CAMBIARE PODENTES - MADURARE
Autor : Jordan Grant
Překlad : Hajmi 50
Kapitola 25B
Ahoj zlatíčka,
Tak jsem tu zase s dalším kouskem. Zatím jen napětí roste a povídka se nám trochu víc zamotává. Tento týden jsem neměla moc času a tak je kapitolka kratší, ale budu se vám to snažit vynahradit. Doufám, že mi to odpustíte.
Díky za komenty a jako obvykle všem přeju hezké čtení – zvláště:
Miriabar, Anneanne, Donně, Lady Corten, Nade, Nixerwil, Saskyi, Máje, Lenushce, Lebel, Soře, Salazaretce, Assezce, Symphony, Zuzíkovi, Bacílkovi, Grid, Slimčince a Mononoke.
Mám vás všechny moc ráda, za to, že mě dodáváte sílu a zlepšujete náladu. DÍKY.
---------------------------------------------------------------------------------
-
Kapitola 25B
-
Harrymu chutnalo. Vypil likér malými doušky a oblízl si rty.
Zcela se uvolnit se mu sice nepodařilo, ale velká část napětí přesto opustila. Harry si nebyl jistý proč.
Určitě to také bylo proto, že na něj Severus netlačil a nepokoušel se z něho tahat podrobnosti.
Jenže z nějakého důvodu měl najednou chuť se o své důvody ke špatné náladě podělit.
-
"Víš, že se *v průběhu* píše s u s kroužkem?" -vyhrknul. Nedokázal se vzpamatovat z ponížení.
Jak vůbec něco takového bylo možné: jeho upozorňují na pravopisné chyby. A v jeho věku!
Koutky Severusových úst se nepatrně zvedly.
"Och, ano."
"Výborně. To znamená, že jsem opravdu idiot." Harry postavil sklínku a schoval obličej do dlaní.
-
"Nemluv hlouposti. Tvé písemné práce byly vždycky dost dobré, alespoň co se týká zpracování..."
"No... díky."
"Nehledě na to, že obsah tvých esejí z lektvarů mohl být lepší."
"Protože jsem byl pořád nervózní a nedokázal jsem myslet na nic jiného, než že budeš rýt do každé drobnosti."
-
"Tvé výsledky z Ovcí ukázaly, že máš dobré vědomosti a pokud se v dostatečné míře uvolníš, jsi schopný napsat docela slušný text." -pokračoval Severus, ignorujíc Harryho stížnost. -"Přesto nemohu nepřiznat, že se u tebe vyskytuje několik oblíbených pravopisných chyb, které by nebylo tak špatné napravit."
"Jo, já vím." -povzdechl si Harry. Hrozně zatoužil po ještě jedné skleničce té oranžové tekutiny.
Ještě * čtverácký* a ne *čtveráčský * a..."
Severus se rozkašlal.
"Někdo opravdu to slovo použil ve spojení s temnou magií?"
"Žáci jsou úplně pitomí."
"Ale ty ne." -řekl tvrdě Severus.
"Hmm, ehm."
-
Harry nepotřeboval utěšovat. Jen mu prostě bylo trapně kvůli tomu, že mu Bryerson prakticky vytknul negramotnost. Chtěl přece svou práci dělat dobře. Chtěl na profesora zapůsobit.
"Oprav mě, jestli se mýlím, ale tak malá poznámka ohledně vzdělanosti tě přeci nemohla tolik rozladit?"
"No Bryerson mi ještě řekl, že k esejím píšu příliš jízlivé komentáře. A také že musím skoncovat s tím, že mi studenti říkají Harry, místo pan Potter. No já s tím ve skutečnosti také souhlasím, ale... nebude to potom vypadat, že ze sebe bůhvíco dělám? To bych nechtěl. A ještě řekl, že když obcházím třídu, tak věnuji pozornost jen části žáků, a že bych ji měl věnovat všem. Zkrátka to vypadá, že všechno dělám špatně."
-
Severus naklonil hlavu a přemýšlel o takovém seznamu stížností.
"Ty sám pokládáš část poznámek za oprávněné. A když na to přijde, nejde o nic závažného."
"Samozřejmě, pro tebe sarkastické komentáře vůbec nejsou problém." -zabručel Harry.
"Spíš jsem měl na mysli, že se to všechno dá lehce napravit. Harry,... jen málokdo z lidí má přirozené nadání být učitelem. Těm ostatním nezbývá nic jiného, než se to naučit jen z vlastní zkušenosti."
