Invocare 064
18. červenec 2010 | 21.04 |
CAMBIARE PODENTES - INVOCARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 45 B
Kapitola 45B
Pondělí, 15, června, 1998 - 14:57
Když byly lektvary pro rituální koupel připravené a rozlité do lahviček, Severus se zbavil vrstvy ochranného balzámu na vlasech. Ještě po nich přejel dlaní, aby zkontroloval, jestli po mastnotě nezůstala ani stopa.
Dřív než vstoupil do krbu, připravil všechno potřebné. Celý den během přípravy lektvarů Severus přemýšlel o tom, co by chtěl Harrymu říci, a jakým způsobem to má udělat. Teď, když nastal čas připojit se k mladíkovi, nepřál si ani v nejmenším pouštět se do toho tak nutného rozhovoru.
Zvláště, když bylo jasné, do jaké míry Harryho podobná debata přivede do rozpaků.
---
Nicméně rozhovor odkládat by bylo víc než nerozumné. Severus s ním otálel tak dlouho jen kvůli špatnému stavu mladíka. Ale do ceremoniálu už zůstalo příliš málo času, aby s ním mohl ještě dál čekat. Ne, to už bylo nemožné.
Rituál... kdy se Harry sám celý absolutně a dobrovolně odevzdá Severusovi.
---
Ano-ano, rozhovor na toto téma měl mezi nimi proběhnout už dávno, ale lektvarista dokonce neměl ani tušení, jak je podobný dialog nutný. Jenže potom, co slyšel v domě Dursleyových...
Severus si povzdechl.
Už nějakou dobu si uvědomoval, že Harry vyrůstal v ovzduší nesnášenlivosti. Takže se měl dovtípit, že předsudky mladíkových příbuzných se týkaly i dalších věcí a obsahovaly víc, než jen primitivní nenávist k magii
---
Ostatně Severusova vlastní minulost ho jen špatně připravila na to, aby dokázal v tomto směru Harryho pochopit. Jistě, Tobias Snape byl jen omezeným mudlou, ale on jako dítě s otcem nestrávil tolik času, aby převzal jeho názory. Téměř veškeré Severusovo dětství bylo prožité v prostředí čistokrevných kouzelnických rodin, kde nikoho ani nenapadlo odsuzovat někoho druhého za jeho odlišnou sexuální orientaci.
Proto, bez ohledu na bahno, kterým je zahrnuli Dursleyovi, Severuse nepřestávala překvapovat naprostá nesmyslnost podobného názoru.
---
To, s jakou bolestí strýcova krutá slova přijal Harry, poskytlo lektvaristovi chybějící článek k vyřešení hlavolamu. Jestli ho mladíkovo chování předtím jen varovně upozorňovalo, tak když zjistil pravdu o rodině Dursleyových, vyvstal před ním čitelný a logický obraz.
Obraz, ve kterém se bude muset vyznat a kterým se bude muset zabývat on sám. Vždyť jestli během ceremoniálu začne Harry cítit stud, kvůli tomu čím se už se Severusem v posteli zabývali a čím se v budoucnosti zabývat ještě budou... můžou na Podentes zapomenout.
---
Vždyť Harry musí nejenom chtít projít rituálem, ale je povinný si z hloubi duše upřímně přát Severusovi patřit.
Zejména v tom, co se týká sexu.
---
Takže rozhovor – ať bude těžký jak chce-už nelze odkládat.
"Mé horní pokoje." pronesl Severus a hodil do krbu hrst prášku.
-----------------------------------------------------------
Severus se objevil v obývacím pokoji, který dal k dispozici Harrymu, a byl trochu překvapený, když uviděl mladíka sedícího za prostřeným stolem. Letmý pohled na hodiny mu dokázal, že přišel o deset minut později, než bylo dohodnuté. Podivné. Opravdu tak dlouho přemýšlel a stál před krbem dole?
"Příprava lektvarů zabrala víc času, než jsem počítal – promiň." řekl a vytáhl z kapsy lahvičku.
Harry se na něj zvědavě podíval, ale bylo zřejmé, že ho zneklidnilo něco jiného.
---
"Co kdybych nebyl sám?" zajímal se nebelvír. "Jak bych měl vysvětlit tvůj příchod. Přitom nemohu ani proti tobě postavit ochrannou bariéru – ceremoniál by to sotva ocenil."
"Nepochybně." souhlasil Severus a pohodlně se posadil. "Do krbu je vestavěné výstražné zaklínadlo, pro případ, kdybys nebyl sám."
Mladík se přemýšlivě zamračil."Krb tedy tyto pokoje sleduje, tak jako dveře?"
