Madurare 004B
23. leden 2011 | 17.27 |
CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 4B
Ti, kterým za komentář patří dnešní kapitola jsou : Alcejka, Ankaj, Anneanne, Bacílek,
Blue-kitty, Bára 1982, Clare, Cory, Donna,Eliotík s., Fallagela, Gigi, Giuditta, Hiroto, Isabel,
Ivík- Jahavi, Katie11, Larkinh, Lily, Lady Corten, Mamba,Mina, Mononoke, Marta, Miriabar, Misulka,Nade, Pájik, Slimčinka, Saskya, Salazaret,Serin, Sharlaid, Symphony, Wigy a Zuzana.
Jestli jsem na někoho zapomněla, ozvěte se. Moc vám všem děkuji a hezké čtení!
-
KAPITOLA 4B -
Severus cítil, jak se jeho ještě před chvílí tvrdá erekce, začala ztrácet. Pohledem sklouznul k mladíkovu rozkroku, aby uviděl potvrzení toho, co mohl cítit před okamžikem, co si ale kvůli touhou a hněvem zamlženému rozumu odmítl přiznat.
Harry skutečně nebyl vzrušený. Ani trochu.
Ten pohled donutil Severusův penis klesnout ještě víc.
Lektvarista s povzdechem vstal z postele.
Harry ustoupil, ale pak se zdálo, že se uvolnil, když viděl muže, jak si obléká košili.
-
Severus cítil, že právě teď potřebují trochu méně intimní prostředí. Uhasil tedy svíčky a zašeptal zaklínadlo, které okamžitě uvedlo do pořádku, zmuchlanou postel. Potom si sedl na její kraj, a přemýšlel, co dál.
Cítil se jako slepec, který se pokouší na neznámém místě, najít si po hmatu cestu. Ještě pořád balancoval na vratké půdě. Harry doposud nijak své chování nevysvětlil a neřekl nic takového, co by dokázalo Severuse uspokojit.
A další otázka *proč*, by sotva přinesla nějaké nové poznatky.
Možná by stálo za to, zkusit to oklikou.
-
"Jakou dávku Dračího štěstí sis vzal?"
Harry sklouzl po stěně, sedl si na podlahu a rukama si obemkl kolena.
"Nevím."
Severus se neovládl a hněvivě zvýšil hlas.
"Ty nevíš? A víš alespoň, jaká dávka je ještě bezpečná? Víš, jestli si můžeš vzít Dračí štěstí potom, co ses napil vína? Věnoval jsi alespoň dvě vteřiny tomu, aby ses zamyslel nad tím bláznivým nápadem, dřív než jsi do sebe hodil neznámo jaké množství drogy, se silným účinkem?"
Harry si dlaněmi zakryl uši.
Teprve v tu chvíli si Severus uvědomil, jak strašně hlasitý musí jeho tón připadat člověku, který si právě vzal lektvar, mnohonásobně zesilující veškeré vjemy.
-
"Ne, ani ne."-zašeptal Harry, když Severus přestal křičet.
Tentokrát Severus v hlavě necítil žádnou vlnu magie, což znamenalo, že mladíkova slova byla pravdivá. Vlastně ho to nepřekvapilo. Harry byl zvyklý jednat bez přemýšlení. Typický nebelvír.
Bez ohledu na všechen svůj hněv Severus nehodlal mladíka trápit tím, že by ho nechal trpět a do poslední kapky si vychutnat veškeré následky jeho vlastní blbosti.
"Počkej tady, přinesu ti lektvar na ztlumení toho halucinogenního účinku."-řekl s nechutí a zvedl se na nohy.
Napřed to nejdůležitější. Teď musí z Harryho organismu odstranit Dračí štěstí a teprve potom může z mladíka vytřást pravdu.
-
Harry znovu nervózně couvnul, když Severus prošel kolem a přiblížil se k němu.
To okamžitě uhasilo zbývající lektvaristův hněv.
