaly zahnat vzpomínky na přepadení, ale ty se teď znovu přivalily zpátky.
"Dobře." souhlasil Severus a jemně přitáhl mladíka k sobě. Bylo tak příjemné cítit Harryho pružné svaly pod měkkou tkaninou pyžama. Polibek na noc... to přece není nic strašného. Severus si přitiskl chlapce ještě blíž a dotkl se svými ústy Harryho rtů. Uklidňující téměř cudný polibek, tak jako se líbali dnes ráno.
---
Harryho rty se lehce pootevřely a vtáhly vzduch. Mladík na okamžik ztuhnul, jakoby se bál, že Severus bude chtít víc než polibek. Trochu se odtáhl a zadržoval lektvaristu dlaněmi opřenými o jeho hruď. Přitom ho provrtával vystrašeným pohledem zelených očí.
Ten pohled ho z ničeho nevinil. Dala se z něj vyčíst pouze... obava.
"Ještě stále velím? Tedy v ložnici? Ty... ty dovolil jsi mi to do ceremoniálu. A ještě jsi říkal, že budeme zdrženliví, ne?"
Severus přikývnul a černé vlasy se dotkly jeho lícních kostí. Harry s hlubokým povzdechem jejich pohyb sledoval a pak řekl:
"Dobře. Tak potom já... dobrou noc."
"Dobrou noc."
---
Harry se otočil a zamířil do Severusovy ložnice, ale lektvarista dobře věděl, že až později půjde tou samou cestou, Harry na něho v jeho posteli čekat nebude.
Ukázalo se, že měl pravdu. Dokonce spojovací dveře byly pevně zavřené.
Zklamaný Severus si dal sprchu a pod proudem teplé vody masturboval. Konec konců on zdrženlivý být nemusel. Zákaz se týkal pouze Harryho, aby sedmnáctého bylo pro něj lehčí dosáhnout trojitého orgasmu.
Severus se pak v prázdné posteli dal do počítání hodin, které do ceremoniálu zbývaly.
-
-
--------------------------------------
Pokračování příště
Komentáře
| RE: Invocare 061 | gigi... | 04. 07. 2010 - 21:08 |
 RE(2x): Invocare 061 |
hajmi 50 | 05. 07. 2010 - 13:55 |
| RE: Invocare 061 | sofie | 04. 07. 2010 - 22:12 |
| RE(2x): Invocare 061 |
nade | 05. 07. 2010 - 17:56 |
| RE: Invocare 061 | netfale | 04. 07. 2010 - 22:12 |
| RE: Invocare 061 | lynn | 04. 07. 2010 - 22:19 |
| RE: Invocare 061 | c.k. | 04. 07. 2010 - 22:23 |
| RE: Invocare 061 | nade | 04. 07. 2010 - 22:49 |
| RE: Invocare 061 | caroli | 04. 07. 2010 - 23:38 |
| RE: Invocare 061 | bara | 05. 07. 2010 - 01:00 |
| RE: Invocare 061 | jahavi | 05. 07. 2010 - 09:01 |
| RE: Invocare 061 | slimča | 05. 07. 2010 - 12:41 |
| RE: Invocare 061 | hajmi 50 | 05. 07. 2010 - 14:26 |
| RE: Invocare 061 | michangela | 05. 07. 2010 - 17:03 |
| RE(2x): Invocare 061 |
slimča | 05. 07. 2010 - 20:13 |
| RE: Invocare 061 | jahavi | 05. 07. 2010 - 19:48 |
| RE: Invocare 061 | pansy | 06. 07. 2010 - 00:11 |
| RE: Invocare 061 | hajmi 50 | 06. 07. 2010 - 02:15 |
| RE(2x): Invocare 061 |
pansy | 06. 07. 2010 - 11:02 |
| RE: Invocare 061 | jahavi | 06. 07. 2010 - 08:02 |
| RE: Invocare 061 | teressa | 06. 07. 2010 - 09:10 |
| RE: Invocare 061 | saskya | 06. 07. 2010 - 19:54 |