Invocare 067
8. srpen 2010 | 20.16 |
CAMBIARE PODENTES - INVOCARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 46 B
Kapitola 46 B
Cesta na stadion trvala celou věčnost. Harry tam obvykle letěl na koštěti, ale tentokrát nechtěl nechat Severuse moc daleko za sebou, i když si cestou neřekli ani slovo. Jakmile překročili práh hradu, lektvarista se chvíli opozdil, aby to vypadalo, že Harryho sleduje, ale nedoprovází.
Když se dostal na stadion, mezi jeho sloupy a brankové stožáry – vytáhl Harry z příruční komory cvičební zlatonku. Doopravdy by se mu hodil pár potlouků, které bohužel v komoře nebyly. Zkrátka neměl štěstí. Harry zatím nikdy v pozici odražeče nehrál, ale v současné době měl šílenou chuť mlátit silnou pálkou do potlouků znova a znova. Samozřejmě ideální by bylo, kdyby na místě potlouků, mohli být Boul a Talmadge, a Harry by mohl pálkou rozbít jejich prokleté hlavy.
-
Nu což, bude se muset spokojit s pronásledováním zlatonky. Ze zkušenosti věděl, že to je vynikající způsob, jak se vyrovnat se zlostí. Ne že by počítal, že se jí zbaví. Podle všeho měl hněvu nekonečné zásoby. Vztek ho obracel naruby a přinášel mu zpět bolest hlavy, bez ohledu na lektvar. V žaludku cítil žluč, a pokud tomu Harry rozuměl, tak se těch pocitů se nikdy nezbaví.
Ale on je nemohl držet v sobě.
-
Posadil se na koště a vznesl se vysoko do nebe. Dovolil Kulovému blesku, aby nabral výšku a pořád stoupal. Pevně sevřel jeho rukojeť a dělal stále rychlejší piruety. Prolétl kolem bran a také mezi nimi v závratné síti smyček. Málem narazil, když zamířil svisle dolů. Neměl srážku v úmyslu – nechtěl zemřít, jen potřeboval být chvíli na hranici.
V uších mu hvízdal vítr, když se šílenou rychlostí blížil k zemi. Ale ve chvíli kdy k ní zbývalo pouhých pár stop, prudkým pohybem strhnul koště vzhůru a znovu vystřelil k nebi. Kroužil stále rychleji a téměř se dotýkal trávy, když se čas od času snesl až k ploše stadionu.
-
Jenže ani tak riskantní let nestačil na odstranění hněvu.
Potřeboval něco rozbít, zničit.
Harry otočil koště nahoru a vytáhl z kapsy zlatonku. Vyhodil okřídlený míček do vzduchu a na pár vteřin zůstal stát. Sledoval, jak zlatonka několikrát zakroužila na místě a pak se svištěním začala mizet z dohledu.
-
*Ale jdi? * Harry vzápětí zamířil s koštětem za prchajícím míčkem. *Doufáš, že mi uletíš? Myslíš, že si nechám líbit ty tvé triky? *
Vypadalo to, že se zlatonka pokouší právě o to. Pronásledovaná pouze jedním hráčem, chovala se jinak, než při famfrpálovém utkání. Provokativně kroužila před nebelvírovým zrakem, aby okamžitě vystřelila do výšky. Podobné chování okřídleného míčku Harry znal z četných tréninků, ale v současné době veselé poletování zlatonky jen zvýšilo jeho hněv.
Dobře, nemůže se pomstít za vlastní ponížení, ale spíš zdechne než by dovolil, aby se mu vysmíval jakýsi ubohý míček.
-
Pustil se do pronásledování a cítil, jak mu krev vře hněvem. Zlatonka neměla šanci, ale Harrymu to bylo jedno. Když ji polapil, stiskl ji tak silně, že se mu její křídla zařízla do dlaně.
Bolest nebyla příliš silná, ale stala se rozbuškou k řetězové reakci vzpomínek.