Potom, co se vrátil zpátky s šálkem plným šumivého lektvaru modré barvy, klekl si před chvějícím se mladíkem na kolena a podal mu ho nataženou rukou.
Harry si šálek vzal roztřesenými prsty, vypil obsah, dal ho prázdný dolů a otřel si ústa hřbetem ruky.
Severus mlčky čekal, dokud se Harryho zornice nevrátily k normálnímu rozměru.
-
"Je ti líp?"
"Ano." mladíkův hlas se třásl. -"Já... nevěděl jsem, že existuje něco proti tomu."
"O tom nepochybuji, vzhledem ke tvé úžasné neznalosti věci."
Severus si odhrnul vlasy z tváře a přemýšlel.
Seděli u sebe dost blízko, aby mohl znovu Harryho políbit, ale teď necítil sebemenší přání udělat to. Přesto se lehce naklonil kupředu, jakoby se opravdu chystal chlapce políbit, jenom aby viděl jeho reakci. Ale pak si vzpomněl, jakou touhou byly dnes večer naplněny jejich polibky, když se o něco dřív objímali na pohovce.
Takže problém nebyl v polibcích.
-
"Jsi připravený, promluvit si o tom?" Zeptal se Severus a dřív než Harry stačil otevřít ústa, varoval ho: " Nelži!"
Harry zamrkal a odtáhl se, jakoby chtěl zvětšit vzdálenost mezi nimi.
S dalším povzdechnutím si lektvarista sedl na paty a ponechal tak mladíkovi trochu větší osobní prostor.
"Proč mi pořád opakuješ, abych nelhal?"
Ah tak, Harry si ještě neuvědomil jejich vzájemné spojení. Nebylo divu - on přece nezažil ten vpád do myšlenek jiné osoby.
"Spojení našich myslí tě potrestá." - odpověděl na Harryho otázku Severus. "To je také důvod tvé náhlé bolesti hlavy. A také bys měl vědět, že jakmile se pokoušíš zalhat, v mojí hlavě... se současně objeví odpovídající pocit. Na rozdíl od tebe to není bolest, ale je tak zvláštní, že si ho nemohu s ničím splést."
-
Harryho rty se údivem pootevřely.
"Ne!"
"Ano."-Severus si uvědomil, že se uvnitř něho znovu zvedá vlna hněvu.
"Nejsem člověk, kterému se můžeš přetvařovat a lhát, takže se to nepokoušej dělat ani dneska, ani nikdy jindy!"
Harry zrudnul.
"Nemůžu ti lhát? Takže po celý zbytek svého mizerného života budu žít, jako pod zasraným Veritasérem?"
"Můžeš lhát, jak chceš." -podotkl Severus. "Ale jestli se o to pokusíš, budu to vědět. A kouzelná smlouva tě potrestá."
"O ano, to je prostě v prdeli – vynikající!"
-
Severusovi neustálé klení začínalo jít na nervy, ale zatím tomu nechtěl věnovat pozornost. V současné chvíli bylo mnohem důležitější něco jiného.
"Jmenuji se Erol," – řekl nečekaně Harry a v ten samý okamžik se chytil za spánky.
"Ou, zatraceně, ne!"
"Vidíš?" - řekl Severus.
Ale to zřejmě neměl dělat. Harry rozzuřený na nejvyšší míru se mu pokusil dát ránu rychle vymrštěnou, zaťatou pěstí. Jenže všechno čeho dosáhl – byl jen úder, který škrtnul o Severusovu čelist. Dobře že si odsedl trochu dál.
-
"Co jsi mi ještě neřekl?" -vykřikl Harry s pozvednutou rukou, jakoby se chystal z lektvaristy odpověď vytlouct. A na druhou stranu – jakoby to nebyl právě Harry, kdo používal lež za každým slovem!
Severus chytil mladíka za pravé zápěstí a tvrdě mu stiskl ruku.