"Ne, nepřeju si špiclovat tě."
"Nepřeju si, abys špicloval vůbec."
"A já si vůbec nepřeju, znovu probírat tuhle otázku."
---
Harry se zamračil ještě víc. Zjevně byl něčím podrážděný. Dokonce i pootevřel ústa, aby cosi podotknul, ale nakonec se rozmyslel.
"Raději poobědváme. Nevím jak ty, ale já umírám hladem."
Severus ostře přikývnul. Chtěl se sice zeptat, co měl Harry v úmyslu říct, ale včas se zarazil. Dotaz by měl za následek pouze další rozepři. A hádka je to, co teď nejmíň potřebují, vzhledem k rozhovoru, který je po jídle čeká. Bude k němu potřebovat mladíkovu plnou pozornost.
---
Severus dojídal salát, když Harry přerušil mlčení.
"Jaké je heslo ke dveřím knihovny? Potřebuji nějaké knihy pro Obranu."
"Dokud školní rada neschválí tvou kandidaturu, učitelské heslo ti nepomůže."
Harry si sklesle povzdechnul.
"Mohu požádat Albuse, aby ti dal prozatímní oprávnění."
"A ty mi ho dát nemůžeš?"
"Mohu, ale to by nebylo rozumné."
"Ach ano. Není přece možné, aby si někdo všimnul, že mi děláš laskavost. Vedou se někde záznamy?"
"Právě." - Severus ještě chvíli čekal, ale zdálo se, že Harry už toto téma vyčerpal.
---
Lektvarista dojedl salát a ukrojil si plátek Goudy a pak i druhého sýra. V duchu Harryho za sestavené menu pochválil. Trvalo jen chvíli, než se zarazil a pomyslel si: proč nevyslovit svou pochvalu nahlas?
"Máš mnohem lepší vkus, než jsem předpokládal."
"Jistě, jak už jsi říkal, vždyť jsem podle tebe vyrostl mezi necivilizovanými divochy..." pokrčil rameny Harry.
---
Nebyla to zrovna reakce, kterou chtěl Severus vidět, ale pronesená replika mu alespoň dala možnost přejít na potřebné téma.
"Ti lidé, mezi kterými jsi vyrůstal, jsou mnohem horší než divoši," – ohradil se rovnou lektvarista. "Myslím, že bychom si o tom měli promluvit."
Chlapec jen znovu lhostejně pokrčil rameny.
"Nechci mluvit o Dursleyových."
"Nejde o ně, ale o to, co s tebou udělali."
Harry se napjal.
"Říkal jsem, že o tom nechci mluvit. Nikdy, rozumíš? Přežil jsem to – je to pryč. Není proč se k tomu vracet, nebo něco dodávat."
---
"Máš patrně na mysli násilí. Jak jsem měl možnost pochopit, pro tuto rodinu typická endemičnost daného jevu."
"Mohl by ses vyjadřovat normálním jazykem?"
"Možná bych měl začít jinak." zabručel zamračeně Severus. Měl tento rozhovor předem důkladně promyšlený, ale teď, když se ukázalo, že Harryho poznámka o divoších byla spíš na škodu než k užitku, rozhodl se vrátit k původnímu plánu.
---
"Harry, odpověz mi na jednu otázku. Dáváš přednost pivu, nebo medovině?"
Mladík na něho zůstal koukat, jako na pominutého.
"Medovině. Už jsem ti to říkal."
"Accio láhve." řekl Severus a mávnul hůlkou směrem ke kávovému stolku u krbu. Obratně chytil dvě láhve, které k němu letěly, a vykouzlil ještě dvě naprosto stejné skleničky, do kterých nápoje rozlil.
Jeden byl jantarové barvy, s vůní medu a druhý světlé, skořicově hnědé barvy a pěnivý.
"Nemyslíš, že je ještě brzy na pití?"
"Jestli budeš pít, nebo nebudeš je tvoje rozhodnutí. Ale já bych chtěl, abys přemýšlel o dvou věcech. Proč dáváš přednost medovině před pivem, Harry?"
---
"Já..." Mladík podezřívavě přimhouřil oči. "Na co narážíš?"
Severus mu ale dát přímou odpověď nehodlal.
"Udělej mi tu laskavost a prostě odpověz. Je to přece jednoduchá otázka. Proč dáváš přednost medovině?"
Harry vzal sklenici s medovinou a polknul malý doušek.
"Je prostě sladší. Víš, že dávám přednost sladšímu pití. Pivo je hořké."
"Přesto někteří dávají pivu přednost." poznamenal Severus. "Podle tebe s nimi není něco v pořádku?"