Bole a Talmadge – a mučení, kterým ho donutili projít.
-
Křičíc hněvem, letěl Harry přímo k jedné z bran a hodil do ní zlatonku. Ta udeřila o sloup a s ulomeným křídlem padala bezvládně dolů.
Ale Harrymu to nestačilo. Jako střela se pustil za míčkem. Opět ho chytil a znovu a znovu házel zraněný míček do kovového kruhu.
Když skončil, v ruce mu místo zlatonky zůstala rozdrcená, nedefinovatelná hmota, a Harry sám byl pokrytý potem. Mladík nevěděl, kolik času uplynulo, ale uvědomil si, když se díval na pozůstatky okřídleného míčku v krvácející dlani, že se jeho nálada nezlepšila. Ani trochu.
-
Samozřejmě, že ne. Vždyť Harry netoužil zničit zlatonku. Nehledě na to, že ničit pouhé věci si teď přál ze všeho nejméně. Bole a Talmadge nevyhnutelně zaplatí, a zaplatí tak, jak ještě nikdo nikdy neplatil.
Jenže je nečeká obyčejný Cruciatus. Harry snil o tom, jak rozsekne jejich tělo, vyrve srdce a přinutí ty prokleté smrtijedy dusit se jím, dřív než zemřou. Ale ještě předtím odpaří z jejich žil veškerou krev, promění každý jejich prst na krvavou kaši, uřízne jim jejich mizerné údy a rozseká na kousky.
-
Nevnímal trávu dole ani nebe nad sebou, jen létal v širokých smyčkách nad stadionem. Uvědomoval si pouze svůj vztek. Protože po zásluze nedostanou jen Bole a Talmadge. Voldemort draze zaplatí také. Za smrt Harryho rodičů. Za Cedrika. Za Siriuse. Za všechny nevinné životy, které zničil od začátku války. Za mudly, kteří si žili a neměli ani tušení o tom, že existuje nějaký Voldemort, a kteří zemřeli tak, jako zahynul Cedrik. Přitom do poslední minuty si neuvědomovali, že je čeká smrt.
Za svoje činy si Voldemort zasluhoval víc, než jen peklo.
Ne, že by Harry věřil v existenci pekla.
Ale věřil v oheň a síru. Ve svůj vlastní oheň a síru.
-
Pokud bude třeba, postará se, aby se nebesa otevřela, a Voldemorta spláchl bouřlivý, zkázu přinášející déšť. Voldyho čeká velké překvapení. Bídné a odporné shromáždění smrtijedů bude vypadat jako ubohá parodie na hrůzu v porovnání s tím, jak Harry skoncuje se samozvaným Temným pánem.
A jestliže se Voldemort pokusí skrýt, Harry vysuší třeba oceány, jen aby ho na dně našel a zastavil. Potom vrátí vodu zpět, aby Voldemortovy pozůstatky zůstaly na dně moře.
To samé čeká jeho přisluhovače – všechny do jednoho.
-
Jistě, teď se chechtají, když poslouchají vyprávění Boleho a Talmadgea o tom, jak šoustali Harryho Pottera klečícího se zvednutým zadkem, a donutili ho křičet a krvácet. Ti prokletí hnusáci to považují za směšné a zábavné.
*Teď bude řada na vás, abyste křičeli a krváceli. * – pomyslel si Harry a představoval si, jak budou vypadat potom, až dá průchod svému hněvu. Jako maso, které prošlo mlýnkem. Nebo jako cosi zničené a sežehnuté – podobné spálenému lesu.
-
Nikdy dřív tak nepřemýšlel... Nikdy nesnil o tom, jak způsobí lidem bolest. Ale teď se nemohl zastavit.
Před očima se mu míhaly stále víc a víc kruté obrazy. Všichni budou trpět.
Už nikdy a nikdo mu nebude smět ublížit. Žádný člověk. Nikdy.