Na to nebylo možné nezareagovat.
"A kdy s tím chceš začít ty?"
-
Severus na něj vrhnul varovný pohled a jeho tón se okamžitě stal vážnějším.
"Važ si toho, že ty se máš ke komu obrátit pro radu."
Harry se rychle odvrátil.
Možná se Severus nikdy od nikoho rady nedočkal. A jestliže se Harry cítí, jakoby spadl do vodního víru – tak jak muselo být Severusovi, který před lety musel hned začít učit, aniž by napřed mohl být něčím asistentem?
"Jen jsem si myslel, že to všechno bude lehčí." - přiznal se s povzdechem.
"Jsi zvyklý, že ti všechno jde snadno. Například jako létání."
-
Harry cítil, jak se červená. To byla pravda, i když jen částečná.
Pochopitelně si dělal starosti a byl nervózní, když začínal s novou prací, ale v hloubce duše si byl jistý, že nebude mít nějaké zvláštní potíže.
"Jenže... no, vždyť už jsem dřív učil – i když jen v B. A."-povzdechl si znovu. -"Naučili jsme se toho spoustu a bez jakýchkoliv esejí. Myslím, že Bryerson zadává příliš písemných prací. A ty také."
"Nesouhlasím."
-
Harry věděl, že ve sporu se Severusem nevyhraje. Ani nevěděl, proč to vlastně řekl nahlas.
Patrně byl příliš unavený a neměl sílu přemýšlet dřív, než začne mluvit.
"Podle mého názoru ti Bryerson špatně neradí,"-pokračoval Severus očividně zaujatý tématem.
"Musíš se toho ještě hodně naučit. A v první řadě se musíš naučit střízlivě posuzovat přání studentů, a ne je plnit na první požádání."
"A kdy jsem..."
"Ty jsi vedoucí, ale dovolil jsi týmům, aby si vybrali tréninkový čas,"-řekl tvrdě Severus. - "A všechna mužstva se rozhodla trénovat po večeři. Oni nepřemýšlejí o tom, že ty musíš cvičit ne jeden, ale čtyři týmy.
Vyčerpají tě, když jim to dovolíš." - Severus se zhluboka nadechl.
"Musíš si nechat po večerech čas pro sebe. Pro nás."
-
Harry ztěžka polknul.
Bože, jak mohl být tak nepozorný! Dělal si starosti s tím, že nemohli se Severusem opustit hrad o víkendu, a zároveň si zaplnil všechny večery prací.
Večery, které musí trávit se Severusem, aby mu ukázal, jak vysoce si cení všeho, co pro něj lektvarista dělá. Jak to má teď udělat? Přece nemůže zrušit svou dohodu se studenty?
Harry se cítil jako v pasti, když ze sebe vymáčkl:
"Chápu, co myslíš. Opravdu chápu. Ale večerní tréninky jsou už určené... "
-
"Ovšem, ale jen na tento semestr,"-zareagoval ihned Severus. -
"Nicméně až budeš plánovat rozvrh na ten další, tak bych tě požádal, abys nezapomínal na to, že bych tě chtěl občas vidět."
"Budeš se na mě moci dívat celé hodiny, až budu kontrolovat eseje, jestli Bryerson nedostane rozum." -zavrčel Harry. - "Co se týká Bryersona, zůstala mi ještě na kontrolu celá hromada. Sakra."
Snape se pozorně na Harryho zadíval.
"Pomáháš jen se čtyřmi ročníky. Co děláš ve volném čase? Cosi mi říká, že se asi sotva bavíš další kontrolou esejí."
Harry pokrčil rameny.
"To sestavuju plány na famfrpálové tréninky."
"To ti plánování zabírá tolik času?"
"No... poctivě řečeno, ne. Ještě se trochu cvičím v kreslení a animování obrázků."
"A...?"
-
Harry se k tomu nechtěl přiznat, ale Severus se na něj díval, jakoby všechen volný čas zbytečně utrácel...
"Sprchuju se – jasné? Řekl jsi, že smím. A řekl jsi, že to je nejlepší, co teď můžu dělat!"
"Možná bych se někdy chtěl k tobě připojit,"-řekl Severus a nespustil přitom s Harryho vážný pohled.
"Já... poslyš, já vím, že bys chtěl, ale já nemohu. Je to moc brzy... "
Severus se nepřestal dívat.
"Já se snažím, rozumíš?"
Severus nic neodpověděl a Harry se vzdal.