Harry zvednul oči a s bouchnutím postavil sklenici na stůl.
"K čemu všechny ty otázky?"
Severus se pouze jemně usmál.
"Odpověz, Harry."
"Pochopitelně, že na tom dávat přednost pivu nic není. Dobře víš, že někdo dává přednost hořké chuti. Pro Merlina, Severusi, kam tím směřuješ?"
---
"Priority – upřednostňování."-Když si Harry odfrknul, Severus se na chvíli zamyslel. Obvykle, když studentovi nestačil jeho výklad, lektvarista mu doporučil znovu pozorně přečíst odpovídající kapitolu učebnice. Byla to úspora času, ale většinou – v devíti případech z deseti – se ukázalo, že se student prostě nic učit nechtěl.
Jenže Harry byl jeho milencem, ne studentem. A dokonce – kdyby na toto téma nějaká kniha existovala, Harry by si ji sotva četl.
Přesto chlapec tohle pochopit musí a Severus proto musí najít způsob, jak mu to srozumitelně vysvětlit. A pro lektvaristu jak zjistil, bylo ku podivu těžké se rozhodnout, jak má k tomuto úkolu přistupovat.
---
"Jak víš, já také dávám přednost medovině," – začal pozvolna – "i když zpravidla nejsem milovník sladkých nápojů. Mám rád suchá vína, ale pivo ne. Zdá se ti to zvláštní?"
"Ne... O chuti se nehádám." - Harry nespouštěl oči ze skleničky s pivem. "Proč jsi ho nalíval, jestliže taky nemáš pivo rád?"
"Pro ilustraci." Severus přisunul skleničku s pivem k té druhé, a váhal, zda už není čas přejít k víc přímým narážkám. Ne... asi je ještě brzo. "A ti co mají rádi pivo i medovinu, jsou podle tvého mínění normální?"
---
Harry si těžce povzdechl.
"Poslyš, nevím, kam tím vším míříš, ale tenhle rozhovor nemá smysl."
"Pochopitelně, ale to jen proto, že tohle všechno už víš." - přikývnul Severus. "Přinejmenším to, co se týká medoviny a piva. Jde o to, abys chápal i podobné preference."
Jak očekával, Harry okamžitě na řečené zareagoval.
"Ach ano, jistě. Takže je to jeden z těch rozhovorů. Jako ten, co se týkal zelených a černých očí. Tak o to ti jde? To je to, co chceš předvést?"
"Sexuální priority." Severus se dotkl každé sklenice po řadě, jako by byl za katedrou ve třídě lektvarů.
Jenže se mu vůbec nechtělo dělat Harrymu přednášku, jakoby ten byl pořád studentem, proto se omezil na dvě slova.
"Muži a ženy."
---
Nejprve na něj zůstal Harry strnule civět a pak nedůvěřivě potřásl hlavou.
"Ty si myslíš, že potřebuji vysvětlovat tohle? Že se některým líbí muži, některým ženy a jiným oboje?"
"Ne o tom jsi informovaný dostatečně." Severus neustále pokračoval ve stanoveném plánu.
"Ale vraťme se k nápojům. Myslím, že souhlasíš, že tyto priority jsou bezvýznamné. Je to jen věc osobního chuti a ostatní nijak nerozčiluje."
Místo odpovědi se ozval jen pohrdavý frkot. Severus vyčkával. Za nějaký čas Harry povzdech.
"Pochopitelně ohledně nápojů souhlasím."
"Ohledně nápojů."
---
Mladík vydal ještě další zvuk – tentokrát mnohem drsnější a zoufalejší.
"Já vím, že okolí rozčiluje to druhé, Severusi."
"Ano. To je – jádro problému. Právě o tom jsem s tebou chtěl mluvit, Harry. Nikoho to totiž nerozčiluje. V každém případě ne v kouzelnickém světě. Jestli dáváš přednost jednomu, nebo druhému, nebo dokonce oběma pohlavím-je okolí naprosto lhostejné."
"No ano – samozřejmě." Pokýval sarkasticky hlavou mladík. "Poslyš, když jsem řekl Arturu Weasleymu o Podentes, byl zděšený – a nejen, kvůli nezvratnému otroctví. Mluvili jsme o mužích a mé přitažlivosti k nim!"
"Harry, chápej, Arturovi nezáleží na tvé orientaci. Rozčilený byl kvůli tomu, že se tvé priority neztotožňují s požadavky ceremoniálu, že ti vnucují tobě nevyhovující situaci."
---
Mladíkovy oči potemněly a syčivě se nadechl.