Po spojení sil se už nikdo neodváží. Nikdo nebude mít tolik odvahy dotknout se ho, byť jen prstem...
-
Kromě Severuse. Myšlenka dunivě zazněla v hrudi.
Přerušil let a jen zůstal stát ve vzduchu. V dlani svíral rozdrcenou zlatonku s pocitem zbytečného vítězství. Nakonec, projít ceremoniálem a zůstat naživu, k tomu mu talent chytače nepomůže. Stejně jako dodat mu proslulou podvojnou sílu, po které Harry toužil do té míry, že dokázal cítit trpkou příchuť tohoto přání.
To dokáže pouze sex.
-
*Snad to všechno nějak půjde,* - uklidňoval se mladík a jen tak se vznášel ve vzduchu.
*Nějak. Ještě mám celý den, než bude nutné, aby se mi postavil. Snad mě slepé štěstí zachrání i tentokrát. Možná bych měl víc důvěřovat proroctví, prostě věřit, že cesta existuje, dokonce i když teď všechno vypadá tak beznadějně.
Severus říkal, že ceremoniál čte úmysly. Možná, když opravdu hodně, hodně chci Severusovi patřit, tak se kouzlo samo postará o zbytek. *
Možná, snad, snad...
-
Harry setřásl ze sebe deprimující myšlenky, schoval rozbitou zlatonku do kapsy džínsů a zamířil s koštětem dolů k zemi. Severus stál na okraji stadionu. Bylo zábavné zjistit, že Harry úplně zapomněl na lektvaristovu přítomnost.
V tu dobu se už Harry koštěte dostatečně nabažil. Přistál a vydal se na dlouhou cestu k hradu.
Severus ho následoval s menším odstupem, což bylo jen dobře. Harry neměl náladu na rozhovor.
Mladík překročil práh, vešel do vstupní haly, ale nezastavil se a ani nezpomalil chůzi.
-
Za chvíli ho Severus dohnal, ale promluvil až později, když už nebyli v chodbě s portréty.
"Nevěděl jsem, že nebelvíři dávají přednost tak... tvrdé technice a způsobu tréninku."
"Pleteš si nás se zmijozelem." odrazil ho Harry a pustil koště na podlahu. Ozval se zvuk zlámaných prutů, a mladík si v duchu vynadal za nedbalé zacházení s Kulovým bleskem.
"Harry?"
"Promiň. To není kvůli tobě. Opravdu. Prostě jsem mimo."
"Ještě pořád?"
---
Otázka byla natolik... stupidní, že Harry měl chuť mužem zatřást. Severus tak proslavený svým oslnivým intelektem – to je pro něho skutečně tak obtížné dát si dohromady dvě a dvě a dostat méně než dvacet šest! Copak je slepý, když nevidí, že něco není v pořádku? Ksakru, proč se nezeptá, kvůli čemu se Harry na stadionu změnil v šílence.
---
Harry byl nespravedlivý a uvědomoval si to. Severus si už veškeré události vyložil po svém, tak proč by měl ještě o něčem pochybovat? Mimo to, lektvarista věděl, že Harry zabil. Poprvé v životě.
Samozřejmě – on přece dokonce čekal, že Harry kvůli tomu bude bez sebe.
"Pořád." potřásl hlavou Harry. Ten rozhovor byl pro něho nyní nesnesitelný. Bez ohledu na to, že se nijak neprozradil.
"Poslyš, musím se teď postarat o nějaké krámy. Takže se uvidíme později, ano?"
Ale zbavit se lektvaristy, nebylo tak snadné.
---
"Nedostal jsi po tom létání nakonec hlad?"
"Ano, a jaký." pokrčil rameny mladík. "Ale chystal jsem se najít Dobbyho a darovat mu nějakou vestu, takže se rovnou najím v kuchyni."
Severus pozvedl ruku, když už Harry téměř odcházel.
"Ještě něco. Nedoporučuji předvádět podobné finty studentům. Určitě by tě začali napodobovat."