"Já sám jsem tuto zvláštnost našeho spojení zjistil před pěti minutami." vyštěkl, hodil na Harryho varovný pohled a uvolnil stisk prstů.
Harry, který se víceméně vzpamatoval, povzdechl a třel si zápěstí.
"Výborně, prostě ohromný! Proč jsi mě alespoň nevaroval?"
-
Severus zůstal na mladíka ohromeně zírat.
"Já to nevěděl! Copak jsi vůbec neslyšel, co jsem říkal?"
Harry vydal netrpělivý zvuk.
"V tuhle chvíli můžu jen těžko myslet. Tvoje zatracené spojení mozků, mě pořád smaží hlavu zevnitř."
"To není moje spojení – a není to ani moje vina, že tak působí."-Severus stiskl zuby tak silně, až ho zabolely čelisti. Začínal mít dojem, že čím déle hovořili, tím víc se vzdalovali od žádoucího tématu.
"Opakuji Harry, proč jsi ukradl Dračí štěstí?"
-
Harry se zamračil.
"Výhoda což, když mě samo potrestá pokaždé, jakmile se jen pokusím... K čertu! Raději nebudu mluvit vůbec. Pochop - Cambiare Podentes.
"Přesto se domnívám, že bude lepší si promluvit." - řekl tiše Severus. "Celý večer jsi nesvůj. Přesněji řečeno, jsi nesvůj od té doby, kdy jsem se začal cítit dost dobře, abych udělal narážku na sex s tebou."
Harryho tvář dostala popelavý odstín.
-
"Vstaň. Posadíme se na postel." - řekl Severus a okamžitě si v duchu vynadal, když uviděl, že mladík zbledl ještě víc. - "Harry... nedotknu se tě."
"Cítím se dobře i tady."
Severus se zvedl.
"Myslel jsem, že mi věříš."
Harry se neohrabaně postavil na nohy.
"Já ti věřím, jen nechci abys ne... Nemohu to udělat." - vykřikl nečekaně. - "Dračí štěstí mi mělo pomoct, ale jen to všechno udělalo tisíckrát horší! Měl jsem zapomenout, jako při ceremoniálu, ale místo toho jsem cítil každý dotek ještě silněji! To bylo strašné... nesnesitelné."
-
Severus by tohle raději nikdy neslyšel.
Ale při nejmenším se alespoň pohnuli z místa.
Harry nebyl vzrušený... patrně mu ani polibky na pohovce nepřinesly žádnou radost a nepomohly mu získat náladu na sex... protože dotyky byly zcela nesnesitelné...
Lektvarista si pevně založil ruce na prsou. Raději tohle, nebo by se nemusel ovládnout a pokusil by se Harryho obejmout jen proto, aby ho přesvědčil, že jeho domněnka ohledně dotyků je chybná.
Před několika minutami chtěl udělat něco podobného – něco, co nakonec vyústilo v hotovou noční můru.
Proto se teď Severus zeptal, co možná nejklidněji.
-
"Harry, ještě nedávno bylo mezi námi v posteli všechno perfektní. Během ceremoniálu ses ukázal, jako vášnivý milenec... "
"Vypil jsi snad lektvar hlouposti?"-zařval Harry s úšklebkem. "To bylo Dračí štěstí! Ze mně samotného v tom vůbec nic nebylo!"
Tohle tvrzení vyvolalo v Severusovi hluboké pochyby, ale vzhledem na Harryho stav, nemělo cenu právě teď se o čemkoliv dohadovat.
"Harry, prostě mi řekni, co se změnilo?"
"Já... já... byl... mně... " Najednou se Harry odvrátil a začal bít čelem o zeď.
Já nemůžu! Snažím se ti to říct, ale nemůžu! Ó bože, musím ti to říct. Nejsem hlupák, vím dobře, že musím!"
Severus se nervózně nadechl.
-
"Proč mi to nemůžeš říct?" zkusil položit otázku.