"Vy jste spolu o tom mluvili?"
"Ne, ale já Artura dobře znám, Harry... jistě, kouzelníci mají své vlastní předsudky, jak dobře víš. Ale tohle mezi nimi není."
Rozhořčený pohled zelených očí.
"No, to bych ti i mohl věřit. Možná je pan Weasley... prostě velmi pokrokový, nebo něco v tom smyslu, nevím... ale Ron očividně ne. Dokonce i Hermiona, která vyrostla v rodině plné liberálních názorů mě prosila, když jsme mluvili o sexu, abych Ronovi neprozradil, že jsem donucený s tebou spát!"
Donucený... tíživé a skličující slovo.
"To kvůli mně, Harry, nikoliv kvůli mému pohlaví. Právě to slečnu Grangerovou znepokojovalo. A pokud je její rodina tak liberální, měla také podezření, že to trápí především tebe samotného. Víš, kdyby mohla na vlastní uši slyšet hanlivé řeči tvých příbuzných... dovol mi jednoduše poznamenat, že mě do té doby ani nenapadlo, že jsi vyrostl mezi těmi, co ti neustále vnucovali myšlenky o nenormálnosti podobných vztahů. Jinak bych si s tebou o tom promluvil mnohem dřív. Ale nadávky tvého strýce mě otevřely oči právě v tom, co ti neustále od malička vnucovali."
---
Harryho pohled se stal ještě víc strastiplný.
"Mlhavě si vzpomínám, že něco v tu noc říkal. Samozřejmě jsem to neslyše poprvé. Ale mě jsou jeho řeči absolutně lhostejné, čestné slovo."
Severus se snažil mluvit velmi jemně.
"Jestli je tomu tak, proč ti ty vzpomínky působí bolest?"
"Protože... copak já vím!?" - Harry stiskl spletené prsty takovou silou, že mu zbělely kotníky.
"Nenávidí všechno, co pokládají za nenormální. To je jejich osobní posedlost. Už dávno jsem si uvědomil, jak se v této souvislosti mýlí. Čestné slovo."
"Ano, chápeš, že nemají pravdu," souhlasil Severus. - "ale jen na racionální úrovni. Emocionálně jsi předsudky, které ti vnutili, nepřekonal."
---
V Harrym očích už nebylo zoufalství, ó ne – teď se mladíkovy oči blýskaly vztekem.
"Předsudky, které mi vnutili! Oh, to se mi líbí. Já nemám žádné předsudky, jasné? Jako bych nevěděl, že Dursleyovi jsou – naprostí kreténi, Severusi! Nenávidí magii, nebo jsi na to už zapomněl? Musel bych být naprostý idiot, abych si neuvědomil jejich omezenost a tupost!"
Severus se naklonil kupředu.
"Harry, ať chceš nebo ne, ovlivnili tvé názory. A zřeknout se názorů vštípených v dětství... není lehké."
"Nejsem takový jako oni!"
---
"Ne – nejsi takový. Tak jsem to vůbec nemyslel." Severus se odmlčel a rovnal si myšlenky. Z nějakého důvodu, veškerá jeho pečlivá příprava rozhovoru vycházela nazmar. Nevěděl jak se dostat přes stěnu, kterou Harry vystavěl. Rozhodl se znovu uchýlit k metafoře. Jen litoval, že to nepochopil už dřív – vždyť celou tu dobu, Harryho slova a jednání jeho myšlenky prozrazovaly. Tento rozhovor měl opravdu proběhnout už dřív."
---
"Harry,... pamatuješ si na pocity po naší první frottáži?"
Mladík zčervenal. Legrační, že je toho ještě schopný.
"Byl jsem v rozpacích."
"Ano, a nejenom to. Několikrát jsi poznamenal, že nevíš, jak se muži chovají potom. Místo toho, aby ses prostě uvolnil a cítil potěšení z pro tebe nové zkušenosti, byl jsi velmi znepokojený tím, co se v takové situaci považuje za *normální*."
"No a odkud jsem měl vědět, co se dělá potom, co... "
"A proč by tě mělo dělat starosti, co dělají ostatní – místo toho, abys dělal to, co chceš ty sám?"
---
Harry byl úplně rudý.
"Nevím, jak ses poprvé cítil ty sám, ale já byl úplně mimo. Na tom není nic zvláštního."
" Já tě nijak neobviňuji, Harry. Jen chci, aby sis uvědomil jedno, že tvé chování není nic jiného než důsledek výchovy. Tví příbuzní ti vnutili představu, že nebýt *normální*, – je téměř zločin. A sexuální přitažlivost jednoho muže ke druhému je něco *nenormálního*."