---
"Ty mě skutečně považuješ za kreténa." podíval se na něj Harry. Ano choval se nerozvážně, ale ovládnout se teď bylo nemožné. "Co jsem na stadionu podle tebe dělal? Plánoval svou první tréninkovou lekci?"
"To bylo jen poznámka." - Snape zamířil ke dveřím, ale po třech krocích se zastavil.
"Dobře vím, co jsi tam dělal. Pokoušel ses znovu zabít Bellatrix. Ale ony je mrtvá, Harry! A čím dřív se smíříš s tím, že jsi ji zabil – a sláva Merlinovi, že jsi to udělal – tím dřív se přestaneš cítit jako její oběť."
---
Logický, ale úplně chybný závěr.
---
Skutečně – tam na stadionu se pokoušel zabít – jenže ne Bellatrix.
Harry bez odpovědi znovu zvedl koště a zamířil nahoru ke svým vestám.
-
-------------------------------------------------------------
Úterý, 16, června 1998 - 16:12
Dobby byl z pletených vest nadšený. Samozřejmě. Vždycky byl šťastný za jakýkoliv Harryho dárek, a když to bylo nějaké oblečení... radost domácího skřítka neznala mezí.
-
"Ó, děkuji ti, Harry Pottere, děkuji!"-rozplýval se skřítek v širokém úsměvu. "Dobby je bude nosit každý den. Všechny najednou!"
To budeš vypadat jak balón."-poznamenal suše Harry. Ale měl pravdu. Všechny ty Weaslyovské pletené vesty, proměnily Dobbyho v kouli.
*Zajímalo by mě, jestli se paní Weasleyová chystala zařídit můj sňatek s Ginny, až bychom vyrostli. *-pomyslel si najednou Harry. - *A jestli měl o matčiných úmyslech nějaké tušení Ron. *
To všechno mu jen dodalo ke špatné náladě.
---
Dejme tomu, že by neexistovalo žádné proroctví, které mu naprosto změnilo budoucnost. Stejně si nedokázal představit, že by svůj život mohl strávit s Ginny. Ale pokud by v rodině Weasleyů měli podobné úmysly, nehodilo by se žádat pana Weasleyho, jako otce Ginny, aby se stal svědkem ceremoniálu, během kterého Harry navždy svůj život sváže s někým jiným.
*Alespoň nebude šokovaný tím, že to je muž. * připoměl si tvrdě Harry.
---
Do rozhovoru se Severusem , neměl Harry ani tušení, že si dělá výčitky kvůli tomu, co si o něm může Artur Weasley pomyslet. Co se týče toho, co čekal... ne, pana Weasleyho nic podobného ani nenapadne.
Artur Weasley – není strýc Vernon.
A Harry si to měl uvědomit mnohem dřív.
"Příjemné nošení vest, Dobby." - Popřál skřítkovi Harry, poplácal ho po rameni a zamířil ven z kuchyně.
-----------------------------------------
Když se vrátil do přidělených pokojů, Harry se zadíval do otevřené truhly. Její obsah roztřídil už předtím, vyndal a odložil stranou všechny magické věci. Ty teď ležely za ním na posteli, srovnané do řady.
Už brzo mu to všechno přestane patřit.
Počínaje zítřejším večerem – nebude mít nic.
Všechno dostane Severus.
---
Ale to nebylo tak hrozné. Severus očividně měl v úmyslu dovolit mu, aby dál používal Kulový blesk.
Možná se naučí myslet na Hedviku, jako na Severusovu sovu i když by také zůstala u něho a nosila dopisy. Nedá se říct, že Harrymu teď zůstalo hodně přátel na dopisování. Možná po začátku školního roku, až bude známo, že pracuje v Bradavicích... ano, potom snad bude smět kamarádům psát, když bude opatrný při výběru slov.
Zítra musí zajít do sovince a přinést Hedviku, aby ji mohl odevzdat během ceremoniálu.