Vstal a odešel nahoru, kde na něj čekal štos spisů na kontrolu.
-
Úterý, 6, října 1998 - 20:48
-
*Ano, Severus měl pravdu.* Ta myšlenka se Harrymu neustále točila v hlavě, když stoupal po schodech do horních pokojů, a potom magickým průchodem vklouzl do sklepení.
Tréninky čtyři večery v týdnu ho stačily pořádně omrzet.
Už nejednou litoval, že netrval na tom, aby třeba jen část oddílů trénovala před večeří. Pak by se alespoň necítil tak, jako že pracuje bez oddychu.
-
Jistě měl víkendy, ale copak se tomu dalo říkat odpočinek?
Severus se znovu zavřel v laboratoři a něco vařil, i když se zdálo, že to v sobotu večer dokončil.
Když to Harry zpozoroval, navrhnul, aby strávili několik hodin v Paříži, nebo kdekoliv jinde.
Ale Severus odmítl, aniž by své rozhodnutí nějak vysvětlil.
Dokonce, i když se Harry schválně zeptal.
-
Ještě se zlobí kvůli sprše – pomyslel si Harry.
Nezáleželo na tom, že to byl Severusův nápad. Bylo zřejmé, že se pro muže stávalo složitější čekat, dokud Harry znovu nebude sám sebou.
Ale pokud Harry ještě pořád nedokázal ani pomyslet na to, že by se věnoval něčemu s jiným člověkem, tak jak to mohl změnit?
Co Severus čeká?
-
*Ty víš, na co čeká... *
Harry odehnal dotíravou myšlenku a plácnul sebou na pohovku.
Severus pokračoval ve čtení a nepoctil ho ani pohledem.
Harry se rozhodl, že by se měl pokusit trochu uvolnit atmosféru.
"Somerset Maugham? Budeš mi číst nahlas? Stýská se mi po tom."
Snape úsečným pohybem obrátil stránku.
"Patrně jsi na to měl myslet, když jsi sestavoval svůj rozvrh."
"Já ho nesestavoval, to studenti si ho vybrali... "
"Je ti dobře známo, co si o tom v této souvislosti myslím, ne?"
-
Harry si povzdechl.
"Změním ho, dobře?"
Studenti ho určitě kvůli tomu budou považovat za nespolehlivého, a on už se proto dopředu zlobil, ale snášet dál tuhle situaci prostě nemohl.
"Přeložím všechny tréninky na jinou dobu – před večeří."
"Oh, není nutné se tak obtěžovat,"-lektvaristův hlas zněl tak chladně, že se Harry přikrčil. - "zdaleka nevedu v patrnosti... "
"A ty si ještě stěžuješ, že já se celou dobu kvůli něčemu rozčiluju!" -vykřikl Harry.
-
Nakonec Severus odtrhnul pohled od knihy a zlostně se na mladíka podíval.
"To nemáš nějaké eseje na kontrolu?"
"Všechno jsem už udělal před tréninkem, jak jsi navrhoval."
"A žádná sprcha?"
"Pro boha! Jestli to je pro tebe takový problém, raději se nebudu sprchovat vůbec. A pokud se budeš dál chovat jako naprostý bastard, přísahám, že přikážu skřítkům tu sprchu zbořit! Mohu pak ve volném čase chodit na tvé hodiny, abys mě viděl a nemyslel si, že používám tvojí koupelnu!"
"Nedělá ti starosti, co si řeknou žáci, když tě uvidí v mé učebně?" -uchechtl se Severus.
"Tak si budou myslet, že si odpykávám trest!" -odsekl Harry.
-
Z nějakého důvodu ta odpověď přinutila Severusovy koutky úst, aby se nadzdvihly. Ale ne v sarkastickém úšklebku. Lektvarista vypadal, jakoby jen stěží zadržoval úsměv.
"Obávám se, že by to mohlo podrýt tvou autoritu."
Ta poznámka ihned odstranila napětí.
"Asi určitě. To by mi ještě chybělo. Hele, prostě mi to řekni narovinu. Chceš, abych přestal... eh,no masturbovat? Protože jestli to kvůli tomu bude mezi námi jen horší, tak bude asi lepší, když opravdu přestanu."
-
Severus chvíli mlčky hleděl na mladíka a pak zavrtěl hlavou.
"Mě se zdá lepší, že to můžeš dělat."
"Tak přestaň být takový... takový... "
Harry zvedl ruce do vzduchu. Nechtěl znovu lektvaristu nazvat bastardem.