---
Harry se už nečervenal – naopak. Jeho tvář až chorobně zbledla. Severusovi dal odpověď lehce roztřeseným hlasem.
-
-
-----------------------------------------
Pokračování příště
Komentáře
| RE: Invocare 064 | m-a-mprovasi | 18. 07. 2010 - 21:19 |
| RE: Invocare 064 | netfale | 18. 07. 2010 - 21:35 |
 RE(2x): Invocare 064 |
hajmi | 19. 07. 2010 - 01:50 |
| RE: Invocare 064 | gigi... | 18. 07. 2010 - 21:42 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi | 19. 07. 2010 - 01:52 |
| RE: Invocare 064 | janica | 18. 07. 2010 - 21:47 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi | 19. 07. 2010 - 01:55 |
| RE: Invocare 064 | bara1982 | 18. 07. 2010 - 22:02 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi | 19. 07. 2010 - 01:58 |
| RE: Invocare 064 | pansy | 18. 07. 2010 - 22:34 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi | 19. 07. 2010 - 02:02 |
| RE: Invocare 064 | sharlaid | 18. 07. 2010 - 22:35 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi | 19. 07. 2010 - 02:14 |
| RE: Invocare 064 | michangela | 18. 07. 2010 - 22:37 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi | 19. 07. 2010 - 02:19 |
| RE: Invocare 064 | jahavi | 18. 07. 2010 - 22:56 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi | 19. 07. 2010 - 02:22 |
| RE(3x): Invocare 064 |
jahavi | 19. 07. 2010 - 14:35 |
| RE(4x): Invocare 064 |
m-a-mprovasi | 19. 07. 2010 - 23:16 |
| RE: Invocare 064 | symphony | 18. 07. 2010 - 23:21 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi | 19. 07. 2010 - 02:29 |
| RE(3x): Invocare 064 |
symphony | 19. 07. 2010 - 23:08 |
| RE(4x): Invocare 064 |
m-a-mprovasi | 19. 07. 2010 - 23:20 |
| RE: Invocare 064 | asami | 19. 07. 2010 - 00:07 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi | 19. 07. 2010 - 02:33 |
| RE: Invocare 064 | nade | 19. 07. 2010 - 06:52 |
| RE(2x): Invocare 064 |
m-a-mprovasi | 19. 07. 2010 - 23:24 |
| RE: Invocare 064 | misule | 19. 07. 2010 - 09:12 |
| RE(2x): Invocare 064 |
m-a-mprovasi | 19. 07. 2010 - 23:28 |
| RE(3x): Invocare 064 |
misule | 20. 07. 2010 - 17:04 |
| RE: Invocare 064 | saskya | 19. 07. 2010 - 11:51 |
| RE: Invocare 064 | slimča | 19. 07. 2010 - 17:13 |
| RE(2x): Invocare 064 |
m-a-mprovasi | 19. 07. 2010 - 23:32 |
| RE(3x): Invocare 064 |
m-a-mprovasi | 19. 07. 2010 - 23:43 |
| RE(4x): Invocare 064 |
slimča | 20. 07. 2010 - 11:29 |
| RE: Invocare 064 | eliot s. | 19. 07. 2010 - 20:08 |
| RE(2x): Invocare 064 |
m-a-mprovasi | 19. 07. 2010 - 23:41 |
| RE: Invocare 064 | bacil | 19. 07. 2010 - 23:49 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi50 | 20. 07. 2010 - 22:18 |
| RE: Invocare 064 | teressa | 20. 07. 2010 - 10:45 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi50 | 20. 07. 2010 - 22:22 |
| RE: Invocare 064 | eliot s. | 20. 07. 2010 - 11:38 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi50 | 20. 07. 2010 - 22:29 |
| RE: Invocare 064 | mouldyna | 20. 07. 2010 - 23:52 |
| RE: Invocare 064 | giuditta | 21. 07. 2010 - 05:10 |
| RE: Invocare 064 | misule | 21. 07. 2010 - 16:14 |
| RE: Invocare 064 | hajmi 50 | 21. 07. 2010 - 20:52 |
| RE(2x): Invocare 064 |
giuditta | 22. 07. 2010 - 02:23 |
| RE: Invocare 064 | misule | 22. 07. 2010 - 10:13 |
| RE(2x): Invocare 064 |
hajmi 50 | 23. 07. 2010 - 20:47 |
| RE(3x): Invocare 064 |
misule | 24. 07. 2010 - 08:40 |
| RE: Invocare 064 | anneanne | 25. 07. 2010 - 00:12 |