Co se týká toho ostatního... chtěl se všeho zbavit zítra. Vždyť rituál je naplánovaný na večer. Bude mít tedy dost času.
---
Na druhou stranu, teď když už všechno rozdělil na hromádky *zbavit se* a *odevzdat Severusovi*,... mohl by rovnou skončit s tou nepříjemnou záležitostí.
S povzdechem Harry usedl před krb se zkříženýma nohama, a rychle pronesl:
"Incendio!"
Potom už bylo jednoduché začít levitovat věci jednu po druhé. Mohl by sice skončit s nimi rychleji, mohl by je spálit najednou, ale z nějakého důvodu to chtěl udělat právě tak. Doslova jakoby prováděl svůj vlastní ceremoniál. Obřad vědomého rozloučení s minulým životem.
---
Pokoušel se necítit lítost a smutek.
On je přece povinný přát si, aby Severusovi patřil. Musí s radostí vítat podobný osud.
A vůbec, všechny ty věci určené ke zničení – nic neznamenají v porovnání s tím, co mu přinese Cambiare Podentes. V očích se mu zablesklo, když si vzpomněl na své myšlenky tam ve vzduchu, při létání na stadiónu.
Nikdo si ani nedokáže představit, kolik bude mít síly. Nikdo se ho neodváží dotknout, jinak...
---
Prsty Harryho levé ruky se ohnuly, jako drápy a pravá ruka stiskla hůlku tak, že byl div, když se ten kousek dřeva nerozlámal na kousky.
Sekal hůlkou do vzduchu tak prudce, že ten pohyb cítil až v rameni. Mladík začal levitovat předměty stále rychleji a ohnivé jazyky šlehaly stále výš, dokud je živil. Harry napjatě pozoroval vysoko planoucí, všechno pohlcující oheň. Měl pocit, jakoby on sám planul zároveň s ním.
Příliš brzy ze všech věcí zůstala jen truhla.
---
Byla moc velká, aby se vešla do krbu, ale to nebyl ten důvod, proč na ni Harry namířil hůlkou a proměnil ji na třísky. Musel ji zničit. Stála mezi ním a ceremoniálem, tak jako ostatní před chvílí spálené věci. Rozsekávajíc hůlkou vzduch, poslal také pozůstatky truhly za nimi do planoucího ohně.
*Každého, kdo se opováží na něj zdvihnout ruku... každého, kdo se to jen pokusí udělat, zasáhne bleskem mezi oči. *-slíbil sám sobě.
Děsivé panství Riddleů, hřbitov, a všechno ostatní, bude smetené z tváře země a zanechá po sobě jen spálenou pustinu. A Harry se bude smát, jako poslední při nářku umírajících smrtijedů, který k němu bude odevšad doléhat.
---
Ano, ještě něčeho takového není schopen.
Ale potom ho nikdo nedokáže zastavit, ani jediná živá duše, kromě Severuse.
*A Severus,*- spokojeně si pomyslel Harry – *dokonale rozumí jazyku pomsty. *
Ohnivé jazyky opadly, jakmile strávily poslední dřevěnou třísku. Truhlu teď připomínal pouze roztavený kov úchytek, stékající po krbové mříži, jako stříbrný déšť. Nebo slzy.
Jakoby připomínal všechny zkoušky, kterými už Harry dokázal projít a ještě další, které bude muset překonat, kvůli získání podvojné síly, kterou tak chtěl. Ty další zkoušky budou samozřejmě mnohem vážnější, než zničení majetku.
---
Sex... ksakru. Zdá se to jako celá věčnost, kdy byl naposledy vzrušený a Severus ho v posteli přivedl k orgasmu. Teď jen při pomyšlení na sex ho lehce roztřáslo ledovou zimou. Zdálo se nemožné, aby z něho někdy měl potěšení. Nebo aby ho prostě jen snesl.
Rychlým příkazem a mávnutím hůlky Harry uhasil oheň, a potom jen dlouho seděl a díval se do popela. Stejně nepřišel na to, jak se dokáže vzrušit během ceremoniálu, nemluvě o trojitém orgasmu.