"Je to příliš hrozné!" - řekl Harry stále obrácený tváří ke stěně. Klesl na kolena, přitiskl se čelem ke zdi a objal se rukama. - "Je to moje vina, že jsem utekl do Londýna, jako ten poslední debil!"
-
Něco se stalo v Londýně. Něco, o čem mu Harry neřekl.
-
Severus najednou zatoužil vytáhnout hůlku a použít nitrozpyt.
Bohužel minulý pokus zcela jasně ukázal, že to není nejlepší řešení situace. Cena, kterou zaplatil, když se pokusil zvládnout rozhněvaného mladíka, se ukázala jako příliš vysoká.
Ale teď měl jinou možnost, jak se podívat do Harryho skutečných myšlenek, když se pokoušel lhát.
A mladík ho na rozdíl od nitrozpytu nemohl blokovat.
Nebo jeho přítomnost ve své mysli odhalit.
-
Pravda, na to, aby tento způsob mohl použít, bude nutné mladíka rozčílit.
"Podívej se na mě." řekl unaveně Severus, a jakmile se Harry otočil, vypálil:
"Co se stalo v Londýně?"
Nečekaná, rychlá otázka by měla Harryho šokovat a donutit buď říct pravdu, nebo znovu zalhat. Cokoliv – jen ne mlčet.
Vypadalo to, jakoby se už z toho stal zvyk – Harry potřásl hlavou a začal se svou starou písničkou.
"Nic...A-a-a-a! Přestaň s tím!"
*Ty přestaň*, mohl by namítnout Severus, ale nehodlal ztrácet čas planými řečmi – ne teď, když se potřeboval ponořit do vlny magie, která znovu zalila jeho hlavu, jakmile Harry vyslovil lež.
Kdyby věděl, co uvidí, možná by se nikdy nerozhodl prozkoumat mladíkovy vzpomínky.
-
Bellatrix nepracovala sama.
Severuse znovu obklopily obrazy. Hrůzné obrazy. Harry se zoufale rve. Není přivázaný, ale přesto se nemůže pohnout z místa.
Dva muži, kteří se baví Harryho pokusy uniknout – smějí se, jak bolestně křičí... a křičí.
Severus přihlížel děsivému proudu vzpomínek, tak dlouho jak dokázal. Ale brzy se ta hrůza prostě nedala snést. Lektvarista se silou vůle přinutil vytrhnout z Harryho vzpomínek.
Svaly ve tváři měl tak napjaté hněvem a zlobou vířící uvnitř něho, že by snad stačila ještě chvíle a kůže by mu popraskala.
-
Ti muži se opovážili dotknout Harryho! Jeho Harryho!
Oni se ho nejenom dotýkali – oni ho znásilnili – krutě a surově znásilnili, a udělali to několikrát...
Severus zvedl hlavu a zařval bolestí a vztekem.
Harry znovu couvl ke stěně a zakryl si rukama tvář.
-
Ó, Harry... Jakoby se do Severusových prsou zaryla horká střela. Když potom hněv ustoupil pod náporem bolesti rozlévající se uvnitř, uvědomil si, že se celý třese s vyceněnými zuby a zkřivenými rty. Jen Merlin ví, jak teď vypadá na pohled, a co si myslí Harry.
Jen s další nepředstavitelnou námahou Severus povolil sevřené pěsti a zhluboka se nadechl.
Ale to nepomohlo.
-
"Jak jsi vůbec dokázal projít ceremoniálem?" - zaslechl vlastní chraplavý hlas, který neměl nic společného s běžnou sametovou intonací.
Harry pomalu spustil ruce a s obavami se zadíval na Severuse.
"Já... co tím myslíš?"
Severus ucítil na jazyku chuť rozkladu. Harry ta slova nedokázal vyřknout, takže to bude muset udělat on.
Teď, když oba znají pravdu, není možné předstírat, že se nic nestalo.
"V Londýně tě znásilnili.