"Zkrátka, já přece vím, že jsi od celé téhle patálie chtěl jen sex, a ten teď nedostáváš. Ale já se snažím a..."
"Jestli se nemýlím, řekl jsem, že na tebe nehodlám tlačit." -poznamenal Severus.
"Jo to jo. Jen jsem se snažil dát ti najevo, jak moc si toho cením." -odpověděl Harry a založil si ruce na prsou. "To je důvod, proč jsem navrhnul jet na víkend někam, kde by se ti líbilo. Vždyť už jsi lektvary pro nemocniční křídlo dokončil, ne? Co tedy následující víkend?" -navrhnul Harry, ale najednou si na něco vzpomněl.
-
"Oh, bože! Ty mě zabiješ. Naplánoval jsem na sobotu skupinový trénink. Všech mužstev najednou. Domluvili jsme se na tom ještě na první schůzce... "
"Na každou sobotu?"
"Ne, jen na tuhle a tu příští."
Mladík si zamyšleně kousal rty.
"Takže ten další první volný víkend něco spolu podnikneme, jo?"
"Domluveno,"-řekl Severus. Jeho hlas zněl potěšeně, ale očividně ne z vyhlídky na cestu do zahraničí.
"Znamená to, že budeš zaneprázdněný příští dvě soboty, pokud jsem to dobře pochopil?"
"Ano. Promiň."
-
Na lektvaristově tváři bylo patrné, že si něco přepočítává.
"A co se týká výletu do Prasinek sedmnáctého? Domníval jsem se, že tě Albus určil, jako doprovod studentů."
"Ano, to chtěl. Jenže jsem mu řekl, že budu potřebovat čas, abych připravil stadión a to ostatní." - Zamračil se Harry. - "Když jsme plánovali společný trénink, tak jsem ještě o vycházce do Prasinek nevěděl. Potom co se studenti doslechli, že mohou jít do vesnice, tak si okamžitě začali stěžovat. Ale ty jsi říkal, že se nemám podle nich řídit, a tak jsem jim prostě jen doporučil, aby se z vycházky vrátili dřív. Ale stejně bych se do budoucna chtěl takovým situacím vyhnout... eh, neexistuje nějaký kalendář školních aktivit?"
"U Albuse v hlavě." -následovala suchá odpověď. - "Máš ale možnost se všechno dozvědět předem, když budeš víc času trávit ve sborovně."
Sborovna. Ohromné.
-
"Nevěděl jsem, že je nějaká sborovna." -divil se Harry. - "A to tam můžu? I když nejsem..."
"Já tam moc často nebývám,"-přerušil ho Severus, – "ale mohu ti ukázat, kde je. A samozřejmě, máš plné právo tam být. Bryerson ti to měl říci."
"Nebo Albus."
"Patrně si myslel, že ti to řeknu já."
"No to jsi udělal." Harry div nedodal * raději pozdě, než nikdy *, ale včas se zarazil.
"Tak co, přečteš mi něco?" -zeptal se vážným tónem. _"Severusi, já se opravdu snažím trávit s tebou víc času a dělat to co se nám oběma líbí. Vždyť dřív jsme spolu perfektně vycházeli. Je mi moc líto, že jsem si nenechal víkendy volné..."
-
Kupodivu Severus vypadal nečekaně spokojený.
"Nedělej si s tím hlavu. V každém případě, já budu mít také co dělat."
""Ano? Myslíš tím Prasinky? Albus ti řekl, že máš doprovázet studenty, když já nemohu? Oh... promiň. Umím si představit, jak se ti takový úkol líbí."
Lektvarista se usmál.
"Měl jsem na mysli svoje osobní zájmy. Nic, co by se týkalo studentů."
-
* Zase přísady do lektvarů. *
"Tak dobře. No a co knihy?"
"Dobře. Budu ti číst, když na tom tak trváš." -odpověděl muž naschvál rozzlobeným tónem, ale Harry ho prokoukl. Ve skutečnosti byl Severus polichocen.
Mladík skryl úsměv.
"Něco mi říká, že tě asi sotva dokážu přesvědčit, abys začal s první kapitolou."
"Zcela správně."
Na důkaz správnosti Harryho připomínky, začal Severus číst přímo uprostřed stránky. Mladík se rozesmál a rychle se přesunul těsně vedle něj, aby mohl zároveň číst i poslouchat.
-
-
Pokud nechcete nechat komentář, nezapomeňte na hodnocení. Díky.
-
-