Tím spíš – jak bude žít v následujících týdnech, měsících a letech. Severus bude vyžadovat sex a taky ho očekávat, a Harry ho bude také potřebovat, jinak se může se spojením sil rozloučit.
---
Harry věděl jen jedno. I když je pomyšlení na to, že znovu dovolí někomu, aby se ho dotkl nesnesitelné, alespoň to bude tentokrát někdo, koho si vybere sám.
Nikdy, nikdo ho už nesmí k ničemu nutit.
Nikdo – jen on sám.
-
-
---------------------------------------------------
Pokračování příště
Komentáře
| RE: Invocare 067 | netfale | 08. 08. 2010 - 20:48 |
 RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 00:19 |
| RE: Invocare 067 | gigi... | 08. 08. 2010 - 20:54 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 00:26 |
| RE: Invocare 067 | nade | 08. 08. 2010 - 21:09 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 00:29 |
| RE: Invocare 067 | janica | 08. 08. 2010 - 21:27 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 00:31 |
| RE: Invocare 067 | jahavi | 08. 08. 2010 - 21:37 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 00:33 |
| RE: Invocare 067 | lady corten | 08. 08. 2010 - 21:42 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 00:39 |
| RE: Invocare 067 | nikit | 08. 08. 2010 - 21:43 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 00:41 |
| RE: Invocare 067 | bara1982 | 08. 08. 2010 - 21:57 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 00:46 |
| RE: Invocare 067 | marta | 08. 08. 2010 - 22:08 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 00:49 |
| RE: Invocare 067 | mouldy | 08. 08. 2010 - 22:41 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 00:53 |
| RE: Invocare 067 | saskya | 08. 08. 2010 - 23:16 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 00:55 |
| RE: Invocare 067 | giuditta | 09. 08. 2010 - 06:15 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 20:25 |
| RE: Invocare 067 | luna | 09. 08. 2010 - 09:23 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 20:28 |
| RE: Invocare 067 | nadin | 09. 08. 2010 - 10:52 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 20:31 |
| RE: Invocare 067 | michangela | 09. 08. 2010 - 15:14 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 20:36 |
| RE: Invocare 067 | bacil | 09. 08. 2010 - 17:41 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 20:42 |
| RE: Invocare 067 | jikita | 09. 08. 2010 - 19:41 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 09. 08. 2010 - 20:48 |
| RE: Invocare 067 | assez | 10. 08. 2010 - 10:41 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 11. 08. 2010 - 00:45 |
| RE: Invocare 067 | nikit | 10. 08. 2010 - 16:19 |
| RE: Invocare 067 | nikit | 10. 08. 2010 - 16:22 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 11. 08. 2010 - 00:51 |
| RE: Invocare 067 | misule | 10. 08. 2010 - 20:40 |
| RE: Invocare 067 | assez | 11. 08. 2010 - 19:57 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 12. 08. 2010 - 20:49 |
| RE(3x): Invocare 067 |
assez | 14. 08. 2010 - 19:28 |
| RE(4x): Invocare 067 |
slimča | 14. 08. 2010 - 20:02 |
| RE(5x): Invocare 067 |
assez | 15. 08. 2010 - 10:36 |
| RE(6x): Invocare 067 |
slimča | 15. 08. 2010 - 11:58 |
| RE(7x): Invocare 067 |
assez | 15. 08. 2010 - 15:15 |
| RE: Invocare 067 | aramintha | 12. 08. 2010 - 17:54 |
| RE(2x): Invocare 067 |
hajmi | 12. 08. 2010 - 20:54 |
| RE: Invocare 067 | cory | 13. 08. 2010 - 19:43 |
| RE: Invocare 067 | slimča | 14. 08. 2010 - 15:29 |
| RE: Invocare 067 | mamba | 21. 10. 2010 - 21:14 |