-
Harryho oči se rozšířily a bez rozmýšlení podle svého zvyku vyhrknul:
"Nic podobného. Já... "
Tentokrát se mu z hrdla vydralo pronikavé bolestné zaúpění.
"Zatraceně! Bože... kdy to skončí?!?"
"Nikdy." – řekl bez obalu Severus.
Harry mu nikdy znovu nebude moci lhát. Ta myšlenka se nečekaně ukázala jako příjemná a Severus – i když si to přál – nedokázal pocítit ani kapku lítosti nad tímto objevem.
Určitě ne vzápětí potom, co mu Harry tak pohotově lhal... a zatajil před ním takovou věc.
Ve skutečnosti si lektvarista přál, aby se spojení myslí projevilo už dřív.
Kdyby věděl, co se Harrymu stalo, nikdy by nepodnikl ten zbytečný pokus o frottáž, který v mladíkovi jen oživil mučivé vzpomínky.
-
Severus opět zaťal čelisti a zalykal se absolutní zuřivostí. Mohl se jen dohadovat, do jaké míry zhoršil situaci, když si prakticky vzal Harryho silou po... Ale on to nevěděl!
A proč to nevěděl?
Protože se Harry neobtěžoval mu to oznámit.
"Měl bys vědět,"-vyrazil ze sebe Severus – "že když vypustíš z úst jakoukoliv lež, nejenom že to ihned zjistím, ale mohu také vidět pravdu a dozvědět se tak – ať chceš, nebo ne – to, co se pokoušíš skrýt!"
-
Harry se chytil rukama zdi a třásl hlavou ve zběsilém popírání.
"Ne, ne, to ne!"
"Měl jsi mi to říct!" Severus přemýšlel, jestli by nestálo za to, zmínit se Boleovi a Talmadgeovi čistě jen aby dokázal, že říká pravdu, ale nakonec se rozhodl, že bude lepší nezabíhat do podrobností. Nechtěl vyvolávat debatu teď, když vymýšlel, co se chystá udělat s těmi dvěma vyvrhely.
Stačilo jen pomyšlení na ně, aby okamžitě zapomněl, co se kolem děje. Znovu se roztřásl se v záchvatu nekontrolovatelného hněvu. Doslova cítil, jak tiskne hlavy obou mužů mezi dlaněmi a mění je na krvavou kaši. Budou trpět tak, jak ještě nikdo nikdy dřív netrpěl...
-
"Severusi? Jsi v pořádku?"
Harryho rozrušený hlas vytrhnul lektvaristu ze strnulosti a ruce mu bezvládně klesly podél těla.
Severus mlčel.
Dokonce i samotné dýchání bylo pro něj v současné chvíli obtížné, a vůbec si nebyl jistý, že dokáže vyřknout byť jen slovo. A také nevěděl, co říct.
Prostě jen seděl a díval se na podlahu se zaťatými zuby.
-
Několik dlouhých okamžiků bylo ticho.
Potom se Harry odtrhnul od stěny a jeho ruka se objevila v Severusově zorném poli.
Třesoucí se ruka.
Ale to nebylo nic, v porovnání se strachem, který mohl Severus slyšet v mladíkově hlase.
Mluvil, jako člověk, který se pokouší uklidnit divoké zvíře.
"Na, vezmi si. Vypadáš hrozně."
-
Severus chytil podávanou sklenici s vodou a vypil jí, potom se zvednul a silou mrsknul sklenicí o zeď.
Harry začal couvat, jakoby se chtěl dostat pryč z dosahu běsnícího muže.
"Neudeřím tě – a ty to víš." - jízlivě štěknul Severus. Udělal krok zpět a znovu se posadil na kraj postele.
Shrbený, sklonil hlavu na ruce položené na kolenou a vrhnul na Harryho zlostný pohled.
"I když bych to s velkou radostí udělal. Měl jsi mi to říct. Měl jsem právo to vědět!"
-
Harry padl před Severusem na kolena a přitom nevědomky, křečovitě zatínal a rozevíral prsty rukou.
"Já vím, já vím! Stokrát jsem o tom přemýšlel a chystal se... ale prostě jsem nemohl. Myslel jsem... "
Severusův hlas klesl.
"Co sis myslel?" - zeptal se a pokračoval naprosto vyčerpaným tónem.
"Pro Merlina, Harry, jen mi dneska už nelži."
Mladík přikývnul a sklopil oči.
-
"Napadlo mě, že si budeš myslet, že v tom případě nemůžeme provést ceremoniál a potom úplně odmítneš naplnit se mnou věštbu a přejdeš na stranu Vol... Temného pána." - zamumlal.
"A co jsem si měl myslet! Jsi přece zmijozel, ne?"-najednou vykřikl Harry.
Poslední otázky zněly jako pokus o obhajobu což Severusovi připomnělo, jak hluboce Harry věří tomu nesmyslu o jejich budoucnosti, která leží jen na něm.
Ne, že by potřeboval to slyšet nahlas. Protože pokud by Harry nevěřil tomu, co Severusovi řekl, tak by to hned zjistil, že?
-
"No výborně!"-řekl lektvarista a narovnal se.
"Myslel sis, že se otočím zády k tobě i Řádu, a zahodím všechno, na čem jsem pracoval do té doby, co jsem tě poprvé uviděl?"
"Severusi, myslel jsem, že ti nic jiného nezbude, že prostě nebudeš mít na výběr! Copak bys mohl věřit tomu, že se nám povede projít ceremoniálem potom... potom co... "
Harry vydal přiškrcený zvuk, zavřel oči a odvrátil se.
-
Bolest, kterou Harry tak očividně prožíval, uhasila další vlnu hněvu v Severusově nitru.
Nebo to bylo tím, že prostě jen pochopil, že Harry má pravdu.
Nejspíš by se skutečně ani nepokusil zaklínadlo aktivovat, kdyby už před týdnem věděl o tom, co věděl teď.
Konec konců, ceremoniál Cambiare Podentes byl založený na sexu. A bylo by naprostým bláznovstvím předpokládat, že nedávná oběť znásilnění, by mohla být schopná...
-
Harry – oběť znásilnění.
-
Plné uvědomění této skutečnosti na Severuse dolehlo jako těžký, ohromný balvan a v krku najednou cítil kovovou pachuť.
Zaklínadlo Cambiare Podentes je spojeno se sexem nejen během rituálu, ale i po něm.
Pro něj i Harryho je sex povinným a závazným prvkem. A Harry to ví.
-
"Chápu, proč jsi nic neřekl do ceremoniálu."-promluvil Severus, a pečlivě vybíral slova, aby nedovolil svému hněvu se znovu prodrat na povrch. Na chvíli si myslel, že své pocity dokáže ovládnout. Ale čím dál víc bylo jasné, že se mu emoce vymykají z pod kontroly.
"Ale potom, Harry? Věděl jsi, že musíme znovu obnovit sexuální vztah! Skutečně tě ani jednou nenapadlo, že mi musíš o znásilnění říct?"
Harry sice udělal nepatrný krok zpět, ale teď alespoň sebou netrhal a nepokoušel se o útěk.
-
"Poslyš, já vím, že je to moje vina. Jenže... myslel jsem, že to dokážu zvládnout!"
"Hezky vymyšlené. Proto ses rozhodl ukrást Dračí štěstí z mé laboratoře!"
Bez ohledu na zlost si Severus dobře pamatoval, jaké to je, být osmnáctiletým, suverénním mladíkem, který předpokládá, že zvládne cokoliv. Právě takové sebevědomí ho přivedlo až ke vstupu do okruhu stoupenců Temného pána.
"No budiž, takže sis představoval, že to zvládneš." souhlasil s nechutí.
"Potřeboval jsem zapomenout... - zamumlal Harry, když se odvrátil. "Proč to nepůsobilo? V obou případech, když jsem ho vzal, jsem nedokázal myslet na nic jiného, kromě současného okamžiku.
-
Severus si povzdechl.
O tom, co Harry nevěděl o ingrediencích do lektvarů, by bylo možné napsat takovou spoustu knih, že by zaplnily menší knihovnu. A tenhle člověk se sám pokusil vzít si silné narkotikum. Tentokrát nebelvírská nezodpovědnost překonala sama sebe.
"Dračí štěstí – je jeden z návykových prostředků, u kterých se účinek každým dalším užitím sníží. Zvykneš si na něj."
Když uviděl nechápavý pohled mladíka, znovu otočeného k němu, Severus pokračoval:
-
"Poprvé jsi prakticky úplně ztratil schopnost myslet i mluvit. Podruhé jsi už trochu mluvit a myslet dokázal, ale nevzpomínal sis na nic, co se stalo předtím. A do třetice, Štěstí nemělo žádný vliv na tvé vědomí, i když jak jsem pochopil, tvojí citlivost přesto zesílilo."
Harry se zachvěl a schoulil.
"Jo, hrozné."
Ohromné. To mu ještě chybělo.
"Musel jsi vědět, že se to stane."-netrpělivě prohlásil Severus.
"Víš, kdybych mohl zapomenout, tak to ostatní by mě ani trochu nevadilo!" ohradil se Harry.
"Zapomenout – to je všechno, co potřebuji. Jako během rituálu. Nemůžeš mi dát něco takového? Nebo teď, když už máme ceremoniál za sebou, nemůžeš na mě normálně použít Obliviate?"
-
"Kouzla působící na paměť nejsou žádná hračka. Všechno může skončit nevratným porušením rozumu. Ne, tohle určitě ne."
Harry si povzdechl.
"Stejně jsem si myslel, že nebudeš souhlasit. A co třeba nějaký lektvar, jako je Dračí štěstí, jen lepší?"
"Na světě neexistuje nic podobného Dračímu štěstí, Harry." -odseknul Severus. - " Jestli ještě někdy zjistím, že ses znovu dotknul mých přísad do lektvarů... " Raději zaťal zuby, aby neřekl něco, čeho by později mohl litovat.
"Jenže to jsem nebyl já, kdo ti ukradl tvůj žaberník a kůži z hřímala," - urazil se Harry. "Takže tohle je můj první *zločin*, abych tak řekl."
"Buď rád, že ještě dýcháš. Příliš velká dávka mohla vyvolat silnou alergii, a podle mého mínění jsem ti to už jednou říkal."
"A, jo. Na to jsem zapomněl."
-
Severus měl skutečně velkou chuť pořádně mladíkem zatřást a za všech sil.
"Snažil jsem se, Severusi..."- řekl Harry žalostným tónem. "Jen jsem to chtěl mít za sebou..."
Mít za sebou.
Severus čekal večer naplněný horkým a opojným milováním – a Harry *to chtěl mít za sebou*!
V tuhle chvíli by si lektvarista strašně přál mít v ruce ještě jednu sklenici, kterou by mohl rozbít o zeď.
Místo toho se přinutil střízlivě uvažovat. Naklonil se, zvedl hůlku a použil na střepy Reparo, ale sklenici nechal ležet na podlaze. Jakýmsi zvláštním způsobem mu ten drobný čin, pomohl vrátit sebeovládání .
"Pojď sem, sedni si ke mně." Řekl Severus a posunul se na kraj postele. Když se Harry nepohnul dodal:
"Musím znovu opakovat, že se tě nedotknu?"
Harry se zvedl, sedl si do rohu postele a napjatě ztuhnul.
"Co teď?"
-
-
Pokud nechcete nechat koment, nezapomeňte kliknout na hodnocení. Díky
-
Komentáře
| RE: Madurare 004B | salazaret | 23. 01. 2011 - 17:57 |
 RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 20:26 |
| RE: Madurare 004B | nade | 23. 01. 2011 - 18:02 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 20:31 |
| RE: Madurare 004B | marta | 23. 01. 2011 - 18:10 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 20:33 |
| RE: Madurare 004B | anneanne | 23. 01. 2011 - 18:13 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 20:37 |
| RE: Madurare 004B | mononoke | 23. 01. 2011 - 18:49 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 20:39 |
| RE: Madurare 004B | donna | 23. 01. 2011 - 18:50 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 20:43 |
| RE(3x): Madurare 004B |
donna | 24. 01. 2011 - 09:31 |
| RE(4x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:06 |
| RE: Madurare 004B | sharlaid | 23. 01. 2011 - 18:53 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 20:46 |
| RE(3x): Madurare 004B |
sharlaid | 24. 01. 2011 - 07:32 |
| RE(4x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:04 |
| RE: Madurare 004B | saskya | 23. 01. 2011 - 19:01 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 20:48 |
| RE: Madurare 004B | lucy198 | 23. 01. 2011 - 19:17 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 20:51 |
| RE: Madurare 004B | lady corten | 23. 01. 2011 - 19:30 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 20:58 |
| RE: Madurare 004B | misule | 23. 01. 2011 - 19:51 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 21:01 |
| RE: Madurare 004B | eliot s. | 23. 01. 2011 - 19:53 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 21:06 |
| RE: Madurare 004B | alcea | 23. 01. 2011 - 20:01 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 21:12 |
| RE: Madurare 004B | dobby | 23. 01. 2011 - 20:05 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 21:18 |
| RE: Madurare 004B | bara1982 | 23. 01. 2011 - 21:00 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 21:22 |
| RE: Madurare 004B | bacil | 23. 01. 2011 - 21:26 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 23:43 |
| RE(3x): Madurare 004B |
bacil | 25. 01. 2011 - 19:33 |
| RE(4x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 18:54 |
| RE: Madurare 004B | nerla | 23. 01. 2011 - 21:30 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 23. 01. 2011 - 23:46 |
| RE(3x): Madurare 004B |
nerla | 24. 01. 2011 - 01:17 |
| RE(4x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 18:56 |
| RE: Madurare 004B | janica | 23. 01. 2011 - 22:04 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:09 |
| RE: Madurare 004B | hatifnatif | 23. 01. 2011 - 22:15 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:13 |
| RE: Madurare 004B | zuzana | 23. 01. 2011 - 22:40 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:15 |
| RE: Madurare 004B | isabel | 23. 01. 2011 - 22:58 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:17 |
| RE: Madurare 004B | jahavi | 24. 01. 2011 - 08:42 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:19 |
| RE(3x): Madurare 004B |
jahavi | 27. 01. 2011 - 08:16 |
| RE: Madurare 004B | symphony | 24. 01. 2011 - 12:23 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:22 |
| RE: Madurare 004B | mamba | 24. 01. 2011 - 12:59 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:26 |
| RE: Madurare 004B | fallagela | 24. 01. 2011 - 13:10 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:28 |
| RE: Madurare 004B | giuditta | 24. 01. 2011 - 16:06 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:36 |
| RE(3x): Madurare 004B |
slimča | 26. 01. 2011 - 19:45 |
| RE(3x): Madurare 004B |
giuditta | 28. 01. 2011 - 16:37 |
| RE: Madurare 004B | gigi... | 24. 01. 2011 - 16:43 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:39 |
| RE: Madurare 004B | miriabar | 25. 01. 2011 - 02:19 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 19:43 |
| RE: Madurare 004B | grid | 25. 01. 2011 - 12:03 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 20:05 |
| RE: Madurare 004B | slimča | 25. 01. 2011 - 15:46 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 20:08 |
| RE: Madurare 004B | asami | 25. 01. 2011 - 21:29 |
| RE(2x): Madurare 004B |
m-a-mprovasi | 26. 01. 2011 - 20:11 |
| RE: Madurare 004B | lebel | 30. 01. 2011 - 01:02 |